V České republice ročně vyprodukujeme desítky milionů tun odpadu. Spolu se zvyšující se životní úrovní roste i množství odpadu, které společnost vyprodukuje, přičemž současně spotřebovává stále více cenných surovin a neobnovitelných zdrojů. Dopady na životní prostředí jsou značné, tradiční způsoby nakládání s odpady je proto třeba zrevidovat.
Prosazuje se jiný úhel pohledu na odpady: jako na zdroj cenných surovin získaných během následné recyklace či jako na materiál vhodný např. k energetickému využití. Současný přístup EU jde ale ještě dál: tzv. odpadová pyramida, tj.
V současnosti stále ještě většina směsného komunálního odpadu od občanů v České republice zůstává ve směsné podobě. Tuto část lze použít k výrobě plynu, tepla či elektrické energie, v tuzemsku se to však děje spíše zřídka: podíl energetického využití odpadů na celkové produkci se dlouhodobě pohybuje kolem 3 %. Největší množství komunálního odpadu - mezi 45 a 50 % - proto končí na skládce (průměr v EU je přitom kolem 23 %).
Pokud jde o tříděný odpad, nevede si Česká republika špatně: míra celkové recyklace odpadů z obalů se v posledních letech pohybuje okolo 75 %, což v mezinárodním srovnání řadí Česko na přední příčky mezi členskými státy Evropské unie (průměr EU v roce 2016 byl 67,2 %). Produkce odpadů z obalů má v Česku dlouhodobě rostoucí trend. V roce 2017 se tato produkce zvýšila meziročně o další 4 % na téměř 1,2 milionu tun. Nejvíce vytřídíme papíru a lepenky, které byly v materiálové struktuře odpadů z obalů v roce 2017 zastoupeny ze 42 %. S tříděním souvisí i další trend, a sice postupně klesající množství směsného komunálního odpadu na obyvatele: z 245 kg v roce 2007 až na 195 kg na obyvatele ČR v roce 2017.
V květnu 2018 schválily členské státy EU soubor opatření s cílem přizpůsobit právní předpisy Unie o odpadech budoucímu vývoji. Nová pravidla přispějí k předcházení vzniku odpadů; tam, kde to není možné, k podstatnému zvýšení recyklace komunálního odpadu a obalových odpadů. Postupně se bude ustupovat od skládkování a ve zvýšené míře bude podporováno využívání ekonomických nástrojů, např.
Čtěte také: Více o potravní ekologii
Cirkulární odpadové hospodářství vychází z principů cirkulární ekonomiky a jeho cílem je snížit produkci odpadů a zbytkových materiálů jednotlivých firem. V rámci vytváření odpadů se řídí tzv. hierarchií nakládání s odpady, která musí být v souladu s místní platnou legislativou.
V minulém roce odborníci z Cyrkl provedli cirkulární odpadový sken v jedné z českých skláren, kde vzniká cca 1000 tun odpadního skla z výroby. V průběhu cirkulárního odpadového skenu se podařilo rozběhnout spolupráci s blízkou betonárnou, která má zájem namleté sklo vyzkoušet pro přidávání jako náhrady písku do betonu. Dalším příkladem je využití materiálu z výroby filtrů. Jako nejreálnější z nich se ukázala možnost předávání pro výrobu tepelné izolace.
SAKO Brno je významným partnerem pro Teplárny Brno. Přibližně 70 % tepla pro potřeby občanů, zapojených do brněnského CZT, dodávají Teplárny Brno. Zbývající část pak SAKO Brno. Nicméně v letních a horkých měsících je situace zcela opačná. Teplo pro Brňany dodáváno výhradně ze SAKO Brno. Energie z naší spalovny je prostě levnější a ekologičtější.
ZEVO disponují pětistupňovým systémem čištění spalin. Odpad je alternativní palivo a 70 % uhlíku v něm pochází z krátkého cyklu, je tedy podobného původu jako například dřevní štěpka. Pracujeme i s přibližně 7 tisíci nebezpečných odpadů. Kdyby se odpad dostal na skládku, tak těch sedm tisíc tun nebezpečných odpadů zaoráme do země.
Spalovna zpracuje ročně 230 tisíc tun odpadů a pracuje 8 000 hodin ročně. Mimo provoz je ZEVO jen 10 dnů v roce. Zhruba polovina příjmu tvoří poplatek za palivo, které se k nám přiváží. Z tohoto paliva pak dodáváme přibližně 1 PJ tepla a 44 GWh elektřiny a toto tvoří další podstatnou část našich příjmů.
Čtěte také: Význam potravní pyramidy
Ekonomika provozu SAKO Brno ovlivňují tři hlavní faktory:
Nízká cena v SAKO souvisí s tím, že jsme na výstavbu dostali dotaci a museli jsme zohlednit místní podmínky a možnosti. Občané Brna a okolí pak získávají elektřinu a teplo za výhodnějších cenových podmínek.
SAKO Brno realizuje i investice do rozvoje. Na základě chystaných akcí Tepláren Brno nyní stavíme novou výměníkovou stanici a zahajujeme výstavbu horkovodního potrubí z této nové stanice směrem na sídliště Líšeň, Vinohrady a TB realizuji připojení do Juliánova. Jen tím, že přejdeme na horkou vodu, snížíme ztráty a Brno ušetří desítky milionů korun ročně.
Odpadové hospodářství v současné době reprezentuje známá pyramida. Ale co chybí, tak jsou ekonomické rozdíly mezi jednotlivými patry této pyramidy, musí tam být motivace a jasně stanovená pravidla. Nehrozí v Česku nadkapacita velkých ZEVO? V Česku disponujeme výraznou „podkapacitou“. I kdybych byl optimista a po třídění by každý Čech vyprodukoval jen 120 kilo odpadů ročně, pak by se zde uživily další čtyři velké spalovny. V potaz je potřeba vzít vhodnou spádovost a ideálně přítomnost centrálního zásobování tepla.
Cyrkl je aktuálně největší digitální tržiště s odpady a zbytkovými materiály v Evropě. Jeho služby využívá přes 13 000 firem. Jen za posledních 12 měsíců ušetřily společnosti 1 578 768 tun CO2 díky obchodování s odpadem přes digitální tržiště Cyrkl. Snižování emisí CO2 pomáhá zpomalovat změnu klimatu.
Čtěte také: Obsah knihy Filip a pyramida doktora přírody
tags: #obrácená #pyramida #nakládání #s #odpady #principy