Povodně jsou přirozenou součástí koloběhu vody v krajině. Povodněmi se podle vodního zákona rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Na území obce Otaslavice lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Mezi přírodní typy povodní patří říční záplavy, záplavy podzemních vod, pobřežní záplavy a městské záplavy, někdy známé jako přívalové povodně.
Pro vznik povodní v podmínkách Česka jsou v naprosté většině případů rozhodující meteorologické příčinné jevy, jejichž důsledky se projeví přímo na území státu. Povodně přicházející ze sousedních států se mohou vyskytovat ve významnějším rozsahu pouze na Dyji a částečně na horní Lužnici.
Povodně nemusí vždy souviset s nepříznivou meteorologickou situací v daném povodí. Může k nim dojít při jakékoliv změně průtočnosti koryta, např. při sesuvech půdy nebo lavinách.
Povodně způsobují škody zejména v domácnostech, infrastrukturách a podnikatelských subjektech, které se nacházejí v přirozených záplavových územích. Povodně mohou poškodit majetek a také vést k sekundárním dopadům. To v krátkodobém horizontu zahrnuje zvýšené šíření nemocí přenášených vodou a nemocí přenášených vektory, například nemocí přenášených komáry.
Čtěte také: Uloz.to a autorské právo
Velké povodně jsou silným zásahem do ekonomiky celé země, zároveň mohou způsobit zranění či smrt mnoha lidí. Škody z povodní v roce 2002 v Čechách se odhadují na 75 mld. Kč, přičemž následoval pokles HDP o 0,5% a voda si vyžádala 17 lidských životů.
Mezi nejčastější škody vznikající při povodních patří:
Na většině drobných vodních toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách jsou obce ohrožovány splachy z polí nacházejících se na svazích, kdy dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích.
Protipovodňová opatření začala být veřejně rozebírána po povodních na Moravě a Odře v roce 1997. V zemích západní Evropy jsou řeky, náchylné na povodně, často pozorně řízené. Ochrana jako protipovodňová hráz, břehová hráz, nádrže a splavy se používají na prevenci vylití řek z břehů.
V současnosti přetváří člověk na mnoha místech krajinu ke svému obrazu a povodně jsou nevítanou událostí. Dokážeme jejich dopady na naši společnost výrazně omezit - regulujeme vodní toky, stavíme přehrady, budujeme protipovodňové valy a retenční nádrže.
Čtěte také: Rizika pro jakost vody
V České republice a v řadě dalších evropských států jsou sledovány říční toky hustou sítí monitorovacích stanic. Pohyb hladiny vody je sledován a při jejím vzestupu jsou vyhlašovány tzv.
Na českých řekách docházelo a dochází k pravidelným povodním, které mají různé příčiny. Systematicky jsou tyto stavy sledovány od 18. století.
Tyto dvě katastrofální povodně v poměrně nedávné době patří k největším na našem území. Díky nim však byly v posledních 20 letech investovány nemalé prostředky do protipovodňových opatření a provedení systémových zásahů do vodního režimu na řadě povodí.
| Obec | Riziko |
|---|---|
| Březnice | Srážky nad 50 mm v horní části povodí na jižních a západních úbočích Bílých Karpat. Tok Březnice - povodňové epizody jsou především bleskového charakteru. |
Čtěte také: Pracovní rizika
tags: #ohrožená #území #povodně #přírodní #jevy