Využití odpadu z pilin při řezání dřeva v zahradě

Možná už máte zahradu uklizenou a připravenou na zimu. Jedno však určitě zůstává někde nakupeno, a to dřevěný odpad různého charakteru. Jak s ním naložit?

Jakýkoli dřevní odpad samozřejmě můžeme nechat vyschnout a spálit v kotli, pokud takovým disponujeme, případně uschovat na nějaké ty sezónní ohníčky. Existuje však více způsobů, jak si v zahradě s dřevním odpadem poradit. Právě i dřevo se totiž rozkládá, i když to trvá déle.

Využití větví a větviček

Nejčastějším dřevním opadem v zahradách jsou větve a především větvičky. Silnější větve se rozhodně vyplatí nechat uschnout a jakýmkoli způsobem spálit. Hodí se na venkovní ohniště, do krbu, ale i k uzení, pokud jde o vhodné dřevo ovocné.

Menší (tenčí) větvičky je však pro pozdější spalování nejprve třeba štěpkovat, případně nadrtit. Můžeme jimi ale také prokládat kompost, respektive bychom i měli. Stejně tak můžeme tento materiál bez potřeby štěpkování použít i v základu vyvýšeného záhonu. Hmota se rozkládá dlouho, o to však právě u vyvýšeného záhonu jde.

Vyvýšené záhony

Vlastně v závislosti na výšce vyvýšeného záhonu jde o to, že na kompost, jehož součástí mohou být kromě větviček i dřevní piliny, štěpka, listí a jehličí, navezeme kvalitní zeminu. Ve vyvýšeném záhonu použijeme dřevní odpad jak do směsi různého rostlinného odpadu, tak na dno, kde může tvořit až několika centimetrovou vrstvu. Dobré je tuto vrstvu posypat popelem a vápnem.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

Další vrstvu pak obvykle představuje především sláma, seno a jiné zbytky rostlin. Až navrch přidáváme zahradní zeminu a na ni kvalitní prosátý kompost.

Kompostování dřevního odpadu

Prostě jakýkoli materiál z dřevin okrasných a ovocných lze kompostovat různými způsoby. V žádném případě ale nesmíme dávat dřevní odpad do kompostu ve velkých vrstvách. Musíme jej s ostatním biologickým odpadem vhodně mísit. Ostatně mísení místo vrstvení různých druhů odpadu na sebe je nezbytným základem kompostování.

Dřevní opad mísíme tak, že sem tam přidáme s pilinami či štěpkou lopatu zeminy, případně i vápno. A to vše mísíme s běžným bioodpadem z kuchyně a zahrady, který se rozkládá mnohem rychleji než dřevo, kůra a lýko.

Přidání pilin do kompostu je vůbec ideálním způsobem jejich využití. Napomohou vytvořit dokonalý kompost, ale pozor, nevrstvit, nýbrž smíchávat. A dokonce to lze i v případě kompostu již prosátého, určeného k finálnímu použití na záhony.

Piliny vždy rozsypáváme rovnoměrně v tenké vrstvičce a další přisypeme až zase později. Nezapomeneme též přidávat tu a tam nějakou lopatu zeminy (opět tenkou vrstvičku) a případně i vápno. Po čase pak kompost přeházíme a směs je dokonale smíšena.

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

Mulčování pilinami a štěpkou

Piliny a štěpku také můžeme využít při mulčování. Jde dokonce o ideální materiál. Někteří lidé si pro potřeby mulčování pravidelně jezdí pro dřevní štěpku určenou k vytápění. Oproti běžným zahradním mulčovacím materiálům, které se prodávají pytlované, je topná štěpka o řád levnější. A poslouží stejně, dokonce je i poměrně dekorativní.

Mulčování dřevním odpadem má pozitivní vliv na celou zahradu, úrodu a postupnou tvorbu nové půdní biomasy.

Před použitím pilin a hoblin v zahradě je třeba si uvědomit, že skvěle vážou vodu, proto pomohou pěstovaným rostlinám v podobě mulče. Navíc ochrání půdu před nadměrným odparem. Velmi pomalu se přitom rozkládají (i několik let) a na začátku ke svému rozkladu využijí značné množství dusíku, proto je též třeba počítat s tím, že musíme před zamulčováním pilinami dusík do půdy dodat kvůli pěstovaným rostlinám. Navíc je třeba nikdy nemulčovat zcela čerstvými pilinami, ale nejprve piliny prolijeme hnojivem s vysokým obsahem dusíku a necháme nějakou dobu ležet. Zabráníme tak nadměrnému odčerpávání dusíku z půdy.

Jak mulčovat dřevinami?

Dusíkatým rozpustným hnojivem důkladně prolité a uleželé piliny pak můžeme nasypat k ovocným i okrasným stromům a pod okrasné keře. Dokonce to pak bude fungovat opačně, jelikož dostatečně zásobené dusíkem jej budou postupně uvolňovat do půdy v okolí dřevin. Je dobré nejprve piliny smíchat s půdou do hloubky cca 3 cm, při nadměrné vrstvě pilin bude docházet k jejich plesnivění. Ideální je přitom smísení pilin se zeminou, pokud je dostatečně vlhká. Případně ji předtím zalijeme. Zabráníme tak odpařování vody z půdy, čímž snížíme potřebu zálivky. Navíc nebude třeba okolo dřevin tak často plít.

Piliny se však hodí i do záhonů s plodovou zeleninou a třeba také k růžím a jiným trvalkám. Pokud nezapomenem na pravidlo s prolitím pilin dusíkatým hnojivem a jejich uležením, určitě se stanou dobrým doplňkem výživy, ochranou před vysycháním půdy a rozšiřováním plevelů.

Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice

Hodí se též okolo jahod (tedy pod jahody) a též pod tykvovité rostliny, kde pomohou i jako ochrana plodů před plísněmi způsobovanými kontaminací se zeminou.

Piliny můžeme dokonce i v menší míře použít na trávním, ale zde pokaždé opravdu jen rozumně posypat (poprášit). Opět zde přirozeně zetlí a trávník pohnojí.

Jde přitom o zcela ekologický materiál, který má dokonce i dekorativní schopnosti.

Další možnosti využití

Můžeme též nadrcený dřevní odpad použít i jako dekorativní materiál třeba na pěšiny v zahradě. A to jakékoli, úzké i širší, vymezující i hlavní komunikace. Je ale třeba počítat s tím, že si tento odpad musíme nadále skladovat a postupně dosypávat.

Pomocí dřevního odpadu si též můžeme pěstovat houby. Vynikající je pro některé druhy substrát smíchaný z velkých pilin listnatých stromů a slámy v poměru 3:1. Materiál smísíme a namočíme do horké vody, kde jej necháme cca 3 až 7 hodin. Teplotu vody udržujeme na cca 60 ° C. Poté necháme substrát vychladnout, vložíme jej do pevného průhledného plastového sáčku a prosypeme vhodným podhoubím.

Je nasnadě, že se v takovém substrátu bude dařit houbám dřevokazným, například hlívám. Do každého sáčku uděláme pár malých otvorů, které využijeme při pravidelné zálivce. Sklizně se dočkáme cca za měsíc a půl.

Vytvořit též lze substrát pro pěstování brambor. Jednoduše posypeme pilinami a štěpkou řádky mezi bramborami, případně nasypeme materiál do vyhloubených jamek. Na tento odpad vysadíme naklíčený brambor a zasypeme další vrstvou dřeva, která bude vyšší než ta podkladní. Dokonce bychom prý měli takto brambory lépe ochránit před mandelinkou bramborovou.

Ze dřeva se uvolňují pryskyřičné látky, které tohoto škůdce odpuzují.

Bezpečnost při zpracování dřeva

Při řezání, broušení a povrchových úpravách vzniká v dřevozpracujících závodech a na pilách mnoho odpadu v podobě pilin, hoblin a dřevního prachu.

V malé dílně si pro jejich odstranění vystačíme s ručním vysavačem a smetákem, v průmyslovém měřítku je ale zapotřebí zajistit výkonné odsávání pilin, jinak nebude možné pokračovat v práci. Nejen, že piliny a prach zasypou celý prostor i stroje, ale mohou také ohrozit celý provoz výbuchem.

Dřevní prach je, stejně jako mnoho jiných typů prachu, považován za explozní. Při jeho usazení už v malé vrstvě může dojít ke vzniku prostředí se zvýšeným rizikem výbuchu nebo požáru. Není proto možné piliny nechat jen tak poletovat a uklízet až večer, je nutné je odstraňovat průběžně. V halách a výrobnách se proto používá centrální odsávání, které zajistí bezpečné pracovní prostředí.

Průmyslové využití pilin

Piliny jsou považovány za odpad při zpracování dřeva, přesto i ony mají své využití. Dřevní prach, štěpky, piliny i hobliny jsou z odsávacích systémů odvedeny pro další zpracování. Vyrábí se z nich brikety a pelety pro topení nebo podestýlka pro zvířata.

Ve výrobě jsou přitom posílány k dalšímu zpracování, například se z nich vyrábí dřevěné brikety a nebo dřevotřískové a pilinotřískové desky.

Tipy a triky

• Pokud zpracováváte i větve, v zahradním drtiči je snadno přeměníte drť, se kterou lze nakládat podobně jako s pilinami. Tedy využít je jako mulč nebo ke kompostování.
• Bylo by škoda zbavovat se i popela ze spáleného dřeva. I ten můžete zarýt do záhonů. Do půdy tak zdarma doplníte draslík, vápník, hořčík a další stopové prvky.
• Dekorativnost pilin můžeme ocenit také na cestách, cestičkách a pěšinách, třeba mezi květinami a okrasnými keři. Postupně můžeme časem cestičky dosypávat, pokud máme dostatečný pravidelný přísun materiálu.

Ať už doma řežete dřevo řetězovou pilou nebo cirkulárkou, vždy pod pilou najdete hromadu pilin. Jestliže si navíc zpracováváte i větve, vždy se nahromadí spousta tenkých větviček, které nejsou pro topení vhodné.

Co s pilinami? Topit se s nimi nedá, přesto se jedná o cennou surovinu, pro kterou je v zahradě využití. Nyní na podzim je lze využít jako mulč, kterým lze některým rostlinám ulehčit přezimování. Stačí nasypat silnější vrstvu pod rostlinu. Vrstva pilin bude bránit promrzání půdy a bude v půdě zadržovat vláhu. Následující rok v teplejších měsících budou piliny naopak chránit půdu před nadměrným prohříváním.

Piliny je možné i kompostovat. Nyní na podzim se nemusíte obávat ani piliny zarýt kultivátorem přímo do záhonů. I když se do jara nerozloží, zlehčí půdu a zlepší její propustnost.

Ostatně drtič větví se vyplatí v každé zahradě, kde jsou keře a stromy, které je nutné každý rok pořezávat a střihat.

Piliny můžeme dokonce i v menší míře použít na trávním, ale zde pokaždé opravdu jen rozumně posypat (poprášit). Opět zde přirozeně zetlí a trávník pohnojí.

tags: #odpad #pilin #pri #rezani #dreva #vyuziti

Oblíbené příspěvky:

• ČSAD Přerov: Emise a normy
• Klimatické změny v Čadu
• Odpadkové koše červené
• Vyhláška o odpadech Kutná Hora
• Ohrožení výchovy dítěte