Vranka obecná (Cottus gobio): Ekologie, rozšíření a ochrana

Vranka obecná (Cottus gobio) je drobná ryba, která je celoročně chráněná a zcela přizpůsobená životu na dně toků s kamenitým dnem. Dalším živočichem, kterého představuje Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) veřejnosti v kampani V Krkonoších jsem doma, je malá rybka vranka obecná.

Popis a charakteristika

Popis: Vranka obecná dorůstá převážně do velikosti 10 cm, někdy i více. Kůži nekryjí šupiny. Tělo je vřetenovitého tvaru s velkou svrchu sploštělou halvou. Ústní otvor je široký a plný zubů. Na hřbetu bychom našli dvě ploutve, které jsou od sebe odděleny. Ocasní ploutev je mírně zaoblená, břišní ploutve jsou krátké. Vranka obecná nemá plynový měchýř.

Tělo bez šupin je zploštělé, ploutve široké a díky nenápadnému zbarvení ji jen těžko zahlédnete. Má zakrnělý plynový měchýř, což se projevuje i na jejím pohybu, který se skládá z krátkých poskoků a popolézání po dně.

Zbarveni je hnědé nebo šedé s nepravidelným mramorováním. U vranky se setkáváme se schopností měnit zbarvení dle typu dna.

Možná záměna

Vranku obecnou může v našich vodách zaměnit s vrankou pruhoploutvou (Cottus poecilopus). Břišní ploutve u v. obecné jsou krátké, takže nedosahují až k řitnímu otvoru jako je tomu u vranky pruhoploutvé. Také zbarvení břišních ploutví je u obou druhů rozlišné. U v. pruhoploutvé tmavé skvrnky splývají ve výrazné tmavé pruhy, které u v. obecné chybí.

Čtěte také: Současná ochrana přírody

Vranka obecná je podobná příbuznému druhu vrance pruhoploutvé (Cottus poecilopus) - její tmavé skvrny na břišních ploutvích splývají a vytvářejí výrazné tmavé příčné pruhy. Mimo to má břišní ploutve delší, dosahují až k řitnímu otvoru.

Rozšíření

Evropský druh, obývájící většinu území evropského kontinentu. Celkový areál rozšíření: Evropský druh, jehož areál zahrnuje většinu evropských států. Není znám z větší části Pyrenejského poloostrova (Portugalsko, větší část Španělska), z Irska a Skotsku, z velké části Itálie a Balkánského poloostrova (zcela chybí v Řecku).

Areál vranky obecné zahrnuje části Skandinávie spadající do úmoří Baltu i pobřežní oblasti Ruska a Estonska. Vyskytuje se také v povodí Dunaje, Rhony a Rýna Její areál zasahuje také do severní až centrální Itálie a na východ do Chorvatska a Bosny a Hercegoviny.

V ČR je rozšíření vranky soustředěno do pstruhového pásma v povodí Labe, Moravy i Odry (tzn. V Krkonoších se pravidelně a místy hojně vyskytuje např. v Jizeře od Poniklé dolů, v Jizerce u Hrabačova, v Labi pod Špindlerovým Mlýnem, nebo v Úpě od Velké Úpy.

V Praze se vranka vyskytovala v minulosti, v souvislosti se zlepšující se kvalitou vody se na území Prahy vrátila a místy tvoří již běžnou součást povodí. Známá je z několika úseků Vltavy a také z Berounky.

Čtěte také: Proč studovat latinu?

Biologie a ekologie

Druh žijíci přvážně u dna (demerzální). Vranka migruje ve sladkých vodách a je schopna snést i vodu brakickou. Její výskyt je soustředěn na horské a podhorské potoky s kamenitým dnem. Ve dne je převážně ukryta pod kameny. Aktviní je hlavně v noci a večer. Pohyb vranky připomíná spíše skoky než plavání. Chybějcí plynový měchýř dělá z tohoto druhu velmi špatného plavce.

Vranka obecná obývá horské a podhorské potoky v úsecích s členitým štěrkovým nebo kamenitým dnem, kde se po většinu času ukrývá pod kameny. Vranka se živí larvami hmyzu.

Ekologie: Žije v tekoucích vodách s čistou vodou a dostatečným množstvím rozpuštěného kyslíku ve vodě. Vyskytuje se nejčastěji v mělčích úsecích u dna, které vyžaduje členité, kamenité či štěrkopísčité. Většinu času se ukrývá pod kameny.

Tření probíhá od března do dubna. Jde o litofilní druh, tzn., že se vytírá do štěrbin a pod kameny na dně. Úkolem samce je hlídat snůžku, která čítá až 1000 jiker. Samičky lepí na jaře jikry pod kameny a samec je pečlivě hlídá a brání.

Potravou vranky obecné jsou především larvy hmyzu vyvíjející se ve vodě (komáři, jepice, pošvatky, pakomáři aj.).

Čtěte také: Více o současné ekologii

Její přítomnost potvrzuje vysokou kvalitu toku, jde o tzv. bioindikační druh. Je povžována za bioindikační druh pro velmi čisté vody. Je to bioindikační druh, jejíž výskyt prokazuje vysokou kvalitu toku, resp.

Ochrana a význam

Vranka obecná je druh zákonem chráněný jako ohrožený, v Červeném seznamu ČR hodnocena jako druh zranitelný (VU) a je také zařazena do přílohy II Směrnice č. 92/43/EEC. Druh je bez hospodářského významu, v potravním řetězci slouží jako potrava velkých lososovitých ryb.

Vranka je velmi citlivá na znečištění a dostatek kyslíku ve vodě, je také ohrožená především ničením obývaného biotopu. Toky horních částí povodí s vhodným kamenitým substrátem byly totiž často nevhodně upravovány (v rámci meliorací či protipovodňových opatření).

Pro zachování výskytu jsou ohrožujícími faktory snižování kvality vody a také nevhodné technické zásahy. Ohrožovat ji mohou přirození predátoři vysazovaní v nadměrných počtech, kterými jsou lososovité ryby, zejména pstruh obecný (Salmo trutta). Některé úseky s výskytem vranky jsou také územně chráněny.

Ochrana vranky obecné je v přímé souvislosti s kontrolou čistoty vod a se zamezením necitlivých technických zásahů do koryt toků a jejich substrátu. Z rybářského pohledu je na většině území možné ponechat stávající hospodaření s přihlédnutím k velikosti a početnosti nasazovaných lososovitých ryb.

tags: #vranka #obecna #ekologie

Oblíbené příspěvky:

• Základ Úrodné Zahrady
• Aphanus rolandri v ČR
• KT emise
• Šumavská ledovcová jezera
• Role EP v ekologii