Omezení indikátoru ekologická stopa

Ekologická stopa je měřítkem lidského nároku na zemský ekosystém. Jedná se o uměle vytvořenou jednotku, která určuje, kolik metrů čtverečních Země potřebuje člověk k dané činnosti či pro svůj život. Obsahuje vše od získání potravin, dopravu až po odpad, který člověk vyprodukuje. Pro výpočty na úrovni města, kraje, státu, celé Země se používá jednotka globální hektar.

Ekologická stopa v České republice

Dále je možné provést orientační porovnání s ekologickou stopou průměrného obyvatele České republiky, která podle údajů Global Footprint Network činila v roce 2010 (data z toku 2007) 5,7 gha/obyvatele. Důležitým ukazatelem je také biologická kapacita, dostupná na jednoho Čecha, která v témže roce činila 2,7 gha. Nicméně v celosvětovém měřítku dosahovala pouze 1,8 gha/obyvatele. Toto číslo lze považovat za globální míru udržitelnosti. K této metě by měla směřovat i Česká republika, respektive její města a obce.

Ekologická stopa města Napajedla

Napajedla jsou jedním z 20 pilotních měst a obcí ČR, která si stanovila svou ekologickou stopu podle aktualizované metodiky iniciativy TIMUR. Ekologická stopa Napajedel dosáhla v roce 2010 hodnoty 5,13 gha na obyvatele. Jedná se o stranu poptávky po zdrojích, zatímco strana nabídky, biokapacita města, dosahovala hodnoty 0,92 gha na obyvatele. Ekologická stopa byla tak zhruba pět a půl krát vyšší než biokapacita města.

Z hlediska poměru ekologická stopa / biokapacita se Napajedla řadí na přední příčky v porovnání s jinými městy ČR (Praha má poměr ES / biokoapacita 33, Kladno 26 a Uherské Hradiště 15). Jiného obrázku dosáhneme, pokud hodnotu ekologické stopy porovnáme s jinými městy. Hodnota 5,13 gha/obyvatele řadí Napajedla mezi města s nižší ekologickou stopou na obyvatele. Podobně pozitivního výsledku je dosaženo u biokapacity, která je ze všech měst, co si výpočet stanovily, šestá nejvyšší hodnota.

Největší díl na ekologické stopě města Napajedel má spotřeba a výstavba (40,1 %) a spotřeba energie (27,1 %). Účinným způsobem je proto například snížení nové výstavy na orné půdě či trvalých travních porostech. Významný dopad by také mělo snížení spotřeby energií na území města, zvýšení energetické efektivity, či využívání alternativních zdrojů. Ekologickou stopu dále napomáhá snižovat separace odpadů (skla, plastů, papíru či bioodpadu) či používání šetrných způsobů dopravy (chůze, kolo, veřejná doprava).

Čtěte také: Omezení Ekologické Stopy

Město Napajedla v roce 2014 rozhodlo o stanovení následujícího cíle: Do roku 2020 udržet výslednou hodnotu ekologické stopy 5,13 gha a realizovat opatření vedoucí k jejímu snížení.

K udržení resp. snížení ekologické stopy využije město především následujících opatření:

• Realizovat projekty na snížení ekologické stopy města; snížit imisní zátěž z plošných zdrojů znečišťování ovzduší podporou CZT
• Zkvalitňovat odpadové hospodářství
• Napojení základních škol na vytápění CZT
• Zvýšit ochranu a udržitelný rozvoj území a jeho hodnot důsledným uplatňováním metod a nástrojů územního a strategického plánování
• Podporovat veřejnou dopravu
• Dokončit rekonstrukci místních komunikací s důrazem na bezbariérovost (pro motorová vozidla, pro pěší, chodníky, přechody pro chodce)
• Podporovat výstavbu cyklostezek, zaměřit se na propojení Napajedla-Kvítkovice, Napajedla-Pohořelice
• Podporovat všechny formy bytové výstavby využitím ploch určených pro bydlení v novém územním plánu (Malina III, Jiráskova, Za Humny, Husova)
• Podpořit výstavbu ekologického bydlení v lokalitě na Chmelnici (ekologické domy)
• Realizovat projekty zateplení veřejných budov (Mateřské školy, 1. Základní školy)
• Realizace fotovoltaické elektrárny (2. Základní škola)
• Pokračovat v budování cyklostezky podél Baťova kanálu
• Podporovat doprovodnou infrastrukturu cyklostezek
• Zajistit udržitelnost již vybudovaných cyklostezek

Po realizaci těchto opatření nejpozději však v roce 2020 by měl být zadán odbornému zpracovateli požadavek na vypracování podrobného výpočtu Ekologické stopy města Napajedla za rok 2019 pro zjištění a posouzení účinnosti provedených opatření a stanovení následujícího dobrovolného cíle k udržení resp. snížení Ekologické stopy města v letech následujících.

Ekologická stopa Libereckého kraje

Pro výpočty na úrovni města, kraje, státu, celé Země se používá jednotka globální hektar.

• Ekologická stopa Libereckého kraje v roce 2008 = 1.764.301 gha (4,1 gha/obyvatele)
• Ekologická stopa Libereckého kraje v roce 2015 = 1.941.374 gha (4,4 gha/obyvatele)
• Ekologická stopa Libereckého kraje v roce 2019 = 2.559.306 gha (5,8 gha/obyvatele)

Od roku 2008, kdy kraj ekologickou stopu poprvé vyhodnotil, její hodnota narostla o 30 %. Ve stejném období došlo k rozvoji kraje, který má vliv i na ekologickou stopu (například nová výstavba). Do budoucna bude důležité, aby tento trend nepokračoval a dařilo se snížit hodnotu indikátoru pod 5,6 gha/obyvatele, tady na hodnotu nižší, než je národní úroveň indikátoru. V ideálním případě, pokud by kraj usiloval o tzv. silnou udržitelnost, by se tato hodnota měla začít blížit hodnotě biokapacity kraje (2,37 gha/obyvatele). Prioritou by každopádně měl být rozvoj kraje při současném snižování jeho ekologické stopy.

Čtěte také: Omezení ohrožení v ČR

Liberecký kraj má předpoklady ekologickou stopu snižovat, zejména pomocí opatření v oblasti spotřeby a výstavby a energeticky úsporných opatření, neboť tyto dvě oblasti tvoří významnou část ekologické stopy (přes 60 %).

• Ekologická stopa Krajského úřadu LK v roce 2009 = 652 gha (1,8 gha/zaměstnance)
• Ekologická stopa Krajského úřadu LK v roce 2019 = 372 gha (0,9 gha/zaměstnance)

Od roku 2009, kdy byla poprvé vyhodnocena ekologická stopa Krajského úřadu Libereckého kraje, její hodnota poklesla o 57 %. Je to dáno zejména snížením spotřeby tepla (téměř o třetinu) a také snížením spotřeby elektrické energie. Zatímco by opatření na snížení ekologické stopy budovy byla velmi nákladná a technicky obtížná (např. zateplení budov či využití obnovitelných zdrojů energie), byla by velmi efektivní. Naopak opatření na snížení spotřeby lze realizovat mnohem levněji. Jde např. o zvýšení podílu recyklovaného papíru či pravidelnou údržbu počítačů a dalších přístrojů, což prodlouží jejich životnost a povede ke snížení celkové ekologické stopy. Opatření na snížení ekologické stopy úřadu by proto měla primárně směřovat do „provozních“ záležitostí, kde lze dosáhnout eko-efektivních (malé náklady a velký ekologický zisk) a rychlých přínosů.

Uhlíková stopa

Uhlíková stopa je měřítkem dopadu lidské činnosti na změnu klimatu. Jedná se nepřímý ukazatel spotřeby energií, výrobků a služeb. Měří množství skleníkových plynů, které odpovídají určité aktivitě či výrobku. Jednotkou uhlíkové stopy jsou tuny skleníkových plynů přepočtené na ekvivalentní množství oxidu uhličitého (t CO2e).

• Uhlíková stopa Libereckého kraje v roce 2019 =3.923.246 tun CO2e (8,9 tun CO2e/obyvatele)
• Uhlíková stopa Krajského úřadu LK v roce 2019 = 2.362 tun CO2e (5,7 tun CO2e/zaměstnance)

Ekologická stopa Prahy 8

MČ Praha 8 vytváří z hlediska spotřeby zdrojů a produkce odpadů menší ekologickou stopu na obyvatele jako na národní úrovni celá Česká republika, ale také jako celá Praha. Pro MČ Praha 8 činila v roce 2017 4,36 globálních hektarů (gha) na obyvatele, což představuje podprůměrnou velikost stopy v rámci měst, které v České republice tento indikátor sledují. Pražská ekologická stopa tehdy činila 5,08 gha na obyvatele. Pro celou Českou republiku je to pak 5,29gha/obyvatele.

Důležitým faktorem je plocha biologicky produktivní půdy (tedy orná půda, pastviny, lesní půda a produktivní vodní plochy), tzv. biokapacita. Ekologická stopa tak může být porovnávána s tím, kolik „přírody“, tedy zelených ploch a zdrojů, má městská část k dispozici. Vzhledem k tomu, že Praha 8 je charakteristická a z toho vyplývající vysokou koncentrací obyvatelstva, překračuje ekologická stopa biokapacitu městské části 54krát. Hodnota biokapacity na jednoho obyvatele v Praze 8 je velmi nízká - 0,08 gha/obyvatele.

Čtěte také: EU zpřísňuje emisní normy

Osmička má předpoklady ekologickou stopu dále snižovat. Jedná se v prvé řadě o snížení spotřeby energií, zvýšení energetické efektivity a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na produkci elektřiny a tepla. Některé z návrhů jsou již v procesu posilování. Jedná se například o podporu cyklodopravy, zvyšování počtu kontejnerových stání pro tříděný odpad, podpora lokálních produktů a bioproduktů.

Indikátory udržitelného rozvoje

Aby mohla ekonomická soustava fungovat a poskytovat služby a statky k uspokojování lidských potřeb, chová se obdobně jako živý organismus. To znamená, že přijímá z okolního životního prostředí materiály a energii, které částečně využije, ovšem nakonec je všechny přemění na odpadní látky. Transformace k udržitelnému rozvoji je proces velmi náročný na tvorbu a efektivní využívání vhodných forem informací. Indikátory udržitelného rozvoje mají přispět k tomu, aby se postupně vytvořila pevná základna pro rozhodovací procesy na všech úrovních a aby se tak přispělo k dosažení.

„Indikátory jsou jen stopy, které nás navádějí,“ říká Jan Mareš, vedoucí oddělení udržitelného rozvoje Ministerstva životního prostředí.

tags: #omezeni #indikatoru #ekologicka #stopa

Oblíbené příspěvky:

• Tereza a Natur Cuni
• Fakta o třídění odpadu
• Klimatická zpráva Allatra: Analýza
• Článek o Bux Informace
• Význam ekologické stability