Filmový scénář (Der Müll, die Stadt und der Tod) Reinera Wernera Fassbindera, byl předlohou divadelní inscenace režiséra Dušana Pařízka. Z tohoto scénáře a divadelního zpracování vychází film Jana Hřebejka Odpad město smrt.
Gabriela Míčová, oceněná Cenou Thálie 2012, ve slavné Fassbinderově divadelní hře odkrývající sebedestruktivní vzývání kapitalismu, nacionalismu i aktuální nesnášenlivost k menšinám. Inscenace Dušana D. Pařízka nastudovaná v Divadle Komedie kritizuje sebedestruktivní vzývání kapitalismu a akcentuje současné podoby vyhroceného konzervatismu, nacionalismu a nesnášenlivosti vůči menšinám, jež postihují nejen nezanedbatelnou část české společnosti, včetně vysoce postavených politických činitelů, ale doslova celou Evropu.
„Naši dobu určuje 'neviditelná ruka trhu', která vede spořádané občany k výdělečnému obchodování s vlastním svědomím. Nabízí se řada otázek: Neprodáváme se příliš lacino? Lze pravidla trhu aplikovat na mezilidské vztahy? Může každý z nás nabídnout i něco víc, než kdejaká pouliční šlapka? Máme vůbec nárok nějakou 'pouliční šlapku' soudit? Morální integrita, zodpovědnost a občanský postoj ztrácí v dnešní době význam. O neprodejné zboží není zájem. V období krize se sází na falešnou morálku a lhostejnost, vidina okamžitého zisku vzbuzuje v každém z nás podnikavého ducha. A po nás ať přijde potopa." (Dušan D. Pařízek)
Rainer Werner Fassbinder se v tomto téměř nehraném textu dotýká současných podob vědomého i nevědomého rasismu, homofobie i alibismu a zkoumá klišé s nimi spojená. Ačkoli hra nastavuje nelichotivé zrcadlo mj. politické korektnosti, která mnohdy vede k pokrytectví, protože nesnášenlivost sice maskuje, ale neřeší, bylo její uvedení v německy mluvících zemích donedávna opakovaně zakazováno a její autor paradoxně nařčen z antisemitismu.
Za scenáristickou úpravu, scénu a režii hry Rainera Wernera Fassbindera „Odpad, město, smrt" získal Dušan D.
Čtěte také: O problémech s odpadem v Mostě
Prostitutka Romi je ve svém povolání málo úspěšná: na své zákazníky je až příliš jemné povahy. Čím umanutěji ji však její pasák Franz posílá na ulici, tím více se Romi přibližuje úplnému zhroucení. Jednou ji osloví spekulant s realitami, který sám sebe nazývá „bohatým Židem“: nepožaduje po ní sexuální služby. Stačí, aby mu vyprávěla, a za to ji doslova královsky odměňuje.
Její tak náhlé štěstí s ní však nikdo nesdílí. Kolegyně i její stávající klienti se od ní odvracejí, a stejně tak i Franz, jehož miluje, říká: kšeftování s Židem smrdí.
Palčivé sociální drama o životem otloukané šlapce Romi, kterou zneužívají její klienti, její pasák i její otec, se s krutou provokativností zamýšlí nad otázkou, za jakou cenu jsou lidé v době, dirigované neviditelnou rukou trhu, ochotni prodávat sebe i své svědomí. Groteskně makabrální panoptikum transvestitů, homosexuálů, machů a spekulantů, v němž si jen Romi marně snaží uchovat elementární důstojnost, přitom poukazuje na současné projevy rasismu a homofobie, ale i na pokrytectví politické korektnosti.
Hřebejk ve spolupráci s Pařízkem původní stominutové drama zkrátil zhruba o třetinu. Ve svém „referenčním filmu“ nezastírá divadelní původ inscenace, jejíž klíčové části vytvářejí několikaminutové monology a v níž herecké kreace přímo počítají s bezprostředním kontaktem s diváky. Přestože režisér děj přenesl z jeviště na Václavské náměstí, do pasáží i do galerií Paláce Lucerna nebo do dekadentně blyštivých interiérů kabaretu, některé výsostně stylizované divadelní scény i rekvizity (například červený akrobatický šál) ve filmu zachovává.
Výsledkem je svébytný tvar na pomezí záznamu divadelního představení a „plnohodnotného“ filmu.
Čtěte také: "Odpad, město, smrt" - recenze
Čtěte také: Analýza filmu Odpad - město - smrt