Dle geomorfologického členění leží předmětná lokalita na západním okraji okrsku Řásenská vrchovina (2c-6a-a) v podcelku Jihlavské vrchy, který je součástí celku Javořická vrchovina, podsoustavy Českomoravská vrchovina, soustavy Česko-moravské a jednotky prvního řádu provincie České vysočiny.
Řásenská vrchovina představuje žulový kvádr omezený na všech stranách svahy. Ve střední části vrchoviny se uchoval plochý povrch s četnými skalními útvary - skalními hradbami, izolovanými skalami, žilovitými balvany, drobnými tvary zvětrávání a odnosu žul a tvary tropického zvětrávání včetně zvětrávání mrazového. Nejvyšším bodem je Javořice s nadmořskou výškou 837 m n. m.
Z hlediska podnebí zařazujeme zájmové území dle klasifikace Quita (1971) do klimatické oblasti chladné CH7. Průměrná roční teplota vzduchu se pohybuje v rozmezí 6 - 7 °C, ve vegetačním období 15 °C. Období, kdy se průměrná denní teplota vzduchu pohybuje pod bodem mrazu, začíná průměrně 23. listopadu a končí 11. března. Období bez mrazů trvá průměrně 260 dní v roce, poslední mrazové dny se objevují do poloviny března.
Zájmové území je odvodňováno Hamerským (Dubenským) potokem, číslo hydrologického pořadí 1-07-03-032/0. Plocha dílčího povodí je 18 768 km2, 36 - 46 ř. km. Hamerský potok protéká ve vzdálenosti cca 70 m jižně od lokality. Území spadá pod povodí 3. řádu Nežárky, oblast povodí Horní Vltavy a úmoří Severního moře.
Z pohledu hydrogeologického náleží zájmové území do hydrogeologického rajónu 6510 Krystalinikum v povodí Lužnice. Plocha rajónu zahrnuje krystalinikum jižní části moldanubické oblasti a východní okraj granitoidů centrálního moldanubického plutonu. Oběh podzemní vody je soustředěn v zóně zvětrání a přípovrchového rozpojení hornin o mocnosti 10 - 30 m, která do hloubky vyznívá a tím propustnost klesá, a to pomaleji u metamorfitů než u magmatitů. Propustnost zvětralinového pláště je průlinová, propustnost krystalinických hornin je výrazně puklinová.
Čtěte také: Klimatické podmínky
Rajón je odvodňován ve východní části území do Lužnice Nežárkou a dalšími pravostrannými přítoky Lužnice. Hydrogeologické povodí s přímou infiltrací srážek v daných geologických podmínkách odpovídá povodí povrchového toku. Mělký kolektor v krystaliniku poskytuje na jednotlivých lokalitách pouze menší vydatnosti. Z kvalitativního hlediska je podzemní voda mělkého obzoru bezprostředně vystavena ohrožení vlivy zemědělské a průmyslové činnosti.
Zdroje pro obec Horní Dubenky včetně místní části Janštejn jsou čtyři hydrogeologické vrty Hd-1, Hd-2, Hd-10 a Hd-11. Vrty Hd-1 (parc. č. 652/1), Hd-2 (parc. č. 645/1), a Hd-11 (par. č. 752/1), jsou situovány v prostoru prameniště ,,sever“, severovýchodně nad sklárnou Janštejn. Vrt Hd-10 se nachází v prostoru vodojemu na pozemku č. p. Vrty Hd-1, Hd-2 a Hd-10 jsou osazeny plastovými manipulačními šachticemi s uzamykatelnými poklopy a vstupními žebříky. Nad šachticemi jsou navršeny izolační kuželové náspy. Šachtice jsou odvodněny. Ve vrtech jsou instalována ponorná čerpadla typu V4S3M1520m s PE výtlakem. Výtlak z vrtů Hd-1, Hd-2 a HD-11 je v každé šachtici ukončen uzavíracím ventilem a vodoměrem. V každém vrtu jsou instalovány elektrody pro automatické hlídání provozních hladin.
Odběr vody z vrtů Hd-1a Hd-2 je povolen Rozhodnutím magistrátu města Jihlavy odborem životního prostředí č. j. Odběr vody z vrtu Hd-10 je povolen Rozhodnutím magistrátu města Jihlavy odborem životního prostředí č. j. MMJ/OŽP/7357/2010-5 ze dne 3.11.2010 prodlouženo č.j. Odběr vody z vrtu Hd-11 je povolen Rozhodnutím magistrátu města Jihlavy odborem životního prostředí č. Výše uvedená Rozhodnutí byla změněna (sjednocena) Rozhodnutím magistrátu města Jihlavy odborem životního prostředí č.j.
Vrtané studny Hd-1, Hd-2, Hd-10 a Hd-11 mají vymezeno ochranné pásmo hygienické ochrany I. stupně. Ochranné pásmo pro vrty Hd-1 a Hd-2 je stanoveno okresním úřadem Jihlava referátem odboru životního prostředí - oddělení vodního hospodářství rozhodnutím č.j. ŽP/Vod-4034/00-Vod-231/2 ze dne 19.2.2001. Ochranné pásmo pro vrty Hd-10 a Hd-11 je stanoveno veřejnou vyhláškou - opatřením veřejné povahy č.j.
Z technického hlediska můžeme vodu považovat za velmi měkkou vodu. Koncentrační hodnoty dusičnanů jsou nízké do 10 mg/l. V surové vodě je zvýšené množství železa, hodnoty se pohybují okolo koncentrace 0,2 mg/l z toho důvodu je ve vodojemu instalována automatická úpravna vody k odstranění železa. Zdravotní zabezpečení vodního zdroje je prováděno chlornanem sodným.
Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu
V souladu s Vyhl. č. 252/2004, §5, odst. 2 jsou každoročně odběrová místa stanovena metodou náhodného výběru. Tato místa jsou poté zakomponována do harmonogramu, který je nedílnou součástí provozního řádu.
Výsledky lab. analýz jsou pravidelně předkládány orgánu ochrany veř.
Modelové území v České Kanadě leží na jihu České republiky při hranicích s Rakouskem, na jihu geomorfologické oblasti IIC Českomoravská vrchovina, v geomorfologickém celku IIC-6 Javořická vrchovina, geomorfologickém podcelku IIC-6B Novobystřická vrchovina a geomorfologickém okrsku IIC-6B-9 Vysokokamenská vrchovina. Východní část, Veclov a Košťálkov, zasahuje také do geomorfologického okrsku IIC-6B-5 Landštejnská kotlina.
Geologické podloží tvoří žuly a granodiority centrálního moldanubického plutonu, mladší pokryvné útvary jsou zastoupené jen ve sníženinách a ve velmi malé mocnosti. Území leží na hlavním evropském rozvodí mezi Labem a Dunajem. Reliéf je poměrně plochý a typologicky má charakter pahorkatiny, nikoliv vrchoviny. Nadmořská výška na většině území se pohybuje v rozpětí 600-700 m, v Landštejnské kotlině klesá na 510-600 m.
Kupovitý pahorkatinný reliéf je ovlivněn vlastnostmi žulového podloží, vyskytují se četné ploché pahorky typu ruwar s žulovými balvany na povrchu, případně drobnými výchozy žulového skalního podloží (např. Hadí vrch). Svahy jsou táhlé a velmi mírné s převládajícím malým sklonem do 5°. Údolí jsou široce rozevřená a mělká.
Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně
V zimě se většinou vytváří sněhová pokrývka, i když nevydrží souvisle po celé zimní období. Léto bývá proměnlivé, v poslední době se vlivem globálního oteplení vyskytují i delší období sucha.
Území leží ve fytogeografickém obvodu Českomoravské mezofytikum, fytogeografický okres 67 Českomoravská vrchovina. V nejvyšších polohách nad 700 m na severu se objevují i prvky oreofytika, fytogeografický okres 90 Jihlavské vrchy. Lesy patří do přírodní lesní oblasti (PLO) 16 Českomoravská vrchovina, výškový vegetační stupeň 4 bukový a 5 jedlovobukový.
V současném využití krajiny a krajinném pokryvu převládají v centrální části Novobystřické vrchoviny a v jejím okrsku Vysokokamenská vrchovina kulturní lesní porosty jehličnatého lesa s převahou smrku a příměsí borovice, modřínu, buku a jenom ojediněle také jedle. Značnou část zemědělské půdy tvoří extenzivně využívané pastviny a louky, místy se skupinami nebo solitéry stromů.
Celé zájmové území je součástí rozsáhlého přírodního parku Česká Kanada, vyhlášeného v roce 1994 na ploše 283 km2. V území bylo dále vyhlášeno několik maloplošných zvláště chráněných území. V jádrovém území mezi Návary a Rajchéřovem je to zejména přírodní rezervace Hadí vrch s jedinečným porosty dnes již vzácného a mizejícího jalovce obecného (Juniperus communis) a vřesovištěm na kyselém žulovém podloží.
tags: #klimatické #poměry #Jihlavské #vrchy #charakteristika