Omezení Evropanů na Samovýrobu Obnovitelné Elektřiny: Legislativa a Výzvy

Centrum pro dopravu a energetiku se připojuje ke společné tiskové zprávě podepsané více než 140 českými nevládními organizacemi. Rok od vstupu nařízení EU o metanu v platnost se Centrum pro dopravu a energetiku připojuje k partnerským nevládním organizacím po celé Evropě v podpoře jeho zavedení na národní úrovni. Historicky první celoevropské nařízení, které se zabývá emisemi metanu, má skrze systém monitorování a oprav pomoci snížit úniky druhého nejsilnějšího skleníkového plynu z fosilní infrastruktury.

Klimatické Cíle a Nový Evropský Rozpočet

Evropská komise zveřejnila první oficiální návrh nového víceletého finančního rámce po roce 2027. Nový rozpočet, který pracuje s historicky nejvyšší částkou 2 bilionů EUR, přichází v turbulentní době významných geopolitických otřesů a akcelerující změny klimatu. Evropská komise dnes po dlouhém odkládání zveřejnila kompromisní návrh nových klimatických cílů do roku 2040. Unie by podle předloženého legislativního návrhu měla směřovat ke snížení emisí skleníkových plynů o 90 % oproti roku 1990.

Evropská komise chce přesunout snižování části emisí mimo své území. Nová pravidla mají umožnit, aby se do unijního snižování emisí v dalších letech započítávaly i projekty mimo evropské území. Před tím ale varují experti*ky i představitelé*ky byznysu či občanského sektoru. Takzvané mezinárodní kredity by zbytečně zpomalily dekarbonizaci v EU a navíc by vedly k přesměrování investic mimo evropskou ekonomiku.

Jedním z bodů dnešního zasedání Rady EU v Lucemburku je zvažované zmírnění nařízení o kontrolách emisí metanu v energetice, aby bylo možné usnadnit dovoz zkapalněného zemního plynu z USA. Takový krok by vedl k prodloužení závislosti na fosilních palivech na úkor investic do obnovitelných zdrojů, jejichž rozvoj je klíčový pro evropskou energetickou soběstačnost.

Česká Republika a Národní Klimaticko-Energetický Plán (NKEP)

Vláda dnes dostává na stůl pro informaci Politiku ochrany klimatu v ČR. Původně byla připravována jako státní strategie, ale vládní koalice, přestože ve svém programovém prohlášení slíbila její aktualizaci do konce roku 2023, ji neschválila a přijala jen Národní klimaticko-energetický plán (NKEP). Ministr Hladík nyní přichází s POK jako resortním implementačním plánem k NKEP, který obsahuje 85 podrobnějších úkolů v oblasti energetiky, renovací budov, dopravy, průmyslu, lesního hospodaření, zemědělství, odpadů či vědy a výzkumu.

Čtěte také: Omezení ohrožení v ČR

Evropská komise dnes zveřejnila posouzení Národních klimaticko-energetických plánů (NKEP). V českém plánu poukazuje na celou řadu nedostatků. Mimo jiné neobsahuje žádná konkrétní opatření na snižování spotřeby fosilního plynu, ani dostatek konkrétních opatření, jak podpořit urychlení budování OZE nebo rozvoj energetických společenství a jak využít potenciálu čistých zdrojů ve vytápění.

Dohoda o Čistém Průmyslu (CID)

Evropská komise dnes představila návrh strategie Clean Industrial Deal (CID), tedy Dohody o čistém průmyslu. Cílem dohody je vytvořit podmínky pro dekarbonizaci evropského průmyslu, posílení jeho konkurenceschopnosti a posílení evropské strategické autonomie v klíčových sektorech budoucnosti.

Dnes ráno prezident Petr Pavel jmenuje nové ministry, včetně ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN). Ekologické organizace zabývající se energetikou upozorňují na hlavní výzvy, které před novým ministrem stojí. Musí prosadit nejen strategii, ale také klíčovou legislativu pro rozvoj OZE, akumulace a celkovou modernizaci energetiky.

Ministerstva průmyslu a obchodu i životního prostředí v tichosti upravily návrhy Státní energetické koncepce ČR a Politiky ochrany klimatu v ČR. Nově předložené dokumenty obsahují nižší cíle pro snižování emisí skleníkových plynů a ochranu klimatu pro roky 2030 i 2050. Důvody resorty neuvedly. Schválení strategických dokumentů, které určí energetickou a klimatickou politiku našeho státu na dalších 25 let, vláda ČR opět odložila.

Využití Obnovitelných Zdrojů a Energetická Soběstačnost

Během včerejšího odpoledne proběhlo poslední jednání Platformy pro strategie v oblasti energetiky a klimatu ještě před zasedáním vlády k této věci. Jednání ukázalo, že vyšší využití solárních a větrných elektráren (scénář s 32% pokrytím spotřeby energie obnovitelnými zdroji v roce 2030) by bylo celkově o něco levnější, zejména díky nižším nákladům na energie. A to i při naopak vyšším objemu potřebných investic.

Čtěte také: EU zpřísňuje emisní normy

Dnes vydaná studie organizace Fakta o klimatu, která zkoumala varianty úplné dekarbonizace české elektroenergetiky do roku 2050, ukazuje, že pro snižování ceny elektřiny má jednoznačně největší potenciál masivní rozvoj větrných elektráren. Větší důraz na rozvoj obnovitelných zdrojů (OZE), odstranění zdlouhavých povolování i posílení sítí požadují od nové Státní energetické koncepce ČR nejen ekologické organizace, ale také obce, „uhelné“ kraje, průmyslové svazy i ministerstva pro místní rozvoj, životního prostředí či zdravotnictví.

Ekologické organizace z celé Evropy dnes společně s evropskou sítí CAN Europe představily analýzu návrhů aktualizovaných Národních energeticko-klimatických plánů, které měly státy předložit Evropské komisi do 30. června. Neziskové organizace otevřeným dopisem vyzvali premiéra Petra Fialu k cílenému a transparentnímu využití výnosů z aukcí emisních povolenek. V dopise žádají, aby byly tyto výnosy použit na finacování řešení problémů, které přináší klimatická krize.

Národní Plán Obnovy a Evropské Fondy

Vláda v minulém týdnu schválila finální verzi aktualizovaného Národního plánu obnovy. Oproti té původní doznala zásadních změn. Česko si od Evropské unie bude půjčovat méně, než bylo původně v plánu. Půjčku si nakonec nevezme ani na projekty ropovodu TAL + a plynovodu Stork 2.

Záměrem vlády je pro 33,4 mld. Kč využít evropské granty zejména v kapitole RePowerEU směřující k řešení energetické krize spojené s válkou na Ukrajině. Nově ale bude Česko také čerpat 174 mld. Kč z půjčky poskytované Evropskou unií.

Česko připravuje zásadní strategické dokumenty, které mají popsat cíle a postup v oblasti ochrany klimatu a transformace energetiky. Veřejná konzultace přípravy prvního z nich, nového Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu (NECP) ale vázne. Ministerstvo průmyslu a obchodu ji spustilo teprve minulý týden. Připravený návrh strategie má přitom Česká republika odeslat Evropské komisi do konce letošního června.

Čtěte také: Omezení Ekologické Stopy

Průzkum veřejného mínění provedený společností OMG v březnu 2023 ukázal, že největší část lidí (58,4 %) by volila pro energetickou strategii ČR jako priority rozvoj OZE a na druhém místě (47,8 %) úspory energie. Na třetím až pátém místě (mezi 33 a 35 % respondentů) jsou požadavky jako posílení elektrického vedení, aby mohly být bez problémů připojovány střešní fotovoltaiky, rozšiřování komunitní energetiky a výstavba nových jaderných reaktorů.

Evropská Legislativa a Obnovitelné Zdroje

Výbory evropského parlamentu dnes poslaly do závěrečných kol vyjednávání návrh legislativy, která má přispět k zásadnímu snížení emisí metanu v energetickém sektoru. Evropa tak učinila další důležitý krok na cestě ke zmírnění tempa globálního oteplování.

Dnes brzy ráno evropští zákonodárci dospěli k neuspokojivé dohodě o Směrnici o obnovitelných zdrojích (RED). Navzdory výzvám ze soukromého sektoru, občanské společnosti i průmyslu, politici nedosáhli ambiciózního cílu a odhlasovali závazný cíl EU pro energii z obnovitelných zdrojů pro rok 2030 ve výši 42,5 %, přičemž dobrovolný cíl činí 45 %.

Národní Plán Obnovy a Energetická Politika Státu

Vláda konečně představila základní obrysy plánu, jak využít cca 208 miliard korun, o které se navýší prostředky Národního plánu obnovy. Ty budou rozdělovány jak prostřednictvím dotací, tak půjček.

Česká vláda by měla přistoupit k tvorbě energetické politiky státu, kterou má letos nastavit pomocí strategických dokumentů, zcela novým způsobem. Hlavní body návrhu dnes představili zástupci a zástupkyně ekologických organizací a iniciativy podnikatelů, vědců a aktivních občanů na tiskovém brífinku.

Základem funkční energetické politiky by podle nich mělo být otevření trhu novým řešením a zajištění infrastruktury a kapacit pro rozvoj obnovitelných zdrojů, zajištění odklonu od uhlí a oživení uhelných regionů, zahrnutí všech sociálních skupin do spravedlivé transformace energetiky a založení energetické bezpečnosti na evropském rozměru bez fixování se na stavbu nových drahých a problematických jaderných reaktorů.

Systémová Opatření Proti Energetické Krizi

Podle expertů a expertek sociálních a ekologických organizací, které v rámci společné kampaně Energie lidem!, jsou nutná systémová opatření proti energetické krizi.

Ministři energetiky dosáhli shody na klimatických opatřeních. Včera se konala poslední energetická rada pod taktovkou českého předsednictví, která se i díky nabitému programu prodloužila do podvečerních hodin. Po několikaměsíčním vyjednávání se ministři energetiky EU dohodli na celoevropském zastropování cen plynu. Kompromisním řešením je dočasné zastropování ceny plynu na úroveň 180 eur za mWh. Ministři rovněž sjednali podmínky pro spuštění a trvání účinnosti mechanismu, který bude platit od 15. února 2023.

Členské státy prosadily pravidla, díky kterým bude průmysl i nadále dostávat velké množství emisních povolenek zdarma. A to ani ne týden poté, co bylo předběžně schváleno zavedení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (“uhlíkové clo”), který by měl do budoucna povolenky zdarma nahradit.

Ekologické organizace dnes v otevřeném dopise vyzvaly ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu k podpoře navýšení evropského cíle pro podíl obnovitelných zdrojů a energetických úspor v právě probíhajících jednáních na úrovni Evropské unie. Urychlený rozvoj právě v těchto oblastech a větší míra evropské spolupráce a koordinace v oblasti energetické politiky v Evropě je podle organizací cestou ze současné energetické a klimatické krize, vyplývá to mimo jiné i ze závěrů nedávno proběhlé expertní konference Udržitelně a dostupně: energetická bezpečnost v čase transformace, která se uskutečnila v Senátu.

Zmírnit dopad energetické krize je možné svépomocí, ukázala komunita kolem spolku Vesna. Dobrovolníci a dobrovolnice v Brně včera a dnes celý den renovují stará okna v budovách ženského vzdělávacího spolku Vesna na ulici Údolní. Okna izolují pomocí silikonových profilů vkládaných do frézovaných drážek, čímž se sníží spotřeba energie na vytápění a omezuje rosení skel.

Současná energetická krize má evropské, nikoliv národní řešení, shodli se experti z řady institucí a organizací, kteří včera odpoledne vystoupili v Senátu na konferenci Udržitelně a dostupně: energetická bezpečnost v čase transformace.

Evropa dnes na klimatické konferenci OSN v Egyptě (COP 27) ohlásila, že je připravena zpřísnit svůj emisní cíl pro rok 2030. Přibližuje se tak blíže k plnění Pařížské dohody, zvýšení cíle jen o 2 % (tj. snížit emise do roku 2030 o 57 % místo aktuálních 55 %) ale nereflektuje vážnost situace. Jde také o promarněnou příležitost inspirovat k ambicióznějšímu přístupu v rámci klimatických vyjednávání i ostatní.

Evropský parlament otevřel dveře pro financování fosilních projektů z plánu REPowerEU. Evropský parlament dnes během svého jednání schválil svou pozici k finančnímu aspektu plánu REPowerEU. V ní mimo jiné přijal uvolnění zásady “významně nepoškozovat”, tedy toho, aby projekty nezpůsobovaly žádnou významnou škodu na klimatu nebo životním prostředí. To fakticky umožňuje financovat ze zvažovaných půjček také fosilní projekty.

Česko napravuje loňskou ostudu Andreje Babiše z klimatické konference v Glasgow a signalizuje ochotu spolupracovat na ochraně klimatu. Premiér Fiala právě v projevu na konferenci COP 27 v Egyptě oznámil obnovení českého příspěvku do Zeleného klimatického fondu. Z rozpočtu MŽP se bude v letech 2024-2027 do fondu přispívat částkou 1 milion dolarů ročně. Česko se k plnění tohoto závazku vrací po pauze z období vlády Andreje Babiše.

Novela energetického zákona, kterou po dlouhých odkladech předložil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, přináší definici tzv. zranitelného zákazníka. Podle sociálních a ekologických organizací z iniciativy Energie lidem je však definice příliš úzká - zahrnuje pouze lidi se zdravotním hendikepem - a zcela opomíjí socio-ekonomický rozměr energetické chudoby.

Průzkum agentury OMG provedený v září 2022 odhalil, že česká veřejnost vidí jako hlavního viníka vysokých cen energií Rusko. To je zásadní posun oproti prosinci 2021, kdy za hlavního viníka označovali lidé Evropskou unii. Stále stejně silný je pozitivní postoj lidí k tomu, aby stát v zájmu nezávislosti na ruském plynu podporoval dotacemi zateplování domů a instalaci solárních panelů na střechy domů. Naopak zvýšení těžby uhlí už lidé nepodporují. Velká většina dotazovaných lidí také podporuje zdanění nadměrných zisků energetických firem a využití těchto peněz na kompenzaci vysokých účtů za energie.

Evropská komise v minulém týdnu schválila Operační program Spravedlivá transformace a plán na přeměnu uhelných regionů. Česká republika tak dostala zelenou v čerpání peněz z Fondu pro spravedlivou transformaci (FST). Uhelným regionům by tyto finance měly zajistit snadnější odklon od uhlí a nastartovat jejich rozvoj.

Výhledy a Možnosti Rozvoje Elektroenergetiky v ČR

V následujícím období se před českou elektroenergetikou objevuje několik závažných rizik a lze vidět několik možných scénářů, ze kterých se jeden nakonec realizuje. Jaký to bude, závisí na místních podmínkách i situaci a trendech v našem okolí i celé Evropě. Česko má sice schválenou svou energetickou koncepci, ale za dva roky od její aktualizace se pro její realizaci téměř nic neudělalo.

V současné době je největší část elektřiny vyrobena v elektrárnách na domácí hnědé uhlí, ty dodávají téměř 50 %. K tomu přidají nějaké procento plynové bloky a fosilní zdroje tak zajišťují o pár procent více než 50 %. Dalším zdrojem jsou jaderné bloky v elektrárnách Temelín a Dukovany, které dodávají okolo 35 %.

Česká republika je nyní čistým vývozcem elektřiny s dostatečnými rezervami výroby i výkonu. Zároveň svou robustní sítí pomáhá zajišťovat transport elektřiny ze severu Evropy na jih a udržovat stabilitu v našem regionu. U elektřiny jsou značně omezené možnosti ukládání, proto je potřeba v každé době pokrývat potřebný výkon. U něho dochází k dosti značným denním i sezonním změnám v rozsahu zhruba mezi 5,5 až 10,5 GW.

Uhelné bloky nyní dodávají téměř 50 % elektřiny. Dominantně jde o hnědouhelné. Česká republika bohužel nevyužila svou výhodu robustní energetiky z minula a připravenosti k stavbě nízkoemisních zdrojů. Dlouhým odkládáním potřebných kroků se dostala do situace, kdy se to může stát problémem.

Velká část našich elektráren je už pokročilejšího věku, čerpá se tak hlavně z toho, co se vybudovalo dříve. Jen u části uhelných bloků byla provedena ekologizace na takové úrovni, aby splňovaly kritéria pro provoz přes rok 2022. Tato kritéria například nesplňuje i elektrárna Počerady. Před tímto rokem tak postupně může dojít u uhelných zdrojů k odstavení až 40 % výkonu.

Teoreticky by se sice daly Dukovany provozovat i přes 50 let, ale to je, nejen kvůli postojům našich sousedů, velmi nepravděpodobné. V roce 2035 tak začne probíhat jejich odstavování. Životnost skončí i některých zbývajících uhelných zdrojů. Do té doby bude potřeba zajistit náhradu velkého výkonu stabilních zdrojů schopných přispět k regulaci a stabilitě sítě.

Je třeba zdůraznit, že k oběma kritickým obdobím dojde v případě, že potřebný výkon i spotřeba zůstanou na současné úrovni. Možnosti, které pro výrobu elektřiny u nás poskytují geografické a další podmínky, byly podrobně rozebrány v předchozích částech cyklu. Z nich vyplývají čtyři základní scénáře vývoje elektroenergetiky u nás.

Popíšeme si je v pořadí, v jaké míře dokáží České republice pomoci ve snižování emisí oxidu uhličitého. Druhým pak scénář označovaný jako „ASEK“, který by sledoval zadání Aktualizované Státní Energetické Koncepce (ASEK), které bylo přijato před dvěma roky. Třetí a čtvrtý scénář jsou pak „Druhé Bavorsko“ a „Rychle druhé Bavorsko“, které nastanou, jestliže se nepodaří postavit nové jaderné bloky a elektroenergetika bude dominantně spoléhat na plynové bloky a dovoz větrné elektřiny ze severu Německa.

Jak bylo ukázáno v přehledu možných zdrojů, má Česká republika relativně velmi omezené možnosti pro všechny nízkoemisní zdroje, kromě jádra. Jak ve větru, slunci, biomase i vodě jde u každého z nich vždy jen o potenciál několika procent požadované produkce elektřiny. Celkově tak těžko dosáhnou i jen poloviny potřeb. Pokud by Česká republika chtěla relativně rychle nahradit fosilní zdroje a intenzivně přispět k nízkým emisím v Evropě, musela by postavit několik nových jaderných bloků.

Je jasné, že dostavbu prvního z nových bloků nelze očekávat před rokem 2030, takže nemohou pomoci v řešení popsané situace, která nastane po roce 2022. I z toho důvodu bude potřeba intenzivní rozvoj regulační schopnosti sítě, hlavně využitím možností inteligentních sítí a chytré regulace, i když nejdříve s využitím HDO systému.

Umožnilo by to sdílet zálohování zdrojů a využít přebytky ve výrobě v různých časech. Pokud bychom využili našich zkušeností a tradice v oblasti jaderné energetiky pro její rozšíření například v Polsku, mohli bychom velmi významně přispět ke snížení emisí v regionu. Stejně by působila i případná spolupráce se Slovenskem při budování nových bloků v Elektrárně Jaslovské Bohunice. Podobně jako se podílíme na dostavbě třetího a čtvrtého bloku v elektrárně Mochovce.

V pozdější době, spíše až po roce 2040, by se v případě potřeby mohlo rozhodnout i o možnosti výstavby úplně nové jaderné elektrárny. Takový scénář by v principu mohl velice rychlé vést k přechodu k nízkoemisní energetice, podobně jako proběhl ve Francii, Švédsku či provincii Ontário a chystá se ve Velké Británii, Finsku či Slovensku.

Vyžadoval by totiž velmi rozhodné a rychlé kroky v oblasti řešení podpory všech nízkoemisních zdrojů. To nelze očekávat zvláště v situaci, kdy skupiny, které jsou největšími zastánci snižování emisí, jsou zároveň radikálními odpůrci využívání jaderné energie. Popsaný scénář by potřeboval opravdu silnou podporu a shodu napříč celou společnosti. Zhruba takovou, jaká je v Německu u Energiewende.

I on počítá s tím, že se Dukovany budou provozovat nejméně do druhé poloviny třicátých let. Zároveň se postupně začnou stavět bloky, které doplní existující a část jejich výkonu nahradí také odstavované Dukovany. Konkrétní hodnoty velmi silně závisí na tom, jak rychle se podaří budovat nové jaderné zdroje. Větší podíl obnovitelných zdrojů by mohl umožnit rychlejší pokrok v ukládání energie.

Denní diagram potřebného výkonu se ve všedním dni mění v kritických zimních měsících mezi 8 až 10,5 GW, v letních měsících pak mezi 6 až 9 GW. Je vidět, že základní zatížení lze uplatnit podle období mezi zhruba 6 a 8 GW a regulace musí zajistit změny v rozsahu zhruba až 3 GW. Jaderné bloky lze v principu využívat pro regulaci a mix je v případě plnění ASEK dostatečně pestrý.

Tento scénář nastane v případě, že se nepodaří postavit nové jaderné bloky. Odstavované uhelné elektrárny bude potřeba nahradit. Částečně to lze udělat pomocí obnovitelných zdrojů, ale bez efektivního dlouhodobého ukládání energie pouze ve značně omezené míře. To je vidět i na příkladu Bavorska. Jaderné bloky zde zajišťovaly až okolo 50 % potřeb elektřiny. Nyní je nahrazují postupně větrné turbíny ze severu Německa a plynové zdroje v Bavorsku.

Je velmi pravděpodobné, že v Česku proběhne náhrada jádra velmi podobně jako v Bavorsku. Dominantními zdroji elektřiny bude plyn a dovoz větrné elektřiny ze severu Německa. Stupeň závislosti na dovozu elektřiny z Německa a plynu hlavně z Ruska by v takovém případě byl velmi významný, i když jeho míru ovlivní hlavně možnosti ukládání energie a míra schopnosti instalovat obnovitelné zdroje u nás.

Ještě rychlejší přechod k dominanci plynu v Česku a větrné elektřiny ze severu Německa by nastal v případě, že by se musely předčasně odstavit Dukovany.

tags: #omezeni #evropanu #na #samovyrobu #obnovitelne #elektriny

Oblíbené příspěvky:

• Likvidace autovraků
• Švédská recyklace
• Třídění odpadu v domácnosti
• Příčiny a důsledky klimatických změn v minulosti
• Efektivní zpracování kovového odpadu