V letošním roce, kdy si připomínáme 10. výročí přijetí Evropské úmluvy o krajině členskými státy Rady Evropy (Florencie, 20. ledna 2000), je důležité se zamyslet nad estetickým oceňováním přírody.
Editor Pavel Klvač shromáždil soubor statí, jejichž sympatickým společným rysem je hledání a nalézání humanitních přístupů k multidisciplinární problematice vztahu člověka a krajiny. Ve svém souhrnu dokumentují příspěvky tematický i oborový rozsah přístupu humanitních věd k problematice krajiny a krajinného rázu.
V. Zuska ve své stati Krajinný ráz a „lidová“ estetika velmi kriticky rozebírá (z hlediska „nelidové“ estetiky zřejmě oprávněně) estetická východiska přístupů J. Löwa, I. Míchala a P. Skleničky k hodnocení krajinného rázu. Závěrem konstatuje, že: „moderní estetika … zahrnuje do pole svých zkoumání … v rostoucí míře i krajinu, přírodu, životní prostředí, ekologii, a to v řadě průniků přírodních a humanitních věd“.
Historické kořeny současného pojetí ochrany krajinného rázu, navazující na tradici ochrany domoviny, rozebírá D. Zajoncová v příspěvku Krajinný ráz a ochrana domoviny. Dokládá, jak se krajinný ráz formoval jako ústřední pojem ochrany kulturních památek a posléze ochrany přírody již od druhé poloviny 19. století.
Příspěvek R. Lokoče a Z. Ulčáka Percepce krajinných prvků zemědělci - důležitý předpoklad tvorby a péče o krajinný ráz rozebírá vzorce chování a vztah zemědělců ke krajině.
Čtěte také: Znečištění ovzduší: role rostlin
Objevná je stať K. Stibrala Lesní estetika Heinricha von Salische a její čeští následovníci, ve které jsou zasvěceně shrnuty základní rysy Salischova pojetí lesní estetiky a představeny první práce o problematice estetiky lesa u nás (F. T. Bratránek, J. Durdík, J. Konšel, Š. Korpeľ).
Pro současné diskuse o dalším osudu Šumavy je až překvapivě důležitý velmi zajímavý příspěvek M. Tomáška Tři cesty pralesem (s J. Štolbou, S. Čechem a K. Kučou).
O.-ZUSKA, V., Více než příběh. Dvojdimenzionální estetika lesa.
V širokém evropském kontextu pojednává P. Klvač ve stati Může být bažina krásná? problematiku bažin jako míst „klatých“ a jejich sociální percepci na příkladu drnovické Žumpy.
Soubor příspěvků uzavírá R. Šmíd (autor letošních obálek našeho časopisu) výtečně koncipovanou statí Strašák jako autentický prvek v krajině.
Čtěte také: Klidný spánek jako v přírodě
Po zdařilé publikaci Člověk a les z roku 2006 je tento sborník dalším úspěšným edičním počinem P. Klvače.
Čtěte také: Definice ochrany přírody
tags: #zaverem #les #esteticke #oceneni #prirody