Ohrožení přímořských populací: Příklady a ochrana biologické diverzity

Přírodní společenstva, jejichž vývoj trval miliony let, jsou po celém světě devastována lidskou činností. Rada druhů vymírá následkem nadměrného lovu, poškozování biotopů a náporu zavlečených predátorů (dravců) a konkurentů.

Nynější ohrožení biologické diverzity nemá v minulosti precedens, neboť druhům nikdy předtím nehrozilo vymírání v tak krátkém časovém úseku jako dnes. Současné ovzduší naší planety Země je narušováno kombinací atmosférického znečištění a odlesňovaní. Genetická rozmanitost se snižuje dokonce i v rámci druhů s jinak zdravými populacemi. Přírodní hydrologické a chemické cykly jsou narušovány odstraňováním vegetačního krytu, což způsobuje erozi o objemu miliard tun půdy ročně. Tato půda je pak splavovaná do řek, jezer a oceánů.

Tato zoufalá situace je znásobována nerovnoměrným rozmístěním světového bohatství a zdrcující bídou mnoha tropických zemí, v nichž se však vyskytuje velké množství druhů. Navíc mnoho vlivů působí na snižování biologické diverzity synergicky, což znamená, že kombinace několika nezávislých faktorů, jako je kyselý déšť, těžba dřeva a přemíra lovu, ještě přispívá ke zhoršování situace.

Lavinovité vymírání druhů a ničení přírodního prostředí na celém světě může řadu lidí trápit, přičemž někteří z nich to mohou chápat jako výzvu k zastavení této zkázy. Biológia ochrany přírody (ochranářská biologie, konzervační biologie, v jinuličtiné conservation biology) je vědecká disciplína, která byla vyvinuta pro řešení těchto problémů.

Biologie ochrany přírody a papoušci Ara

Řešení krize týkající se snižování biodiverzity spojuje lidi ;i znalosti z mnoha oboru. Papoušci ara jsou většině lidí známi jako velcí, jasně zbarvení papoušci s roztomile škodolibou inteligencí, což z nich činí klauny ptačího světa. Volně žijící papoušci ara jsou v současnosti ohroženi, neboť se stali oblíbenými domácími mazlíčky. Soustavný odchyt a lov volně žijících ptáků, ničení lesa - to vše se podílí na dramatickém úbytku počtu jedinců všech druhů.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Ke snižování velikosti jejich populací přispívají těžehni dřevařské společnosti zasahující do jejich biotopů, dále místní indiáni a osadníci, kteří je loví na jídlo neboje chytají a prodávají jako domácí mazlíčky. Politické lobování ze strany organizací na ochranu přírody vedlo k zákazu mezinárodního obchodu s papoušky ara ve většině amerických tropických zemí i v USA. Avšak v důsledku obchodování v rámci jednotlivých tropických zemí, kvůli děravým zákonům a rostoucímu černému trhu tlak na volně žijící populace těchto papoušků pokračuje.

Je proto třeba vytvořit další programy na ochranu jejich biotopů a na zabránění jejich odchytu. Díky objevu závislosti papoušků na jílu nyní víme, že každá chráněná oblast zřízená pro tyto ptáky musí obsahovat klíčové zdroje pro zajištění jejich trvalého přežívání. Tendence papoušků ara zdržovat se u těchto zdrojů je činí snadno napadnutel-nými.

Výsledkem výzkumu WCS, biologů a ostatních vědců pracujících v této oblasti je vytčení několika bodů nutných k ochraně papoušků ara a jejich biotopů, včetně jílových útvarů. Nové, stávající a navržené národní parky v Peru, jako je Národní park Manu a oblast Tambopata-Candamo o velikosti 1,5 mil. t m r runt ir i ■ « ' n \ ■ < i i , p i i . stén n vhodne lesní hiol.opy. Klíčovými prvky si rjiťc^ic trvale udržitelného rozvoje parkuje sklizeň ořechů para, vytvářeni obchodních zón na okrajích parků s využitím těžby zlata a ekoturistika, zamořena na pozorování papoušku ara na jílovitýeh stěnách.

S pomoci terénních biologu byly vybudovány v parku a na jeho hranicích turistické ubytovny, které vlastní, řídí a spravuje domorodé obyvatelstvo. Místní lidé jsou školeni jako průvodci, vědečtí asistenti a zaměstnanci parku. Informace z právě probíhajícího vědeckého programu jsou publikovány na informačních tabulích na naučných stezkách, ve vzdělávacích videoprogramech a v turistických brožurách. Někteří místní lidé již spatřují v papoušcích ara nejen jídlo, ale především ekonomickou budoucnost země.

Za prvé, ornitologové pracující v jiných oblastech Jižní Ameriky objevili, že papoušci ara mají specifické požadavky na místa pro hnízdění- obvykle to jsou dutiny v kmenech velkých stromů. Vhodných dutin bývá málo a jsou od sebe vzdálené. Pokud nejsou žádné dutiny k dispozici, páry nezahnízdí. Proto vědci WC S navrhli dřevěné a plastové hnízdní budky, které mohou být připevněny na kmeny stromů. Tři druhy papoušků (Ara macao, Ara ararauna ■a Anodorhynchus hyacinthinus) projevily ochotu v nich zahnízdit.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Nejvýznamnějším přínosem projektu biologie ochrany přírody je interdisciplinární přístup k práci. 1 lil! ekonomicky vhodne príležitosti pni minim obyvatele y prosperující ekoliins-tice. Zveřejňování výsledků ochrany v Široce diinlii|invrh publikacích, jako je National Geographic, ave filmoch pro mezinárodni televize vědcům umožňuje, aby metody vyvinuté v tomto projektu mohly byt využity v záchranných projektech i v jiných zemích.

Multidisciplinární přístup biologie ochrany přírody

Biologie ochrany přírody je multidisciplinárním vědním oborem, který se zrodil v důsledku krize biologické di verzi ty. Biologie ochrany přírody vznikla proto, že žádný z tradičních aplikovaných oborů se nezaměřoval vyčerpávajícím způsobem na biologickou diverzitu.

Akademické obory jako populační biologie, taxonomie, ekologie, krajinná ekologie a genetika jsou jádrem biologie ochrany přírody a mnoho ochranářů--biologů se rekrutuje právě z těchto oborů. Vzhledem k tomu, že krize biologické rozmanitosti jsou často způsobeny lidskou Činností, zahrnuje biologie ochrany přírody také myšlenky a expertizy ze širokého okruhu oborů mimo biologii.

V každém případě je biologie ochrany přírody krizovou disciplínou. Ochranářská rozhodnutí se dělají každodenně, často s použitím omezených informací a v časovém stresu. Biologie ochrany přírody se snaží odpovědět na specifické otázky v daných situacích.

Etické dogmata biologie ochrany přírody

Potřeba zachovaní biologické ro/.miiniumli byla uznávána v mnoha oblastech světa po desetiletí, dokonce po staletí. Hodnotil chráněných druhů a nedotčených oblastí je součástí náboženských m filozofických Líčení v mnoha kulturách po celém světě. Moderní vědní obor biologie ochrany přírody je založen na několika etických dogmatech, jež jsou všeobecně přijímána lidmi pracujícími v tomto oboru. Tyto etické principy inspirují vědecké přístupy a praktické aplikace.

Čtěte také: Pracovní rizika

Rozmanitost druhú a společenstev by měla být zachována. Stovky milionů návštěvníků zoologických zahrad, národních parků, botanických zahrad a akvárií jsou každý rok dokladem obecného veřejného zájmu o pozorování různých druhů a společenstev. Dokonce se .spekulovalo o lom, že lidé mají genetické predpoklady k Lom u, aby se jim líbila biologicko ro/.m.milosL, což je tzv. biofilie (biophilia).

Směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť

Směrnice Rady 92/43/EHSze dne 21. května 1992o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlinRADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍS ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména článek 130s této smlouvy,s ohledem na návrh Komise [1],s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [2],s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [3],vzhledem k tomu, že zachovávání, ochrana a zlepšování kvality životního prostředí, včetně ochrany přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin je základním cílem v obecném zájmu Společenství, jak uvádí článek 130r Smlouvy;vzhledem k tomu, že politika a akční program Evropského společenství pro životní prostředí (1987-1992) [4] stanoví opatření na ochranu přírody a přírodních zdrojů;vzhledem k tomu, že hlavním cílem této směrnice je podpořit ochranu biologické rozmanitosti s ohledem na hospodářské, sociální, kulturní a regionální požadavky, představuje tato směrnice příspěvek k obecnému cíli udržitelného rozvoje; že zachování biologické rozmanitosti může v určitých případech vyžadovat udržování nebo přímo podporu určitých lidských činností;vzhledem k tomu, že na evropském území členských států se stav přírodních stanovišť neustále zhoršuje a stále více druhů je ve volné přírodě vážně ohroženo; že ohrožená stanoviště a druhy představují část přírodního dědictví Společenství a jejich ohrožení má často charakter překračující hranice státu, a je proto nezbytné přijmout opatření na jejich ochranu na úrovni Společenství;vzhledem k tomu, že s ohledem na ohrožení určitých typů přírodních stanovišť a určitých druhů je nezbytné je klasifikovat tak, aby měly prioritu při včasném provádění opatření na jejich ochranu;vzhledem k tomu, že je nutno podle stanoveného časového rozvrhu vyhlásit zvláštní oblasti ochrany s cílem vytvořit spojitou evropskou ekologickou síť, aby byla zajištěna ochrana nebo zachování přírodních stanovišť a druhů v zájmu Společenství v odpovídajícím stavu z hlediska jejich ochrany;vzhledem k tomu, že všechny tyto vyhlášené oblasti včetně těch, které jsou nebo budou klasifikovány jako zvláště chráněná území podle směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků [5], budou zařazeny do spojité evropské ekologické sítě;vzhledem k tomu, že je vhodné v každé vyhlášené oblasti ochrany provést nezbytná opatření beroucí ohled na cíle ochrany;vzhledem k tomu, že lokality vhodné pro vyhlášení jako zvláštní oblasti ochrany jsou navrhovány členskými státy, avšak je kromě toho třeba stanovit postup umožňující, aby ve výjimečných případech byla jako zvláštní oblast ochrany vyhlášena i lokalita, která nebyla navržena členským státem, avšak kterou Společenství považuje za zásadní buď pro zachování, nebo přežití prioritních typů přírodních stanovišť nebo prioritních druhů;vzhledem k tomu, že musí být přiměřeně hodnoceny veškeré plány a programy, které by mohly významně ovlivnit cíle ochrany v lokalitě, která již byla k ochraně navržena nebo bude navržena v budoucnosti;vzhledem k tomu, že se uznává, že přijetí opatření na prosazování ochrany prioritních přírodních stanovišť a prioritních druhů v zájmu Společenství je společnou odpovědností všech členských států; že to však může přinést nadměrné finanční zatížení pro některé členské státy způsobené jednak nerovnoměrným rozdělením takových stanovišť a druhů ve Společenství, jednak skutečností, že zásada "znečišťovatel platí" může mít ve zvláštním případě ochrany přírody jen omezené použití;vzhledem k tomu, že je byl vysloven souhlas s tím, aby Společenství v takovém výjimečném případě mělo poskytnout příspěvek na spolufinancování ze svých prostředků v rámci objemu finančních zdrojů, který je k dispozici na základě rozhodnutí Společenství;vzhledem k tomu, že územní plánování a strategie územního rozvoje by měly podporovat péči o krajinné prvky, které mají rozhodující význam pro volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny;vzhledem k tomu, že by měl být ustaven systém dohledu nad stavem přírodních stanovišť a druhů v působnosti této směrnice z hlediska jejich ochrany;vzhledem k tomu, že pro některé druhy rostlin a živočichů je třeba vytvořit obecný systém ochrany na doplnění směrnice 79/409/EHS; že by měla být provedena opatření pro péči o některé druhy, pokud je to nutné vzhledem ke stavu jejich ochrany, a to včetně zákazu určitých metod odchytu nebo usmrcování, přičemž za určitých podmínek mohou být přípustné odchylky;vzhledem k tomu, že Komise bude pravidelně připravovat souhrnnou zprávu založenou mimo jiné na informacích členských států o uplatňování vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice, aby bylo zajištěno sledování jejího provádění;vzhledem k tomu, že zlepšování vědeckých a technických poznatků je pro provádění této směrnice nezbytné; že v důsledku toho je vhodné podpořit potřebné výzkumné a vědecké práce;vzhledem k tomu, že přílohy této směrnice by měly být přizpůsobovány dosaženému technickému a vědeckému pokroku; že by měl být stanoven postup, jímž může Rada přílohy pozměňovat;vzhledem k tomu, že by měl být zřízen regulativní výbor napomáhající Komisi při provádění této směrnice, a zejména při rozhodování o spolufinancování z prostředků Společenství;vzhledem k tomu, že by měly být přijaty předpisy týkající se doplňujících opatření, kterými by se řídilo opětovné vysazování některých původních druhů živočichů a rostlin do původních areálů rozšíření a případné vysazování nepůvodních druhů;vzhledem k tomu, že pro účinné provádění této směrnice je nezbytné vzdělávání a všeobecné informace o cílech této směrnice,PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:DefiniceČlánek 1Pro účely této směrnice se:a) "ochranou" rozumí všechna opatření, která jsou potřebná pro zachování nebo obnovu přírodních stanovišť a populací volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin v příznivém stavu z hlediska jejich ochrany, jak stanoví definice v písmenech e) a i);b) "přírodním stanovištěm" rozumí přírodní nebo přírodě blízká suchozemská nebo vodní oblast vymezená zeměpisnými, abiotickými a biotickými znaky;c) "typem přírodních stanovišť v zájmu Společenství" rozumí typy přírodních stanovišť na území uvedeném v článku 2, které:i) jsou ve svém přirozeném areálu rozšíření ohroženy vymizením,neboii) mají malý přirozený areál rozšíření v důsledku svého ústupu nebo již beztak omezeného výskytu,neboiii) představují výjimečné příklady jedné nebo více z následujících pěti biogeografických oblastí: alpinské, atlantské, kontinentální, makaronéské a středomořské.Takové typy stanovišť jsou nebo mohou být uvedeny v příloze I;d) "prioritními typy přírodních stanovišť" rozumí typy přírodních stanovišť ohrožené vymizením, které se vyskytují na území uvedeném v článku 2 a za jejichž ochranu má Společenství zvláštní odpovědnost vzhledem k podílu jejich přirozeného areálu rozšíření na území uvedeném v článku 2; tyto prioritní typy přírodních stanovišť jsou v příloze I označeny hvězdičkou (*);e) "stavem přírodního stanoviště z hlediska ochrany" rozumí souhrn vlivů, které působínapřírodní stanoviště a na jeho typické druhy, jež mohou ovlivnit jeho dlouhodobé přirozené rozšíření, strukturu a funkce, jakož i dlouhodobé přežívání jeho typických druhů na území uvedeném v článku 2.Stav přírodního stanoviště z hlediska ochrany se považuje za "příznivý", pokud:- jeho přirozený areál rozšíření a plochy, které v rámci tohoto areálu pokrývá, jsou stabilní nebo se zvětšují a- specifická struktura a funkce, které jsou nezbytné pro jeho dlouhodobé zachování, existují a budou pravděpodobně v dohledné době i nadále existovat a- stav jeho typických druhů z hlediska ochrany je podle definice uvedené v písmenu i) příznivý;f) "stanovištěm druhu" rozumí prostředí definované specifickými abiotickými a biotickými faktory, ve kterém druh žije v kterékoli fázi svého biologického cyklu;g) "druhy v zájmu Společenství" rozumí druhy, které na území definovaném v článku 2 jsou:i) ohrožené, s výjimkou druhů, jejichž přírodní areál rozšíření je na tomto území okrajový a které nejsou ohrožené nebo zranitelné v západním palearktickém regionu, neboii) zranitelné, tj. předpokládá se, že pravděpodobně budou v blízké budoucnosti přesunuty do kategorie ohrožených druhů, pokud na ně budou nadále působit ohrožující faktory,iii) vzácné, tj. s málo početnými populacemi, které nejsou v současné době ohrožené nebo zranitelné, ale jsou v nebezpečí. Tyto druhy se vyskytují v prostorově omezených oblastech nebo jsou řídce rozptýleny v rozsáhlejších areálech, neboiv) endemické a vyžadují zvláštní pozornost z důvodů specifického charakteru jejich stanoviště a/nebo možného dopadu jejich využívání na jejich stanoviště a/nebo možného dopadu jejich využívání na jejich stav z hlediska ochrany.Takové druhy jsou nebo mohou být uvedeny v příloze II a/nebo příloze IV nebo V;h) "prioritními druhy" rozumí druhy uvedené v písm. g) bod i), za jejichž zachování má Společenství zvláštní odpovědnost vzhledem k podílu jejich přirozeného areálu rozšíření na území uvedeném v článku 2; tyto prioritní druhy jsou v příloze II označeny hvězdičkou (*);i) "stavem druhu z hlediska ochrany" rozumí souhrn vlivů působících na příslušný druh, které mohou ovlivnit jeho dlouhodobé rozšíření a početnost jeho populací na území uvedeném v článku 2;stav druhu z hlediska ochrany bude považován za "příznivý", jestliže:- údaje o populační dynamice příslušného druhu naznačují, že se dlouhodobě udržuje jako životaschopný prvek svého přírodního stanoviště, a- přirozený areál rozšíření druhu není a pravděpodobně nebude v dohledné budoucnosti omezen,- existují a pravděpodobně budou v dohledné době i nadále existovat dostatečně velká stanoviště k dlouhodobému zachování jeho populací;j) "lokalitou" rozumí zeměpisně určené území, jehož plocha je jasně vymezena;k) "lokalitou významnou pro Společenství" rozumí lokalita, která v biogeografické oblasti nebo oblastech, k nimž náleží, významně přispívá k udržení nebo obnově stavu přírodního stanoviště uvedeného v příloze I nebo druhu uvedeného v příloze II z hlediska jejich ochrany a může též významně přispívat k soudržnosti sítě NATURA 2000 uvedené v článku 3 a/nebo významně přispívá k udržení biologické rozmanitosti příslušné biogeografické oblasti nebo oblastí.U druhů živočichů vyskytujících se v rozsáhlých areálech budou lokality významné pro Společenství odpovídat místům v přirozeném areálu rozšíření těchto druhů, jež se vyznačují fyzikálními a biologickými faktory nezbytnými pro jejich život a rozmnožování;l) "zvláštní oblastí ochrany" rozumí lokalita významná pro Společenství a vyhlášená členskými státy prostřednictvím právního, správního a/nebo smluvního aktu, u které jsou pro přírodní stanoviště a/nebo populace druhů, pro něž je lokalita určena, uplatněna ochranná opatření nezbytná k jejich zachování nebo obnově ve stavu z hlediska jejich ochrany příznivém;m) "jedincem" rozumí živý či mrtvý živočich nebo rostlina z druhů uvedených v příloze IV a V, dále jakákoli část nebo produkt z nich vyrobený, stejně jako jakékoli jiné zboží, u něhož z průvodního dokumentu, obalu nebo značky či označení nebo z jakýchkoli jiných okolností vyplývá, že se jedná o části živočichů nebo rostlin těchto druhů nebo produkt z nich vyrobený;n) "výborem" rozumí výbor zřízený podle článku 20.Článek 21. Cílem této směrnice je přispět k zajištění biologické rozmanitosti prostřednictvímochranypřírodních stanovišť a volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin na evropském území členských států, na které se vztahuje Smlouva.2. Cílem opatření přijímaných na základě této směrnice je zachování nebo obnova příznivého stavu z hlediska ochrany u přírodních stanovišť, druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin v zájmu Společenství.3. Opatření přijímaná na základě této směrnice musí brát v úvahu hospodářské, sociální a kulturní požadavky a regionální a místní charakteristiky.Ochrana přírodních stanovišť a stanovišť druhůČlánek 31. Pod názvem NATURA 2000 bude vytvořena spojitá evropská ekologická síť zvláštních oblastí ochrany. Tato síť složená z lokalit s přírodními stanovišti uvedenými v příloze I a stanovišti druhů uvedenými v příloze II umožní zachovat příslušné typy přírodních stanovišť a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska jejich ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit.Síť NATURA 2000 zahrne i zvláště chráněná území označená členskými státy podle směrnice 79/409/EHS.2. Každý členský stát přispěje k vytvoření sítě NATURA 2000 v poměru, který odpovídá zastoupení typů přírodních stanovišť a stanovišť druhů uvedených v odstavci 1 na jeho území. Za tímto účelem vymezí každý členský stát v souladu s článkem 4 lokality jako zvláštní oblasti ochrany se zřetelem k cílům stanoveným v odstavci 1.3. Členské státy budou v případech, kde to budou pokládat za nutné, usilovat o zlepšení ekologické soudržnosti NATURY 2000 udržováním, a kde je to vhodné, rozvojem krajinných prvků, které mají rozhodující význam pro volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny, jak je uvedeno v článku 10.Článek 41. Na základě kritérií stanovených v příloze III (etapa 1) a na základě příslušných vědeckých informací navrhne každý členský stát seznam lokalit, v němž bude uvedeno, jaké typy přírodních stanovišť z přílohy I a jaké druhy z přílohy II, původní pro toto území, se na jednotlivých lokalitách vyskytují. U druhů živočichů, které obývají rozsáhlé oblasti, musí tyto lokality odpovídat místům v přirozeném areálu rozšíření těchto druhů s takovými fyzikálními nebo biologickými faktory, jež jsou nezbytné pro jejich život a rozmnožování. Pro vodní druhy obývající rozsáhlé oblasti se taková místa navrhnou jen tam, kde existují jasně vymezitelná území s přírodními a biologickými faktory nezbytnými pro život a rozmnožování těchto druhů. Kde je to vhodné, mohou členské státy navrhnout úpravu seznamu na základě výsledků sledování uvedeného v článku 11.Seznam spolu s informacemi o každé lokalitě musí být do tří let po zveřejnění této směrnice předložen Komisi. Informace budou zahrnovat mapu lokality, její název, zeměpisnou polohu, rozlohu a údaje vyplývající z uplatnění kritérií vyjmenovaných v příloze III (etapa 1) v úpravě stanovené Komisí a v souladu s postupem podle článku 21.2. Na základě kritérií stanovených v příloze III (etapa 2) a v rámci jak každé z pěti biogeografických oblastí uvedených v čl. 1 písm. c) bod iii), tak celého území uvedeného v čl. 2 odst. 1, vypracuje Komise po dohodě s každým členským státem návrh seznamu lokalit významných pro Společenství, které vybere ze seznamů členských států, na nichž se vyskytuje jeden nebo více prioritních typů přírodních stanovišť nebo prioritních druhů.Členské státy, kde lokality s výskytem jednoho nebo více typů prioritních přírodních stanovišť a prioritních druhů představují více než 5 % rozlohy jejich území, mohou po dohodě s Komisí požádat, aby kritéria uvedená v příloze III (etapa 2) byla pro jejich území při...

tags: #ohrožení #přímořských #populací #příklady

Oblíbené příspěvky:

• Vliv lodní dopravy na životní prostředí
• Kapitoly o přírodě od Plinia
• Nakládání se stavebními odpady ve Frýdlantském regionu
• Odbor životního prostředí k areálu ACO
• Studie o znečištění ovzduší a dopravě