Ochrana životního prostředí, odpady a legislativa v České republice

Ochrana životního prostředí je důležitá pro udržení rovnováhy mezi ekonomickým rozvojem a přírodou, zajištění kvality života pro současné i budoucí generace a udržitelné využívání přírodních zdrojů. Aby se zajistilo efektivní a udržitelné nakládání s životním prostředím, je nutné koordinovat aktivity různých sektorů, jako je průmysl, zemědělství, vodní hospodářství, doprava, ale také veřejnost. Ochrana životního prostředí (zkráceně OŽP) je soubor opatření a procesů podporující její ochranu a udržení kvality pro současné a budoucí generace.

Všechny podnikatelské subjekty v České republice musí dodržovat zákony a předpisy týkající se ochrany životního prostředí. Audit plnění povinností v oblasti OŽP je proces, při kterém se ověřuje, zda podnikatel nebo firma splňují všechny právní předpisy a standardy týkající se ochrany životního prostředí. Cílem auditu je identifikovat slabé stránky v oblasti ochrany životního prostředí a navrhnout opatření k jejich odstranění. Po ukončení auditu by měl být subjekt informován o nalezených nedostatcích a doporučeních pro jejich odstranění. Hodnocení rizik ekologické újmy zahrnuje proces posuzování možného dopadu na životní prostředí, který může mít jakákoliv činnost nebo projekt.

Firmy musí být schopny zajistit, aby jejich produkty a procesy nezpůsobovaly škody životnímu prostředí a aby jejich činnosti byly udržitelné. Celá řada firem a organizací se dobrovolně zapojuje do certifikačních programů (ISO 14001) a standardů udržitelnosti, které se snaží zlepšit jejich ekologické stopy.

Legislativa v oblasti ochrany životního prostředí

Oblast odpadového hospodářství, která je v gesci Ministerstva životního prostředí, je úzce spjata se všemi druhy výrobních procesů, zejména pak s průmyslovou výrobou a stavebnictvím, které produkuje v ČR největší objem odpadů. Základní pravidla pro nakládání s odpady jsou stanovena zákonem č. 541/2020 Sb., o odpadech a jeho prováděcími právními předpisy. Cíle pro nakládání s odpady a opatření pro jejich dosažení jsou stanoveny Plánem odpadového hospodářství České republiky (POH ČR). Jeho plnění je vyhodnocováno prostřednictvím Hodnotících zpráv. S Plánem odpadového hospodářství ČR musí být v souladu také plány odpadového hospodářství krajů.

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů stanoví pravidla pro předcházení vzniku odpadů a pro nakládání s nimi při dodržování ochrany životního prostředí, ochrany zdraví člověka a trvale udržitelného rozvoje, dále práva a povinnosti osob v odpadovém hospodářství a též působnost orgánů veřejné správy v téže oblasti.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Mezi nejdůležitější základní pojmy patří definice odpadu. Odpad je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Má-li odpad jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu je povinnost zařadit tento odpad jako nebezpečný.

Hierarchie nakládání s odpady:

• předcházení vzniku odpadů,
• jejich využívání,
• odstraňování.

Každý má při své činnosti nebo v rozsahu své působnosti povinnost předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti; odpady, jejichž vzniku nelze zabránit, musí být využity, případně odstraněny způsobem, který neohrožuje lidské zdraví a životní prostředí a který je v souladu s tímto zákonem a se zvláštními právními předpisy. Právnická osoba a fyzická osoba oprávněná k podnikání, která vyrábí výrobky, je povinna tyto výrobky vyrábět tak, aby omezila vznik nevyužitelných odpadů z těchto výrobků, zejména pak nebezpečných odpadů. Právnická osoba a fyzická osoba oprávněná k podnikání, která vyrábí, dováží nebo uvádí na trh výrobky, je povinna uvádět v průvodní dokumentaci výrobku, na obalu, v návodu na použití nebo jinou vhodnou formou informace o způsobu využití nebo odstranění nespotřebovaných částí výrobků.

Každý má při své činnosti nebo v rozsahu své působnosti povinnost v mezích daných tímto zákonem zajistit přednostně využití odpadů před jejich odstraněním. Materiálové využití odpadů má přednost před jiným využitím odpadů. Splnění povinnosti stanovené v odstavci 1 se nevyžaduje, jestliže v daném čase a místě neexistují technické nebo ekonomické předpoklady pro její splnění a postupuje-li se v souladu s plány odpadového hospodářství. Při posuzování vhodnosti způsobů odstranění odpadů má vždy přednost způsob, který zajistí vyšší ochranu lidského zdraví a je šetrnější k životnímu prostředí.

Hlava II zákona stanoví zvláštní ustanovení pro vybrané výrobky, vybrané odpady a vybraná zařízení.

Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci

Plán odpadového hospodářství České republiky (POH ČR) je platný po dobu 10 let ode den nabytí účinnosti (tj. od 1.července 2003). Mezi strategické cíle POH ČR patří zejména snižování měrné produkce odpadů nezávisle na úrovni ekonomického růstu, maximální využívání odpadů jako náhrady primárních přírodních zdrojů a minimalizace negativních vlivů na zdraví lidí a životní prostředí při nakládání s odpady. V POH ČR jsou definovány zásady pro nakládání s různými skupinami odpadů a stanovena procenta recyklace, která mají být dosažena do roku 2012.

Vyhláška č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů) stanoví zejména postup pro zařazování odpadů pod šestimístná katalogová čísla druhů odpadů uvedená v Katalogu odpadů a postup pro zařazování odpadů podle kategorií. Kategorie odpadů se rozlišují na ostatní odpady a nebezpečné odpady. Nebezpečným odpadem je odpad uvedený v Seznamu nebezpečných odpadů uvedeném v prováděcím právním předpise a jakýkoliv jiný odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 k zákonu o odpadech.

Za účelem pravidelného vyhodnocení odpadového hospodářství, a pro získání podkladů pro správní a kontrolní činnost, je v odpadovém hospodářství vedena evidence odpadů, umožňující v souladu s evropskými předpisy získat podrobné informace o produkci a nakládání s odpady. Získané informace jsou důležitým podkladem pro další strategické plánování v oblasti odpadového hospodářství, oběhového hospodářství a legislativní činnost Ministerstva životního prostředí.

Oblast nakládání s odpady zahrnuje také přeshraniční přepravu odpadů z ČR a do ČR či přes její hranice.

V České republice vznikl první zákon o odpadech v roce 1991. V současnosti nakládání s odpady upravuje zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, který je účinný od 1. 1. 2021. Zákon stanovuje práva a povinnosti osobám v oblasti odpadového hospodářství a upravuje povinnosti původců odpadů (občanů, obcí, měst a firem), povinnosti osob, které odpady sbírají, převážejí, upravují je, využívají je a odstraňují je (skládky, spalovny, sběrny odpadů, třídící linky, aj.), povinnosti státní správy a samosprávy a v neposlední řadě upravuje sankce a poplatky.

Čtěte také: Současná ochrana přírody

Zákon o výrobcích s ukončenou životností (VUŽ) upravuje zpětný odběr vybraných výrobků (elektrozařízení, baterií nebo akumulátorů a pneumatik) a nakládání s vozidly s ukončenou životností. Nejdůležitější novinkou VUŽ jsou povinné cíle sběru a recyklace pro ty skupiny elektroodpadu, které jsou nebezpečným odpadem, tzn. zejména zářivky, televizory a lednice. Tyto cíle jsou od 1. ledna 2021 povinné pro výrobce a dovozce elektrozařízení nebo pro kolektivní systémy, ve kterých se tito sdružují za účelem plnění svých povinností. Další zcela zásadní, netrpělivě očekávanou novinkou je povinnost kolektivních systémů sdělovat státu, kolik který konkrétní výrobce uvádí elektrozařízení na trh v ČR.

Nakládání s odpady z obalů upravuje zákon o obalech, který se vztahuje na podnikající fyzické a právnické osoby, které uvádí obaly na trh v ČR - výrobci obalů nebo balených výrobků (tj. osoby, které výrobek zabalí - výrobci, plniči, baliči); dovozci obalů nebo balených výrobků ze zemí mimo území EU (jak za účelem distribuce nebo pro vlastní potřebu); přepravci obalů nebo balených výrobků ze zemí EU (jak za účelem distribuce, tak pro vlastní potřebu) a uvádí obaly do oběhu v ČR - distributoři obalů nebo balených výrobků (tj. osoby, které nakoupí balené výrobky v České republice a předají je dále, ať již úplatně nebo bezúplatně).

Česká inspekce životního prostředí

Právním základem pro činnost tohoto oddělení je zákon o odpadech. V oblasti ochrany přírody Česká inspekce životního prostředí pracuje na základě velmi progresivního zákona o ochraně přírody a krajiny, který s drobnými úpravami platí od roku 1992 dodnes. Další významné kompetence získal odbor v roce 2000 zákonem o geneticky modifikovaných organismech (GMO) a v roce 2003 zákonem o zoologických zahradách. V roce 2004 při vstupu ČR do Evropské unie došlo k dílčím legislativním změnám.

V obecné ochraně přírody jde především o významné krajinné prvky (VKP), péče o krajinu (revitalizace), krajinný ráz, obecnou ochranu ptáků a problematiku ochrany dřevin. Kontroly dřevin rostoucích mimo les v poslední době v počtu správních řízení a uložení sankcí dominují.

Česká inspekce životního prostředí má v oblasti ochrany lesa za úkol zamezit ohrožování a poškozování lesních ekosystémů, zvláště těžbou a dopravou dříví či ataky na slibně se rozvíjející trend v uplatňování přírodě blízkých způsobů hospodaření v lesích vedoucích k rozmanitějším věkovým, prostorový a druhovým strukturám lesa a k rozvoji biodiversity. Inspekce v ochraně lesa zjišťuje nedostatky a škody na funkcích lesa, hledá její příčiny a osoby zodpovědné za jejich vznik či trvání.

Oddělení ochrany ovzduší se podílí na vlastní ochraně ovzduší, ochraně klimatického systému a ochraně ozonové vrstvy Země. Slouží mu k tomu zákon o ochraně ovzduší, nařízení Evropského parlamentu o látkách, které poškozují ozónovou vrstvu a nařízením Evropského parlamentu o fluorovaných skleníkových plynech. V poslední době je věnována zvýšená pozornost kontrolám stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší (polétavý prach, polycyklické aromatické uhlovodíky, ozón). Kontrolní činnost inspekce je doprovázena rozbory za účelem identifikace regulovaných látek a fluorovaných skleníkových plynů.

Složka ochrany vod se podle zákona o vodách zaměřuje především na kontrolu právnických a podnikajících fyzických osob při dodržování legislativních předpisů při vypouštění odpadních vod do vod povrchových a podzemních, vypouštění odpadních vod s obsahem zvláště nebezpečných závadných látek do veřejných kanalizací, výstavbu, provoz a údržbu čistíren odpadních vod a jiných zařízení ke zneškodnění, snížení nebo odstranění znečištění vod, ochranu povrchových a podzemních vod před znečištěním závadnými látkami, které nastává především při manipulaci s těmito látkami ve větším rozsahu, ochranu povrchových a podzemních vod před znečištěním závadnými látkami ze zemědělských provozů a dodržování principů nakládání s těmito látkami ve zranitelných oblastech. Inspekce eviduje havarijní úniky závadných látek, spolupracuje s vodoprávními úřady při šetření havárií. Značné pravomoci Inspekci vyplývají při ukládání opatření k nápravě na úseku vypouštění odpadních vod, nakládání se závadným látkami, a to i z období před privatizací. Dalším zákonem, který má ochrana vod v gesci je zákon o prevenci závažných havárií. Inspekce podle tohoto zákona m.j.

tags: #ochrana #zivotniho #prostredi #odpady #legislativa

Oblíbené příspěvky:

• Jak správně napojit kotel na pelety?
• Analýza emise dluhopisů
• Drtiče odpadu – motorizované
• Liga otevřených mužů a perinatální ztráta
• Metody ochrany přírody