Povodně jako ohrožený přírodní jev


18.04.2026

Povodně jsou přirozenou součástí koloběhu vody v krajině. Povodněmi se podle vodního zákona rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Typy povodní

Na území obce Otaslavice lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Mezi přírodní typy povodní patří říční záplavy, záplavy podzemních vod, pobřežní záplavy a městské záplavy, někdy známé jako přívalové povodně.

  • Přirozené povodně z déletrvajících regionálních srážek: Mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je vyšší u významnějších vodních toků.
  • Povodně vlivem lokálních přívalových srážek: Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období.
  • Lokální letní povodně z krátkodobých přívalových srážek: U drobných vodních toků hrozí zejména lokální letní povodeň z krátkodobých přívalových srážek velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin), tzv. „přívalová povodeň“, jejíž jádro postihne území některé z obcí, nebo více obcí ve správním obvodu ORP Holice.
  • Zimní povodně: Nebezpečí vzniku povodní přináší též zimní období, kdy často koryta drobných vodních toků zcela promrzají, jsou vyplněna ledem, a navíc může dojít k jejich zavátí sněhem z okolních pozemků.

Příčiny vzniku povodní

Pro vznik povodní v podmínkách Česka jsou v naprosté většině případů rozhodující meteorologické příčinné jevy, jejichž důsledky se projeví přímo na území státu. Povodně přicházející ze sousedních států se mohou vyskytovat ve významnějším rozsahu pouze na Dyji a částečně na horní Lužnici.

  • Dešťové povodně: Vznikají při vydatné nebo dlouhodobé srážkové činnosti. Podle intenzity a doby trvání srážek můžeme rozlišit povodně z trvalých a povodně z přívalových srážek.
  • Sněhové povodně: Jsou spojeny s prudkým oteplením a rychlým táním sněhové pokrývky zejména v jarních, ale někdy i zimních měsících.
  • Smíšené povodně: Jsou kombinací dešťových a sněhových povodní.
  • Ledové povodně: Můžeme se s nimi setkat po období silných mrazů následovaném rychlým oteplením. Odcházející ledové kry mohou způsobit výrazné zmenšení průtočnosti říčního koryta, jehož následkem dojde ke vzdutí vodní hladiny toku.

Povodně nemusí vždy souviset s nepříznivou meteorologickou situací v daném povodí. Může k nim dojít při jakékoliv změně průtočnosti koryta, např. při sesuvech půdy nebo lavinách.

Dopady povodní

Povodně způsobují škody zejména v domácnostech, infrastrukturách a podnikatelských subjektech, které se nacházejí v přirozených záplavových územích. Povodně mohou poškodit majetek a také vést k sekundárním dopadům. To v krátkodobém horizontu zahrnuje zvýšené šíření nemocí přenášených vodou a nemocí přenášených vektory, například nemocí přenášených komáry.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Velké povodně jsou silným zásahem do ekonomiky celé země, zároveň mohou způsobit zranění či smrt mnoha lidí. Škody z povodní v roce 2002 v Čechách se odhadují na 75 mld. Kč, přičemž následoval pokles HDP o 0,5% a voda si vyžádala 17 lidských životů.

Mezi nejčastější škody vznikající při povodních patří:

  • Destrukce obytných a technických budov.
  • Zaplavení území obrovským množstvím přineseného materiálu.
  • Šíření infekčních nemocí.

Povodňová rizika v různých oblastech

Na většině drobných vodních toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách jsou obce ohrožovány splachy z polí nacházejících se na svazích, kdy dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích.

  • Loučná: Povodeň na vodním toku Loučná zasáhne okrajovou část obce Uhersko a místní část Trusnova Opočno.
  • Ředický potok: Povodeň na vodním toku Ředický potok může ohrozit především obec Dolní Ředice a Horní Ředice, ale také město Holice.
  • Lodrantka: Povodeň na vodním toku Lodrantka může ohrozit zejména území obce Dolní Roveň, jehož intravilánem protéká.
  • Býšťský potok: Povodní na vodním toku Býšťský potok je ohrožena obec Býšť.
  • Velinský potok: Povodeň na vodním toku Velinský potok může ohrozit obec Veliny.

Protipovodňová opatření

Protipovodňová opatření začala být veřejně rozebírána po povodních na Moravě a Odře v roce 1997. V zemích západní Evropy jsou řeky, náchylné na povodně, často pozorně řízené. Ochrana jako protipovodňová hráz, břehová hráz, nádrže a splavy se používají na prevenci vylití řek z břehů.

V současnosti přetváří člověk na mnoha místech krajinu ke svému obrazu a povodně jsou nevítanou událostí. Dokážeme jejich dopady na naši společnost výrazně omezit - regulujeme vodní toky, stavíme přehrady, budujeme protipovodňové valy a retenční nádrže.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Stupně povodňové aktivity

V České republice a v řadě dalších evropských států jsou sledovány říční toky hustou sítí monitorovacích stanic. Pohyb hladiny vody je sledován a při jejím vzestupu jsou vyhlašovány tzv.

  • První stupeň povodňové aktivity (1. SPA): Představuje povodňovou bdělost.
  • Druhý stupeň povodňové aktivity (2. SPA): Je stavem pohotovosti.
  • Třetí stupeň povodňové aktivity (3. SPA): Je stupněm ohrožení, kdy vodní hladina v toku překročí stanovený limit a dochází k plošnému a nekontrolovatelnému vylití vody z říčního koryta.

Historické povodně v České republice

Na českých řekách docházelo a dochází k pravidelným povodním, které mají různé příčiny. Systematicky jsou tyto stavy sledovány od 18. století.

  • Povodeň na Vltavě z března 1845: Smíšená povodeň, kdy po tuhé zimě došlo k rychlému tání sněhu v kombinaci s intenzivními dešťovými srážkami.
  • Povodně v červenci 1997: Silné srážky zejména v oblasti Hrubého Jeseníku a Moravskoslezských Beskyd.
  • Povodně v srpnu 2002: Intenzivní srážková vlna postihla jižní Čechy, kulminace vody na Vltavě eliminovala vliv vltavské vodní kaskády a výsledkem byla 500 letá voda v Praze.

Tyto dvě katastrofální povodně v poměrně nedávné době patří k největším na našem území. Díky nim však byly v posledních 20 letech investovány nemalé prostředky do protipovodňových opatření a provedení systémových zásahů do vodního režimu na řadě povodí.

Tabulka: Riziková území při přívalových srážkách

Obec Riziko
Březnice Srážky nad 50 mm v horní části povodí na jižních a západních úbočích Bílých Karpat. Tok Březnice - povodňové epizody jsou především bleskového charakteru.

Čtěte také: Pracovní rizika

tags: #ohrožená #území #povodně #přírodní #jevy

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]