Co Způsobuje Nebezpečí Při Výbuchu?

S nebezpečím výbuchu se setkáváme v běžném životě téměř denně. Havárie patří mezi mimořádné události, ke kterým dochází v souvislosti s lidskou činností a které mohou způsobit menší, ale také ohromné škody. Mohou ohrozit naše zdraví, životy, životní prostředí a majetek.

Ať už havárii způsobí přímo člověk nebo technika, která je produktem lidské činnosti, nebo příroda, která na nás zaútočí prostřednictvím některého ze svých živlů (oheň, voda, země, vzduch), havárie nás mohou zastihnout kdykoliv a kdekoliv. Proto je potřeba se s možnými nebezpečími seznámit a důkladně se na ně připravit.

Havárie mají vážné dopady, kterými jsou většinou ztráty na životech a zdraví lidí, na životním prostředí a majetku. K těm dochází zejména v důsledku výbuchů, požárů, úniku nebezpečných látek do ovzduší, půdy a vody, zavalení a zasypání a dalších nebezpečných projevů, které havárie doprovázejí.

Nebezpečné látky jsou všude kolem nás a u většiny havárií se přímo nebo nepřímo vyskytují a ohrožují nás. Někdy mohou ohrožovat jen přímé účastníky havárie, někdy ale mohou ohrožovat široké okolí. Může se jednat o látky v kapalném, tuhém nebo v plynném skupenství. Tyto látky působí na organismus mnohostranně, často smrtelně. Míra ohrožení závisí na konkrétní sloučenině, na jejím množství, koncentraci a na době, po kterou jsme byli vystaveni jejímu působení.

Stále častěji jsou v průmyslu používány složité technologie, založené na chemických procesech, při kterých může dojít k havárii i k úniku chemických látek do ovzduší nebo do vody, do přírody. To znamená, že nebezpečné látky se neobjevují jen v chemických továrnách, ale ve všech továrnách. Nebezpečné látky se nacházejí také na zimních stadionech, benzínových stanicích, v lázních a bazénech a v různých provozních zařízeních a skladech, prodejnách i v našich domovech. Používáme je k různým účelům, zejména k topení, čištění, vaření, v dopravě, apod.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Všechny nebezpečné látky se také převážejí v různých dopravních prostředcích a také se s nimi na různých místech manipuluje, mnohdy i neopatrně. Nebezpečné látky se nacházejí také v rukou teroristů a mohou být použity k teroristickým útokům, se kterými se můžeme setkat, bohužel, nejen v zahraničí na dovolené, ale i u nás. Kromě velkých havárií, kdy nás přímo ohrožuje únik nebezpečné látky, se v běžném životě setkáváme i s jinými typy havárií, které mají různé nebezpečné průvodní jevy, například požár, výbuch, sesuv půdy, zřícení domu.

Každý den je také doprovázen velkým množstvím havárií v dopravě, silniční, letecké i železniční. I při těchto haváriích samozřejmě může dojít k úniku nebezpečných látek, ale většinou se jedná o menší rozsah.

Ať se jedná o jakoukoliv havárii, nikdy ji nesmíme podceňovat a nesmíme podceňovat ani nebezpečné látky, které se v našem okolí vyskytují. I z běžné technické závady v domácnosti se může stát velká havárie.

Hořlavý Soubor a Primární Protivýbuchová Ochrana

Pro vznik výbuchu je nutno, aby byly na jednom místě v současné době přítomna hořlavá látka v koncentračních mezích výbušnosti, oxidační prostředek (vzdušný kyslík) v dostatečném množství a účinný iniciační zdroj. Hořlavá látka s oxidačním prostředkem tvoří tzv. hořlavý soubor. Ovlivnění tohoto hořlavého souboru snížením koncentrace hořlavé látky dostatečně nízko pod hodnotu spodní meze výbušnosti, například účinným větráním, či snížením koncentrace kyslíku pod hodnotu, která již neumožňuje rozvoj výbuchu je předmětem tzv. primární protivýbuchové ochrany.

Nebezpečné Látky

Chemické Látky

Druhů chemických látek je velké množství a vyskytují se ve všech skupenstvích - kapalném, plynném i tuhém. Mimořádně vážná nebezpečí v sobě skrývají především látky výbušné, hořlavé a jedovaté. Mnoho z nich se používá i v běžném životě.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

K látkám výbušným a hořlavým patří zejména:

• metan, obsažený v zemním plynu, který se používá jako palivo (plynové kotle, sporáky)
• acetylen a vodík, který se uchovává v tlakových lahvích a používá při řezání a sváření kovů (spolu s kyslíkem)
• propan-butan, který se uchovává rovněž v tlakových lahvích, v kapalném stavu, a používá se v domácnosti i při turistice jako zdroj světla i tepla
• paliva pro motory automobilů (benzin, nafta)
• ethanol
• lehké topné oleje
• rozpouštědla (toluen, aceton)

Látky jedovaté (toxické) se vyskytují ve všech skupenstvích. Při havárii s únikem toxických látek jsou největším nebezpečím látky plynné, v podobě plynu a par. Jsou člověkem nejen vdechovány, ale do těla se mohou dostat i pokožkou, zvukovody, očními spojivkami.

K nejvýznamnějším jedovatým látkám, které se převážejí po území naší republiky ve stovkách tun, patří:

• chlor (využívá se nejen v chemickém průmyslu, ale i ve vodárnách a bazénech k desinfekci)
• amoniak (pro chladící zařízení - např. na zimních stadionech)

Velmi jedovaté jsou také zplodiny hoření, které jsou velmi častým případem otrav a úmrtí a jsou mnohdy nebezpečnější, než oheň sám. To se týká zplodin nedokonalého hoření, ale i dokonalého hoření, např. při spalování plastů, zapálení skládky pneumatik nebo při požáru. Kouř obsahuje například oxid uhelnatý, oxid uhličitý, chlorovodík, kyanovodík a další jedovaté i ultrajedovaté látky.

Rovněž chod motoru automobilu v uzavřené garáži je krajně nebezpečnou situací. Každý kouř obsahuje jedovaté zplodiny hoření. To platí i o výfukových plynech.

Čtěte také: Pracovní rizika

Radioaktivní Látky

Radioaktivní látky jsou látky, které obsahují nestabilní izotopy prvků. Jádra atomů těchto prvků nazýváme radionuklidy. Radionuklidy se přeměňují v jádra jiných izotopů a přitom vysílají (emitují) ionizující záření, které je nebezpečné pro lidstvo i přírodu.

K úniku radioaktivních látek může dojít zejména:

• při havárii v jaderném energetickém zařízení
• při přepravě radioaktivních látek
• v důsledku teroristického útoku

Radioaktivní materiál kontaminuje vzduch, vodu a území na dlouhou dobu a ohrožuje vše živé, co se v okolí nachází.

Lidé, kteří žijí v okolí jaderného energetického zařízení jsou vždy předem informováni co mají dělat, kdyby došlo k havárii. Jsou i vybaveni speciálními jodovými přípravky, které účinky záření na lidský organizmus výrazně snižují.

Biologické Látky

V životě se můžeme setkat i s ohrožením nebezpečnými biologickými látkami. Může k němu dojít například v důsledku havárie, například v laboratoři nebo při zásobování pitnou vodou, v důsledku nasazení biologických látek ke kriminálním, teroristickým nebo vojenským účelům nebo v důsledku samovolného šíření, např. u chřipkových epidemií.

Mezi nebezpečné biologické látky patří různé druhy virů, bakterií, rostlinné a zvířecí toxiny, apod., které mohou způsobit různé infekční i neinfekční nemoci nebo otravy. Mezi nejznámější nebezpečné biologické látky patří například antrax, neštovice, mor, botulotoxin.

Abychom se před nimi ochránili, vždy postupujeme podle pokynů příslušných orgánů, dodržujeme bezpečnost v ohrožených prostorech, nevstupujeme na zakázaná místa, nepodceňujeme výstražné tabulky, apod.

Havárie v Dopravě

Dopravní nehody jsou a stále více budou problémem současné doby i budoucnosti. Dnes ale velmi rychle roste rychlost našich aut, jejich množství a hustota komunikačních sítí a s nimi spojená rizika dopravních nehod. Dalším rizikem dopravních nehod je i velmi častá nezkušenost a neukázněnost řidičů, dokonce i těch, kteří převážejí nebezpečné látky.

Při dopravních nehodách hrozí i nebezpečí výbuchu palivové nádrže. Stačí, když se vytékající palivo a jeho páry dostanou do blízkosti rozpáleného motoru! Pokud se tedy ocitnete v blízkosti dopravní nehody a chcete pomoct raněným, tak raději zavolejte záchranáře. V případě, že byste mohli zraněným sami pomoci, poskytnout jim první pomoc nebo je alespoň přesunout na bezpečné místo, musíte postupovat velmi opatrně.

Havárie v dopravě (silniční, železniční, letecké, námořní) mají dalekosáhlé dopady zejména na životy a zdraví lidí. Mají však i dalekosáhlé dopady na životní prostředí, a to zejména havárie cisteren přepravujících nebezpečné látky nebo havárie ropných tankerů.

V celé Evropě je povinnost k přepravě nebezpečných látek používat oranžové výstražné tabulky a symboly, které jsou připevněny na viditelném místě přepravního prostředku. Výstražné tabulky s čísly označují druh látky a její nebezpečí. Symboly mají pro nás větší vypovídací hodnotu.

V případě, že budete svědky dopravní nehody cisterny nebo se budete pohybovat v blízkosti této nehody, okamžitě opusťte ohrožený prostor a ukryjte se v nejbližší budově. Pak postupujte podle všeobecných pravidel.

Pokud budete při nehodě v dopravním prostředku, například s rodinou v autě, okamžitě uzavřete okna a vypněte klimatizaci. Pokud je to možné, opusťte s vozidlem nebezpečný prostor a poté nahlaste událost na linku 112 nebo 150. Záchranářům velmi pomůžete, když si zapamatujete čísla na výstražné tabulce cisterny, která havarovala, a nahlásíte je.

Havárie - Výbuch Plynu

Jeden z největších zdrojů energie dnešní doby je ZEMNÍ PLYN. Používá se v domácnostech k topení, ohřívání vody, vaření. Používá se i v továrnách a v dalších zařízeních. Spalováním plynu vznikají nebezpečné zplodiny, ale v daleko menší míře, než při spalování benzínu, nafty nebo topných olejů, dokonce i pevných paliv jako dřeva a uhlí. Proto se plyn využívá stále více.

Zemní plyn sice není jedovatý, ale má dvě velká rizika:

• Je bez barvy, chuti a zápachu a mohl by se šířit, aniž bychom ho vnímali. Proto se do něj přidává speciální látka, která má charakteristickou vůni a my tak můžeme únik plynu zaregistrovat.
• Zemní plyn totiž není dýchatelný a snadno se rozptyluje do okolí. Pokud by unikal v uzavřené místnosti, mohl by vytěsnit vzduch a my bychom se mohli udusit.
• Je výbušný, to znamená, že ve směsi se vzduchem vytváří silně třaskavou směs, která velice rychle a snadno hoří. Uniká-li plyn v místnosti, zvětšuje se jeho koncentrace a potom postačí malá jiskra k tomu, aby došlo k výbuchu.

Velmi nebezpečné je nedokonalé spalování zemního plynu spojené s nevyčištěným komínem a špatným odvětráním místnosti, ve které se nachází zařízení na spalování plynu (např. utěsnění větracích otvorů v koupelně, kde je karma) I přes značná bezpečnostní opatření k výbuchům plynu, požárům, a otravám dochází.

Nejčastější Příčiny Výbuchů a Otrav:

• Nejčastější příčinou je podcenění pravidelných kontrol rozvodů plynu a plynových spotřebičů, neopatrné zacházení s nimi, případně vadná instalace spotřebičů.
• Problémy způsobuje i špatná údržba komínů a kouřovodů, které odvádějí zplodiny hoření od tepelných spotřebičů. Může dojít k otravě těmito zplodinami v případě zanesených komínů. Může dojít i k požáru sazí v komínech a kouřovodech.
• Ohrožuje nás i špatné odvětrání místnosti. Tepelné spotřebiče (plynové kotle, karmy) mají velkou spotřebu kyslíku. Při špatném odvětrání, tedy přísunu vzduchu do prostoru, se můžeme nejen udusit, ale také otrávit. Nedostatek kyslíku v prostoru je totiž příčinou špatného hoření. Produktem špatného hoření je jedovatý oxid uhelnatý (CO).
• V malém prostoru koupelny, kde hoří karma, se může člověk tedy snadno přidusit, ale v důsledku otravy oxidem uhelnatým se může i snadno dostat do stavu bezvědomí a utopit.
• Rovněž chod motoru automobilu v uzavřené garáži je krajně nebezpečnou situací. Každý kouř obsahuje jedovaté zplodiny hoření, zejména oxid uhelnatý, ale i další jedovaté látky. To platí i o výfukových plynech automobilů.

Co dělat v případě úniku plynu?

I relativně malý únik plynu může způsobit velký výbuch, který v uzavřené místnosti nemá téměř nikdo z lidí šanci přežít. Pokud bude unikat plyn z některého z vašich domácích spotřebičů, vypněte přívod plynu k tomuto spotřebiči, který by u něj měl být (např. páčka za sporákem) nebo hlavní uzávěr plynu do bytu, který bývá u plynoměru v předsíni, na toaletě nebo na chodbě před bytem. Potom okamžitě otevřete okna a dveře a vyvětrejte.

Pokud půjdete po chodbě bytového domu a ucítíte silný zápach plynu vycházející například z nějakého bytu, rozhodně na nikoho nezvoňte, nerozsvěcujte světlo ani nevolejte mobilem. Měli byste co nejdřív zavřít hlavní uzávěr plynu, který musí být umístěn na fasádě domu a označen zelenou tabulkou "Hlavní uzávěr plynu!. V některých starších domech se může tento uzávěr nacházet ještě ve sklepě nebo v suterénu, ale měl by být také označen. Po uzavření hlavního uzávěru plynu, z bezpečného místa, zavolejte na tísňovou linku 112. V případě, že si nevíte rady nebo nevíte, kde je uzávěr plynu, zalarmujte některého dospělého člověka a řekněte mu, co se stalo.

Posouzení Nebezpečí Výbuchu

Nebezpečí výbuchu se může vyskytnout na různých pracovištích, kde vzniká výbušná atmosféra a zdroj vznícení. Aby bylo možné určit, kde takové nebezpečí existuje, provádí se posouzení rizika výbuchu. Při přípravě posouzení rizika výbuchu lze použít posouzení rizika výbuchu. Posouzení rizika výbuchu je často vyžadováno pro stavební povolení.

Kdy se provádí posouzení rizika výbuchu?

Případy, kdy je nutné provést posouzení rizika výbuchu, jsou stanoveny ve vyhlášce ministra vnitra a správy ze dne 7. června 2010 o požární ochraně budov, jiných stavebních objektů a prostorů (sbírka zákonů ze dne 22. června 2010). Výše uvedené nařízení uvádí, že "v objektech a přilehlých prostorách, kde se provádějí technologické procesy s materiály, které mohou vytvářet výbušné směsi, nebo kde jsou takové materiály skladovány, musí být provedeno posouzení nebezpečí výbuchu".

Jak se provádí posouzení rizika výbuchu?

Podle požadavků vyžaduje posouzení rizika výbuchu identifikaci prostoru, který je ohrožen výbuchem, vymezení nebezpečných zón a také uvedení faktorů, které mohou způsobit vznícení. Zdroje vznícení, které mohou způsobit výbuch:

• mechanicky generované jiskry
• elektrická zařízení
• exotermické reakce včetně samovznícení prachů
• plameny a horké plyny
• ultrazvuk
• úder blesku
• ionizující záření
• bludné proudy, katodická ochrana proti korozi
• horké povrchy
• statická elektřina
• elektromagnetické vlny od 3×10¹¹ Hz do 3×10¹⁵ Hz
• elektromagnetické vlny o rádiové frekvenci od 10⁴ Hz do 3×10¹⁵ Hz
• adiabatická komprese a rázové vlny

Posouzení rizika výbuchu se předkládá ve formě příslušného dokumentu s grafickým znázorněním nebezpečných zón.

Typy Výbuchů

Podle podstaty vzniku rozeznáváme výbuch fyzikální a chemický.

• Fyzikální výbuch je způsoben změnou fyzikálních parametrů nad povolenou mez, která má za následek zvýšení tlaku uvnitř zařízení na takovou míru, že dojde k destrukci tohoto zařízení (např. parní kotle, tlakové zásobníky a lahve s plyny, uzavřené nádrže a nádoby s hořlavými kapalinami, spreje, potrubí produktovodů).
• Chemický výbuch je rychle probíhající hoření směsi hořlavé látky s kyslíkem, vzduchem nebo jiným oxidovadlem (např. chlor) provázené rychlým vznikem zplodin hoření nebo tepelného rozkladu a prudkým nárůstem jejich tlaku. Chemickým výbuchem může být explozivní rozklad látky. Podmínkou chemického výbuchu je přítomnost hořlavé látky, oxidačního prostředku a iniciační zdroj. Hořlavá látka musí být v určitém množství mezi dolní a horní mezí výbušnosti.

Výbušnou směs mohou vytvořit zejména:

• plyny (např. acetylen, topné plyny, oxid uhelnatý),
• páry hořlavých kapalin (např. benzin, ředidla, barvy),
• prachy (např. dřevný, uhelný, moučný, cukerný, hliníkový prach),
• hybridní směsi (plyn s prachem).

Na nebezpečí výbuchu mohou upozornit:

• zvukové efekty (např. praskot, vibrace),
• viditelné deformace zařízení,
• signalizace poruchy technologie a zařízení,
• náhlá změna intenzity hoření (výška, barva plamene a zplodin hoření),
• změna chuti a pachu prostředí,
• zvířený hořlavý prach,
• charakteristické obaly a značení,
• výrazná změna chování zvířat.

Výbuch je zpravidla charakterizován následujícími projevy:

• hluk,
• tlakový ráz,
• odlétávající mechanické části ze zařízení a okolních konstrukcí,
• sálavé teplo a žíhavé plameny,
• zplodiny hoření nebo tepelného rozkladu.

Následkem výbuchu může dojít k:

• narušení konstrukcí,
• mechanickému poškození nebo destrukci zařízení, konstrukcí, budov
• usmrcení a poranění osob do značné vzdálenosti (např. ztráta vědomí, poškození sluchu),
• vzniku paniky a ztráty orientace osob,
• zasažení nebo poškození nástupních ploch, zásahových a únikových cest,
• poškození požární techniky, věcných prostředků a zařízení požární ochrany,
• vzniku, rozšíření nebo i uhašení požáru,
• k uvolnění toxických látek nebo zplodin hoření,
• úniku kapalin a plynů z technologického zařízení (např. nádrže, produktovody).

Prevence proti výbuchu

Prevenci proti výbuchu lze chápat jako souhrn technických a organizačních opatření pro zajištění ochrany před výbuchem. Při uplatňování zásad preventivních opatření se postupuje ve stanoveném pořadí. Jako první je nutno předcházet výbuchu - jedná se o tzv. primární protivýbuchovou ochranu. Dalším krokem je zabránění iniciace - tzv. sekundární ochrana. A v případě, že nelze adekvátně uplatnit opatření pro předcházení výbuchu, tak se přechází k tzv. konstrukční protivýbuchové ochraně, jejímž cílem je snížení škodlivých účinků výbuchu na takovou úroveň, aby byla zajištěna ochrana zdraví a bezpečnost zaměstnanců.

Co dělat při úniku nebezpečné chemické látky?

Pokud dojde k havárii s únikem nebezpečné chemické látky a budeme varováni sirénou (varovný signál VŠEOBECNÁ VÝSTRAHA) a sdělovacími prostředky (rozhlas, televize). Pokud budete sami svědky vzniku mimořádné události s únikem nebezpečné chemické látky:

1. Opusťe ohrožený prostor a snažte se, aby se působení nebezpečné látky na vás a další osoby zastavilo nebo alespoň zmírnilo. Je-li potřeba, používejte improvizovanou ochranu dýchacích cest a povrchu těla.
2. Ihned po opuštění ohroženého prostoru zavolejte na linku tísňového volání 112.
3. V případě možnosti se pokuste přenést na čerstvý vzduch i osoby, které se nadýchaly nebezpečných látek a jsou v ohrožení života. Je-li potřeba, poskytněte jim první pomoc. Nezvládnete-li někomu pomoci sami, zavolejte si pomoc na čísle 155. Dbejte na to, abyste se sami nedostali do ohrožení života.
4. Nezapomeňte, že se chemikálie zpravidla uchytí i na oděvu, kůži, vlasech a pod nehty. Mohly by tak způsobit komplikace i po opuštění zasaženého místa. Je proto důležité ihned svléct oblečení a pořádně se umýt. (při mytí nepoužívejte kartáč! Tak by se chemikálie dostaly rychleji do krevního oběhu).
5. Preventivně vyhledejte lékařské ošetření, i pokud nepociťujete známky otravy.
6. Záchranářům poskytněte informaci o tom, jak k nehodě došlo, jak se cítíte a jak celý případ probíhal. Tak budou snáze moci určit o jakou látku se jednalo a jaký zvolit postup.

Co dělat při úniku radioaktivních látek?

Pokud dojde k úniku radioaktivní látky, budeme varováni sirénami a sdělovacími prostředky (rozhlas, televize). V případě radiační havárie postupujeme stejně jako u chemické havárie, jen v případě možnosti volíme k ukrytí sklepní prostory, na rozdíl od chemické havárie, kde volíme vyšší patra budovy.

tags: #co #jsou #ohrozeni #pri #vybuchu

Oblíbené příspěvky:

• Ochrana památek ve Středočeském kraji
• Nejlepší přírodopisné dokumenty s Attenborough
• Roční klima Liberec
• Svoz odpadu Hořice - podrobný harmonogram
• Emise cenných papírů