Ohrožení chodců při odbočování: Statistická analýza

Navzdory houstnoucí dopravě ubývá odtahů, rychlost se měří vzácně a ochrana chodců slábne. Městská policie v Brně v letech před covidovou pandemií zaznamenávala kolem 100 tisíc dopravních přestupků ročně. Během pandemických let číslo kleslo o desítky procent.

„Za přísného omezení pohybu neměli lidé často jinou možnost než odstavit auta v blízkosti domova,“ vysvětluje propad mluvčí strážníků Jakub Ghanem. „Tím se přetížila kapacitně nedostatečná parkoviště především na sídlištích. Striktní vynucování drobných přestupků by šlo přímo proti prioritním vládním a ministerským nařízením.“

„Strážníci proto dostali doporučení věnovat se především přestupkům bezprostředně ohrožujícím bezpečnost či plynulost provozu. Rozhodovací pravomoc zůstala plně v jejich kompetenci tak, jak to stanoví zákon. Jenže po odeznění pandemie se už čísla na původní hladinu nevrátila: v roce 2022 zůstávala o pětinu pod dlouhodobým průměrem. A nejde jen o strážníky, podobný trend ukazují také data brněnského ředitelství Policie ČR.

Podle mluvčího strážníci evidují méně přestupků jednoduše proto, že jich řidiči méně páchají. „Stavebními úpravami a změnami dopravního značení se legalizovalo mnoho míst, kde se dříve strážníci třeba i několikrát denně zabývali početnými dopravními přestupky,“ vysvětluje. „Velké množství jich historicky projednali například v Údolní ulici, kde se vozidla často odtahovala.“

„Zásadní vliv má rozšiřování rezidentního parkování,“ pokračuje Ghanem. „Zejména v centru města zaujímá někdejší místa placeného stání, která kontrolovali strážníci. Místo nich dnes na dodržování podmínek rezidentního parkování dohlížejí monitorovací auta. Místa, kde je možné vůz odstavit, jsou pro řidiče zřetelně a přesně vyznačená.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Nic ale nenapovídá takovému vývoji: aut na území města přibývá stále rychleji, a cestujících MHD naopak po covidu ubylo, naznačují v grafech a pitvají v dlouhém článku datoví analytici magistrátu. Na řadu problematických míst strážníci zavítají nanejvýš jednou do roka, jak ukazuje mapa loňských přestupků. Řada vyasfaltovaných ploch v přeplněném centru tak místo původního účelu slouží jako levné parkovací místo. Pomáhá tomu i možnost sloučit řadu menších přestupků do jedné pokuty.

U strážníků připadá 51 tisíc (59 procent) přestupků na neurčitý paragraf zákona o silničním provozu, který stanoví povinnost řídit se dopravní signalizací. Obvykle kóduje porušení dopravní značky či vodorovného značení - o jaké značky šlo, nicméně nevíme. Strážníci detail nedoplnili ani po naší žádosti o upřesnění.

Data odpovídají také na to, jakým způsobem oba orgány přestupky řeší. U městské policie je to nejčastěji bloková pokuta (47 procent), správní řízení (42 procent), vzácněji domluva (8,2 procenta). Zbývají mimořádné formy sankcí, jako je společné vypořádání více obdobných přestupků (1,9 procenta), typické pro řidiče notoricky ignorující zákazy, či odložení (0,9 procenta).

„Strážníci loni požadovali odtah 2747 vozidel, celkově se jich podařilo uskutečnit 1651,“ upřesňuje číslo Ghanem. „Cílili zejména na vozidla zanechaná v křižovatkách a vozidla stojící na přechodu pro chodce. Častým důvodem nařízených odtahů bylo také parkování na vyhrazených parkovacích místech, nejčastěji osob se zdravotním postižením.“

„Často se řidič dostaví předtím, než se podaří odtah uskutečnit. Vozidlo potom může z nevhodného místa přemístit sám, čímž odpadá zákonný důvod k odtahu,“ vysvětluje rozpor mezi požadovanými a uskutečněnými odtahy. „Takzvanou botičku umístili na 1536 nesprávně zaparkovaných vozidel. Nejčastějším důvodem bylo parkování na chodníku tam, kde to nedovoluje dopravní značení,“ dodává mluvčí.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

U Policie ČR mezi tresty jednoznačně dominují pokutové bločky (90 procent), správní řízení je relativně vzácné (7,5 procenta), odložení výjimečné (2,5 procenta). Řešení domluvou se do dat zatoulalo pouze u třech přestupků - policisté ji sice využívají, ale neevidují.

Důraz brněnských strážníků na ochranu chodců, který zmiňuje tiskový mluvčí, neobstojí při srovnání se staršími daty. Většina přestupků, které mají co do činění s ochranou chodců či cyklistů, se trestá méně než v roce 2015, odkdy máme k dispozici data ve stejné struktuře. U stání v křižovatce na 60 procent, u parkování na přechodu na třetinu čísel z roku 2015. Méně pokut než dříve padá i za parkování na chodníku, byť u něj je pokles mírnější.

Je možné, že u některých přestupků propad částečně kompenzuje změna logiky evidence: zatímco v roce 2015 strážníci evidovali pod obecným přestupkem porušení dopravního značení 27 tisíc přestupků, loni to bylo 51 tisíc.

„Jde o přestupek, který musí hlídka vidět a prokazatelně zaznamenat,“ obhajuje nízká čísla mluvčí strážníků. „Na rozdíl od Policie ČR nemáme možnost kontrolovat přestupky skrytě, v civilním oblečení. Doporučuji doptat se na statistiku u republikové policie, která má podle koordinační dohody v Brně na starosti právě ‚jedoucí‘ dopravu.“

Jenže republiková policie eviduje podobně mírná čísla. Porušení pravidla o přednosti chodce na přechodu trestala šedesátkrát, nebezpečné předjíždění cyklisty ani jednou. U ní bohužel nemáme starší data, proto v přehledech najdete jen ta loňská.

Čtěte také: Pracovní rizika

„Jedná se o relativně specifické přestupky,“ komentuje data také Dopravní inspektorát Brno Policie ČR. „Některé přestupky spadají pod způsob jízdy, kdy je nelze dále analyticky rozlišit. Ovšem přestupky, které chrání samotné chodce a cyklisty, jsou také ty, které páchají samotní chodci a cyklisté. Chození na červenou a podobně. Tady vytváříme také represi, v roce 2022 to bylo 270 chodců a 125 cyklistů.“

Chodcům úřady připomínají, že za nehody na přechodu si často mohou sami. Kampaně na ně apelují, aby zvedli oči od mobilního telefonu a vyndali si sluchátka z uší. Přestupky jako je přecházení v blízkosti přechodu či chůze po silnici umí zachycovat jak strážníci (175 případů), tak státní policisté (228 případů). U řidičů ale ve stejné situaci spoléhají na poctivost.

Každoročně je přitom v Brně těžce zraněno či usmrceno třicet až čtyřicet chodců či cyklistů, ukazují data Policejního prezidia ČR o nehodovosti, která mají datoví novináři ČRo k dispozici. Město tak patří v ochraně křehkých účastníků v Česku k nejhorším.

S potřebami chodců souvisí odtahy překážejících aut - v křižovatkách či na přechodech zhoršují přehlednost jak pro ně, tak pro řidiče. Z chodníků zase chodce, zvlášť s kočárem, mohou vyhnat do silnice. Přestože Ghanem je vyjmenovává mezi prioritami, historická data ukazují opak: mezi lety 2014 a 2019 se celkové množství odtahů propadlo bezmála na polovinu, po roce 2019 o další čtvrtinu. Z chodníků se přitom podle těchto dat prakticky neodtahuje, z přechodů a křižovatek kolem dvou stovek aut ročně.

„Pokles počtu odtahů v dlouhodobějším horizontu podle našeho názoru odráží především úpravu a legalizaci parkování na problematických místech,“ vysvětluje mluvčí strážníků. Méně odtahů na přechodech a v křižovatkách ovšem jeho odpověď nevysvětluje, na nich parkovací místa nevznikají.

Městská policie jich loni zaznamenala 3132 (3,6 procenta všech přestupků), státní 1978 (6,6 procenta).„Data vycházejí čistě z měření rychlosti hlídkami městské policie. Městská policie Brno momentálně nevyužívá žádné stacionární radary,“ komentuje statistiky Ghanem.

Také u rychlostních pokut, podobně jako u jiných přestupků, vidíme u městské policie snížení počtu přestupků o desítky procent. Ve stejné době přitom brněnský magistrát v širším centru narýsoval modré zóny s omezením rychlosti na třicítku. Její dodržování ovšem nechává na řidičích.

„Rychlá jízda je pouze z radarů zabudovaných ve vozidlech a ručních laserů,“ potvrzují absenci radarů státní policisté. „Co se týká stacionárních radarů, je instalace a provoz na straně obce. V Brně takové měření probíhalo na Tomkově náměstí při rekonstrukci mostu. Při měření se soustředíme na nehodová místa a místa, kde se jezdí vysokou rychlostí a dochází k výraznému ohrožení.“

Měření v Husovickém tunelu, na který zřejmě policisté odkazují, chystali před dvěma lety. Narazili však na odmítnutí magistrátu. Vedení města se obávalo, že úředníci by záplavu pokut nezvládli administrovat.

Pro srovnání: v Praze eviduje Policie ČR přes 50 tisíc rychlostních pokut jen ze dvou radarů na dálnici. Tamní městská policie data neposkytla, ale redakce se na základě vysokého množství přestupků (1,7 mil.) i podílu správních řízení (93 procent) domnívá, že také u ní budou hrát rychlostní radary významnou roli.

Za spáchání dopravního přestupku "Ohrožení chodce při odbočování" nejsou v rámci bodového hodnocení řidičů přičítány žádné body. Přestupek je možné vyřešit příkazem na místě (udělením pokuty) do 2500,- Kč. V případě zahájení správního řízení hrozí sankce 2.500 - 5.000. Za spáchání tohoto přestupku se udělí i zákaz činnosti (řízení motorových vozidel), konkrétně na 1 - 6 měs. (spáchá-li 2x a vícekrát za 12 měsíců po sobě jdoucích).

Definice přestupku "Ohrožení chodce při odbočování", včetně sankcí a počtu bodů pro bodové hodnocení, je uvedena v následující tabulce:

Za spáchání dopravního přestupku "Ohrožení chodce na přechodu" jsou řidičům přičítány 4 body v rámci bodového systému (bodového hodnocení řidičů). Jedná se tedy o "středně závažný" přestupek. Přestupek je možné vyřešit příkazem na místě (udělením pokuty) do 2500,- Kč. V případě zahájení správního řízení hrozí sankce 2.500 - 5.000. Za spáchání tohoto přestupku se udělí i zákaz činnosti (řízení motorových vozidel), konkrétně na 1 - 6 měs. (spáchá-li 2x a vícekrát za 12 měsíců po sobě jdoucích).

Definice přestupku "Ohrožení chodce na přechodu", včetně sankcí a počtu bodů pro bodové hodnocení, je uvedena v následující tabulce:

tags: #ohrožení #chodce #při #odbočování #statistiky

Oblíbené příspěvky:

• Zařízení pro balení radioaktivních odpadů v ČR
• Metody boje proti znečištění ovzduší
• Techniky malby akvarelovými pastelkami
• Kanalizační díly
• Návod na dřevěné boudičky