V roce 2025 se udržitelnost stává nejen módním heslem, ale i nezbytnou součástí podnikových strategií. Stále přísnější nové normy nutí výrobce hledat pokročilá a v jejich cílech ekologická řešení. Právě nové předpisy donutily výrobce automobilů hledat lepší a ekologičtější řešení.
Norma ISO 14083, vydaná Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO) v roce 2023, představuje klíčový nástroj pro měření a vykazování emisí skleníkových plynů (GHG) z dopravy a logistiky. Norma ISO 14083 stanovuje metodiku pro kvantifikaci emisí CO2e (ekvivalentu oxidu uhličitého) v dopravě a logistice. Norma ISO 14083 systematicky kategorizuje emise do tří rozsahů (Scope 1, 2 a 3) podle Protokolu o skleníkových plynech (GHG Protocol).
Tento přístup umožňuje firmám přesně rozlišit, kolik emisí pochází z jejich vlastní flotily a kolik z dodavatelského řetězce.
ISO 14083 poskytuje globálně uznávané emisní faktory, které zohledňují různé faktory, jako je typ paliva (diesel, benzín, biopaliva, elektřina), vzdálenost, hmotnost nákladu a druh dopravy. Norma umožňuje firmám vykazovat emise na různých úrovních granularity - od jednotlivých cest (např. konkrétní dodávka z Prahy do Brna) přes celé flotily až po komplexní dodavatelské řetězce. ISO 14083 klade důraz na transparentní vykazování, které musí být ověřitelné třetí stranou (např. auditoři jako SGS nebo TÜV).
Pro české firmy je klíčové, že norma je v souladu s evropskou legislativou, například směrnicí CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive), která od roku 2024 ukládá velkým podnikům povinnost vykazovat udržitelnostní data. Implementace ISO 14083 tak pomáhá nejen splnit regulatorní požadavky, ale i posílit konkurenceschopnost na mezinárodních trzích.
Čtěte také: Normy EU pro kamiony
Emisní normy EURO vycházejí z evropské legislativy a stanovují povolené mezní hodnoty škodlivých emisí souvisejících s novými motorovými vozidly. Jedná se např. o emise výfukových plynů NOx, PM, PN10, CO, NH3 a další na základě jednotlivých kategorií a hmotností vozidel. První normy pro spalování - tehdy ještě známé jako předpis R49 - byly představeny již v 80. letech 20. století. Od té doby se však mnohé změnilo.
Ta byla schválena již v září 2009, ale bylo zapotřebí dalšího roku a půl tzv. vacatio legis. Termín pro vstup normy v platnost byl tedy 1. leden 2011 pro automobily s benzinovými a naftovými motory. Počátkem ledna 2013 byla emisní norma EURO aktualizována na tzv. Norma EURO 5 stanovuje různé mezní hodnoty emisí výfukových plynů a částic, oxidu uhelnatého nebo oxidů dusíku, které obsahují, pro benzinové a naftové motory a také pro motocykly.
Pokud jde o přípustné emise oxidu uhelnatého a uhlovodíků u automobilů se zážehovými motory, mezi normami EURO 4 a EURO 5 se nic nezměnilo. Byl však snížen limit pro emise oxidů dusíku. Maximální emise oxidů dusíku a kombinovaná hodnota oxidů dusíku a uhlovodíků však byly sníženy. Limit pro emise pevných částic byl výrazně snížen, a to až pětkrát.
S normou EURO 5 se objevilo rozdělení. Norma EURO 5 se proto vztahuje na osobní vozidla (kategorie M) se vznětovými a zážehovými motory, motocykly a tříkolky (kategorie L) a lehká užitková vozidla (kategorie N1 a N2).
V současné době musí registrované automobily splňovat normu EURO 6. Je jen otázkou času - a to spíše dříve než později - kdy bude zavedena norma EURO 7, která bude dalším krokem ke snížení emisí pevných částic a dalších znečišťujících látek do ovzduší. Podle odborníků je to předzvěst blížícího se konce spalovacích motorů. Výrobci automobilů je budou nahrazovat elektrickými.
Čtěte také: Trh s biopotravinami v ČR
V souladu s cíli snižování emisí z dopravy stanovuje výkonnostní normy pro emise CO2 pro nové osobní automobily a dodávky. Od roku 2035 by nová auta neměla produkovat žádné emise CO2.
Norma zavádí měření emisí z otěru brzd a pneumatik a zpřísňuje limity emisí pro osobní i nákladní dopravu, a to již i pro homologované vozy. Regulace platí pro všechny pohony včetně elektrombobilů.
Kompromisní znění přináší následující změny:
Jedním z příkladů je zavedení systému SCR do vozidel se vznětovými motory. Kapalina AdBlue se pod tlakem vstřikuje do počáteční části výfukového systému, katalyzátoru SCR. Močovina obsažená v této kapalině se při vysoké teplotě mění na amoniak, který v přítomnosti oxidů dusíku reaguje a rozkládá je na dusík a vodu - produkty, které jsou zcela bezpečné pro životní prostředí.
Vedle SCR a filtrů pevných částic je EGR (Exhaust Gas Retention) dalším způsobem, jak výrobci automobilů zvyšují účinnost paliva. Montuje se do benzinových (SI) i naftových motorů - tedy bez ohledu na použité palivo. Ventily EGR pak odvádějí část výfukových plynů - přes speciální chladič - zpět do sacího systému.
Čtěte také: Česká energetika a emise
Automobilový průmysl je významným odvětvím českého hospodářství. Jeho transformace na výrobu bezemisních vozidel s sebou přinese řadu výzev i příležitostí. Jasně stanovený cíl do roku 2035 dává automobilovému průmyslu relativně jasný časový úsek na přizpůsobení se a hlavně jasný směr pro směřování dalších investic. Transformace automobilového průmyslu je tak pro ČR naprosto zásadní.
Tabulka: Srovnání emisních norem
| Norma | Platnost | Změny |
|---|---|---|
| Euro 1 | 1993 | Zavedení limitů pro oxid uhelnatý, NOx a HC |
| Euro 2 | - | Oddělení limitů pro benzínové a naftové motory |
| Euro 3 | 2000 | Snížení obsahu PM u dieselových motorů, stanovení limitu pro NOx |
| Euro 5 | 2011 | Další snížení limitů pro emise a částice |
| Euro 6 | Současnost | Aktuálně platná norma |
| Euro 7 | Budoucnost | Přísnější limity, měření emisí z brzd a pneumatik |
tags: #produkce #emisi #kamionu #benzin #diesel #normy