Zákon o Odpadních Vodách v České Republice

28.11.2025

Účelem zákona je chránit povrchové a podzemní vody, stanovit podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod, vytvořit podmínky pro snižování nepříznivých účinků povodní a sucha a zajistit bezpečnost vodních děl v souladu s právem Evropských společenství.

Definice Odpadních Vod (§ 38 odst. 1 VODZ)

Odpadní vody jsou vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích, pokud mají po použití změněnou jakost (složení nebo teplotu), jakož i jiné vody z těchto staveb, zařízení nebo dopravních prostředků odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod.

S ohledem na uvedenou definici se mezi odpadní vody řadí nejen vody "použité", jejichž jakost byla změněna cílenou činností, ale také vody z těchto staveb, zařízení či prostředků odtékající, k jejichž faktickému použití nedošlo, avšak jejichž znečištění je takového rozsahu či charakteru, že může ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Odpadní vody jsou i průsakové vody z odkališť, s výjimkou vod, které jsou zpětně využívány pro vlastní potřebu organizace, a vod, které odtékají do vod důlních, a dále jsou odpadními vodami průsakové vody ze skládek odpadu.

Odpadní vody zneškodňované na komunální čistírně odpadních vod, kterou se rozumí zařízení pro čištění městských odpadních vod vybavené technologií pro likvidaci splašků, musí svým složením odpovídat platnému kanalizačnímu řádu.

Vlastník kanalizace je povinen před podáním žádosti o vydání kolaudačního souhlasu pro stavbu kanalizace zajistit zpracování kanalizačního řádu, který stanoví nejvyšší přípustnou míru znečistění odpadních vod vypouštěných do kanalizace, popřípadě nejvyšší přípustné množství těchto vod a další podmínky jejího provozu. Kanalizační řád je vlastník kanalizace povinen předložit před podáním žádosti o vydání kolaudačního souhlasu stavby kanalizace vodoprávnímu úřadu ke schválení. Kanalizační řád schvaluje rozhodnutím vodoprávní úřad (§ 14 odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb.).

Čtěte také: Odpadová firma Vyškov: hodnocení a recenze

Odvádí-li se odpadní voda a srážková voda společně jednotnou kanalizací, stává se srážková voda vtokem do této kanalizace vodou odpadní.

Vody, které nejsou považovány za odpadní vody:

Vody z drenážních systémů odvodňovaných zemědělských pozemků
Chladící vody užité na plavidlech a pro vodní turbíny, u nichž došlo pouze ke zvýšení teploty
Nepoužité minerální vody z přírodního léčivého zdroje nebo zdroje přírodní minerální vody
Srážkové vody z pozemních komunikací, pokud je znečištění těchto vod závadnými látkami řešeno technickými opatřeními podle vyhlášky, kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích.

Ve vztahu k vodám odtékajícím z pozemních komunikací, jejichž charakter v některých případech vyvolává pochybnosti, lze v obecné rovině říci, že pokud je znečištění srážkových vod na pozemní komunikace dopadajících řešeno technickými opatřeními podle vyhlášky č. 104/1997 Sb., nebo jedná-li se například o parkoviště nespadající pod definici pozemních komunikací podle této vyhlášky, jsou srážkové vody odtékající z těchto staveb považovány za vody povrchové, pokud vodoprávní úřad (krajský úřad - § 107 odst. 1 písm. p) VODZ) nerozhodne v pochybnostech jinak (srov. § 38 odst. 13 VODZ) viz níže.

Zneškodňování Odpadních Vod (§ 38 odst. 5)

Zneškodňováním odpadních vod se pro účely vodního zákona rozumí jejich vypouštění do vod povrchových nebo podzemních nebo akumulace s jejich následným odvozem na čistírnu odpadních vod podle § 38 odst. 8. Kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování v souladu s podmínkami stanovenými v povolení k jejich vypouštění (srov. § 8 odst. 1 písm. c).

Při stanovování těchto podmínek je vodoprávní úřad povinen přihlížet k nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod (BAT), kterými se rozumí nejúčinnější a nejpokročilejší stupeň vývoje použité technologie zneškodňování nebo čištění odpadních vod, vyvinuté v měřítku umožňujícím její zavedení za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek a zároveň nejúčinnější pro ochranu vod. Kdo vypouští důlní vody do vod povrchových nebo podzemních podle zákona o ochraně a využití nerostného bohatství (zákon č. 44/1998 Sb.), může tak činit pouze způsobem a za podmínek, které stanoví vodoprávní úřad.

Čtěte také: Použití flexibilní hadice

Specifikaci BAT upravuje pro účely vypouštění odpadních vod do vod povrchových (pro vypouštění odpadních vod do vod podzemních nejsou BAT závazně zakotveny - konkretizovány) příloha č. 7 nařízení vlády č. 401/2015 Sb. Kompetence k vydání povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních náleží výlučně příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v případě vypouštění odpadních vod do vod povrchových se kompetence "rozpadá" mezi příslušné obecní úřady obcí s rozšířenou působností a krajské úřady, jedná-li se o případy - povolovací řízení - spadající pod ustanovení § 107 odst. 1 písm. k) a l) VODZ.

Měření Znečištění (§ 38 odst. 6)

Kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen v souladu s rozhodnutím vodoprávního úřadu měřit objem vypouštěných vod a míru jejich znečištění a výsledky těchto měření předávat vodoprávnímu úřadu, který rozhodnutí vydal, příslušnému správci povodí a pověřenému odbornému subjektu. Vodoprávní úřad tímto rozhodnutím stanoví místo a způsob měření objemu a znečištění vypouštěných odpadních vod a četnost předkládání výsledků těchto měření. Odběry a rozbory ke zjištění míry znečištění vypouštěných odpadních vod mohou provádět jen odborně způsobilé osoby oprávněné k podnikání ("oprávněná laboratoř").

Citované ustanovení § 38 odst. 6 VODZ seskupuje povinnosti vztahující se k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních. Z plnění výše uvedených povinností jsou vyňati oprávnění, kteří vypouští odpadní vody prostřednictvím ohlášené domovní čistírny odpadních vod do kapacity 50 EO, jejíž podstatnou součástí je výrobek označovaný CE (srov. § 38 odst. 7 a tzv. výrobkový přístup podle § 15a). Klasifikaci těchto výrobků včetně hodnot přípustného znečištění odpadních vod z nich vypouštěných stanoví nařízení vlády č. 401/2015 Sb. pro účely vypouštění odpadních vod do vod povrchových a nařízení vlády č. 57/2016 Sb. pro účely vypouštění odpadních vod do vod podzemních.

Výjimka z povinnosti měření objemu a míry znečištění vypouštěných odpadních vod pro oprávněné zneškodňující odpadní vody prostřednictvím certifikované domovní čistírny odpadních vod je kompenzována povinností provádět pravidelné revize těchto vodních děl (§ 59 odst. 1 písm. k) VODZ). K provádění technických revizí vodních děl ohlášených podle § 15a byl vydán metodicky pokyn odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí, který byl spolu se seznamem odborně způsobilých osob pověřených k provádění revize zveřejněn na stránkách ministerstva (www.mzp.cz).

Akumulace Odpadních Vod v Bezodtokové Jímce (§ 38 odst. 8)

Kdo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování odvozem na čistírnu odpadních vod a na výzvu vodoprávního úřadu nebo České inspekce životního prostředí předložit doklady o odvozu odpadních vod za období posledních dvou kalendářních let. Odvoz může provádět pouze provozovatel čistírny odpadních vod nebo osoba oprávněná podle živnostenského zákona. Ten, kdo provede odvoz, je povinen tomu, kdo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce, vydat doklad, ze kterého bude patrno jméno toho, kdo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce, lokalizace jímky, množství odvezených odpadních vod, datum odvozu, název osoby, která odpadní vodu odvezla, a název čistírny odpadních vod, na které budou odpadní vody zneškodněny (§ 38 odst. 8).

Čtěte také: Odpadní kanalizační trubky: přehled

Podle § 55 odst. 2 není žumpa vodním dílem, ale obecnou stavbou, na kterou se vztahují obecné stavební předpisy. K vydání povolení ke zřízení těchto staveb je příslušný obecný stavební úřad. Ten, kdo akumuluje odpadní vody v žumpě, je povinen udržovat tuto stavbu v řádném technickém stavu a respektovat stavební požadavky (zejm. § 4 vyhlášky č. 268/2009 Sb.). Plnění těchto podmínek a povinností je oprávněn kontrolovat a sankcionovat obecný stavební úřad.

Odpadní vody se v žumpě akumulují a po naplnění akumulačního prostoru na přípustnou kótu musí být její obsah zneškodněn. Jelikož žumpa není zařízením způsobilým snížit znečištění akumulovaných odpadních vod (není čisticím zařízením), nelze z ní odpadní vody vypouštět do vod povrchových či podzemních. K vypouštění znečištěných odpadních vod nelze ze strany vodoprávního úřadu vydat povolení.

Vypouštění Odpadních Vod do Podzemních Vod (§ 38 odst. 9)

Přímé vypouštění odpadních vod, tedy jejich vypouštění bez filtrace půdními vrstvami, je zakázáno. "Nepřímé“ vypouštění odpadních vod přes půdní vrstvy do vod podzemních je možné výjimečně při kumulativním splnění všech v ustanovení uvedených podmínek, a za předpokladu, že není technicky (zřejmě spíše s ohledem na ekonomickou náročnost technického provedení) nebo s ohledem na zájmy chráněné jiným právními předpisy (např. ZoPK) možné jejich vypouštěno do vod povrchových nebo do kanalizace pro veřejnou potřebu.

Odpadní vody vypouštěné do vod podzemních předně musí vznikat převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech a nesmí obsahovat nebezpečné nebo zvlášť nebezpečné závadné látky uvedené v příloze č. 1 zákona, ani prioritní látky, které jsou zvláštní kategorií nebezpečných závadných látek. Seznam prioritních látek stanoví příloha č. 6 nařízení vlády č. 401/2015 Sb. Odpadní vody, které lze vypouštět do vod podzemních jsou charakterizovány ukazateli a emisními standardy zakotvenými pro jednotlivé zdroje znečištění přílohou č. 1 nařízení vlády č. 57/2016 Sb.

Odpadní vody mohou být vypouštěny do vod podzemních pouze z jedné nebo několika územně souvisejících staveb pro bydlení, staveb pro rodinnou rekreaci nebo z jednotlivých staveb poskytujících ubytovací služby. Pojmy stavba pro bydlení, stavba pro rodinnou rekreaci a stavba ubytovacího zařízení jsou definovány § 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., na kterou zákon odkazuje. V souvislosti se zpřísněním požadavků na kvalitu odpadních vod vypouštěných do vod podzemních ze zdrojů nad 50 EO v nařízení vlády č. 57/2016 Sb. bylo novelou zákona zákonem č. 113/2018 Sb. umožněno vypouštění vyčištěných odpadních vod do vod podzemních i z několika územně souvisejících staveb, například části obce. Spojení "územně související stavby“ má podle důvodové zprávy k zákonu č. 113/2018 Sb. odpovídat definici souboru staveb podle § 2 odst. 8 SZ. Souborem staveb se podle tohoto ustanovení rozumí vzájemně související stavby, jimiž se v rámci jednoho stavebního záměru uskutečňuje výstavba na souvislém území nebo za společným účelem. Stavbou hlavní souboru staveb je poté podle § 2 odst. 9 SZ stavba, která určuje účel výstavby souboru staveb. Vedlejší stavbou v souboru staveb se rozumí stavba, která se stavbou hlavní svým účelem užívání nebo umístěním souvisí a která zabezpečuje uživatelnost stavby hlavní nebo doplňuje účel užívání stavby hlavní.

Zákonem č. 113/2018 Sb. bylo také omezeno maximální množství odpadních vod, které lze z jednoho zdroje, resp. z jedné stavby nebo souboru staveb pro bydlení, vypouštět (limitu 15 m3/den odpovídá cca 200 ekvivalentních obyvatel). Vypouštění odpadních vod do vod podzemních lze povolit pouze na základě vyjádření osoby s odbornou způsobilostí k jejich vlivu na jakost podzemních vod podle GeoZ. V těchto případech se neuplatní diskrece vodoprávního úřadu podle § 9 odst. 1 VODZ. V souladu se sdělením odboru geologie a odboru legislativního MŽP k § 3 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích vydaného ve Věstníku MŽP 6/2020.

Je třeba uvést, že pokud je v ustanovení VODZ řečeno, že vyjádření musí vypracovat fyzická osoba s osvědčením odborné způsobilosti vydaným podle GeoZ, bude takové vyjádření výsledkem geologických prací ve smyslu § 3 odst. 1 GeoZ. Tyto geologické práce nemohou být zajištěny právnickou osobou. Fyzická osoba, která požadovanou činnost provede, bude z hlediska GeoZ zároveň odpovědným řešitelem prací i organizací, se všemi povinnostmi s tím spojenými. V tomto kontextu je třeba upozornit zejména na povinnost evidovat geologické práce v zákonném termínu u České geologické služby (§ 7 GeoZ), práce provádět odborně, racionálně a bezpečně a práce během jejich provádění řádně a včas dokumentovat (§ 9 GeoZ), vyhodnocovat (§ 10 GeoZ) a výsledky prací odevzdávat České geologické službě (§ 12 GeoZ). Z hlediska možné odpovědnosti je třeba ve vztahu k organizaci odkázat na ustanovení § 20 GeoZ, který upravuje sankce za porušení některých povinností stanovených GeoZ. Na odpovědného řešitele prací, který je zároveň organizací, se pak vztahuje i ustanovení § 3 odst. 3 GeoZ, který zakotvuje kompetenci Ministerstva životního prostředí zrušit rozhodnutí o odborné způsobilosti tomu, kdo závažným způsobem nebo opakovaně porušil ustanovení tohoto zákona nebo předpisy vydané na jeho základě.

V případě pochybností, zda některá činnost je geologickou prací, popřípadě, zda jde o geologický výzkum nebo geologický průzkum a jakou jeho etapu, rozhoduje v pochybnostech Ministerstvo životního prostředí (§ 2 odst. 6 GeoZ). Pro úplnost se podává, že v otázkách náhrady škody je třeba vždy odkázat na soukromoprávní řešení tak, jak jej předvídá například § 29 odst. 2 VODZ.

Podle citovaného ustanovení:" (2) Osoba, která způsobí při provozní činnosti ztrátu podzemní vody nebo podstatné snížení možnosti odběru ve zdroji podzemních vod, popřípadě zhoršení jakosti vody v něm, je povinna nahradit škodu, která tím vznikla tomu, kdo má povoleno odebírat podzemní vodu z tohoto vodního zdroje, a dále provést podle místních podmínek potřebná opatření k obnovení původního stavu. Náhrada spočívá v opatření náhradního zdroje vody. Není-li to možné nebo účelné, je povinna poskytnout jednorázovou náhradu odpovídající snížení hodnoty tohoto nemovitého majetku, s jehož užíváním je povolení spojeno. Ve sporech o náhradu škody nebo o její výši rozhoduje soud. Tím nejsou dotčeny obecné předpisy o náhradě škody." Provozní činnost je v souladu s judikaturou chápána široce a lze pod ní podřadit také provádění geologických prací.

Emisní Limity a Standardy (§ 38 odst. 10, 12)

Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních stanoví vodoprávní úřad nejvýše přípustné hodnoty množství a koncentrace vypouštěného znečištění (emisní limity) a objemu vypouštěných vod. Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových je vázán ukazateli vyjadřujícími stav vody ve vodním toku, normami environmentální kvality, ukazateli a hodnotami přípustného znečištění povrchových vod, ukazateli a nejvýše přípustnými hodnotami ukazatelů znečištění odpadních vod (emisní standardy) stanovenými nařízením vlády a náležitostmi a podmínkami povolení k vypouštění odpadních vod, včetně specifikací nejlepších dostupných technologií v oblasti zneškodňování odpadních vod a podmínek jejich použití, které stanoví vláda nařízením a nejlepšími dostupnými technikami v oblasti zneškodňování odpadních vod.

Vyžadují-li to cíle stanovené v příslušném plánu povodí nebo cíle ochrany vod či normy environmentální kvality stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie, stanoví vodoprávní úřad v povolení přísnější emisní limity, než jsou emisní limity stanovené podle odstavce 10, popřípadě může stanovit další ukazatele a jejich emisní limity. Vodoprávním úřadem stanovené emisní limity nesmí být přísnější než hodnoty dosažitelné při použití nejlepších dostupných technik v oblasti zneškodňování odpadních vod.

Žumpa vs. Septik

Žumpa je izolovaná bezodtoková nádrž určená k zachycování odpadních vod z domácnosti. Žumpa se využívá v místech, kde není vybudován kanalizační systém, popřípadě není možné napojení na zavedenou stokovou síť s čističkou odpadních vod. Žumpa, na rozdíl od septiku, musí být dokonale odizolovaná a vodotěsná, tedy nesmí žádným způsobem propouštět obsah žumpy do okolního prostředí. V drtivé většině případů bývá umístěna v zemi.

Septik je nádrž na částečné čištění odpadní vody. Septik bývá často součástí domů, které nejsou napojeny na kanalizaci. Odpadní voda, zvláště ze záchodu, kuchyně a koupelny, je jímána v septiku, odkud odtéká přepadem do kanalizace, případně přes čistírnu odpadních vod nebo za pomoci trativodu do země. Každý septik byl měl mít pro správnou funkci minimálně 2 až 3 komory. Nejlepší a současně nejčastěji instalovanou variantou jsou tříkomorové septiky z plastu. Tříkomorový septik pracuje na základě biomechanického přečištění, kdy odpadní voda postupně přetéká z komory do komory, zatímco v každé komoře probíhá sedimentace pevných částí kalu. V první komoře se usadí ty největší částice. Jakmile dosáhne hladina první komory přepadu, začne se tato odpadní voda a drobná část splašek přelévat do druhé komory, kde již dochází k sedimentaci většiny kalu. Do třetí komory přetéká voda, která je z velké části přečištěna. Sediment v septiku je pak za pomoci bakterií a enzymů rozkládán na jednodušší látky. Část rozloženého sedimentu odtéká přes třetí komoru a část zůstává v septiku pro následný vývoz fekálním vozem.

Ekonomické Porovnání Čistírny Odpadních Vod a Žumpy

Obecně se tvrdí, že člověk spotřebuje denně přes 100 litrů vody. Jedná se však o odhad a skutečná čísla mohou být různá. Ve většině případů je spotřeba nižší, a to okolo 80 litrů na osobu za den. Pokud budeme uvažovat s produkcí 80 litrů odpadní vody na osobu a den, tak v případě 4 členné rodiny bude žumpa o velikosti 10 m3 naplněna během jednoho měsíce, což představuje měsíční náklady ve výši 2000 - 3500 Kč na vývoz žumpy.