Ohrožení pralesů Asie: Příčiny a důsledky

Deštné pralesy jsou starší než lidstvo samo a přímo překypují nádhernými scenériemi, pestrobarevnou květenou a roztodivnými zvířaty. Jihovýchodní Asie patří k regionům s největší biodiverzitou na Zemi. Je osídlena některými velmi dobře známými zvířecími druhy, jako je tygr sumaterský, slon indický či orangutan. Bujná vegetace však skrývá i mnohá nebezpečí.

V dnešní době plné moderní techniky, nových objevů a vynálezů se dost často zapomíná na to, komu vděčíme za svou existenci. Neuvědomujeme si, že je to právě Modrá planeta, která člověku umožnila se rozvíjet. Prales je nazýván jako zelené plíce planety.

Co je prales?

Volně rostoucí les, nijak ovlivněný nebo upravovaný člověkem. Nejstarší ekosystém dožívající se až sta miliónů let. Teplo a vlhko prospívá vegetaci, proto se zde vyskytují bujné a husté lesy . Prales tvoří 1/3 všech světových lesů. Jsou nejsložitějším společenstvem živých organismů na pevnině. V počtu rostlinných a živočišných druhů i v mnohotvárnosti ekologických vazeb může pralesu konkurovat jen podmořský život korálových útesů. V produkci a objemu biomasy je bez konkurence.

Pralesy rostou v oblastech kolem rovníku zvaných tropické pásmo, kde je stále horko a deštivo. Ve většině deštných lesů prší téměř každý den a teplota během dne se obvykle pohybuje kolem 30°C. Tyto pralesy se nacházejí v Latinské Americe, jihovýchodní Asii, ve střední Africe, v západní Indii, na ostrovech v Tichém oceánu, na Madagaskaru.

Struktura pralesa

Nejvýše dosahují obří stromy vysoké 40-50 metrů. Jsou dále od sebe, mají rovný a hladký kmen dole rozšířený nebo doplněný vzdušnými kořeny dobře držícími v zemi. O něco níže je rozlehlá, téměř nekonečná klenba, kanopa, tvořená vrcholky 30-40 metrových stromů. Na větvích jsou uchyceny další rostliny, tzv. epyfitní: bromélie, orchideje, kapradiny. Střední patro patří menším stromům nebo keřům. Nejnížší prostor u země, kam světlo téměř nepronikne, je pokryt změtí rostlin, kořenů a lián, jako např. pepřovník nebo vanilka, deroucích se za světlem do vyšších pater.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Od pradávna žijí domorodci z přirozených zdrojů pralesa, aniž by narušili jeho rovnováhu: loví, rybaří, sbírají rostliny a plody. Např. Indonésie, někerá místa v Africe. Jejich způsob života velmi pozměnila moderní doba a příchod nové techniky. Deštné lesy poskytují hodně věcí, které používáme. Pochází z nich například mnoho druhů naší potravy. Více než čtvrtina veškerých léků se vyrábí z rostlin deštných lesů. Ve velkém stavební dřevo i dřeva vzácná, jako je mahagon nebo eben.

Hlavní příčiny ohrožení pralesů

Pralesy jsou ohroženy, protože se kácejí pro dřevo nebo pro získání půdy pro obdělávání. To znamená, že tisíce rostlin a zvířat ztrácí své domovy. Mnohé země vykácely tolik stromů pralesa, že již téměř žádný nezbyl. Lidé, zvířata a rostliny deštných lesů umírají, protože lesy se kácejí, aby bylo kde pěstovat plodiny, chovat dobytek, hledat uhlí a drahé kovy v zemi, або aby se mohlo prodávat dřevo stromů. Pokud se tento trend nezastaví, deštné lesy zmizí navždy a mnohé věci, např. počasí, se změní.

Nejpodstatnější ohrožení je pro tropický deštný prales bezpochyby člověk a jeho aktivita. Teď nemyslím původní obyvatele pralesa, ale myslím naši normální klasickou civilizaci.

• Těžba dřeva: Nejméně 4,5 milionu hektarů se ročně vytěží díky vzrůstající spotřebě mahagonu, teaku, meranti a ebenového dřeva.
• Pěstování hovězího dobytka: Existuje mezinárodní trh s laciným hovězím masem, z něhož velká část pochází z Jižní Ameriky. Podnikatelé skupují plochy pralesa, který vypalují, aby získali plochy pro pastvu dobytka.
• Báňský průmysl: Povrchové doly na těžbu bauxitu v Brazílii zabírají obrovské plochy a ničí původní zeminu. Podle zákona musí být vytěžená zemina znovu zalesněna.

Eroze půdy, záplavy a nemoci

Trvá více než tisíc let, než se vytvoří úrodná půda. Ta ale může být během deseti let zcela zničena. Chybí totiž stromy, které v době dešťů zadržují vodu na zemi. S znečištěním deštného pralesa se podstatně mění i klima celého světa. Les už nemůže zachycovat vzdušnou vlhkost, deště mění vodní systém a způsobují záplavy. Když neprší, dochází k období sucha.

Ještě v roce 1970 bylo téměř 99% deštných pralesů nedotčeno. Od této doby bylo vykáceno celých 553 086 čtverečních kilometrů pralesa, což je přibližně oblast o velikosti Francie nebo sedmkrát víc, než je rozloha České republiky. Je tedy odhadováno, že ročně ubývá až 29 miliónů ha těchto lesů.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Tropický deštný prales je jedním z nejvýznamnějších kyslíkových zdrojů planety Země a zároveň také největším. V současnosti to s pralesy nevypadá vůbec nadějně. Vlivem těžby dřeva, chovem hovězího dobytka, báňským průmyslem, erozí půdy a stavbou nových komunikací se rychle zmenšují.

Důsledky ničení pralesů

• Globální oteplování: Oxid uhličitý a jiné skleníkové plyny vypuštěné do atmosféry při hoření fosilních paliv a při hoření tropických pralesů zachytí teplo odrážené ze zemského povrchu a způsobí stupňové oteplení atmosféry. Toto oteplení způsobí zvýšení mořské hladiny a posunutí klimatických zón. Důsledky těchto změn mohou zahrnovat záplavy největších přímořských měst a naopak sucha v obilném pásu Severní Ameriky.
• Ubývání živočišných druhů: Ničení pralesů znamená ohrožení jednoho druhu rostliny a živočicha denně.
• Roztržení ekologického cyklu: Na lokální úrovni regulují tropické pralesy cyklus vody jako přírodní mechanismus pro tvorbu a absorpci deštné vody. Jejich zničení znamená rozkol v cyklu, což způsobí větší extrémy v klimatických podmínkách, jako jsou sucha a záplavy. Odlesňování také vede k erozi půdy a náplavě řek a oceánů. Náplavy mohou zničit zásobárny pitné vody a také zahubit některé mořské živočichy.
• Úbytek kultury lidí žijících v pralesích: Odhadovaných 140 milionů lidí je přímo ohroženo. Jenom v Brazílii bylo v první polovině tohoto století vyhubeno 87 indiánských národů. Jsou ignorována základní lidská práva, ale často i samotná existence těchto lidí. K ohroženým kmenům patří indiáni Amazonie a Střední Ameriky, Pygmejové střední Afriky, Penakové na Borneu, Batakové na Filipínách atd. Kmenové skupiny jsou stlačeny, musely opustit místa kvůli kácení.

Ohrožené druhy

Na základě současného tempa, s nímž goril nížinných v přírodě ubývá, se odhaduje, že jejich počty klesnou během tří generací (cca 66 let) o 80 %. Proto jsou na Červeném seznamu IUCN vedeny jako kriticky ohrožené.

Na to, že jsou Filipíny poměrně malou zemí, zde najdeme ohromný počet rozmanitých druhů zoborožců. Do dnešního dne se vědcům podařilo identifikovat devět druhů ze čtyř rodů a deset poddruhů. Všechny z nich řadíme mezi endemity (tedy druhy, které se vyskytují jen na jednom území). Všechny bohužel také řadíme ještě do jedné skupiny: mezi ohrožené druhy. Lov ptáků na maso i na prodej, kácení zdejších lesů kvůli těžbě dřeva či nové zemědělské půdě na pěstování sóji, palmového oleje či cukrové třtiny - to vše stojí za vymíráním zoborožců.

Ohroženi však nejsou jen zoborožci. Dopady ničení ekosystému pociťují i jiné druhy. V přírodě se nachází již jen tři sta jedinců sambarů skvrnitých a populace prasat visajanských je ohrožena křížením s prasaty domácími. Největší hrozbou je ztráta přirozeného životního prostředí.

Podobně ohrožení jsou však i orli opičí, holubi negroští či kakadu filipínský. V celé zemi najdete 84 ohrožených druhů ptáků. Se šesti procenty z celkového počtu známých ptáků jsou Filipíny jedním z nejrozmanitějších míst na planetě. V tropických lesích žije přibližně šedesát sedm procent všech zdejších ptáků. Kdysi rozlehlé lesy se ale vytratily a budoucnost mnoha druhů s nimi.

Čtěte také: Pracovní rizika

Co můžeme dělat pro záchranu deštných pralesů a jejich zvířat?

Ochrana deštných lesů, i když má zásadní význam, ale samotná nestačí, protože nejvýznamnějším faktorem, způsobujícím úbytek druhů, je ilegální obchod. Zvířata musíme tedy především chránit před neudržitelným lovem a odchytem.

Vyvarujme se kupování produktů, které vyžadují ničení tropických deštných lesů, jako jsou výrobky z tropického tvrdého dřeva nebo produkty obsahující palmový olej. Při nakupování čtěte složení výrobku a dávejte přednost olejům místního původu - řepkovému, slunečnicovému, příp. Zakoupením přívěšků na klíče označených logem kampaně přispějete na záchranné projekty financované touto kampaní. Nevozme si z cizích zemí žádné rostlinné ani živočišné suvenýry, jejich sbíráním, příp. Navštěvujme ochranářsky cenné lokality. Šetrný a disciplinovaný turismus napomáhá financovat záchranné projekty. Při konzumaci exotických jídel čtěme pozorně jídelní lístek, může se v něm objevit i ohrožený druh.

V jihovýchodní Asii existují aktivity, které se snaží snižovat poptávku po zvířatech z volné přírody a které je třeba podporovat. Hrozí totiž, že než se ilegální obchod dostane pod kontrolu, mnoho druhů z regionu vymizí. Může také dojít k poklesu počtu jedinců a rozptýlení jejich populací.

V posledních letech nastal v jihovýchodní Asii pokrok ve vyhlašování chráněných území a v systému jejich financování a řízení.

tags: #ohrožení #pralesů #Asie #příčiny #a #důsledky

Oblíbené příspěvky:

• Emise ze spalování uhlí
• Staň se detektivem v přírodě
• Příroda a ekologie v mateřské škole
• Studie o ekologii sušení rukou
• Výhody bubnového kompostéru