Ohrožení Země vesmírným tělesem: Co to je a jak se bránit?

Nejrůznější zprávy o tom, že naše Země se blíží ke své zkáze, čas od času přicházejí. Co nám ale vlastně skutečně hrozí? Rizik je celá řada, vědci se nyní pokusili alespoň ve stručnosti nastínit, jak se proti nim bránit.

Přestože lze ohrožení Země z vesmíru považovat za velmi hypotetické, naše planeta byla v ranném stadiu své existence vystavena poměrně intenzivnímu bombardování asteroidy. Dosavadní vědecké poznatky umožnily lokalizovat přes 160 kráterů způsobených právě dopadem vesmírných těles. V následujícím období se ale hrozba z vesmíru stala poměrně vzácná. Až v roce 1908 zřejmě rozměrnější asteroid zdevastoval přes dva tisíce kilometrů čtverečních lesa v opuštěné části Sibiře. Začátkem příštího století by mohl, ovšem s pravděpodobností jedna ku tisíci, ohrozit Zemi i další asteroid 2004 VD17.

Dopad kosmických těles na zemský povrch zásadně ovlivní vývoj planety. Vyvolá zemětřesení, tsunami a změnu klimatu. Jednu takovou srážku nepřežili dinosauři a jevy, k nimž dřív docházelo častěji, jsou proto synonymem nepředstavitelné katastrofy.

Jak se bránit?

Vědci proto věnují přípravě ochrany před takovou katastrofou velkou pozornost a rozpracovávají různé scénáře, jak by ji bylo možné odvrátit.

Vesmírné agentury podle serveru space.com v takovém případě počítají s nutností spojit mise dvou různých typů. První by měla být průzkumná, díky níž by experti získali údaje potřebné k co nejpřesnějšímu zhodnocení situace. Druhou fází by měly být projekty k odvrácení katastrofy, jestliže se potvrdí, že taková akce je nezbytná.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Podstatou takové planetární obrany je snaha ovlivnit dráhu letu nebezpečné planetky. Především jde o urychlení nebo zbrzdění rychlosti tělesa, které by tak do předpokládaného bodu srážky dorazilo dříve nebo později než Země. V závislosti na dostatku času by k tomu stačilo i relativně nepatrné ovlivnění letu. Špatně připravený zásah, který by způsobil rozpad tělesa, by ale mohl znamenat nepředvídatelné riziko.

Možné strategie obrany

• Náraz jednoho či více aparátů na planetku.
• Jaderné exploze, provedené podle potřeby v různé vzdálenosti od povrchu. V podstatě by šlo o snahu změnit hmotnost tělesa a tím i dráhu či rychlost letu.
• Kosmický aparát, který by kroužil kolem planetky a působil na ni gravitačním tahem.
• Strategie laserových včel, spočívající ve vyslání roje menších přístrojů k potenciálně nebezpečné planetce.
• Řešením může být laserový štít. Výkonné lasery by ostřelovaly meteority, a tím se je snažily rozbít na co nejmenší částice, které následně shoří v atmosféře.

Mise DART jako test planetární obrany

Sonda DART americké vesmírné agentury NASA zasáhla podle plánu měsíc planetky Didymos. Šlo o první test obrany Země před vesmírným tělesem. Tato planetka žádné nebezpečí pro Zemi nepředstavovala. Zda a jak se podařilo změnit její trajektorii, zjistí NASA za několik dnů až měsíců.

Zamýšlený testovací náraz sondy mise DART do menšího tělesa dvojplanetky Didymos s cílem ovlivnit jeho pohyb je naplánován na září 2022, informoval americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Jde o projekt v rámci programu přípravy ochrany Země před možnou srážkou s vesmírným tělesem, jež by mohla případně ohrozit i život na planetě.

DART (Double Asteroid Redirection Test) by měl být první misí s předvedením jedné z technik obrany planety, a to změny pohybu planetky kinetickým nárazem.

S vypuštěním sondy DART se počítá v létě 2021 a její dopad předpokládanou rychlostí přibližně šest kilometrů za vteřinu je plánován na září následujícího roku, kdy by Didymos měl být „jen“ 11 milionů kilometrů daleko od naší planety. Tato vzdálenost umožní sledovat test pomocí přístrojů ze Země.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Sonda DART (Double Asteroid Redirection Test) odstartovala loni v listopadu. K přípravě této mise agentury NASA přispěl i tým Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Planetku Didymos objevili američtí astronomové z observatoře Kitt Peak v Arizoně v roce 1996. Přítomnost měsíce Dimorphos zjistil v roce 2003 česko-americký tým vedený Petrem Pravcem, který pracuje na observatoři v Ondřejově. Čeští vědci pak prováděli v letech 2015 až 2021 přesná fotometrická měření.

S analýzou fotometrických dat získaných po nárazu sondy DART pomohou i vědci z Česka.

"Bylo to vzrušující, nevím, jak jinak to popsat," řekl Pravec. "Bylo to prvně, co byl udělán takový test. Za druhé jsme k tomu přispěli a ta práce vedla k úplně přesné předpovědi polohy měsíčku. "Pro nás je v podstatě ta práce teprve v polovině. První půlka byla charakterizovat systém měřeními a výpočty. Což se nám v minulých letech podařilo. A teď nás čeká druhá polovina - popsat systém po impaktu," popsal vědec.

Čtěte také: Pracovní rizika

tags: #ohrozeni #vesmirnym #telesem #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Nakládání s odpadem hlíny
• Role etiky životního prostředí
• Vliv odpadu na životní prostředí
• Udržitelné řešení pro moderní průmysl
• Problémy a řešení exportu odpadu z USA