Ochrana přírody a podniky v České republice

Fórum ochrany přírody spojilo síly s novým partnerem - WWF, neboli Světovým fondem na ochranu přírody. WWF bude pomáhat s některými provozními věcmi - mimo jiné i s tvorbou newsletteru, který právě čtete. WWF je jednou z největších světových organizací na ochranu přírody a klimatu a nyní vzniká její plnohodnotná pobočka, která bude dlouhodobě působit v Česku.

Rok 2026 přinese řadu klíčových událostí týkajících se ochrany přírody a biodiverzity, které vyvrcholí ke konci roku konferencí smluvních stran úmluvy CBD v Arménii.

Politický odklon od hájení zájmů ochrany přírody nás sehnal dohromady z odlišných pomyslných koutů našeho oboru. Přemýšleli jsme, co bychom mohli dělat, aby práce lidí v ochraně přírody mohla být opět aspoň trochu svobodná, aby měl každý možnost se profesně na chvíli volně nadýchnout. Proto vzniklo Fórum ochrany přírody.

Lesy ČR, s. p., Hradec Králové a Česká lesnická společnost - pobočka při ředitelství LČR uspořádaly v konferenčním sále Silvia odborný seminář “Lesní hospodářství a ochrana přírody”. Akce byla svým změřením určena pro lesníky, profesní i dobrovolné pracovníky ochrany přírody, pracovníky státní správy lesů, myslivosti a ochrany přírody. Setkání se zúčastnilo přibližně 150 zástupců ze všech cílových skupin.

Hosty byli Ing. Jaromír Vašíček, CSc., ředitel odboru státní správy lesů a myslivosti MZe, RNDr. Jan Plesník, CSc., náměstek Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, RNDr. František Pelc, ředitel Správy chráněných krajinných oblastí ČR, RNDr. Libor Ambrozek, předseda Českého svazu ochránců přírody (ČSOP), poslanec Parlamentu ČR. Přítomné pozdravil Ing. Jiří Oliva, generální ředitel LČR.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Zdůraznil potřebu vzájemné spolupráce a dialogu mezi všemi zainteresovanými subjekty z lesnických i ochranářských řad a zejména komunikace s širokou veřejností. Jako příklad uvedl spolupráci LČR s ČSOP a středisky ekologické výchovy, která významným způsobem přispívá k vytváření pozitivního vztahu, zejména dětí a mládeže, k přírodě, lesu a způsobům jeho obhospodařování.

Státní podnik Lesy České republiky a ochrana přírody

Lesy jsou společným předmětem zájmu lesníků, ochránců přírody, myslivců a široké veřejnosti. Státní podnik Lesy České republiky, spravuje přibližně 54 % (1 420 tis. ha) všech lesů v ČR. V rámci této výměry jde o přibližně 400 tis. ha v CHKO a 40 % rozlohy všech “maloplošných” zvláště chráněných území ČR. LČR jsou tak největším správcem zvláště chráněných území a nejdůležitějším partnerem orgánů ochrany přírody v České republice.

Poslání státního podniku Lesy ČR

Postavení a role podniku vychází ze zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, podle kterého je zřízen k uspokojování významných celospolečenských, strategických a veřejných zájmů. LČR, s. p., již od svého založení (1. 1. 1992) nastoupil cestu postupného přechodu od holosečného hospodářského způsobu k přírodě bližším způsobům hospodaření a lesích. Období po transformaci lesního hospodářství dokazují, že zvolený systém je i ekonomicky úspěšný.

Tato skutečnost je jednou z podmínek potřebných k řešení dalších otázek, mezi které patří i problematika mimoprodukčních funkcí lesa, vztah k veřejnosti nebo spolupráce s nevládními organizacemi (s ČSOP, SSEV Pavučina, KČT, Junákem). Hospodaření ve veřejném zájmu Přestože je příjmová složka rozpočtu podniku naplňována převážně prodejem dříví, není jeho posláním maximalizace zisku, ale trvale udržitelné hospodaření z biologického i z ekonomického hlediska.

Vychází z představy - “co je ekologické to je i ekonomické”. Podobně je tomu se správou rozsáhlé sítě lesních účelových komunikací, které jsou, mimo zpoplatnění vjezdu motorových vozidel, využívány veřejností zdarma atd. Správa a péče o tyto objekty stojí nemalé prostředky. Přes to, že jsou některé z činností dotovány, není předmětem dotací provozní režie, nebo cena projekčních prací, které financuje realizátor akce - LČR.

Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci

Strategie podniku v ochraně přírody

LČR schválily a zpracovaly několik koncepčních dokumentů, které formulují strategii jejich činnosti (Lesnická politika LČR, Program trvale udržitelného hospodaření v lesích, PROGRAM 2000 atd.). Rozhodujícím prostředkem hospodářské strategie podniku je diferenciace hospodaření v lesích podle jejich převažující funkce, stavu a přírodních podmínek. Podnik je připraven spolupracovat se specialisty na jednotlivé skupiny organismů jak při mapování výskytu, tak při jednotlivých opatřeních in situ, záchranných přenosech, pěstování nebo chovu vybraných druhů a jejich repatriacích.

Podnik usiluje v souladu s platnou legislatovau a schválenými vnitropodnikovými dokumenty o plošnou realizaci své strategie. Nechce ji realizovat jen na omezených vybraných plochách (maloplošná ZCHÚ, prvky ÚSES) a nevylučuje možnost stanovení určitých územních preferencí na základě vzájemné dohody. Její součástí však musí být i řešení nákladové stránky mezi LČR jako správcem státního majetku a orgány ochrany přírody, které vznášejí různé nároky. Podobná situace nastane v blízké budoucnosti u území zařazených do soustavy Natura 2000. Proto očekáváme kvalifikovanou a konstruktivní diskusi obou stran.

Opatření ve prospěch ochrany přírody

Při běžném hospodaření provádí LČR, stejně jako jeho předchůdci, praktická opatření ve prospěch ochrany přírody v lesích. V rámci integrované ochrany lesa podporují autoregulační schopnosti lesních ekosystémů (úprava dřevinné skladby, podpora přirozených predátorů původců biotických škod). Před aplikací testují vhodné preventivní i kurativní chemické přípravky ochrany lesa. V otázkách záchrany regionálních populací lesních dřevin spolupracují s VÚHLM, AOPK ČR i jinými subjekty.

Od roku 1988 existuje při LZ Boubín záchranný chov tetřeva hlušce. Na Broumovsku LČR spolupracují na repatriaci sokola stěhovavého atd. Úspěšně se rozvíjí spolupráce s ČSOP, včetně ekologické výchovy, mapování vybraných druhů stanovišt ve smyslu jejich ochrany atd. Spolupráce je financována z vlastních zdrojů podniku, letošní smlouva s ČSOP počítá s materiálním vstupem 2 mil Kč.

Přínosem pro přírodu je i potlačování invazních druhů rostlin, cílem LČR je zvládnout do 2 let optimální způsoby jejich likvidace. Součástí Realizace PROGRAMu 2000 je i péče o památné stromy, historické parky (péče o krajinu).

Čtěte také: Současná ochrana přírody

Lidské a ekonomické zdroje

V současnosti probíhá analýza organizační struktury a personálního obsazení se specializací na ochranu přírody. Cílem je další zapracování prvků ochrany přírody, způsobů financování a zkušeností se soustavou NATURA 2000 do koncepce LČR. Kvalitnější přístup zaměstnanců k ochraně přírody chceme zajistit zapracováním této problematiky do vnitropodnikových zkoušek způsobilosti odborných lesních hospodářů.

Vedle vlastních zdrojů podniku (pěstební náklady, PROGRAM 2000) chceme využívat i krajinotvorných programů MŽP a prostředky Státního fondu životního prostředí. Náklady vynaložené na realizaci PROGRAMu 2000 dosahují ročně 30 mil. Kč. V rámci tohoto programu byl v letech 1999 a 2000 věnován největší podíl na rozvoj rekreačních funkcí, činnosti spojené se zachováním biodiverzity se podílely asi 20 %.

Myslivost

Cílem podniku v oblasti myslivosti je dosažení a trvalé udržení takových stavů spárkaté zvěře, které umožňují přirozenou obnovu všech dřevin bez nutnosti ochrany proti škodám zvěří. Náklady vynaložené na ochranu lesa proti škodám zvěří se u LČR pohybují ročně v intervalu 300 - 350 mil. Kč. Takto vynaložené náklady snížily za poslední rok škody zvěří na hodnotu převyšující 20 mil. Kč.

V této částce nejsou zahrnuty např. škody na biodiverzitě lesních dřevin (eliminace jedle a cenných listnáčů z přirozené obnovy), opakovaná obnova nebo rekonstrukce porostů zničených zvěří. LČR oceňují spolupráci s pracovníky ochrany přírody v otázkách připravované legislativní úpravy v myslivosti i v aktivní aplikaci opatření plynoucích ze stávající právní úpravy.

NATURA 2000 - Ochrana přírody v mezinárodních souvislostech

RNDr. Jan Plesník, CSc. Charakterizoval pět etap vývoje ochrany přírody a krajiny, kterými postupně od svého vzniku prošla:

1. Romantické období (1810 - 1880), které provázela ochrana mimořádných nebo značně zajímavých lokalit, území a druhů (pralesy, gejzíry).
2. Období divočiny (1880 - 1950) bylo zaměřené na ochranu území a lokalit, co nejméně dotčených činností člověka (zbytky stepí, mokřady) a ochranu ohrožených druhů.
3. Konzervační období (1950 - 1980), ve kterém byla vytvořena reprezentativní soustava ohrožených biotopů a typů prostředí.
4. Období řízené péče (1980 - 1995) - vytvoření ekologické/environmentální sítě, převažuje obecná druhová ochrana a jsou vytvářeny Územní systémy ekologické stability.
5. Integrovaný přístup (1995 - dosud) kombinuje oba hlavní cíle soudobé ochrany přírody a krajiny:
   • Zachování biologické rozmanitosti, kterou chápeme rozmanitost života ve všech jeho formách, úrovních a kombinacích.
   • Podpora základních životadárných funkcí a procesů v ekosystémech (tok energie a živin, koloběh vody, půdotvorné procesy, fotosyntéza).

Soudobé trendy v ochraně přírody a krajiny - Integrovaný přístup, který zahrnuje:

• Udržení početných, a tím i geneticky kvalitních a životaschopných populací.
• Zachování základních životadárných ekologických procesů.
• Zastoupení typů biotopů, ekosystémů a prostředí vzhledem k rozsahu jejich přirozené variability.
• Naplnění zájmů člověka v mezích těchto limitů.

• Územní plánování.
• Péče o přírodní dědictví jako veřejný zájem.
• Získávání veřejnosti a cílových skupin obyvatelstva a komunikace.
• Právo na zdravé prostředí je podle listiny základních práv a svobod nezadatelným lidským právem.

Budování soustavy NATURA 2000 není výmyslem bruselských eurokratů, ale jedinečnou šancí, jak účinně a na dlouhou dobu zachovat v ČR části přírody, oprávněně považované za součást přírodního dědictví sjednocené Evropy. Tento úkol ovšem nemůže splnit státní ochrana přírody bez podpory nejširší veřejnosti i cílových skupin obyvatelstva.

Chráněné krajinné oblasti a lesní hospodaření

Ve svém vystoupení zdůraznil rostoucí polyfunkční a především environmentální význam lesů. Svůj názor podpořil podílem lesního hospodářství na hrubém domácím produktu ČR, který se pohybuje se v rozmezí 0,5 - 0,7 %. Vzhledem k lesnatosti státu jde o zanedbatelné číslo, které se bude v budoucnu dále snižovat. Srovnatelných dřevoprodukčních a ekonomických funkcí lesa lze dosáhnout i jinými lesnickými přístupy, respektujícími polyfunkčnost lesa včetně jeho klíčového významu pro krajinné ekosystémy.

Charakteristika CHKO

CHKO jdou jedním z nástrojů péče o naší lesní krajinu. Lesy v CHKO zaujímají plochu 510 000 ha (19,3 % lesů v ČR), celková lesnatost CHKO je 51 % a v jednotlivých oblastech výrazně kolísá (Poodří 9 %, Jeseníky 80 %). Lesy na úzení CHKO jsou převážně ve státním vlastnictví (80 % ve správě LČR s. p.) což je dlouhodobě pozitivní pro zvláštní péči o tato území.

V lesích chráněných krajinných oblastí se objevují podobné problémy jako v ostatních lesních komplexech (zjednodušená druhová skladba a prostorová výstavba, nevhodná genetická kvalita, poškození horských lesů imisní zátěží, vysoké stavy spárkaté zvěře a nedostatečné využívání přírodních procesů v lesních ekosystémech).

Strategie péče o lesy v CHKO

Strategie péče o lesní ekosystémy v CHKO je založena na odstranění zmíněných nedostatků ve spolupráci s vlastníky a lesními hospodáři. Existuje však i rozdílné chápání ochránců přírody a lesníků, které se promítá např. v nejednotné interpretaci péče o genofond lesních dřevin, kde ochrana přírody klade důraz na genotypové a lesníci na jejich fenotypové vlastnosti. Diskutabilní je typologické vymezení v některých oblastech, neslučitelnost lesnické legislativy s předpisy o ochraně přírody atd.

Vzhledem k nedostatkům je potřebné uzavření smlouvy LČR a Správy CHKO ČR o spolupráci při vymezování reprezentativní soustavy lesních segmentů ponechaných samovolnému přírodnímu vývoji. Ta by měla přispět mj. k celkové rehabilitaci a naturalizaci našich lesů.

Možnosti uplatnění nevládních organizací v ochraně přírody v lesích

Předseda ČSOP Libor Ambrozek ocenil přínos s. p. LČR ve vztahu k rozvoji a podpoře mimoprodukčních funkcí lesů, který vyjadřují také realizací PROGRAMu 2000. Jde o záležitosti ve veřejném zájmu, proto se zde otevírá prostor pro nevládní organizace a jejich spolupráci s lesníky. Tradičně se ochranou přírody, nejen v lesích, zabývá Český svaz ochránců přírody.

Užitečné pro obě spolupracující strany je využití odborného a lidského potenciálu, kterým obě strany disponují, možnost vést věcný dialog, přínosný pro konečné řešení diskutovaných problémů a zapojení místní veřejnosti.

Spolupráce LČR a ČSOP

Počátkem roku 1999 byla poprvé deklarována spolupráce mezi LČR a ČSOP. V současné době má program spolupráce za sebou dva roky existence. Odehrává se v programech druhové ochrany, v rámci kterých je prováděno mapování a přímá ochrana některých druhů nebo skupin druhů a propagace jejich ochrany. Patří sem např. tradiční program ČSOP “Formica”, nebo společný program na záchranu velkých šelem s důrazem na přirozenou redukci ne-únosně přemnožené spárkaté zvěře.

Existují i společné programy na ochranu cenných biotopů v lesích. Jde o specifické biotopy, významné z pohledu ochrany přírody, které se vyskytují v lesních komplexech. Jsou to zejména lesní vodní toky a mokřady, ale i stepní plochy, skály sutě apod. Mezi drobné biotopy, které jsou také součástí péče patří i doupné stromy.

Mimořádně důležitou oblastí společné spolupráce je výchova a osvěta. Programy “Studánky”, “Les není popelnice”, “Podpora působení veřejnost v Ekocentrech ČSOP” jsou pojaty jako koncepční působení na širokou veřejnost, kterému jsou ročně “vystaveny” tisíce lidí. Spolupráce ČSOP a LČR se promítá také v účasti na tvorbě lesních hospodářských plánů, na připomínkování legislativy atd.

Aktivity lesníků v ochraně přírody v rámci LZ Židlochovice

Zdůraznil výjimečnost území obhospodařovaného LZ. Lesnatost spravovaného území je pouze 14 %, přesto jsou místní lesní ekosystémy, soustředěné v nivách řek Jihlavy, Svratky, Dyje a Moravy celou jednou třetinu všech lužních lesů v ČR. Oblast je druhově velice pestrá, což odráží vliv čtyř geografických podprovincií (panonské, hercynské, alpské a karpatské). Na území LZ se nachází CHKO a BR Pálava, Lednicko-valtický areál, který je kulturním a přírodním dědictvím pod patronací UNESCO.

Hospodaření v oblasti je specifické vzhledem k aktivitám významně zaměřeným na zachování vysoké biologické rozmanitosti. Úsilí lesníků se opírá i o spolupráci s ZO ČSOP v Břeclavi a vedením CHKO Pálava.

Lesník je ochráncem a tvůrcem krajiny

Velká část lesů LZ Židlochovice je dlouhodobě obhospodařována podle LHP, které byly na tomto bývalém lichtenštejnském majetku zavedeny již od roku 1764. To je jeden z důkazů, že tento cenný a unikátní krajinný ekosystém je po staletí ovlivňován člověkem - lesním hospodářem, který se zasloužil o jeho dnešní hodnotu.

I současné aktivity LZ Židlochovice dokumentují, že i vysoce ceněné území z hlediska ochrany přírody, lze obhospodařovat samotnými lesníky, kteří jsou ve své odbornosti k péči o krajinu, životní prostředí a ochranu biodiverzity odedávna vychováváni. Lesníci nejsou ve svých činnostech omezeni pouze na lesní komplexy, spravují např. i 700 ha nivních luk a udržují tak vysokou druhovou pestrost krajiny atd.

I proto je prvořadé neustálé vzdělávání lesního personálu a předejití konfliktu mezi takzvanými ochránci přírody a ...

Role Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR)

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) je organizační složkou státu dle § 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, v platném znění. Je zřízena s účinností od 1. 1. AOPK ČR je správním úřadem ve smyslu čl. 79 odst. 1 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky.

AOPK ČR je zapsána podle zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech do Evidence znaleckých ústavů pro obory Životní prostředí včetně přírody a krajiny a Ekonomika s tím, že dokáže popsat společenskou hodnotu, kvalitu, perspektivitu, potenciál, míru poškození apod. určité složky životního prostředí (například dřeviny), kvantitu výskytu druhů a jiných společenstev na lokalitě, nastavit a doporučit vhodná nápravná opatření, nikoli však ocenit / spočítat majetkovou cenu složky životního prostředí podle oceňovacích předpisů (vyhl. č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku).

Rizika pro podnikání spojená s ochranou přírody

Každý rok v lednu Světové ekonomické fórum publikuje rozsáhlé šetření, v němž se stovek respondentů z globálního byznysu dotazuje na odhady, jakým rizikům budou čelit v příští dekádě. V anketě za rok 2024 se už zařadil coby třetí nejsilnější střednědobé riziko pro podnikání (WEF 2024). Byznys si evidentně myslí, že živá příroda je nejen společensky důležitá, ale také má konkrétní praktické konsekvence pro finanční výsledky.

Pro ochranu přírody je proto velmi důležité porozumět, kde mají firmy reálně největší vliv na biodiverzitu. Pokud se podíváme dovnitř podnikového metabolismu, environmentální stresy se většinou najdou při výrobě, popřípadě v nakupované energii. Neplatí to ale pro škody na biodiverzitě a ekosystémových službách. K nim větší a střední podniky nejčastěji přispívají prostřednictvím svých dodavatelských řetězců. Ve většině sektorů příspěvek dodavatelských řetězců k impaktům na ekosystémové služby činí více než 80 % (Makower et al. 2021).

K produkci komodit, které přímo či nepřímo vstupují do dodavatelských řetězců, slouží přibližně 80-85 % české krajiny. Přitom překvapivě velký zásah může mít i jediný dílčí podnik.

Degradace půdy či slabá retence vláhy, přečerpávání vodních zdrojů, úbytek opylovačů, kolaps populací mořských ryb nebo ztráta predátorů a parazitoidů, kteří přispívají ke kontrole škůdců, v posledku podkopávají stabilitu dodavatelských řetězců. Může však klesat produktivita a růst volatilita trhu, výkyvy v cenách či dodávkách. Pro mnoho průmyslových a energetických podniků se vážným problémem stává kolísavost vodních zdrojů, jež potřebují k výrobě nebo chlazení.

Během uplynulých dvou dekád sledovaly, jak státy dokráčely od proklamativního cíle snižovat emise skleníkových plynů až ke konkrétní legislativě. Nyní se podobnou agendou stává příroda. Na velké firmy značně zapůsobil Kchun-mingsko-montrealský globální rámec pro biologickou rozmanitost, který chápou jako analogii Pařížské dohody o klimatu. Rovněž velké evropské legislativní iniciativy jako nařízení o obnově přírody nebo směrnice o monitorování a odolnosti půdy neobsahují explicitní závazky pro podniky, ale dříve či později k nim mohou vést.

Udržitelnost se stává důležitou součástí reputace moderních podniků. Firmy si přitom už v devadesátých letech ze zkušenosti ověřily, že společnost citlivě vnímá nejen vlastní provoz, ale také postupy jejich dodavatelů a dodavatelů jejich dodavatelů. Proto řada větších firem usoudila, že potřebují identifikovat své dopady na přírodu a postupně je omezovat.

Nová legislativa EU a reportování dopadů na přírodu

Důležitou pobídkou pro příspěvek firem k ochraně české biodiverzity může být nová unijní legislativa. Takzvaná směrnice o reportování (CSRD) z roku 2022 požaduje po firmách, aby každoročně sestavovaly propracovaný audit svých environmentálních (a také sociálních) dopadů. Nyní se mezi lety 2026 a 2028 postupně rozšíří asi na tisícovku velkých podniků v Česku. Přibyla také detailní pravidla European Sustainability Reporting Standards (ESRS), která konkrétně stanovují, že by firmy měly prověřit své vlivy na biodiverzitu, míru závislosti na ekosystémových službách či rizika dodavatelských řetězců.

Firmy však potřebují standardizované reportování, aby mohly informovaně a konzistentně rozhodovat (Kareiva et al. 2015). Pomůže jim porozumět, kde a jaké škody na biodiverzitě vyvolávají, a tudíž efektivně cílit svá opatření. Velké nadnárodní podniky mívají o své stopě ve středoevropské krajině nanejvýš povrchní povědomí.

Praktická řešení pro snižování škod na přírodě

Firmy ovšem potřebují praktická řešení, kterými mohou smysluplně snižovat škody na přírodě u svých dodavatelů a dodavatelů svých dodavatelů. Prvním jsou explicitní standardy, které firmy stanovují a po svých dodavatelích požadují, aby je dodržovali (Schmitz-Hoffmann et al. 2014; Thorlarkson et al. 2018). Například některé evropské obchodní řetězce určily interní limity pesticidních reziduí (a potažmo spotřeby prostředků na ochranu rostlin), které jsou náročnější než regulatorní kritéria.

Často firmy coby standardy používají nezávislé certifikační systémy, jež od devadesátých let vznikaly coby služba spotřebitelům s cílem podpořit poptávku po šetrném zboží. Zemědělský nebo lesní podnik, který dodržuje standard udržitelného hospodaření, má nárok na certifikát; přitom podléhá pravidelnému auditu. Patrně nejčastěji se takto používá lesnický systém Forest Stewardship Council (FSC). Řada firem jako IKEA, Hornbach, některá nakladatelství nebo obchodní řetězce při nákupech dřeva či papíru požadují, aby surovina měla certifikaci FSC.

Postupně ovšem přibývá také kooperativních iniciativ, jež podniky vytvářejí a zavádějí společně se svými dodavateli. Holding REWE, který provozuje obchodní řetězce Penny a Billa, se 450 pěstiteli ovoce či zeleniny v Rakousku, Německu a Polsku systematicky vytváří biopásy nebo kvetoucí meziřadí v sadech, instaluje mrtvé dřevo, kamenné zídky a stojánky pro dravce. Podobně je biodiverzita součástí pozoruhodných projektů Pro chmel a Pro ječmen, jež se svými partnery rozjíždí Prazdroj.

Právě takové iniciativy mají patrně největší perspektivu v podmínkách menších zemí, jako je Česko. Protože nevyžadují, aby předem existoval kompletní standard s certifikační a auditní infrastrukturou, firmy je mohou pružně zavádět víceméně ad hoc podle místní potřeby.

Rutinně už desítky let stanovují přesná výrobní kritéria, aby si pojistily kvalitu výrobků nebo bezpečnost potravin. Po sérii skandálů s dodavateli z rozvojových zemí v devadesátých letech se tyto privátní regulace rozšířily také na pracovní podmínky, například mzdy nebo dětskou práci.

tags: #ochrana #prirody #a #podniky #v #čr

Oblíbené příspěvky:

• Příklady a strategie klimatického slibu
• Jak správně likvidovat olej
• Jak na ostření nábytku doma
• Jarní květiny v přírodě
• Dopady ekologické daně