Ohrožení sesuvy a mapování v České republice

Sesuvy jsou nedílnou součástí vývoje povrchu krajiny nejen na celé Zemi, včetně mořských hlubin, ale jsou známy i z jiných planet! Největší, doposud známý sesuv Sluneční soustavy - Arrabia Terra, 9,8 mil. km2, byl popsán na Marsu. Na rozdíl od Marsu, na Zemi žijí lidé a jejich stavební činnost často dostatečně nerespektuje dlouhodobý vývoj krajiny, jehož součástí jsou i sesuvy.

Web sesuvy.cz Vám přináší celou řadu informací, rad a zajímavostí z oblasti studia sesuvů, předpověď možné doby jejich vzniku a možnosti jak předcházet škodám, které mohou sesuvy způsobit. Navíc lidé ještě mohou zvyšovat nebezpečí vzniku sesuvů nevhodnými zásahy.

Sesuvy způsobily a znovu a znovu způsobují zánik celé řady obcí nebo jejich částí. V minulosti se to týkalo např. velkých částí obcí Stranná u Žatce 1820 (12 zničených domů), Klapý (1898 a 1900, 84 zničených domů) a Dneboh (1926). Obec Maršov téměř zanikla po opakované reaktivaci starých sesuvů v roce 1967 (první známá reaktivace sesuvu ji v roce 1911 silně poškodila). Většina jejich 117 obyvatel byla přestěhována do Uherského Brodu, kde vznikla čtvrť zvaná Nový Maršov. Sesuvy vzniklé během katastrofických povodní v roce 1997 na Moravě zničily 5 domů v obci Růžďka u Vsetína.

Příkladem železnice, kterou zcela zničily sesuvy byla trať mezi Žabokliky a Březnem u Chomutova, která byla v roce 1879 zrušena v důsledku opakujících se sesuvů. V roce 1997 způsobily sesuvy omezení dopravy na mezinárodní železniční trati na Slovensko v úseku mezi Valašským Meziříčím a Vsetínem. Silnice mezi Strnady a Štěchovicemi je již od svého vzniku opakovaně poškozována skalními sesuvy, které si v posledních letech vyžádaly nákladnou sanaci. V roce 2006 sesuv silně poškodil vstupní portál do hřebečského tunelu.

Přestože sesuvy v ČR způsobují významné škody, zatím neexistuje jejich jednotná evidence. Nicméně analýza veřejně dostupných informací o cenách projektů určených ke stabilizaci sesuvů ukazuje, že v letech 2007 - 2016, za ně Český stát utratil minimálně 2,8 mld Kč.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Ztráty na životech způsobené sesuvy jsou na našem území extrémně vzácné a za posledních více než 100 let je vždy způsobily velmi rychlé a plošně omezené přívalové proudy. Nejvyšší počet obětí si vyžádaly přívalové proudy (tzv. mury ) v roce 1897 v Krkonoších, kdy zahynulo 7 lidí v Obřím dole.

Důležitost znalosti míst vzniku sesuvů

Znalost míst, kde vznikly sesuvy je nejen důležitá z pohledu plánování a realizace sanačních opatření, ale hlavně pro prevenci budoucích škod. Celá řada vědeckých prací a desetiletí zkušeností s výzkumem míst vzniku sesuvů v ČR ukazují, že velká část „nových“ sesuvů vznikla v místech, kde byl sesuv již v minulosti. Aktuální informace o vzniku nových sesuvů poskytuje databáze vytvořená a průběžně aktualizovaná pracovníky Oddělení inženýrské geologie Ústavu struktury a mechaniky hornin AVČR.

Nejkomplexnější a nejspolehlivější informace o výskytu sesuvů na území České republiky podává mapový portál České geologické služby, který zachycuje sesuvy ověřené odborníky. Velká většina sesuvů v ČR vzniká v důsledku extrémních srážek nebo v kombinaci deště a tání sněhu. Podle konkrétních geologických podmínek a hloubkového dosahu sesuvu, mohou k jejich vzniku vézt dlouhodobě nadprůměrné srážky, nebo relativně krátké, ale velmi intenzivní, tzv.

Na základě historické analýzy srážkových podmínek, které v minulosti vedly během několika málo dní ke vzniku velkého množství sesuvů (jednalo se o stovky až tisíce případů), byl vytvořen předpovědní model. Ten bude schopný upozornit na období s podobnými srážkovými poměry a tedy na dobu, kdy v určité části České republiky velmi pravděpodobně dojde ke zvýšenému výskytu sesuvů. Tento předpovědní model je zatím ověřován a není dostupný veřejnosti.

Prevence a minimalizace škod

Nejjednodušším a nejlevnějším způsobem jak minimalizovat škody způsobené sesuvy, je nestavět v místech, kde je největší pravděpodobnost jejich vzniku. Pokud není možné se při plánování výstavby zcela vyhnout místům ohroženým sesuvy, je nutné stavbu přizpůsobit zhoršeným přírodním podmínkám. To vždy přináší výrazně zvýšené náklady na přípravu, realizaci, ale i provoz stavby po celou dobu její životnosti. Navíc, nelze zcela vyloučit, že přes veškerou péči a vynaložené prostředky, budou technická opatření ke stabilizaci území postiženého sesuvy dostatečná a stavba nebude sesuvnými pohyby poškozena nebo v nejhorším případě zcela zničena.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Jak postupovat v případě, že určitá stavba již na území náchylném na vznik sesuvů stojí? Takováto situace nemá jednoduché ani levné řešení. Dosavadní zkušenosti nejen z České republiky ukazují, že zhoršené pevnostní vlastnosti hornin porušených sesuvy se s časem nezlepšují, spíše naopak. Je tedy velmi pravděpodobné, že dříve nebo později dojde k obnovení pohybu určitého sesuvu do takové míry, že by mohl výrazně poškodit nebo zcela zničit na něm stojící stavbu. K obnovení pohybů může dojít během několik desítek let i více než století.

S ohledem na plánovanou životnost určité stavby, je tedy rozumné přistoupit k plánování a realizaci technických opatření, jejichž cílem je co nejvíce snížit pravděpodobnost, že sesuvy poškodí ohrožené objekty. Již od samého počátku je zásadní, aby se těchto prací účastnil geolog, který má ověřitelné zkušenosti s průzkumem a stabilizací sesuvů.

V jakých lokalitách hrozí sesuvy půdy nejčastěji zjišťují vědci z pracovišť Akademie věd ČR pod hlavičkou programu Strategie AV21 Přírodní hrozby. Výsledky mezioborových výzkumů představila 21. listopadu 2017 v Senátu PČR konference Sesuvy - podceňovaná nebezpečí?.

Koordinátor programu Strategie AV21 a ředitel Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR Josef Stemberk vysvětluje, že mapy území České republiky, které zaznamenávají minulé sesuvy, mají odborníci k dispozici již od šedesátých let 20. století a průběžně se aktualizují. „Československo dokonce patřilo mezi první státy na celém světě, které s mapováním rizik začaly. Do map dokážeme zanést i to, kde lze očekávat další sesuvy a kam až by zasáhly. Projektanti a stavební firmy je však při stavbách dostatečně nevyužívají, protože je k tomu legislativa nenutí. Prevence je přitom levnější, než když musíme řešit důsledky havárií.“

Jan Klimeš z téhož pracoviště potvrzuje, že sesuvy v České republice nastávají opakovaně. Jako příklad z minulosti uvádí sesuvy u Nechranické přehrady, které poničily rekreační chaty, nebo obec Maršov u Uherského Brodu, z níž se část lidí musela v šedesátých letech kvůli sesuvům odstěhovat. Jeho kolega Jan Blahůt v této souvislosti uvedl příklad z roku 2013, kdy sesuv zničil chatu na Slapech a zapříčinil smrt dvou lidí. Řešení sesuvů je přitom velmi nákladné a jen v letech 2007-2016 vydala Česká republika na jejich sanaci tři miliardy korun.

Čtěte také: Pracovní rizika

Legislativa a územní plánování

Slabiny a stávající legislativní úpravy potvrdila i Hana Müllerová z Ústavu státu a práva AV ČR. Podle jejího názoru se například do územních plánů nepromítají důležité informace o rizicích, která jsou se sesuvy spojena. Jako inspirace by mohla sloužit ochrana před povodněmi a stanovení nejexponovanějších lokalit. „Sesuvy však jsou spíše lokální záležitostí, takže tento problém není natolik viditelný, jako jsou zmíněné povodně. Řešíme je bohužel teprve, když nastanou.

Nejrozšířenějším typem svahových pohybů jsou u nás sesuvy, nepříliš rychlé klouzavé pohyby půdy či hornin, které však představují značné ohrožení pro domy, komunikace a další objekty. Sesuvy mohou vznikat i na relativně mírných svazích. Na svazích s výraznějším sklonem dochází k zemním a přívalovým proudům, kdy se vodou nasycené nezpevněné horniny přemísťují nebezpečně rychle po povrchu terénu na větší vzdálenosti. V regionech budovaných skalními horninami se vyskytují katastroficky rychlé formy řícení skal, při nichž se uplatňuje volný pád. Ohrožení životů a majetku je značné, hlavně na silničních a železničních komunikacích, ale i v zástavbě při patě strmých skalních stěn.

Popisované typy svahových pohybů, veřejností často souhrnně označované jako sesuvy, jsou běžnou součástí přírodních procesů na velké části území České republiky. Jejich výskyt v jednotlivých lokalitách bývá opakovaný, a to i za dlouhých časových intervalů (desítky či stovky let). Ve vztahu k obcím patrně nejdůležitější charakteristikou nebezpečných svahových pohybů je jejich malý plošný rozsah a jasné ohraničení. Povodně, vichřice či krupobití většinou postihují mnohem rozsáhlejší území. Naopak sesuv může poškodit majetek třeba i jen jedné rodiny v obci. Nicméně odstraňování následků sesuvů je velmi nákladné a pro jednotlivce často finančně nedostupné.

Sesuvy a další nebezpečné svahové pohyby většinou vedou k poškození či úplnému zničení zejména domů a komunikací. Nebezpečí pramenící ze vzniku sesuvů, přívalových proudů a řícení v oblastech, kde je toto nebezpečí známo, v žádném případě nelze podceňovat. V řadě regionů České republiky jsou již dnes zpřístupněny mapy náchylnosti území k sesouvání, ty by měly být v oblastech s nedostatečně stabilními svahy zásadním způsobem zohledňovány při sestavování územních plánů a během stavebních řízení.

Připustíme-li zástavbu nestabilních svahů musíme počítat s výrazným vzrůstem nákladů na výstavbu. Narostou i výdaje trvalého charakteru po ukončení výstavby, vyvolané údržbou sanačních opatření, případně provozem systémů kontrolního sledování nebo dodatečnými sanačními pracemi apod. Při výskytu nové sesuvné události ohrožující objekty v obci by měla být neprodleně informována přímo nebo prostřednictvím krajských úřadů Česká geologická služba. V nejzávažnějších případech, kdy jsou nezbytné průzkumné a zabezpečovací práce, lze doporučit obrátit se na organizace a specialisty s dobrými referencemi a praxí v problematice stability svahů.

Kvůli absenci centrální evidence (na různých úrovních samosprávy) se škody působené sesuvy často podceňují, a to jak obcemi, tak kraji. Proto je nutné nezanedbat jejich nebezpečí, a tím předcházet případným budoucím škodám na majetku i zdraví občanů.

Česká geologická služba a její aktivity

Mezi společensky nejvýznamnější aktivity České geologické služby (ČGS) v oblasti inženýrskogeologického výzkumu dnes patří zejména dlouhodobý intenzivní výzkum rizikových geofaktorů životního prostředí v regionálním i lokálním měřítku, jejich dokumentace, kategorizace rizik geohazardů a tvorba registru svahových deformací pro odbornou i laickou veřejnost. Do kategorie rizik patří také studium radonu z geologického podloží.

Svahové pohyby a radonové riziko lze považovat za jedny z nejvýznamnějších rizikových geofaktorů, které náš život ovlivňují nejčastěji. Svahové deformace vzniklé následkem svahových pohybů mohou bezprostředně ohrozit obecný zájem. Jedná se zejména o život a zdraví osob, jejich majetek, stávající nebo připravované investice do kritické infrastruktury (produktovody - ropovody, plynovody) nebo do dopravní infrastruktury (železnice, silnice) apod. Radonové riziko geologického podloží přímo ovlivňuje radiační expozici obyvatelstva.

V kontextu probíhajících klimatických změn a při současném rozšiřování společenských a ekonomických aktivit se urbanizovaná krajina i lidská díla stávají zranitelnější vůči svahovým pohybům. Pro ochranu krajiny a společnosti před škodami je třeba znát hrozící rizika co nejlépe.

Pokud bude dostatečné povědomí o rizicích plynoucích ze svahových procesů, dojde v konečném důsledku ke snížení nákladů společnosti při strategickém plánování a rozvoji krajiny, ale také k efektivnějšímu hospodaření státu během přípravy velkých strategických i lokálních infrastrukturních staveb a řešení již vzniklých stabilitních problémů.

Problematika vzniku a vývoje svahových pohybů je určována složitou interakcí mezi extrémními klimatickými situacemi, geologickou stavbou území, geomorfologií terénu i lidskou činností. V místních podmínkách bývají většinou spouštěcím mechanismem extrémní srážky, intenzivní tání sněhové pokrývky, důlní činnost a nevhodné zakládání staveb.

Výzkumná činnost ČGS v oblasti svahových pohybů probíhá intenzivně jak u nás v ČR, tak i v zahraničí. V současné době je nejvýznamnější činností ČGS v rámci výzkumu svahových pohybů u nás sjednocování a modernizace jednotného veřejně dostupného informačního portálu, poskytujícího moderní a aktuální informace o všech známých svahových deformacích v ČR do Registru svahových deformací.

Jednotná centrální databáze svahových deformací pro celé území ČR, sestavená na základě standardních a inovativních přístupů při hodnocení a poznávání prostorové distribuce, aktivity, mechanismu pohybu, a především spouštěcích mechanismů svahových procesů, je nezbytná pro zásadní zvýšení informovanosti státní správy, samosprávy a veřejnosti.

Součástí výzkumu je mimo jiné také poznání obecných kritérií spojených se vznikem sesuvů s využitím kritického zhodnocení přínosu moderních geografických informací pokrývajících celé území ČR, jako např. LIDAR - DMR 5G, DPZ - satelitní data, dostupnost vody v půdě, 3D modely významných sesuvů aj.

Výzkum svahových pohybů v zahraničí

ČGS se dlouhodobě zabývá výzkumem svahových pohybů i v zahraničí. Významným tématem jsou svahové pohyby ve vysokohorských oblastech ve spojitosti s ledovci. Dané téma je významné nejenom z geologického hlediska, ale má i environmentální přesah v souvislosti s probíhající klimatickou změnou. Ta se ve vysokých pohořích projevuje zejména postupným odledňováním s pozorovatelným táním ledovců. Dochází tím k odhalování oblastí, které citlivě reagují na tuto z geologického hlediska rychlou změnu podmínek a jsou velmi náchylné k různým typům svahových pohybů, často katastrofálních rozměrů.

Pádem kusů ledovce nebo skalních a zeminových hmot do ledovcového jezera dochází k vytvoření vysoké vodní vlny v jezeře, která má za následek protržení morénové hráze a spuštění přívalového proudu (debris flow) katastrofálního rozsahu, s ničivým dosahem do vzdáleností až desítky kilometrů od místa svého vzniku.

S ústupem ledovců jsou obnažovány vysoké skalní svahy a stěny, které jsou z dlouhodobého hlediska nestabilní. Zatím jsou velká skalní řícení těchto svahů spíše ojedinělá. Ukazuje se, že k pádům nedochází ihned po odtání ledovce, který zajišťoval dlouhodobou oporu skalního svahu, ale až s určitým zpožděním. Do budoucna lze proto očekávat zvýšenou frekvenci svahových pohybů typu skalních řícení. Pokud k nim dochází nad jezery, mohou vyvolat katastrofální přívalové proudy, jako v případě laguny Palcacocha.

Radonové riziko

Geologické podloží ČR je z více než ze dvou třetin tvořeno metamorfovanými a magmatickými horninami s vyššími koncentracemi uranu a následně i radonu. Z toho vyplývá, že radonu, který pochází z geologického podloží a odtud proniká do objektů, je nutno věnovat zvýšenou pozornost. Kromě uranu (U) se na ozáření z přírodních zdrojů podílí i draslík (K) a thorium (Th).

Radioaktivní přeměnou radonu vznikají dceřiné izotopy kovové povahy, které se usazují na plicní výstelce a vnitřním ozářením mohou způsobit zvýšenou frekvenci výskytu rakoviny plic. Úkolem ČGS je vyhledávat horninové typy se zvýšenou koncentrací radonu, který může pronikat do stavebních objektů na nich postavených a tam negativně ovlivňovat zdraví obyvatel při dlouhodobé expozici.

Problematika radonu na území ČR je dlouhodobě sledována a koordinována Státním úřadem pro jadernou bezpečnost v rámci Radonového národního akčního plánu (RANAP). Výzkum radonového rizika geologického podloží je multidisciplinární preventivní problematikou, zasahující do oblastí jako radon v pitné vodě nebo ve stavebních materiálech. Geologické podloží je tak primárním zdrojem radonu v objektech.

Výzkum v oblasti přípravy strategických staveb

Jedním z klíčových úkolů státu je dostavba chybějící dopravní infrastruktury, resp. obecně podpora strategických staveb národního významu. Bezpečná a funkční dopravní spojení a výstavba kritické infrastruktury jsou jednou ze základních podmínek dalšího rozvoje naší země a jejích regionů.

Výstavba každé stavby musí probíhat ruku v ruce s pochopením historicko-geologického vývoje území se všemi jeho procesy, které vedly k současnému stavu dotčeného horninového prostředí. Výzkumné práce ČGS v oblasti přípravy strategických staveb jsou proto zaměřeny na identifikaci geotechnických, geologických a hydrogeologických bezpečnostních rizik a optimalizaci návrhů inženýrskogeologických průzkumů pro připravované stavby národního významu.

Přínos této činnosti má zejména ekonomický dopad. Efektivnější plánování návazných geologicko-průzkumných prací umožní ušetřit nemalé finanční prostředky. Svahové nestability vznikají při porušení stability svahu působením gravitace a jejich důsledkem je svahový proces doprovázený pohybem hmot po svahu dolů. Jedná se o geodynamický proces přirozeně probíhající v přírodním prostředí, ale je často urychlován aktivitami člověka. Nejčastěji jsou podmíněny antropogenními zásahy do stability svahu např.

Mezi laickou veřejností je obecně pro různorodé svahové nestability a jejich projevy používán termín „sesuv“, který je však pouze jednou z mnoha výsledných forem svahových pohybů. V našich podmínkách jsou velmi často impulsem a spouštěcím mechanismem sesuvů extrémní srážkové úhrny a urychlené tání sněhové pokrývky je častější i v důsledku probíhající klimatické změny. Svahové pohyby projevující se nejčastěji v podobě sesuvů nebo řícení skal představují v poměrně hustě osídlené a kulturní krajině významné přírodní ohrožení, neboť mohou způsobit značné škody na soukromém i veřejném majetku a infrastruktuře.

Česká republika patří vzhledem ke své pestré geologické stavbě a hustému osídlení mezi země s vysokým výskytem a ohrožením svahovými nestabilitami a současně se řadí mezi země s dlouholetou tradicí dokumentace a klasifikace tohoto rizikového jevu, které jsou nezbytné pro prevenci i pro likvidaci případných následků svahových nestabilit.

Česká geologická služba (ČGS) se v rámci výkonu státní geologické služby dlouhodobě věnuje sledování a hodnocení svahových deformací, které představují významné geologické riziko. Klíčové aktivity zahrnují především inženýrskogeologické mapování, evidenci a dokumentaci sesuvných jevů, vypracování odborných posudků a zpráv, stejně jako archivaci a zpracování podkladů.

Výsledky mapování jsou ukládány do textových a grafických databází informačního systému ČGS. Informace o územích zasažených svahovými deformacemi jsou veřejně dostupné prostřednictvím mapové aplikace Svahové deformace.

ČGS se systematickému mapování svahových deformací věnuje od roku 1997.

Poskytované služby ČGS

• Datové výstupy z Registru svahových deformací podle specifikace a domluvy s odbornými zaměstnanci ČGS.
• Územně analytické podklady jsou poskytovány správním orgánům výhradně pro účely zpracování územně plánovací dokumentace (tzv. údaje o území dle § 64 stavebního zákona).

tags: #ohrožení #sesuvy #mapa #Česká #republika

Oblíbené příspěvky:

• Recyklace skládek pomocí izraelské technologie
• Význam slova ekologie
• Klimatická udržitelnost: praktické tipy
• Studie o emisích ze zvířat
• Stanoviště strojvedoucího lokomotivy 210