Zdá se, že v případě třídění skla nemůže nastat problém. Opak je však pravdou. I proto často končí například zrcadlo, porcelán nebo zdobené skleněné dekorace ve špatné odpadové nádobě. Pojďme se podívat, jak správně třídit skleněné obaly a další produkty ze skla.
Skleněné obaly
Skleněné obaly se odkládají do zeleného nebo bílého kontejneru. Máte-li ve sběrném hnízdě oba, je důležité třídit sklo i podle barev. Tedy barevné do zeleného a čiré do bílého. Pokud máte kontejner na sklo jen jeden, vyhazuje se sem sklo bez ohledu na barvu.
Patří sem:
- skleněné láhve od nápojů - pozor na zálohované láhve, ty odevzdejte v obchodě
- skleněné obaly od kečupů, majonéz, sterilované zeleniny, kompotů, marmelád apod.
- skleničky, skleněné misky, talíře apod. - pozor, nezaměňovat s porcelánem nebo varným sklem
Kam se zrcadly a autosklem?
Ač by se mohlo zdát, že jde také jen o sklo, zrcadlo obsahuje sklo a kovové příměsi. Proto ho nelze třídit a patří do směsného odpadu nebo sběrného dvora.
Autosklo je na tom podobně. Obsahuje sklo, pryskyřice, kovové a další části. Autosklo vymění v servisu, kde se o vše postarají a pokud ne, odkládáme ho do sběrného dvora , drobné kousky lze odložit do směsného odpadu.
Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově
Okna, dveře = tabulové sklo
Tabulové sklo patří do zeleného kontejneru.
Upcyklace: Znovuzrození starých věcí
I my se věnujeme upcyklaci! Část našeho výrobního programu vsadila na zelenou a věnuje se inovativnímu, ekologickému a udržitelnému způsobu výroby. Termín upcyklace znamená vytváření nových produktů ze starých věcí či materiálů, které už pro svůj původní účel dosloužily. Nejde však o prosté znovupoužití odpadu.
Upcyklace klade důraz na zachování původních materiálů, ze kterých ale lze vyrobit nové produkty s vyšší přidanou a hlavně užitnou hodnotou. V dnešní době je upcyklace na vzestupu, zejména z důvodu ekologie a udržitelnosti, které jsou dnes velkým tématem. Často slovem recyklace mylně označujeme vše, co je nějakým způsobem spojené se zpětným využíváním odpadu.
Rozdíl však spočívá v použitých materiálech. K recyklaci se využívá odpad jako takový. Naopak upcyklace nepracuje s odpady. Využívá materiály ještě před tím, než se odpady stanou. V podstatě se jedná o zhodnocování nevyužitých věcí.
Tento rozdíl si můžeme dobře představit třeba na obyčejné lahvi od vína. Běžná recyklace skleněných lahví je dobře technologicky zvládnuta - použité lahve se posbírají, vyčistí, roztřídí a roztaví. Stane se z nich nový materiál, který lze různě využít. Naopak běžným příkladem upcyklace je využití lahví od vína třeba k výrobě skleniček, váz či svícnů.
Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace
Jedním z produktů této kategorie je Silnostěnná sklenka UNIVERSAL z lahve od vína, vyrábíme je z bordovek různých barev, z nejběžnějších vinných láhví. Prodlužujte s námi životnost věcí, jak jen můžete. Zapojte fantazii, možností je nespočet!
Jak správně třídit sklo?
Třiďme sklo, můžeme ho recyklovat donekonečna! Při třídění nevadí víčka ani etikety! Skleněná láhev musí být při třídění do kontejneru na sklo prázdná, kvůli recyklaci ji ale není nutné vymývat. Můžeme je vytřídit i s víčky, nevadí ani etikety či sleeves. Láhev třídíme prázdnou a sešlápnutou.
Mýty o třídění odpadu
Každý z nás se setkal se skeptickým komentářem v souvislosti s tříděním odpadu. Některým pak vrtá v hlavě červík pochybností, který říká, že třídění nemá smysl. Obzvlášť u třídění skla je v tom určitě nějaký háček a dělá se to jen „naoko“. Přeci kdo by třídil všechny ty věci, které do skla nepatří? Ani popelka by netřídila skleněné střepy barevného skla od čirého…
Recyklace skla v praxi
Skleněné obaly patří vytřídit do speciálních kontejnerů na sklo. Možná si při třídění skla lámete hlavu, jak jsou kontejnery na sklo vyprazdňovány. Přeci jen jde o těžké bytelné popelnice. První zastávkou skla na cestě k recyklačním linkám je tzv. střepiště. Tam se sváží obsah z kontejnerů na sklo. Jde o speciálně upravené plochy, které jsou vyhrazeny pro manipulaci s ostrými střepy.
Po svozu skleněného odpadu do třídiček putuje sklo na tzv. předčištění. Po nadrcení skleněných střepů přichází ke slovu tzv. separátory. Jde o několikafázový proces, kdy jsou pomocí magnetů a laserů postupně ze střepové drti odstraněny kovy, keramika, kamení, porcelán, olovnaté sklo a netavitelné sklo. Dále oddělí separátory bílé sklo od barevného a v poslední fázi procesu dochází k rozdělení na sklo zelené a hnědé.
Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice
Zásadní jsou požadavky skláren, se kterými každá třídička komunikuje v souvislosti s tím, jaké má sklárna potřeby druhotných surovin. Důmyslný systém třídění a separace skleněných střepů zvyšuje kvalitu skla vhodného k recyklaci. Finální produkt, který může putovat dál, například jako příměs do sklářského písku.
Zpracováním skla vzniká na třídicí lince materiál o velmi vysoké čistotě - například výstupní čiré střepy z některých třídiček dosahují kvality až 99,6 %. Za rok jsme vytřídili více než 185 tisíc tun skla! Ohromnou výhodou skla je, že jej můžeme třídit donekonečna. Navíc díky jeho třídění šetříme přírodní zdroje.
Proč můžeme sklo třídit nevymyté?
Nevymyté sklenice můžete s klidným svědomím vyhodit i nevymyté a i s víčky do barevného kontejneru určeného pro sběr skla. Mimochodem, těch je v České republice přes 80 tisíc.
Recyklace vs. Znovupoužitelnost
Recyklaci skla provází mantra, která říká, že sklo lze recyklovat do nekonečna. Tato skutečnost není daleko od pravdy. Je také tím, co motivuje k bezpočtu optimistických myšlenek, které třídění (a recyklaci) skla podporují. Při všem tom nadšení pak zapomínáme na zásadní skutečnost: skleněné obaly jsou znovupoužitelné. To znamená, že je nemusíme recyklovat, ale můžeme je prostě znovu používat.
V minulosti byla naprostá většina skleněných lahví zálohovaná. Dnes jsou zálohované snad jen lahve na pivo - což je zřejmě nejekologičtější počin pivovarů vůbec. Z pohledu neudržitelné situace kolem obalových odpadů by jeden předpokládal, že převládnou snahy ke znovupoužívání skleněných obalů. Že vratné (zálohované) nebudou jen lahve, ale že se zálohování bude rozšiřovat i na další skleněné obaly, jako jsou sklenice od zavařenin, dětských přesnídávek a kdo ví, co se ještě ve skle prodává.
Nebo že se vedle kontejnerů na sklo objeví sběrná zařízení, kam bude možné tyto obaly odkládat bez toho, aby se rozbíjely. Recyklovat by se mělo jen takové obalové sklo a skleněné předměty, které již nelze znovu využít. A samozřejmě tabulové sklo.
Vratné lahve? Proč ne. Jde to.
To, že je vratné sklo nejekologičtějším obalem, si uvědomil Marek Lukesle, který založil iniciativu vratné lahve. A co víc, nedostupnost udržitelného nakupování ho nenechala spát. Projekt se postupně rozvinul ve spolupráci s rozvážkovou službou Rohlík.cz v programu Otoč obal. Vratné lahve můžou lidé nakupovat také ve Sklizenech a dalších lokálních prodejnách.
V březnu byl spuštěn nový e-shop, kde je staronová myšlenka vratných lahví rozvinuta ještě dál - objednávky jsou posílány ve speciálních znovupoužitelných vratných boxech. Jde to. Paradoxně řešení opět přichází ze soukromé sféry a nikoli z míst, odkud by to člověk očekával. A to je dobře. Žádnou hloupost totiž nenapravíme zákony, zákazy a směrnicemi. Ale obyčejnou změnou přemýšlení a jejím začleněním do obchodních modelů.
Tak nebo tak, aspoň třiďte sklo.
Proč je recyklace skla důležitá?
Více než polovina hmotnosti nového skleněného výrobku bývá tvořena recyklovanými střepy. Prázdná sklenice, kterou vyhodíte, se vám tak může vrátit domů v jiné podobě. Aby ale tento recyklační koloběh správně fungoval, je nutné skleněný odpad správně třídit.
Sklo by do běžného odpadu nemělo přijít nejen kvůli jeho recyklačnímu potenciálu, ale i kvůli negativnímu dopadu na životní prostředí. Když sklo končí na skládkách, zvyšuje se objem odpadu, který se rozkládá stovky až tisíce let. To nejen zabírá místo, ale také brzdí efektivní nakládání s odpady.
Pozitivní trend v třídění odpadu
Podle posledních údajů společnosti EKO-KOM se míra recyklace obalů v ČR meziročně zvýšila o 4 procentní body. Přispěli k tomu zejména občané, kterým třídění odpadu není lhostejné. „Až 75 % obyvatel ČR pravidelně třídí odpad. To jsou skvělá čísla i ve srovnání s ostatními evropskými státy. Je to výsledek více než 20 let systematické práce obcí, měst, svozových firem, autorizovaných obalových společností a hlavně každého jednotlivého člověka, který dobrovolně třídí,“ říká Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství.
V loňském roce se vytřídilo přibližně o 6,5 tisíce tun použitých skleněných obalů a lahví méně než v roce 2022
Skleněné obaly zaostávají
Pozitivní trend však nenastal u třídění skla. Vytřídilo se přibližně o 6,5 tisíce použitých skleněných obalů a lahví méně, což pocítili i čeští skláři. „Množství použitého skla, které jsme získali z trhu v České republice, se v roce 2023 v porovnání s rokem 2022 snížilo o 20 %. Důvodem je kromě poklesu třídění skla také prodej střepů do okolních zemí,“ vysvětluje Regina Bělohoubková, mluvčí firmy Vetropack Moravia Glass, která působí v Česku jako jediný recyklátor skla, jež z něj zároveň vyrábí nové skleněné obaly.
Proč má smysl třídit sklo?
- Skleněné lahve lze používat až do doby, než se poškodí
Opětovné používání obalových materiálů je jedním z nejjednodušších způsobů, jak přispět k ochraně životního prostředí. Sklo je v tomto ohledu ideálním příkladem. Zavařovací sklenice lze používat opakovaně, dokud se nepoškodí. Některé skleněné lahve od piva, minerálních vod nebo džusů jsou vratné a mohou být naplněny znovu 20 až 50krát. Pokud není možné skleněnou lahev vrátit, je důležité si uvědomit, že sklo je plně recyklovatelné a rozhodně by nemělo skončit v komunálním odpadu. - Sklo zachovává chuť i nutriční přednosti potravin
Mnozí z nás mají tendenci opakovaně používat plastové lahve a plnit je různými domácími šťávami, džusy nebo obyčejnou vodou. Na první pohled se nám zdají být praktičtější a lehčí než skleněné. Rozdíl však spočívá v kvalitě materiálu, který ovlivňuje chuť a vlastnosti nápoje uvnitř. „Sklo je inertní a nereaguje s obsahem, takže je ideální pro balení potravin, nápojů a léčiv. Zabraňuje kontaminaci a zachovává chuť, vůni a kvalitu produktu. Poskytuje silnou bariéru proti kyslíku, vlhkosti a dalším vnějším faktorům, což pomáhá zachovat čerstvost a trvanlivost produktů, zejména citlivých položek, jako jsou potraviny a nápoje,“ vysvětluje docent Pavel Diviš z Ústavu chemie potravin a biotechnologií Vysokého učení technického v Brně. - 100% recyklovatelný materiál
Aby bylo možné zahájit proces recyklace skla, musí občané nejprve třídit použité skleněné obaly a následně je vyhodit do zeleného a bílého kontejneru, přičemž není nutné je předtím umývat nebo čistit. Obecně platí, že čím více recyklovatelných složek objemově vytřídíme, tím méně zbytkového nerecyklovatelného odpadu, který musí být likvidován na skládkách nebo ve spalovnách, zůstane. Skleněné obaly nelze spálit, protože sklo je anorganický materiál, který se při spalování nerozkládá ani nehoří. V rámci procesu recyklace je ale možné sklo tavit a následně tvarovat. „Sklo je 100% recyklovatelný materiál. V rámci procesu recyklace se vyseparované skleněné střepy roztaví a směs se použije na výrobu nových skleněných výrobků,“ vysvětluje Miroslav Horký, vedoucí recyklační linky společnosti Vetropack Moravia Glass. Pokud lidé házejí sklo do komunálního kontejneru, přispívají tím jen ke zvyšování objemu odpadu na skládkách. - Nové skleněné obaly mohou obsahovat až 90 % použitého skla
Vyseparované použité skleněné obaly, které putují na recyklaci, jsou využity jako druhotná surovina, čímž se šetří primární surovina, v tomto případě například sklářský písek, a zároveň i energie na její zpracování. „Sklo se vyrábí především ze surovin, jako je písek, soda a vápenec. Recyklace skla snižuje potřebu těžit a zpracovávat tyto suroviny, šetří přírodní zdroje a chrání ekosystémy,“ pokračuje Diviš. Podle Borise Sluky, generálního ředitele společnosti Vetropack Moravia Glass, není použité sklo odpadem, ale cenným zdrojem. „Použité skleněné lahve či potravinářské obaly nepovažujeme za odpad, ale za zdroj, protože nové skleněné obaly mohou obsahovat až 90 % použitého skla, pokud lidé v Česku budou házet použité sklo do zelených a bílých kontejnerů. Při recyklaci navíc sklo neztrácí žádné své původní vlastnosti,“ vysvětluje Sluka. - Nižší emise díky recyklaci
Výroba nového skleněného obalu z použitého skla vyžaduje méně energie a zároveň produkuje nižší emise CO₂ než výroba z primárních surovin. „Ročně dokážeme zrecyklovat až 170 tisíc tun použitého skla, přičemž jediným limitujícím faktorem je jeho nedostatek. Za každých 10 procent střepů, které přidáme do vsázky, ušetříme přibližně 3 procenta energie a 7 procent oxidu uhličitého. Pokud budou lidé házet nepotřebné sklo do zelených a bílých kontejnerů, můžeme tak společně přispět k ochraně životního prostředí v Česku,“ vysvětluje Sluka. Docent Diviš zároveň přibližuje, že každou tunou recyklovaného skla se lze vyhnout přibližně 300 kg emisí CO₂. - Nedostatečné množství střepů zvyšuje ceny obalů
Jak jste se mohli dočíst výše, sklo se vyrábí z písku, sody a vápence. Výroba skla z primárních surovin je nejen emisně náročnější, ale také dražší. „Jelikož se tyto materiály musí těžit a zpracovávat, používání recyklovaného skla (střepů) šetří těžbu surovin a související náklady na dopravu. V roce 2023 se v ČR vytřídilo zhruba o 6,5 tisíce tun skla méně než v roce 2022. Sklo se totiž jako obalový materiál dá používat opakovaně, zachovává chuť i nutriční vlastnosti potravin a je možné ho recyklovat na 100 %. A v číslech můžeme pokračovat dál, recyklací jedné tuny skla se dá zabránit uvolnění až 300 kg CO? do ovzduší. Na pořadu dne je nyní novela takzvaného obalového zákona, která cílí na plastové nápojové obaly a také reklamní letáky, mohli bychom se však posunout o kousek dál právě i v případě skla.
Mýty o třídění odpadu a skla
- Proč házet papír do modrého kontejneru, plast do žlutého a sklo do zeleného, když všechno stejně skončí na jedné skládce?
Tato úvaha se objevuje u mnoha z vás, zejména když vidíte, jak odpadkové auto vykládá obsah zeleného, žlutého a modrého kontejneru zároveň. Nákladní vozidla na odvoz odpadu však mohou být vícestupňová a mají několik oddělených zásobníků, do kterých se sypou jednotlivé druhy vytříděného odpadu. - Nechce se vám umývat použité plastové nebo skleněné nádoby před vyhozením, a proto je raději házíte do komunálního odpadu?
Děláte velkou chybu. Použité skleněné láhve a obaly není nutné před vyhozením čistit. ,,Ani plasty, ani sklo není potřeba umývat, než je vyhodíte do sběrné nádoby. V praxi to funguje následovně: ,,Naše recyklační linka je schopna zpracovat lahve a sklenice, které nejsou vymyté, stačí, když vylejete obsah. - Někteří lidé si myslí, že jednotlivé složky komunálního odpadu, které lze recyklovat jsou, dříve než se dostanou na skládku ještě vytříděné.
Není to ovšem pravda. Pokud lidé házejí plasty, papír či sklo do komunálních kontejnerů, tak je tento materiál pro recyklaci navždy zatracen. Použité obaly vyhozené do komunálního odpadu putují následně na skládku odpadu nebo do spalovny. Například sklo se na skládce nerozkládá a nelze jej ani zlikvidovat spálením. - V minulosti se věřilo, že obaly na vajíčka nebo ruličky od toaletního papíru, které prošly několikanásobnou recyklací, už nelze dále zpracovávat.
Z tohoto důvodu patřily do komunálního odpadu, nikoli do modrého kontejneru na papír. Dnes se však díky novým technologiím situace změnila. ,,Do modrého kontejneru můžeme vhodit časopisy, noviny, sešity, krabice či papírové obaly. Nevadí ani papír s kancelářskými sponkami nebo obaly od vajec a ruličky od toaletního papíru. Naopak, do modrého kontejneru nepatří celé svazky knih, uhlový papír či mastný nebo znečištěný papír. Tyto materiály už není možné recyklovat. Totéž platí pro termopapír, který se nachází na některých účtenkách. Je také důležité si pamatovat, že použité dětské pleny patří do komunálního odpadu, rozhodně ne do modrého kontejneru na papír. - Jednou z nejčastějších chyb při třídění odpadu je nesprávné umístění odpadu do nevhodného kontejneru.
Někteří lidé se stále nechají zmást a pletou si správné nádoby, což může komplikovat celý recyklační proces. Do zeleného kontejneru také nepatří autoskla kvůli různým chemickým materiálům, které by mohla sklo znečistit. Problémem je také varné sklo, které má vyšší bod tavení. ,,Mnozí lidé nevědí, že například keramika a porcelán do zelených kontejnerů nepatří. Dalším příkladem je varné sklo, které má mnohem vyšší bod tavení.
Kam s ním? Přehled, co patří a nepatří do kontejneru na sklo
- Patří sem:
- Barevné sklo (do zeleného kontejneru)
- Čiré sklo (do bílého kontejneru)
- Lahve od nápojů
- Sklenice od kečupů, marmelád či zavařenin
- Nepatří sem:
- Keramika
- Porcelán
- Autosklo
- Zrcadla
- Drátované sklo
- Zlacená a pokovená skla
- Varné a laboratorní sklo
- Sklokeramika
V třídění odpadu si Česká republika vede výborně, překvapivou výjimkou je ale sklo, které stále ve velkém množství končí v komunálním odpadu. Je proto důležité neustále vzdělávat občany o správném třídění odpadu a také o chybách, kterým se vyplatí vyhnout.
tags: #odpad #lahve #sklenene #recyklace
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]