Ohrožení v Dopravě: Definice a Důsledky

Silničním provozem se rozumí provoz na pozemních komunikacích.

Osoba, která by pro svůj věk nebo pro tělesnou anebo duševní vadu mohla ohrozit bezpečnost nebo plynulost silničního provozu anebo bezpečnost vlastní, smí se zúčastnit silničního provozu, jen je-li vhodně postaráno o to, aby k ohrožení nedošlo.

Řidiči je zakázáno požívání alkoholických nápojů před jízdou a během jízdy. Řidič nesmí řídit vozidlo, je-li jeho schopnost k řízení snížena, zejména po požití alkoholického nápoje, léků, únavou, nevolností, úrazem nebo nemocí.

Provozovatel vozidla je povinen udržovat vozidlo v řádném technickém stavu a nesmí přikázat ani dovolit, aby vozidla bylo užito k jízdě, nesplňuje-li vozidlo podmínky stanovené v § 3 odst.

Provozovatel vozidla nesmí svěřit řízení vozidla osobě, která nesplňuje podmínky stanovené v § 2 odst. 2. Odpovídá také za to, že vozidlo má potřebný počet dalších osob podle ustanovení § 2 odst.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Rychlost jízdy je řidič povinen přizpůsobit okolnostem, zejména stavebnímu stavu a povaze silnice, vzdálenosti, na kterou má rozhled a situaci vzniklé v silničním provozu. Řidič je povinen včas snížit rychlost jízdy, popř.

Řidič je povinen zachovávat, zejména s ohledem na rychlost jízdy, stavební stav a povahu silnice, takovou vzdálenost od vozidla jedoucího před ním, aby mohl včas snížit rychlost jízdy, popř.

Úmysl předjet je řidič povinen dát najevo znamením o změně směru jízdy (§ 21). Při předjíždění je řidič povinen dodržovat dostatečný boční odstup od předjížděného vozidla.

Při odbočování je řidič povinen dbát zvýšené opatrnosti. Úmysl odbočit je řidič povinen dát najevo znamením o změně směru jízdy (§ 21).

Řidič přijíždějící na křižovatku po vedlejší silnici je povinen dát přednost v jízdě vozidlům přijíždějícím po hlavní silnici. Vedlejší silnicí je silnice označená dopravní značkou "Dej přednost v jízdě!" (č. 22a) nebo "Stůj, dej přednost v jízdě!" (č. 23) anebo "Kruhový objezd" (č. 50); hlavní silnicí je silnice označená dopravní značkou "Křižovatka s vedlejší silnicí" (č. 4) nebo "Hlavní silnice" (č.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Při vyjíždění ze silnice na polní nebo lesní cestu anebo na místa uvedená v odstavci 1 platí ustanovení o odbočování (§ 13). Vozidla a pracovní stroje vjíždějící na silnici se musí předem očistit, aby neznečišťovaly silnici.

Řidič smí zastavit a stát jen na místě, kde nebude ohrožena bezpečnost a plynulost silničního provozu, zejména provoz tramvají. Zastavit a stát smí řidič jen v jednom proudu vpravo ve směru jízdy co nejblíže k okraji silnice; na jednosměrné silnici smí zastavit a stát vpravo i vlevo. Vždy však musí zůstat volný alespoň jeden jízdní pruh.

Řidiči se před železničním přejezdem řadí za sebou v pořadí, v kterém přijeli. Nejde-li o souběžnou jízdu ve více jízdních pruzích, smějí řidiči přejíždět přes železniční přejezd jen v jednom jízdním proudu.

Znamení dává řidič ukazatelem směru jízdy. Při poruše tohoto zařízení nebo není-li vozidlo, vzhledem k své povaze, jím vybaveno, dává řidič za normální viditelnosti znamení upažením. Není-li znamení dávané ukazatelem směru jízdy nebo upažením dostatečně viditelné (např. pro šířku nákladu apod.), musí se znamení dát jiným zřetelným způsobem, např. způsobilou a náležitě poučenou osobou apod.

Řidič vozidla je povinen, zejména upozorňuje-li řidič protijedoucího vozidla přepínáním dálkových a tlumených světel, že je oslněn, ztlumit včas před setkáním s protijedoucím vozidlem dálková světla a snížit rychlost jízdy, aby jízda byla bezpečná; je-li řidič oslněn, je povinen zastavit.

Čtěte také: Pracovní rizika

Motorové vozidlo se nesmí vléci na laně kratším než 2,50 m a delším než 6 m; užije-li se spojovací tyče, smí být i kratší než 2,50 m. Tato spojnice se musí označit, aby byla viditelná (např. červenou látkou apod.).

Překážkou silničního provozu se rozumí vše, co by mohlo ohrozit bezpečnost nebo plynulost silničního provozu. Překážka silničního provozu se musí neprodleně odstranit. O její odstranění je povinen se postarat především ten, kdo ji způsobil.

Řidič zodpovídá za počet přepravovaných osob a za to, že tyto osoby neohrozí svým chováním bezpečnost silničního provozu; nesmí zejména dovolit, aby setrvávaly na místech, kde by byly ohroženy.

Děti patří v dopravě mezi nejvíce ohrožené účastníky, a to zejména z důvodu postupného dozrávání kognitivních funkcí spojených mimo jiné s rozvojem abstraktního myšlení, schopností vnímání rizik a předvídatelnosti, ale také z důvodu fyzické křehkosti a malého vzrůstu.

Jako rizikové chování v dopravě označujeme takové jednání, které je ohrožující (ohrožení se může týkat sebe sama i ostatních), může vést k dopravním kolizím a v důsledku toho k úrazům nebo úmrtím.

Rizikovým chováním v dopravě je takové chování, které je v rozporu s pravidly silničního provozu a dopravními předpisy, dále agresivní chování nebo také např. neočekávané nebo nezvyklé chování.

V oblasti školní prevence rizikového chování v dopravě se zaměřujeme na předcházení nebo eliminaci rizikového chování v dopravním systému.

Trestné Činy v Provozu na Pozemních Komunikacích

V provozu na pozemních komunikacích či v souvislosti s ním je možné dopustit se celé řady trestných činů, které upravuje trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů), včetně trestů, které za taková jednání lze uložit.

Jde především o následující trestné činy:

• Usmrcení z nedbalosti (§ 143)
• Těžké ublížení na zdraví z nedbalosti (§ 147)
• Ublížení na zdraví z nedbalosti (§ 148)
• Neposkytnutí pomoci (§ 150)
• Neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku (§ 151)
• Obecné ohrožení z nedbalosti (§ 273)
• Ohrožení pod vlivem návykové látky (§ 274)
• Poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení z nedbalosti (§ 277)
• Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání (§ 337)
• Padělání a pozměnění veřejné listiny (§ 348)

Usmrcení z Nedbalosti

Trestný čin usmrcení z nedbalosti je upraven v § 143 trestního zákoníku, a to konkrétně ve čtyřech odstavcích.

Podle odstavce 1 platí, že kdo jinému z nedbalosti způsobí smrt, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.

Podle odstavce 2 pak platí, že odnětím svobody na jeden rok až šest let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona.

Podle odstavce 3 bude pachatel potrestán odnětím svobody na dvě léta až osm let, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 proto, že hrubě porušil zákony o ochraně životního prostředí nebo zákony o bezpečnosti práce nebo dopravy anebo hygienické zákony.

Podle odstavce 4 potom platí, že odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 3 smrt nejméně dvou osob.

Těžké Ublížení na Zdraví z Nedbalosti

Trestný čin těžkého ublížení na zdraví je upraven v § 147 trestního zákoníku, a to v celkem třech odstavcích.

Podle základní skutkové podstaty upravené v odstavci 1 platí, že kdo jinému z nedbalosti způsobí těžkou újmu na zdraví, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.

Podle odstavce 2 bude pachatel potrestán odnětím svobody na šest měsíců až čtyři léta nebo peněžitým trestem, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona.

Kdo z nedbalosti způsobí těžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob proto, že hrubě porušil zákony o ochraně životního prostředí nebo zákony o bezpečnosti práce nebo dopravy anebo hygienické zákony, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až osm let, jak to vyplývá z ustanovení odstavce 3.

Ublížení na Zdraví z Nedbalosti

Skutkové podstaty trestného činu ublížení na zdraví z nedbalosti jsou upraveny v § 148 trestního zákoníku.

Podle odstavce 1 tohoto ustanovení platí, že kdo jinému z nedbalosti ublíží na zdraví tím, že poruší důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.

V odstavci 2 je pak stanoveno, že kdo z nedbalosti způsobí ublížení na zdraví nejméně dvou osob proto, že hrubě porušil zákony o ochraně životního prostředí nebo zákony o bezpečnosti práce nebo dopravy anebo hygienické zákony, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta.

Neposkytnutí Pomoci

Neposkytnutí pomoci se především dopustí ten, kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo jiného vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného.

Za takové jednání bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta (§ 150 odst. 1 trestního zákoníku). Kdo však neposkytne potřebnou pomoc, ač je podle povahy svého zaměstnání povinen takovou pomoc poskytnout, například jako hasič, policista či lékař, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti (§ 150 odst. 2 trestního zákoníku).

Neposkytnutí Pomoci Řidičem Dopravního Prostředku

V novém trestním zákoníku je stanoveno, že řidič dopravního prostředku, který po dopravní nehodě, na níž měl účast, neposkytne osobě, která při nehodě utrpěla újmu na zdraví, potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na pět let nebo zákazem činnosti (§ 151 trestního zákoníku).

Obecné Ohrožení z Nedbalosti

Podle § 273 odst. 1 trestního zákoníku platí, že kdo z nedbalosti způsobí obecné nebezpečí tím, že vydá lidi v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví nebo cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu tím, že zapříčiní požár nebo povodeň nebo škodlivý účinek výbušnin, plynu, elektřiny nebo jiných podobně nebezpečných látek nebo sil nebo se dopustí jiného podobného nebezpečného jednání, nebo kdo z nedbalosti takové obecné nebezpečí zvýší nebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.

Nebezpečným jednáním, kterým může být způsobeno obecné nebezpečí, může být též vyvolání nebezpečí vzniku dopravní nehody, která může mít výše uvedené následky.

Přestupky v Dopravě

Prakticky každé porušení pravidel silničního provozu může zakládat odpovědnost za přestupek. Přestupek je definován jako zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v přestupkovém nebo jiném zákoně.

O přestupek jde pouze tehdy, pokud nejde o trestný čin nebo jiný správní delikt.

Podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 1 se přestupku dopustí řidič, který při řízení vozidla drží v ruce nebo jiným způsobem telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení. Zákon tedy nezakazuje samotné telefonování během jízdy, nýbrž pouze držení telefonu (či jiného zařízení).

Pokud řidič předjížděl v rozporu s těmito pravidly, dopouští se přestupku, za který mu může být uložena pokuta ve výši od 5.000,- do 10.000,- Kč a zákaz řízení od 6 do 12 měsíců.

Pokud řidič nerespektuje svou povinnost dát přednost, může být potrestán pokutou 2.500,- Kč až 5.000,- Kč ve správním řízení, nebo pokutou do 2.500,- Kč v blokovém řízení. Pokud ale řidič takovýto přestupek spáchal v předchozích 12 měsících dvakrát a vícekrát, musí mu být uložena vedle pokuty i sankce zákazu řízení na 1 až 6 měsíců. V takovém případě není možné projednat takový přestupek v blokovém řízení.

Dopravní Nehody a Jejich Následky

Pokud dojde k dopravní nehodě, závisí způsob potrestání jejího viníka především na závažnosti autonehody. Závažnost dopravní nehody totiž určuje, zda se její viník dopustil trestného činu, nebo „pouze“ přestupku.

dojde k ublížení na zdraví třetí osoby - ublížení na zdraví je definováno jako porucha zdraví nebo jiné onemocnění, které porušením normálních tělesných nebo duševních funkcí znesnadňuje alespoň po dobu 8 dnů obvyklý způsob života poškozeného a který vyžaduje lékařského ošetření. Pokud by zranění nedosahovalo této intenzity, jednalo by se o přestupek.

způsobí dopravní nehodu, při které je jinému ublíženo na zdraví - v tomto případě musí jít o zranění, které nedosahuje intenzity vyžadované trestním zákonem. Opět platí, že řidiči není přičítáno zranění, které způsobil při dopravní nehodě sám sobě.

způsobí dopravní nehodu se škodou převyšující zřejmě částku 100.000,- Kč - v takovém případě musí jít o škodu způsobenou na vozidle jiném, než je vozidlo viníka dopravní nehody.

Jednou ze základních povinností účastníka dopravní nehody je zastavení vozidla a poskytnutí pomoci osobám, které ji potřebují. Pokud řidič tuto povinnost nesplní, může se dopustit nejen přestupku, ale i trestného činu.

tags: #ohrozeni #definice #v #doprave

Oblíbené příspěvky:

• Příměstské tábory s eko programem
• Barokní fara ve Vidžíně
• Tipy pro dovolenou v ČR
• Dopady znečištění slané vody
• Luxusní lněné povlečení