Poplatky za Odpad z Rekreačních Nemovitostí v České Republice

V České republice je poplatek za popelnice jednou z běžných plateb, které musí občané hradit. Přestože se jedná o zdánlivě rutinní záležitost, mnozí v ní stále nemají jasno: kdo musí platit, jak je to s placením popelnic za děti, co když mám chalupu, nebo jak zjistím, zda nemám dluh?

Základní Informace o Poplatku za Popelnice

Poplatek za popelnice je povinná platba, kterou většina obyvatel České republiky hradí za zajištění svozu a likvidace odpadu. Tato povinnost je upravena zákonem o místních poplatcích. Každá obec má zároveň právo stanovit podmínky ve své obecně závazné vyhlášce. Proto se výše poplatku může lišit nejen mezi městy, ale i mezi jednotlivými městskými částmi.

Právní Základ a Cíl Poplatku

Právní základ této povinnosti najdeme v zákoně č. 477/2001 Sb. Dle novely zákona o místních poplatcích existují dva druhy poplatků za komunální odpad, a to poplatek za obecní systém odpadového hospodářství a poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci.

Hlavním cílem poplatku za komunální odpad je pokrytí nákladů spojených se svozem, tříděním a likvidací odpadu. Díky němu mohou obce zajistit pravidelný odvoz popelnic, provoz sběrných dvorů nebo likvidaci nelegálních skládek.

Kdo Musí Platit Poplatek?

Každý občan České republiky s trvalým bydlištěm v určité obci má povinnost platit poplatek za odvoz odpadu v této obci. Ať už je to student, důchodce, nebo pracující, všichni mají stejná pravidla. Výjimky mohou nastat pouze tehdy, pokud obec vyhláškou stanoví osvobození pro určité skupiny obyvatel.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

Poplatek za Rekreační Objekty

Pokud vlastníte nemovitost, kde nikdo nemá trvalý pobyt, musíte poplatek platit vy jako vlastník. Tento scénář je běžný u rekreačních chat a chalup. Zajímavou otázkou je placení odpadu cizinci. Pokud cizinec vlastní nemovitost v ČR, musí poplatek platit, i když zde trvale nebydlí.

Majitelé rekreačních chat a chalup budou muset platit ještě v obci, kde jejich domek stojí. Tentokrát ale už ne podle počtu osob, které tam přebývají, ale pouze za zmíněný objekt - tedy maximálně 500 korun za rok.

Jak a Kde Platit?

Každá obec má pro placení odpadu svá vlastní pravidla. Vše se dozvíte na místním obecním či městském úřadu. Bankovní převod je nejčastější forma platby. Pokud si nejste jistí, jak poplatek za popelnice zaplatit nebo kolik vlastně vůbec máte zaplatit, obraťte se na konkrétní úřad.

Sankce za Neuhrazení Poplatku

Neuhrazením poplatků za popelnice se samozřejmě vystavujete riziku pokut a rozhodně se tomuto poplatku nakonec stejně nevyhnete. Obce mohou v případě neuhrazení přistoupit k různým opatřením. Extrémnějším případem je potom exekuce na majetek.

Tipy pro Správné Placení Poplatků

• Nastavte si trvalý příkaz.
• Kontrolujte vyhlášky.
• Ukládejte si potvrzení o platbách.

Nový Zákon o Odpadech

Nový zákon o odpadech 541/2020 Sb. přináší spoustu změn, ve kterých často není snadné se vyznat. Odpadové hospodářství se zakládá na hierarchii, podle níž je prioritou předcházení vzniku odpadu. Odpady se stávají povinností obce od chvíle, kdy je občané uloží na místě k tomu určenému.

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

Nový zákon o odpadech přináší do odpadového hospodářství zásadní změny v podobě několika zásadních milníků. Obec nově nemůže zařazovat odpady pod kódem 15 01. Dále se obecní úřad stará i o projednávání přestupků, kterých se dopustili občané nedodržováním povinností nastavených obecním systémem.

Nakládání se Stavebním Odpadem

Rekonstrukce domu či bytu pro vás bude znamenat nejen nové bydlení, ale bohužel také velké množství suti a dalšího stavebního odpadu. Naložit s ním však nemusí být tak jednoduché. Pokud se chcete zbavit stavebního odpadu, máte několik možností. První variantou je objednat si na to určenou firmu. Druhá varianta je poradit si s odpadem svépomocí. Můžete ho odvést do sběrného dvora.

Pokud nejsou dodržena daná pravidla nakládání s odpadem, může být uložena pokuta 20-50 tisíc, ale v krajních případech se může jednat až o milion korun. Proto je vždy dobré uchovávat veškeré doklady o likvidaci odpadu, aby bylo možné jej doložit při kontrole.

Co s Odpadními Vodami na Chatě?

Přemýšlíte, jak naložit s odpadními vodami na chatě či chalupě? Jestliže se v blízkosti nenachází splašková kanalizace, na výběr máte ze dvou možností - klasické žumpy a septiku.

Jímka vs. Septik

S odpadní jímkou neboli žumpou se nejčastěji setkáte u starších nemovitostí a rekreačních zařízení. Jedná se o vodotěsnou nádrž z plastu či betonu, do které jsou přiváděny veškeré odpadní vody z domácnosti. Jelikož nemá odtok, její obsah je třeba jednou za čas nechat vyvézt fekálním vozem do čistírny odpadních vod.

Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice

Alternativou je septik, zpravidla tříkomorová nádrž, ve které se odpadní vody postupně zbavují kalu. Sám o sobě se příliš neliší od již zmíněné jímky, jakmile za něj ale umístíte filtr, odpadní vody se zbaví až 97 % nečistot a lze je vypouštět přímo na pozemku nebo s nimi zalévat zahradu.

Výhody a Nevýhody Jímky

• Výhody: Relativně nízké pořizovací náklady. Ke stavbě stačí ohlášení na stavebním úřadě.
• Nevýhody: Vysoké náklady na vývoz žumpy. Zápach při čerpání odpadních vod.

Výhody a Nevýhody Septiku

• Výhody: Nízké provozní náklady. Nízká četnost vývozu septiku. Vysoká účinnost čištění odpadních vod (ve spojení s filtrem).
• Nevýhody: Vyšší pořizovací náklady. Nutnost stavebního povolení.

Černé Skládky a Sankce

Bohužel stále dochází k tomu, že lidé ukládají odpady na místa k tomu neurčená, tedy nelegálně. Jedná se o tzv. „černé skládky“. Vlastníkům nebo uživatelům pozemků, na kterých se černé skládky nacházejí, hrozí například v Praze pokuty až do výše 100 000 Kč od úřadů městských částí, pokud na svých pozemcích neudržují čistotu a pořádek.

Kam s Odpadem?

Většinou patří do kontejnerů. Likvidaci odpadních vod řeší spousta majitelů chat a chalup. Třeba v okamžiku zavedení vody a loučení s letitou kadibudkou. Nebo při koupi starší chalupy s nevyhovující jímkou a trativodem.

Shrňme si nejprve situace, v nichž se stává otázka způsobu likvidace odpadních vod aktuální. Často to může být například při koupi nemovitosti, v níž dosluhuje stará žumpa nebo v ní dokonce žádné odpady vybudované nejsou. Další případ je zbudování nové kanalizace a možnost či přímo nutnost připojit k této kanalizaci váš dům. A častou situací pro úvahu o změně je rovněž špatný stav či nedostatečná kapacita stávající jímky nebo septiku, příliš vysoké náklady na jeho vyvážení a potřeba přistoupit k likvidaci domovních odpadů ekonomičtěji i ekologičtěji. Pro všechny situace existuje řešení.

Když chybí rozvody

Pokud do objektu voda vůbec zavedena není a nelze s tím počítat ani do budoucna, připadá zpravidla v úvahu jen některá varianta suché či chemické toalety. V tomto případě existují jednoduchá a levná řešení v podobě klasické „kadibudky“ za chatou či kompostovací toalety, kterou lze podle zkušeností řady uživatelů umístit i dovnitř bez obav ze zápachu. Další možností jsou různé typy chemických toalet, od jednoduchých přenosných campingových typů až po dražší, stabilnější a komfortnější chemické záchody k zabudování do interiéru, vybavené odvětráváním.

Za několik desítek tisíc korun pak lze pořídit i technicky vyspělé a komfortní elektrické kompostovací či spalovací toalety, které je nutné připojit k rozvodné síti. Ty ovšem vyřeší likvidaci splašků bez nutnosti kamkoli je odvádět a shromažďovat, takže se hodí i jako definitivní řešení pro domy, u nichž se nelze připojit na kanalizaci nebo zřídit jímku či septik.

Pokud je v domě standardní rozvod vody a odpadní i splaškové vody jsou svedeny do trubek, mohou tyto odpady ústit do jímky, septiku, domovní čistírny odpadních vod nebo do veřejné kanalizace.

Jímka nebo septik

Není-li možnost vybudování přípojky do veřejné kanalizace, bývá častou volbou jímka nebo septik. Variantou je rekonstrukce stávající jímky či její využití k montáži jímky nové, což lze v řadě případů udělat.

Rozhodování mezi jímkou, septikem či dalšími variantami řešení začněte tím, že na příslušném stavebním úřadě ověříte veškeré podmínky a případná omezení. Povolení pro jímku je méně složité, důležitým kritériem je však v takovém případě bezproblémový přístup fekálního vozu.

Nutnost vyvážení jímky lze považovat za hlavní handicap tohoto způsobu likvidace odpadních vod. Jímka je totiž vlastně jen uzavřená nádrž, nefunguje jako čisticí zařízení, splašky pouze zachycuje (jímá) a až se naplní, je ji nutné vyčerpat.

K výhodám jímek patří nižší pořizovací cena, zpravidla jednoduché usazení bez betonáže i snadné získání stavebního povolení. Obvykle je lze usadit i do terénu se zvýšeným výskytem podzemních vod. Při správném výběru velikosti jímky může jít o vyhovující řešení zvláště u nepravidelně obývaných rekreačních objektů.

Jímky se prodávají v různých objemech zhruba od dvou tisíc litrů a většina výrobců rovněž zajistí jejich usazení. Vyrábějí se jímky samonosné, dvouplášťové a k obetonování. Samonosné jímky jsou určené pro běžné použití, dvouplášťové se doporučují hlavně do záplavových oblastí a na pozemky s vyšší hladinou spodní vody, jímky k obetonování pak například do blízkosti příjezdových komunikací.

Nižší náklady na pořízení jímky menšího rozměru včetně menšího nutného výkopu může nepříjemně navyšovat nutnost častého vyvážení. Dodavatelské firmy obvykle mají k dispozici tabulky a kalkulátory, které po zadání řady parametrů (počet osob, doba užívání nemovitosti v roce, připojené spotřebiče) pomohou určit optimální velikost jímky.

Septik odpadní vodu vyčistí

Nebrání-li vám nic v získání příslušného stavebního povolení, je další zajímavou možností likvidace odpadních vod i dvou nebo vícekomorový septik. Na rozdíl od jímky dokáže septik splašky do jisté míry vyčistit na poměrně jednoduchém principu. Ten spočívá v usazování kalů v první komoře, kam natéká znečištěná voda.

Voda, zbavená mechanických nečistot, přetéká po naplnění první komory přes horní přepad do vedlejší komory, případně pak dál do třetí komory. Z ní pak může dostatečně vyčištěná voda odtékat. Dřív bylo možné takto vyčištěnou vodu vypouštět například trativodem, ale v současné době k tomu už oficiální povolení až na výjimečné případy nezískáte. Pro legální provoz nově zřízeného septiku tak bude nutné doplnit ještě další zařízení. Může to být buď jímka, z níž se musí vyčištěná voda vyvážet, nebo další čisticí stupně v podobě technických či zemních filtrů či jiných doplňků, které pak přečištěnou vodu umožní využívat například k zalévání zahrady nebo ji vypouštět do půdy.

Septik je poměrně jednoduchá mechanicko-biologická čistírna. K jeho provozu nepotřebujete na rozdíl od domovních čističek odpadních vod elektrickou energii a pravidelný přísun určitého množství odpadních vod, což patří mezi výhody septiku. Jeho provoz však upravuje soubor výrazně náročnějších pravidel, než je tomu v případě jímky. Možnost vypouštění částečně vyčištěné vody je vykoupena nutností dodržovat paragrafy „vodního“ zákona, které se mohou za určitých podmínek i měnit a případně i zpřísnit.

Při konzultacích se stavebními odborníky či výrobci jímek a septiků se můžete setkat s různými názory, ale pro chalupu užívanou o víkendech a prázdninách rodinou s průměrným počtem členů je jednodušším řešením jímka. Musí se sice častěji vyvážet, ale snazší a méně nákladná je jeho stavba i následný provoz. Hospodárného provozu však docílíte jen za předpokladu, že jímku nepoddimenzujete.

Konstrukce jímek a septiků je víceméně stejná, zahrnuje kruhové, čtvercové či obdélníkové tvary. Nádrže se nejčastěji dělají z plastu, ale můžete mít i odolnou betonovou variantu. Samonosné septiky se na rozdíl od jímek musí usazovat na vyrovnaný betonový základ, aby byla zaručena jejich správná funkce.

Čistička odpadních vod

Domácí čističky odpadních vod pracují na podobném principu jako velké obecní čističky. Čistí odpadní vody aerobně biologickým způsobem, který spočívá v rozkladu nečistot pomocí mikroorganismů živených kyslíkem. Proces čištění zpravidla zahrnuje hrubé předčištění, které oddělí od odpadní vody pevné nečistoty. Poté čistička vodu v druhé nádobě aerobně vyčistí a oddělí kal a nakonec ve třetí fázi čistou vodu a kal odčerpá do příslušných nádob.

Domácí čističky mají vysokou účinnost (až 97 procent) a nízké nároky na zastavěnou plochu. Zpravidla nezaberou v průměru větší kus než metr a půl pozemku, což je výrazně méně oproti většině septiků a jímek. Jsou vhodné především pro trvale nebo často a pravidelně obývané nemovitosti, protože potřebují pravidelný přísun odpadní vody. Ale jejich provoz není vyloučen ani v domech, které nejsou obývány tak často, jen je nutné vybrat z nabídky na trhu příslušný typ, který je určen právě do domů s nepravidelným a nárazovým provozem.

Odpadní vodu totiž v běžných čističkách pročišťují bakterie, které žijí v nádrži. Čištění je tak zcela na přírodní bázi a nevyžaduje chemii. Bakterie žijí z organického znečištění vody a rozkládají je na látky pro přírodu neškodné. K životu tyto mikroorganismy potřebují kyslík, jehož se jim dostává díky dmychadlu, které směs v čisticí nádrži trvale provzdušňuje. Na to je nutná elektrická energie.

Bakterie však k přežití potřebují rovněž pravidelný přísun zdroje živin. A ten jim zaručí opakovaná dodávka znečištěné vody. Pro nepravidelně obývané rekreační objekty je tedy nutné zvolit typ čistírny, který řeší možný nedostatek „krmiva“ pro čisticí mikroorganismy dodávkou živin ze zásobníku na přebytečný kal. Tento systém udrží čistírnu funkční bez přítoku znečištěné vody i tři měsíce.

Kalojem je jinak nutné u všech typů čističek pravidelně odsávat a lze ho využít například jako součást kompostu. Volba velikosti čistírny se odvíjí od počtu uživatelů objektu a množství odpadní vody, kterou vyprodukuje. Montáž není nijak náročná, ale zpravidla ji provádí dodavatelská firma, která garantuje správné nastavení a zapojení všech potřebných součástí včetně elektroinstalace. Obetonování nádrže se dělá jen v některých případech, zpravidla při zvýšené hladině spodní vody. Jinak postačí pouze betonový podklad.

Po spuštění se budete muset čas od času o čističku postarat, ale provozní údržba zařízení spočívá pouze ve vizuální kontrole a měření pH v intervalech podle doporučení výrobce. Vždy po nějaké době se čistí koš pro zachycování pevných částic a podle nutnosti jednou za půl roku nebo za rok je potřeba zajistit už zmíněné odkalení. Veškerý servis si můžete objednat u specializované firmy, ale pokud chcete ušetřit, lze údržbu čističky zvládnout svépomocí.

Povinnosti Chatařů a Chalupářů Pronajímajících Objekty

Chataři a chalupáři, kteří objekty krátkodobě pronajímají rekreantům nebo v systému Booking či Airbnb, musí uzavřít vlastní smlouvu na svoz odpadků podle zákona o odpadech. A to přesto, že svoz odpadů už platí v systému příslušné obce.

Poplatky za Odpad u Občanů Bez Trvalého Bydliště

Jako jeden z největších problémů v oblasti odpadového hospodářství hodnotí obce poplatky za svoz a likvidaci komunálního odpadu v případě, že se na území obce vyskytují rekreační a další objekty, které obývají občané bez trvalého bydliště v obci. Tito obyvatelé využívají služeb města, produkují zde odpady, ale obci za ně dosud neplatili. Nový odpadový zákon zahrnuje i tuto problematiku.

Nová Úprava Systému Poplatků za Komunální Odpad

Systém poplatků za komunální odpad nově kompletně upravuje zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích. Obec si může vybrat mezi dvěma druhy místních poplatků za komunální odpad - poplatkem za obecní systém odpadového hospodářství (dříve poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů) a poplatkem za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci (dříve poplatek za komunální odpad).

Jak na Poplatek za Odpad u Občanů Bez Trvalého Bydliště

Nová úprava mimo jiné nabízí nástroje, jak zajistit, aby v obci poplatek mohly platit i osoby, které zde reálně bydlí a produkují odpad, ale hlášený pobyt mají v obci jiné. Aby obec toto zajistila, musí zvolit režim poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci. Jeho poplatníkem jsou totiž fyzické osoby, které mají na území obci bydliště, popř. zde vlastní nemovitost, ve které bydliště nikdo nemá.

Bydlištěm se ve smyslu zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku rozumí místo, kde se osoba zdržuje s úmyslem žít tam s výhradou změny okolností trvale. Poplatek obecnímu úřadu za všechny poplatníky v jedné nemovitosti odvádí její vlastník (popř. společenství vlastníků jednotek).

Osvobození v Druhém Režimu

Aby osoba neplatila poplatek na dvou místech zároveň, zavádí zákon nový důvod osvobození v druhém režimu, tj. v režimu poplatku za obecní systém odpadového hospodářství. Poplatníkem tohoto poplatku zůstává fyzická osoba, která je v obci hlášena k pobytu, a vlastník nemovitosti, kde k pobytu nikdo hlášený není.

Nový důvod osvobození dopadá na osoby s pobytem hlášeným v obci, které ale mají bydliště v jiné obci, kde zároveň platí poplatek za odkládání odpadu z nemovité věci. Osvobození nedopadá na vlastníky nemovitostí, ve kterých není nikdo hlášen k pobytu.

tags: #odpad #z #rekreačních #nemovitostí

Oblíbené příspěvky:

• Bezpečné zbavení se nebezpečného odpadu
• Řešení klonování v důsledku znečištění
• Sisyfos a změna klimatu
• Likvidace Autovraků Okrouhlo
• Příroda okresu Znojmo