Primáti, neboli nehetnatci, představují řád placentálních savců, jenž tvoří více než 500 žijících druhů. Zahrnuje infrařády lemurů, outloňů a komb, nártounů a opic včetně člověka. Již od starověku tvoří primáti důležitou součást lidské kultury.
Podle Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUCN) je více než třetina primátů považována za kriticky ohrožené nebo ohrožené druhy. Přibližně polovině primátů, nejbližším zvířecím příbuzným člověka, hrozí vyhynutí.
Tento den je věnován záchraně a ochraně primátů všech druhů včetně šimpanzů, opic, orangutanů, goril a mnoha dalších. Animal Defenders International (ADI) založil Den primátů v roce 2005 se zvláštním zaměřením na ukončení experimentů na opicích za účelem výzkumu nemocí.
Primáti se vyznačují zdokonalením zraku a rozvojem prostorového vidění, zhoršením čichu a progresivním vývojem mozku; v poměru k tělesné hmotnosti mají primáti největší velikost mozku mezi všemi suchozemskými savci. Očnice jsou u všech druhů uzavřeny alespoň z laterální strany postorbitální záporou. Základní zubní vzorec primátů činí pro každou čelist čtyři řezáky, dva špičáky, šest premolárů a šest stoliček, avšak pro jednotlivé skupiny mohou být typické redukce některých zubů.
Končetiny jsou dobře pohyblivé, je vyvinuta klíční kost. Protistojné palce zajišťují dobrý úchop a na prstech se rozvíjejí ploché nehty. V závislosti na druhu jsou primáti schopni kvadrupední chůze, dlouhých skoků i obratného ručkování ve větvích.
Čtěte také: Uloz.to a autorské právo
Pokud se nepočítá člověk, primáti žijí na všech kontinentech Starého světa a ve Střední a Jižní Americe. Lemuři a ksukol ocasatý jsou endemity Madagaskaru. Primáti dávají většinou přednost tropickým lesním oblastem, avšak několik druhů přivyklo i oblastem mírného pásu s chladnými zimami, či otevřené krajině.
Všechny druhy primátů jsou sociální, typ sociální struktury se však může značně lišit, od rezidentních sociálních struktur, při nichž se teritorium samce překrývá s územími okolních samic, avšak obě pohlaví žijí samostatně, přes monogamní páry až po velké tlupy se složitou hierarchií, na základě níž je určováno i právo se spářit.
Studie ukázala, že z 634 známých druhů primátů je 11 procent kriticky ohrožených, 22 procent ohrožených a dalších 15 procent zapsaných v seznamu IUCN v kolonce "zranitelné". Ničení přirozeného prostředí - v čele s pálením a mýcením tropických lesů kvůli získávání zemědělské půdy - a lov opic pro maso jsou vůbec největšími hrozbami.
"Destrukce tropických lesů byla vždycky hlavní příčinou ohrožení primátů. V Asii čelí riziku vyhynutí 71 procent tamních druhů opic, v Africe 37 procent. Mezi nejvíce ohrožené druhy patří lemur širokonosý z Madagaskaru, kterých ve volné přírodě žije již jenom 140 kusů, nebo africká opice gueréza červená. Ta nebyla spatřena již 25 let," řekl Mittermeier Reuters.
Nejméně dvěma druhům madagaskarských lemurů hrozí podle odborníků vyhynutí, důvodem je odlesňování jejich přirozeného prostředí a změna klimatu.
Čtěte také: Rizika pro jakost vody
Jeden z druhů lemurů ohrožených lidskou činností a změnou klimatu přijde v následujících 50 letech v nejhorším případě až o 90 procent svého prostředí, tvrdí vědci z týmu americké ekoložky Toni Lyn Morelliové. Ti varují před následky, které by vymizení byť jednoho druhu mělo na celý ekosystém - poloopice se totiž živí ovocem, jehož semena tak roznášejí po pralese.
Ohrožené druhy lemurů, latinsky nazývané Varecia variegata - neboli vari černobílý a Varecia rubra - neboli vari červený, jsou podle Mezinárodního svazu pro ochranu přírody (IUCN) kriticky ohrožené již teď. Ke zmenšování jejich počtů přispěl lov, ztráta přirozeného prostředí a invazivní druhy.
Po úspěšném odchovu zmizely ze seznamu ohrožených druhů dva druhy brazilských tamarínů - lvíček černý a lvíček zlatohlavý. "Je to výsledek desetiletého úsilí," řekl Jean-Christophe Vie.
Primatologové objevili dosud nepozorovanou populaci 2500 gibonů žlutočelých (Nomascus gabriellae) a skoro neuvěřitelný počet 42 000 langurů Pygathrix nigripes. Vládní zákaz lovu a ochrana pralesa spolu s hojností potravy umožnily, aby se populace obou druhů opic začaly vzpamatovávat.
Od roku 2008 tým Zátoky nosatých opic (ZNO) pravidelně monitoroval ohrožené oblasti, ale rozsah jejich sledování už nestačí na rychle rostoucí problémy. Obnovili jsme proto činnost Sdružení Oikos Nusantara, jejímž prvním novým případem se stala kampaň za záchranu žlutých mangrovů.
Čtěte také: Pracovní rizika
Podle stupně ohrožení jsou exempláře rozděleny do tří příloh úmluvy CITES:
Tolerováním krutého lovu opic určených k vědeckým výzkumům v USA a Číně porušuje Kambodža mezinárodní úmluvy, tvrdí ochránci zvířat. Z Kambodže bylo minulý rok vyvezeno téměř deset tisíc opic, které skončily v laboratořích a v rukou obchodníků se zvířaty v USA a Číně. V důsledku špatné péče nebo traumatu často zemře až 8 z 10 ulovených makaků již při převozu, udává zpráva.
Organizace vyzvala kambodžskou vládu k zákazu lovu divokých zvířat. Mezinárodní úmluvy navíc od lovu divokých zvířat pro účely vědeckých výzkumů odrazují. Upřednostňují zvířata, která se již v laboratorních podmínkách narodila.