Hodnocení obnovitelných zdrojů energie v České republice

Obnovitelné zdroje vyrábějí velmi levnou elektřinu, ale jejich nevýhodou je nestabilita (volatilita) výroby. Elektřinu vyrábí pouze, když svítí slunce nebo fouká vítr. I když bude mít země například 10 GW instalovaného výkonu ve fotovoltaických elektrárnách, v zimě budou hodiny i celé dny, kdy tyto fotovoltaiky nevyrobí téměř nic. Proto v jejich zádech musejí čekat řiditelné, záložní výrobní zdroje, což jsou obvykle jaderné elektrárny, následované uhelnými a plynovými elektrárnami.

Poslední dva uvedené zdroje se sice na trhu kvůli vysoké ceně prosazují jen někdy, ale jsou připravené téměř okamžitě naskočit ve chvíli, kdy výroba z OZE a jádra nedokáže aktuální poptávku po elektřině pokrýt. Pro provozovatele uhelných a plynových elektráren tato role není příliš výhodná, jelikož když nic nevyrábí, nic nevydělávají. Každá země je přesto potřebuje, i kdyby jen na pár desítek hodin ročně. Dochází tak k trošku paradoxní situaci - čím více je v síti levných OZE, tím méně záložní zdroje vyrábějí. A to zhoršuje jejich ekonomiku provozu, takže musí zvyšovat cenu za vyrobenou MWh.

Levné OZE (společně s emisními povolenkami) tak vlastně tlačí nahoru cenu elektřiny ze záložních zdrojů. Je to vidět i na příkladu Česka. U nás chceme uhelné elektrárny do roku 2033 uzavřít, ale ještě předtím je zřejmě budeme muset dotovat, aby jejich provoz zůstal rentabilní a dokázaly roli záložního zdroje poskytovat. Mimo jiné i proto byla v létě 2025 schválena novela energetického zákona Lex plyn, která přislibuje uhelným zdrojům finanční podporu v případě, kdy by byly nucené kvůli ztrátovosti skončit ještě před rokem 2033.

Vliv větrných elektráren na ceny nemovitostí

Přítomnost větrných elektráren v obcích nemá negativní vliv na ceny nemovitostí - ukazuje první systematická analýza realizovaných prodejů domů v Česku za posledních deset let. V lokalitách s větrnými elektrárnami i bez nich rostly ceny rodinných domů a rekreačních objektů srovnatelným způsobem. Nikde nedošlo k poklesu. Ceny nemovitostí jsou v průměru v obcích s větrnými elektrárnami dokonce o 5 % vyšší, než v těch bez nich. Jde o první studii tohoto druhu provedenou v České republice.

„Na základě naší analýzy lze říci, že přítomnost větrných elektráren nemá v českých podmínkách statisticky významný negativní dopad na ceny nemovitostí v okolních oblastech. Analýza vychází z dat o realizovaných prodejích rodinných domů a objektů individuální rekreace z katastru nemovitostí za období od roku 2014 do roku 2024. Klíčovými indikátory jsou průměrná cena za metr čtvereční zastavěné plochy a cenový růst v čase.

Čtěte také: Legislativa a oceňování škod na ovocných stromech

Vliv větrných elektráren je zkoumán pomocí komparativní analýzy v šesti dvojicích obcí, které jsou srovnatelné z hlediska demografických a socioekonomických ukazatelů, přičemž pouze jedna z obcí v každé dvojici se nachází v blízkosti větrných elektráren. „Obava ze snížení hodnoty nemovitostí patří společně s obavami z hluku a vizuální změny krajiny k nejvýznamnějším faktorům ovlivňujícím postoje obyvatel k plánovaným projektům.

Naše dlouholeté výzkumy ovšem ukazují, že v lokalitách, kde se větrné elektrárny postavily, dochází k tzv. efektu familiarizace. Větrné elektrárny mohou významně přispět k rozvoji venkovských oblastí: vytvořením pracovních míst či přímými benefity. Tedy například finančními odměnami, které provozovatelé elektráren vyplácejí obcím, v nichž se tyto zdroje nacházejí. Tyto příjmy obce investují do zlepšení infrastruktury a služeb pro své obyvatele, což vede k lepšímu zázemí a kvalitě života.

Některé projekty navíc umožňují i přímé finanční benefity či slevy pro místní obyvatele. Nově schválený zákon, který minulý týden prošel Poslaneckou sněmovnou, tento rozvoj podporuje zavedením povinného poplatku z elektřiny vyrobené ve větrných elektrárnách. Ten bude směřovat přímo obcím a nahradí, případně doplní - pokud dojde k úpravě - dosud nejčastěji využívané dohody s obcemi.

Cílem nového poplatku je ochrana trhu a podpora obcí a investorů při jednáních o spolupráci včetně finančních kompenzací, které vyvažují zásah větrné elektrárny do okolní krajiny. Tento přístup má stabilizovat vztahy mezi investory a obcemi a motivovat obce k aktivní spolupráci na rozvoji obnovitelných zdrojů energie.

Budoucnost obnovitelných zdrojů v ČR

Tak by mohl vypadat rozvoj obnovitelných zdrojů v České republice do roku 2030 dle prognózy Komory obnovených zdrojů energie (Komora OZE). Jak na úterním setkání s novináři uvedl předseda Komory OZE Štěpán Chalupa, nejméně jedna polovina výkonu fotovoltaických zdrojů by měla být umístěna přímo v místě spotřeby. Tedy na střeše budovy, případně v její blízkosti. Naopak další technologie, včetně biomasy, bioplynu a geotermální energie, porostou v tomto desetiletí pomalejším tempem.

Čtěte také: Vývoj solární energie

Podle propočtů Komory OZE by v roce 2030 mohlo v Česku vyrobit z obnovených zdrojů 35,3 procenta celkové produkce elektřiny a 36,5 procenta tepla. Pro srovnání: Podle oficiálních čísel Eurostatu se obnovitelné zdroje v Česku podílely v roce 2021 na výrobě elektrické energie z 14,5 procenta a na výrobě tepla z 24,1 procenta.

Poslanci Evropského parlamentu v minulém týdnu schválili aktualizaci směrnice o obnovitelných zdrojích energie. Ta zvyšuje podíl obnovitelných zdrojů v konečné spotřebě energie v EU k roku 2030 na 42,5 procenta. Zakladatel Komory OZE a dnes její poradce Martin Bursík zmínil, že cíl 42,5 až 45 procent nebude platit plošně pro všechny země. Každá země má vycházet ze svých možností a současného podílu zelené energie v celkové spotřebě. V případě České republiky je zapotřebí počítat s cílovou hodnotou minimálně 33 procent.

Evropská směrnice počítá také s rychlejším povolování pro „zelené“ elektrárny. Schvalovací proces by měl trvat maximálně 24 měsíců, v preferovaných „go to zónách“ to má být nejvýše 12 měsíců. Takovou změnu uvítají zejména investoři do větrné energetiky.

Ocenění Hrdinové zelené energetiky

Slavnostní galavečer ceny Hrdinové a hrdinky zelené energetiky, který proběhl 28. 5. v rámci konference Solární energie a akumulace v Praze, ocenil nejvýznamnější projekty, autory a osobnosti, které posouvají českou energetiku směrem k udržitelnosti a inovacím. Odborná porota složená z dvou desítek expertů včetně ministra průmyslu Lukáše Vlčka, nebo ministra životního prostředí Petra Hladíka, vybrala vítěze ve čtyřech hlavních kategoriích, poprvé byla udělena i Cena veřejnosti a Zvláštní cena poroty za inovativní přístupy. Během večera byly oceněny také inspirativní ženy v moderní energetice. Akce se zúčastnily na dvě stovky předních odborníků, zástupců samospráv, firem i akademické sféry.

Porota vybírala oceněné projekty ze čtyř desítek nominovaných řešení. Mezi finalisty se dostaly zejména komplexní realizace kombinující využití obnovitelných zdrojů energie, systémy akumulace či energetické účinnosti. Porota rozhodovala na základě kritérií udržitelnosti, replikovatelnosti, ale také přínosů pro ekonomiku a dekarbonizaci nebo zapojení místní komunity.

Čtěte také: Udržitelná Budoucnost

Ministr životního prostředí Petr Hladík a ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček jako hodnotitelé projektů zdůraznili význam rozvoje obnovitelných zdrojů pro českou konkurenceschopnost i energetickou bezpečnost.

Petr Hladík, ministr životního prostředí, k ocenění prohlásil: „Ocenění Hrdinové zelené energetiky potvrzují, že v Česku vznikají inspirativní projekty, které kombinují moderní technologie, ohleduplnost k přírodě i zapojení komunit. Právě díky inovacím můžeme v budoucnu zajistit naši energetickou bezpečnost i lepší kvalitu života.“

Lukáš Vlček, ministr průmyslu a obchodu, dodal: „Cesta k moderní, bezpečné a konkurenceschopné energetice vede přes odvážné investice do obnovitelných zdrojů a efektivní spolupráci státu, firem i obcí. Děkuji všem oceněným za jejich odvahu i inspiraci, kterou svým příkladem předávají ostatním.“

Kamil Čermák, předseda představenstva Svazu moderní energetiky, doplňuje:„Letošní nominace a ocenění Hrdinové moderní energetiky mi opět potvrdilo, kolik šikovných lidí a odborníků na moderní energetická řešení v naší zemi máme. Ať už v oblasti úspor, nakládání s odpady nebo obnovitelných zdrojů energie. Je velmi důležité podobné počiny zviditelnit a ocenit, protože právě inspirativní projekty posouvají celou energetiku o velký kus dál a pomáhají šetřit peníze i přírodu. Moc mě těší, že jsme mohli v rámci večera také ocenit Hrdinky moderní energetiky. Tedy výjimečné ženy, které svými projekty, výzkumem a inovacemi posouvají Česko směrem k modernizaci, konkurenceschopnosti a nízkouhlíkové budoucnosti.”

Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky, uvedl za pořadatele ocenění:„Podařilo se nám najít komplexní projekty, které zelenou energii v domácnostech, městských či obecních projektech nebo firmách kombinují s chytrým řízením spotřeby, akumulací energie, tepelnými čerpadly, energetickou účinností domů nebo čistou mobilitou. Kategorie velkých obnovitelných zdrojů energie ukázala, jak větrné parky či biometanové stanice mohou vznikat s respektem k přírodě a za podpory místní komunity.“

Rekapitulace vítězných projektů

Kategorie: Zelená energie pro domácnosti místo: Kompletní rekonstrukce domu z 50. let vybavená chytrou fotovoltaikou s kladnou bilancí energie (Radek Šindel)

Projekt představuje inspirativní příklad proměny běžného rodinného domu na moderní, energeticky soběstačné a komfortní bydlení. Majitel domu Radek Šindel provedl zásadní rekonstrukci podle principů Nové zelené úsporám - včetně kvalitního zateplení, instalace rekuperace, tepelného čerpadla a chytré fotovoltaické elektrárny s bateriovým úložištěm. Díky kombinaci těchto technologií dům pokrývá až 70 % své spotřeby (včetně nabíjení elektromobilu) z vlastních obnovitelných zdrojů, přičemž vyrobená energie v ročním úhrnu převyšuje spotřebu. “Jsem za ocenění rád a je to důkaz, že i starý dům lze předělat do absolutně moderního bydlení. Pojem pasivní dům je podle mne už zastaralý a možná by se mělo přejít k pojmu ‚aktivní‘, protože náš dům je v součtu energeticky přebytkový včetně nájezdu elektromobilu,” komentuje ocenění Radek Šindel.

• 2. místo: Soběstačný dům Chimney, projektant pasivních domů Ing. Rostislav Kubíček, TenDům.cz
• 3. sdílené místo: Solární bytovka, Společenství vlastníků, Liberec a Rezidenční soubor Císařská vinice, JRD Císařka s.r.o., majitel a zakladatel JRD Jan Řežáb

Kategorie: Chytrá energie pro města, obce a komunity místo: Energeticko-odpadový systém Cirkula ve Slavičíně (autoři: Oldřich Kozáček, BTH Slavičín a Lukáš Dobeš, TEDOM)

Město Slavičín spustilo unikátní systém, který kombinuje využití odpadu k výrobě energie, pokročilou rekuperaci a sdílení energie ve veřejných budovách a domácnostech. Projekt významně přispívá ke snižování emisí a funguje jako vzor pro ostatní obce.“Nejvíc jsem pyšný na to, že v tom jednom jediném místě se kombinuje obrovské množství jednak obnovitelných zdrojů energie a pak také i jiných aspektů udržitelného rozvoje, které můžeme nejenom poskytovat formou například tepla do domácnosti, ale i ukazovat veřejnosti a dětem,” komentuje výhru starosta Slavičína Tomáš Chmela.

• 2. místo: ZZS Jihomoravského kraje - 6 výjezdových základen v energeticky pasivním standardu
• 3. místo: Soběstačné veřejné osvětlení, šetrné budovy a odpovědná ekonomika: Dymokury a cesta k udržitelnosti

Kategorie: Podnikání s čistou stopou místo: NEUFE - Komplexní systém nakládání s energií (Energy Power Solutions)

Komplexní systém nakládání s energií představuje inovativní řešení pro moderní strojírenskou výrobu, které zajišťuje bezvýpadkový provoz a výraznou energetickou úsporu. Díky integraci fotovoltaické elektrárny, bateriového úložiště, kogeneračních jednotek a akumulace tepla do jednoho sofistikovaného systému EMS dosahuje firma vysoké energetické efektivity, stability a flexibility. Projekt navíc významně přispívá ke snižování emisí a podpoře zaměstnanosti v regionu.“Základním důvodem pro realizaci projektu bylo to, že v továrně NEUFE provádí zakázkovou strojírenskou výrobu se stroji, které jsou velice citlivé i na mikrovýpadky. Vzniklo proto rozhodnutí udělat zálohu celé firmy pomocí dvojité konverze, což nám umožňuje úplně odstínit nepříznivé vlivy z vnější sítě. Navíc díky dvěma kogeneračním jednotkám dokážeme továrnu zásobovat energií teoreticky stále, dokud bude k dispozici plyn,” popisuje klíčové výhody projektu Antonín Škapa z Energy Power Solutions.

• 2. místo: Kombinace FVE s flexibilní BPS = Hrdinové: Renergie, Karel Kuthan
• 3. místo: METRICA - Typizované inteligentní řízení výroben OZE a akumulací s energetickým managementem, Young4Energy (Jan Mendrygal, Vít Lebeda)

Kategorie: Obnovitelné zdroje pro českou ekonomiku místo: Větrný park Václavice (JRD Group)

Větrný park Václavice u Hrádku nad Nisou na Liberecku představuje největší nově postavený větrný park v Česku za poslední dekádu. Větrné elektrárny ve Václavicích u Hrádku nad Nisou na Liberecku, vybudované společností EEH s.r.o., součást skupiny JRD, tvoří 13 moderních větrných turbín o celkovém výkonu 26 MW. Ročně vyrobí čistou energii pro ekvivalent spotřeby ve zhruba 17 tisících domácnostech (60 GWh) a ušetří až 52 tisíc tun oxidu uhličitého ročně. Větrný park využívá příznivé podmínky lokality díky větrné lokalitě a dobrému napojení na síť. Projekt vyniká také aktivním zapojením místní komunity a důrazem na minimální environmentální dopady - monitoring totiž neprokázal negativní vliv na ptactvo ani netopýry.

• 2. místo: Spuštění výroby biometanu z bioodpadu ve Vyškově, EFG Holding (Tomáš Voltr, Pavel Bureš)
• 3. místo: Výroba bioCNG a dodávky regionálnímu dopravnímu podniku pro pohon autobusů, GASEA (Ondřej Malinovský)

„Máme radost. Větrný park Václavice si takové ocenění zaslouží. Nejen proto, že je to krásný a moderní zdroj čisté energie, ale také proto, že tento projekt jasně ukazuje, že ‚když se chce, tak to jde‘. A my věříme, že takto naší činností inspirujeme ostatní,“ uvedl Marek Lang, člen správní rady JRD Group.

Zvláštní ocenění za inovativní přístup získaly tyto projekty: IQstat s.r.o., aplikace, díky které může domácnost ušetřit na energiích (zakladatel Šimon Falta). Delta Green s.r.o., první certifikovaný blok domácností ve střední Evropě, které pomáhají vyrovnávat síť (Jan Hicl, spolumajitel Delta Green a působí na pozici Chief Product Officer). ČEZ ESCO a.s., strategie uhlíkové neutrality pro EP Rožnov (ČEZ ESCO: Lenka Vaňek a Dominika Cimpová Decci a.s. za projekt Energy nest: moderní zdroj energie, který dokáže flexibilně reagovat na přebytky či nedostatky v síti a mimo aktivaci služby je v pohotovostním režimu s nulovou emisní stopou a bez neefektivního využívání paliva (Darina Merdassi, CEO). CEET: budova CEETe v kampusu VŠB-TU Ostrava, která zahrnuje moderní technologie, jako je pyrolýzní a plazmatické zplyňování, výroba a skladování vodíku, bateriové úložiště, solární elektrárnu, vodní hospodářství na recyklaci dešťové vody a další inovativní řešení (Pavel Bezucký, generální ředitel Schneider Electric a prof. Ing. Stanislav Mišák, Ph.D., ředitel CEET)

Cenu sympatií odborné veřejnosti získal projekt Spuštění výroby biometanu z bioodpadu ve Vyškově, který obdržel 448 hlasů z cekových 1117 hlasů, které zaslali účastníci konference Solární konference, členů a partnerů Svazu modernrí energetiky a veřejnosti prostřednictvím stránek hrdinovemodernieenrgetiky.cz.

„Druhé místo v kategorii Obnovitelné zdroje pro českou ekonomiku a získání ceny sympatie odborné veřejnosti je pro nás velkým uznáním a potvrzením, že investice do projektů zaměřených na výrobu biometanu jsou přínosné pro celou společnost. Přestavbou naší odpadové stanice ve Vyškově jsme během jednoho roku dokázali navýšit kapacitu zpracování o více než polovinu na 30 tisíc tun ročně. Z tohoto odpadu, který by jinak končil na skládkách, dnes vyrobíme plyn s minimální emisní stopou pro bezmála 2 000 domácností ročně. To přispívá nejen k ochraně životního prostředí, ale také k energetické soběstačnosti České republiky. Nic z toho by nešlo bez našeho skvělého týmu, kterému tímto děkuji stejně jako odborné porotě,” uvedl Tomáš Voltr, výkonný ředitel EFG.

V porotě se hodnocení účastnil například ministr životního prostředí Petr Hladík, ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček, radní Energetického regulačního úřadu Martina Krčová, místopředseda představenstva ČEPS Pavel Šolc, ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman, ekoložka a expertka na environmentální poradenství Yvonna Gaillyová, která byla loni za svou dlouholetou práci oceněna prezidentem republiky, dále také ředitel pro vědu a výzkum Univerzitního centra energeticky efektivních budov při ČVUT Antonín Lupíšek a další.

Ocenění Hrdinové moderní energetiky je projekt financovaný Svazem moderní energetiky, Aliancí pro energetickou soběstačnost a spolufinancován za podpory projektu From Plans to Reality: Renewable Chance for Future podpořeného Evropskou klimatickou iniciativou (EUKI). Ocenění podporují také odborní partneři: Asociace AKU-BAT CZ, Asociace poskytovatelů energetických služeb, Aliance pro bezemisní budoucnost, Asociace výrobců minerální izolace, CZ Biom, Unie komunitní energetiky, Refsite, Doucha Šikola advokáti, BCG, COGEN Czech, Centrum pasivního domu, Energetická agentura Zlínského kraje, Energetická agentura Kraje Vysočina, Energy Centre České Budějovice, Asociace poskytovatelů energetických služeb, JINAG a Národní síť místních akčních skupin.

Projekty do soutěže je možné nominovat od 4. února do 15. března 2025, a to prostřednictvím vyplnění formuláře na těchto internetových stránkách. Projekt může přihlásit fyzická nebo právnická osoba, která je v některém z následujících vztahů k projektu: vlastník, investor, realizátor nebo projektant.

Nominované projekty vyhodnotí odborná porota a ty, které postoupí do finále, budou v průběhu dubna požádány o doplnění podrobnějších informací o projektu. Na jejich základě odborná porota určí pořadí projektů v jednotlivých kategoriích a vybere vítěze. První 3 projekty v každé kategorii budou zveřejněny a oceněny.

Účast v soutěži je bezplatná. Stále více starostů stojí před rozhodnutím, zda podporovat výstavbu konkrétních obnovitelných zdrojů energie (OZE) na území obce či v její bezprostřední blízkosti. Certifikovaná metodika má samosprávám i dalším uživatelům pomoci získat na základě jednoduché analýzy základní představu, co daný zdroj obci/mikroregionu přinese.

Směrnice Evropské unie stanovila cíl dosáhnout 20% podílu energie z obnovitelných zdrojů (OZE) na konečné spotřebě do roku 2020, přičemž se Česká republika zavázala dosáhnout 13% podílu na národní úrovni, v dalších letech se má podíl ještě navyšovat. Tyto skutečnosti mají za následek zvýšenou poptávku po OZE a podporu budování a provozu OZE ze strany státu.

Navrhovaná metodika se zaměřuje na hodnocení dopadů výstavby a provozu OZE na území obcí/mikroregionu. Hodnocení OZE je založeno na multikriteriální analýze, která uvažuje všechny běžné typy dopadů (např.

tags: #ocenovani #obnovitelnych #zdroju #energie

Oblíbené příspěvky:

• Definice biologie ochrany přírody
• Recyklace staré karoserie
• Jak vydělat na odpadu?
• Využití douglasky v lesnictví
• Přírodní poklad