Nálezová databáze ochrany přírody: Karty druhů a co to je

Nálezová databáze ochrany přírody, ND OP, je již standardním pomocníkem pracovníků ochrany přírody, který umožňuje efektivně prosívat rozsáhlé informace o aktuálním i historickém výskytu druhů na našem území.

Na podzim letošního roku již přesáhla 23 milionů lokalizovaných a datovaných údajů o přibližně 35 tisících druzích. Mezi záznamy převažují údaje o výskytu rostlin, údaje o živočiších tvoří čtvrtinu celkového počtu, houby a lišejníky se na součtu dat podílejí méně než setinou.

Většina záznamů pochází od expertů na jednotlivé skupiny organismů, kteří tak plnili nejčastěji zadání AOPK ČR, ale do databáze se dostávají i údaje ze starších i aktuálních publikací, řešených průzkumných projektů i výsledky průzkumů zadaných jinými subjekty.

Postupné uvolňování databáze

Databáze byla od svého vzniku přístupná pouze smluvně, expertům a úřadům. V zájmu ochrany cenných lokalit a druhů, pod vlivem stále sílícího zájmu veřejnosti, stejně jako dnes populárního konceptu otevřených dat, AOPK ČR realizovala postupné otevření samotných nálezových dat.

Prvním krokem bylo zprovoznění veřejného prohlížení dat na webu aplikace BioLog. Všechna data zadaná BioLogem byla (a jsou) na těchto stránkách přístupná i bez přihlášení, ostatně plnila i tak roli marketingu samotné aplikace.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

AOPK ČR se rozhodla veřejně zpřístupnit i samotnou Nálezovou databázi, nejprve definováním veřejných množin druhů. Dalším krokem, který zaregistrovali především aktivní uživatelé aplikace BioLog, bylo uvolnění veřejné podmnožiny dat jejím uživatelům.

Nálezy běžných druhů, například běláska řeřichového (Anthocharis cardamines), jsou přístupné přihlášeným uživatelům již od loňského podzimu.

Nový Filtr byl spuštěn na přelomu října a listopadu 2017. Tehdy byla databáze (přibližně 20 milionů údajů z ní) skutečně zveřejněna.

Veřejnosti - na rozdíl od smluvních uživatelů - tak i po loňském zveřejnění zůstala dosud ukryta množina jinde nepublikovaných pozorování ohrožených a chráněných druhů (tehdy přibližně tři čtvrtě milionů údajů).

Co skrývat

Otevřenost dat téměř vždy vyvolá dlouhé diskuse, jejichž účastníky lze v posledku roztřídit do dvou táborů - zastánců zveřejnění a naopak tajení. Zastánci zveřejnění odůvodňují otevřenost dat zájmem ochrany lokalit cenných druhů, protože když veřejnost, zemědělci, lesníci budou lokality znát, bude to první předpoklad k jejich ochraně.

Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci

Argumentace zastánců tajení je založena na ohrožení lokalit výskytu některých druhů už samotnou publikací přesné lokalizace. To je právě princip, který je nutné zdůraznit - NDOP obsahuje i detailní zákresy konkrétních bodů výskytu s přesností v řádu metrů, zájemce tedy může navést až na místo.

Po jeho zveřejnění hrozí totiž fakticky řada negativních jevů: samotná záměrná likvidace druhu v místě či vědomé poškození lokality, ale také zvýšená návštěvnost lokality, a tedy rušení jedinců a nevědomé poškození lokalit. Naším cílem bylo při revizi původně širokého vymezení neveřejných druhů právě tato rizika zohlednit.

V případě savců či ptáků jsou citlivé údaje pouze aktuální data, a to jen určitého typu (hnízdní výskyt atp.). Aplikace takového výběru údajů pro zveřejnění by však v dnešním technickém prostředí zpomalovala práci s databází.

Co zůstane neveřejné

AOPK ČR zastávala stanovisko maximálního otevření. V expertní diskusi, kdy byly zohledněny i požadavky národních parků, kriticky ověřovala návrhy na zařazení. Seznam neveřejných druhů tak nakonec obsahuje 307 položek.

U savců jsou neveřejné údaje o výskytu velkých šelem (3 druhy) a kočky divoké. Seznam obsahuje 24 druhů ptáků, které jsou významně ohroženy rušením především na místě aktuálním při hnízdění, popř. nelegálním lovem.

Čtěte také: Současná ochrana přírody

Zastoupeni jsou především dravci, sovy, ale také tetřev a tetřívek, čáp černý či jeřáb popelavý. Po vyřešení technických limitů databáze budou starší data zveřejněna i u těchto druhů.

Z důvodu rušení na lokalitách výskytu je považována za citlivou užovka stromová jako jediný plaz či mihule ukrajinská.

Mezi bezobratlými bylo zveřejnění záznamů vyhodnoceno jako rizikový faktor u čtyř druhů brouků - samotný sběr jedinců nemá na populace významný vliv, kromě situací, kdy jde o úzce lokalizované a specializované a zároveň atraktivní druhy s posledními lokalitami výskytu: střevlíka lesklého a mřížkovaného, krasce dubového a rýhovce pralesního.

Z podobných důvodů bylo zařazeno 22 druhů motýlů (mj. Mezi cévnatými rostlinami je riziko nelegálního sběru důvodem k zařazení 37 druhů (22 z toho jsou orchideje). Mozolka skalní jako jediný mechorost v seznamu je ohrožena zvýšenou návštěvností lokalit.

Důsledky

Obsah nálezové databáze je tak již nyní k dispozici registrovaným uživatelům z řad veřejnosti, pod licencí Creative Commons (která umožňuje další užití dat s podmínkou uveďte autora, zachovejte tutéž licenci).

Po jednoduché on-line registraci stačí zadat jméno druhu, vědecké nebo české, popř. využít dalších možností filtru. Vyhledat si můžete například všechny záznamy v okolí domovské obce, pokud jste to ještě nevyzkoušeli v aplikaci BioLog.

Nový portál ISOP

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR spustila na konci března nový portál služeb Informačního systému ochrany přírody (ISOP). Portál je jedním z výstupů projektu Sjednocený informační systém ochrany přírody ČR - nástroj podpory hodnocení stavu chráněných území a chráněných druhů ISOP.

Nový portál ISOP sdružuje data o ochraně přírody a krajiny a pomocí různých aplikací a služeb ISOP je zdarma poskytuje veřejnosti. Umožňuje také vzájemné propojení dat a jejich zobrazení. Díky tomu se stal novou platformou pro sledování stavu chráněných území a jejich předmětů ochrany na národní a i evropské úrovni ochrany.

Portál ISOP je rozdělen do šesti hlavních tematických okruhů: územní ochrana, druhy, biotopy a stanoviště, péče o přírodu a krajinu, registr krajiny a poskytování dat.

Celkem obsahuje téměř 4 tisíce karet chráněných území České republiky a přibližně stejný počet karet památných stromů. Portál dále sdružuje 60 tisíc karet druhů vyskytujících se na našem území.

Tyto karty integrují aktuální záznamy o výskytu evidovaných v Nálezové databázi ochrany přírody. Převážná většina informací a dat na portálu ISOP je přístupná veřejně bez omezení.

Pro orgány ochrany přírody, vědce a univerzitní pracovníky portál nabízí další aplikace a nástroje, které jsou dostupné po přihlášení. Na portálu ISOP se i nadále pracuje.

Nálezová databáze ochrany přírody (NDOP)

Nálezová databáze ochrany přírody aktuálně sdružuje více než 34 milionů záznamů pozorovaných druhů živočichů a rostlin na území České republiky.

Evropsky významné lokality (EVL)

Evropsky významné lokality (EVL) jsou jedním ze dvou typů chráněných území v rámci soustavy Natura 2000. Jsou vyhlašovány pro typy přírodních stanovišť přílohy I a druhy přílohy II směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin („směrnice o stanovištích“).

V současné době je v České republice vyhlášeno 1 111 evropsky významných lokalit, které zaujímají plochu 796 182 ha (10 % území ČR).

Druhová ochrana

Druhová ochrana je součástí zásadních národních strategických dokumentů a politik na ochranu přírody a krajiny. Zajišťování efektivní ochrany druhů je úzce závislé na dostupností kvalitních dat k biologii, ekologii a také výskytu druhů.

Digitalizované Červené seznamy ohrožených druhů ČR jsou dostupné na portálu Informačního systému ochrany přírody (ISOP) AOPK ČR. Pro sběr dat o výskytu druhů v ČR je specialisty i odbornou veřejností využívána Aplikace BioLog nebo Aplikace iNaturalist.

Jednotlivé druhy, jejich rozšíření a stav v ČR představují karty druhů. Schválené metodiky MŽP a další relevantní materiály k druhové ochraně jsou k dispozici ke stažení dle jednotlivých tematických skupin.

Změna zákona o ochraně přírody

V souladu s programovým prohlášením vlády připravuje Ministerstvo životního prostředí změnu zákona o ochraně přírody. Zajistit má účinnější ochranu druhů, rozšířit možnosti aktivní péče o ty nejohroženější a přinést další potřebné změny v oblasti ochrany rostlin a živočichů.

Novelou se MŽP snaží odstranit i nedostatky zjištěné při aplikaci zákona, omezit administrativní náročnost a umožnit vyšší elektronizaci procesů.

Ministerstvo životního prostředí proto navrhuje oddělit v zákoně oblast právní (restriktivní) ochrany rostlin a živočichů od prioritizace péče o ohrožené druhy a přírodní biotopy.

Ochrana všech zvláště chráněných druhů bude nově založena na ochraně jejich biotopu a místních populací. Další podmínky se budou lišit podle nároků jednotlivých druhů a příčin jejich ohrožení.

Nové pojetí kategorizace a ochranných podmínek přinese také snížení administrativní zátěže. Samotné seznamy zvláště chráněných druhů (stanovované vyhláškou) se budou aktualizovat až na základě výsledku projednání změn zákona, ale již nyní je k diskusi předložen jejich odborný návrh, který připravila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (viz zde.

Ministerstvo dále do novely doplňuje důležité principy obecné ochrany druhů v naší krajině zejména o ochranu volně žijících opylovačů a také o řešení dopadů světelného znečištění na rostliny, živočichy a ekosystémy, jichž jsou součástí.

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR)

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR) je správním úřadem a odbornou organizací ochrany přírody, od roku 2015 s celostátní působností.

K tomu zajišťuje sběr dat, potřebné průzkumy a monitoring biodiverzity, šetření v terénu a zpracování odborných posudků vč. znaleckých (AOPK ČR je znaleckým ústavem). Získané poznatky a data dokumentuje, ukládá (AOPK ČR vede Ústřední seznam ochrany přírody), zpracovává, vyhodnocuje, publikuje a poskytuje.

Publikované a poskytované zdroje obsahují především geografická data, která pokrývají svým rozsahem platné a aktuální vymezení přírodně chráněných území národního i mezinárodního rozsahu, data pokrývající aktuální využití území a reprezentující stav přírodních biotopů a přírodních fenoménů, převážně druhů na území ČR.

AOPK ČR vede celostátní dokumentaci v ochraně přírody a krajiny - Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP). Fyzicky jsou dokumenty uloženy ve Sbírce listin ÚSOP v sídle AOPK ČR na pražském Chodově.

Aktuálně eviduje více než 2670 zvláště chráněných území pokrývající téměř 17 % rozlohy státu a téměř 5 500 vyhlášených památných stromů (solitérů, alejí, skupin stromů).

Na základě pověření MŽP AOPK ČR pořizuje, spravuje a poskytuje vymezení území chráněných dle mezinárodních úmluv - kromě území soustavy Natura 2000 (1 154 lokalit s plochou pokrývající 19 % rozlohy státu), které jsou rovněž součástí ÚSOP, se jedná o biosférické rezervace UNESCO vč. jejich zonace; vymezení kandidátských, národních a mezinárodních geoparků UNESCO; mokřady vymezené v rámci Ramsarské úmluvy.

Jedním z významných předmětů činnosti AOPK ČR je zajišťování praktické péče o přírodu a krajinu. Ministerstvo životního prostředí každým rokem uvolňuje na realizaci opatření v přírodě a krajině řádově stovky milionů korun. Jedná se o finanční prostředky z národních zdrojů i z fondů Evropských společenství.

Jednotná evidence speleologických objektů - JESO

AOPK ČR je pověřena MŽP shromažďovat a zpřístupňovat informace o všech krasových jevech v ČR. Za tím účelem spravuje Jednotnou evidenci speleologických objektů - JESO. Zde je evidováno více než 5 100 jeskyní, závrtů a hydrologických jevů a vedle jejich prostorového rozmístění obsahuje evidence i podrobnější informace o rozloze, rozměrech, popisu, navázané publikované literatury, fotodokumentaci, u některých i plány jeskynních systémů.

Samostatnou publikovanou datovou sadou jsou veřejnosti zpřístupněné jeskyně, ta obsahuje hlavní vstupy do jeskyní (krasových i pseudokrasových), vývěry a ponory, centroidy závrtů.

Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES)

Jedním z nejdůležitějších nástrojů ochrany krajiny je územní systém ekologické stability krajiny. AOPK ČR v samostatné evidenci ÚSES na základě pověření MŽP spravuje Konsolidovanou vrstvu nadregionálních biocenter a lokální a regionální ÚSES v rámci spravovaných CHKO.

Dalším důležitým nástrojem jsou významné krajinné prvky. Postupně je ve spolupráci s krajskými úřady a pověřenými úřady vytvářena vrstva registrovaných VKP.

Mapování biotopů ČR

V roce 2000 bylo zahájeno Mapování biotopů ČR. Jeho hlavním smyslem bylo vytvoření odborného podkladu k navrhování evropsky významných lokalit (EVL) soustavy Natura 2000 pro jednotlivé Typy přírodních stanovišť (habitaty).

tags: #ochrana #prirody #cr #karty #co #to

Oblíbené příspěvky:

• Komunální odpad
• Moderní technologie v Moravskoslezském kraji
• Aktuality z Odpadového Hospodářství
• Globální dopady znečištění řek
• Přístup k přírodě v klasicismu