Omezení vlivu na životní prostředí nekonvenční těžby v České republice

Vypadá to, jako by se nerostné bohatství České republiky stávalo zároveň jejím prokletím uhlí, uran nebo vápenec, to už tady všechno bylo. Břidlicový plyn je v Česku novinka a situace je celkem zajímavá Berounsko, střední Morava a Náchodsko, to jsou místa, kde by se podle původního názoru ministerstva životního prostředí mohlo začít s průzkumem.

Dotčené regiony zásadně nesouhlasí, některé podaly proti rozhodnutí ministerstva rozklad a zástupce těžařů k tomu dodává: „My vlastně nevíme, jestli v České republice břidlicový plyn v komerčně využitelném množství je,“ a i to je důvod, proč vysíláme další Speciál Radiožurnálu právě z Náchoda.

Postoj Ministerstva životního prostředí

Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa oznámil, že zruší původní souhlas, který dal jeho úřad k průzkumu těžby břidlicových plynů na Náchodsku a Trutnovsku, a nařídí nové projednání celé věci. Vláda v případě stanovování průzkumných území jasně deklarovala, že hlavním veřejným zájmem je v tomto případě ochrana životního prostředí.

Pokud nebudou příroda a krajina dostatečně chráněné, nebudou se průzkumy povolovat,“ říká ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Vláda vzala materiál na vědomí a stanovila lhůty pro nutnou analýzu současné legislativy. Na jejím základě bude nová právní úprava reflektovat aktuálně používané průzkumné technologie a jejich vliv na životní prostředí.

Ministerstvo životního prostředí do 31. srpna 2013 předloží vládě informaci o dopadech technologií průzkumu a těžby nekonvenčních zdrojů zemního plynu s využitím zahraničních zkušeností. Dále ministerstvo předloží návrhy na úpravu Státní politiky životního prostředí, zejména z hlediska vymezení veřejného zájmu. a Českým báňským úřadem připraví analýzu platné právní úpravy stanovování průzkumných území, průzkumu a těžby nekonvenčních zdrojů zemního plynu a do 31. října 2013 předloží vládě návrhy na její změnu tak, aby právní úprava reflektovala aktuálně používané technologie průzkumu a těžby a jejich vliv na životní prostředí.

Čtěte také: Omezení ohrožení v ČR

Obavy z kontaminace spodních vod

Proti vytyčení průzkumného území a případnému povolení průzkumu či těžby protestují zástupci desítek obcí a měst. Těžba je velmi náročná a údajně vážně ohrožuje životní prostředí; podle jiných názorů jsou však možné škody zanedbatelné ve srovnání se strategickým významem plynu. Starostové obcí se zahájením případného průzkumu či těžbou plynu z břidlic v regionu dlouhodobě nesouhlasí.

„Zahájení procesu, na jehož konci může být zahájení těžby na tomto území, nás znepokojuje. Nechceme, aby zahájení průzkumu či těžba plynu měly dopad na životní prostředí v této oblasti. Domníváme se, že tyto aktivity jsou závažným ohrožením kvality života v našich městech a obcích,“ varuje deklarace.

„Jsme přesvědčeni, že zájem těžebních společností nelze nadřazovat nad zájem obyvatel tohoto kraje. Broumovsko, Náchodsko a Trutnovsko považujeme za lokality s unikátní a cennou přírodou. Jsou rovněž významnými zásobárnami pitné vody,“ píše se dále v deklaraci.

Mě by ale zajímalo, jestli jste třeba o tom s panem ministrem nemluvil a on prostě neprohodil mezi řečí víte, radši bych to neviděl? Ne, ne, pan ministr rozhoduje ve správním řízení a není možné předjímat jeho rozhodnutí.

Tak bezesporu, protože před chvíli jsme slyšeli přímo live pana Messinu, který řekl, že součástí průzkumu jsou dva kontrolní vrty a ty kontrolní vrty my nevíme, jestli půjdou do hloubky 2,5 kilometrů, nebo půjdou do hloubky 4 kilometrů, ale já musím říci, že budou v lokalitách, kde je za a) jediný zdroj pitné vody, za druhé) v Náchodě máme minerální vodu Idu, která je elementárně nejlepší v České republice a my se obáváme, že průzkumem bysme o ni přišli.

Čtěte také: EU zpřísňuje emisní normy

Vláda považuje za hlavní veřejný zájem při rozhodování o stanovení průzkumného území pro vyhledávání a průzkum nekonvenčních zdrojů zemního plynu ochranu životního prostředí. V zákoně o geologických pracích je stanoveno, že průzkumné území nemůže být stanoveno, pokud nesplňuje podmínky Státní politiky životního prostředí, Státní surovinové politiky nebo pokud převažuje jiný veřejný zájem nad zájmem provedení průzkumu.

Technologie těžby a potenciální rizika

Dobývání plynu z břidlic je velmi složité a energeticky náročné. Je třeba vrtat mnohem hlouběji než při těžbě zemního plynu, což je hlučnější, a do břidlicového vrtu se dále vstřikují různé chemikálie. Podle ekologů může těžba ohrozit nejen životní prostředí na povrchu, ale i kvalitu spodních vod.

Odborník na energetiku Bronislav Bechník se obává, že při těžbě břidlicového plynu může unikat metan, hlavní složka plynu zemního. „Ty dopady jsou takové, že se v některých případech říká, že jsou horší než spalování uhlí,“ varuje Bechník.

Na jedno hydraulické štěpení je třeba tolik vody a písku, kolik by se vešlo do patnácti plaveckých bazénů s délkou 25 metrů. Půl procenta přídavných látek znamená 57 kubíků, to je jako 16 plných fekálních vozů chemie,“ upozorňuje Jiří Malík ze sdružení Živá voda.

Argumenty pro těžbu břidlicového plynu

Zástupci těžařské společnosti Hutton Energy se obavy starostů z průzkumu a případné těžby snaží rozptýlit. Těžební oblasti jsou pečlivě vybírány s ohledem na přírodu, vliv na společnost, geologické podloží, dopravu a budoucí rozvoj, tvrdí Pavel Lhotský. Podle něj nehrozí při průzkumu a těžbě ani poškození zdrojů pitné vody.

Čtěte také: Omezení Ekologické Stopy

„Ložiska břidlicového plynu jsou v hloubkách kolem 1,5 kilometru, ložiska pitné vody jsou maximálně 500 metrů pod povrchem. Každý vrt je vícenásobně izolován formou cementu i ocelového pažení,“ říká. V USA, kde se břidlicový plyn těží deset let, nebyl podle Lhotského zaznamenán jediný případ kontaminace spodních vod, která by souvisela s touto těžbou.

Případná těžba by údajně pomohla ČR zajistit zásoby energie, nová pracovní místa i rozvoj hospodářství. Plyn vytěžený z břidlic by mohl alespoň zčásti snížit současnou 98procentní závislost Česka na dovozu plynu a přispět ke snížení ceny pro koncové zákazníky. Těžba by dále mohla snížit závislost České republiky na dodávkách zemního plynu z Ruska.

Prezident České plynárenské unie (ČPU) Oldřich Petržilka však mírní předběžné nadšení. V případě ideálních podmínek by totiž podle něj břidlicový plyn mohl představovat maximálně 5 procent roční spotřeby plynu. „Není to něco, co by zásadním způsobem zachraňovalo Českou republiku,“ uvedl již dříve pro ČT24.

Legislativní kroky a mezinárodní srovnání

Senátoři chtějí zakázat hydraulické štěpení Demonstrace proti těžbě organizovala Koalice STOP HF, která sdružuje několik občanských sdružení a chce prosadit zákaz hydraulického štěpení v České republice. Náchodský bezpartijní senátor Petr Pakosta již oznámil, že chce s kolegy připravit zákon, který by metodu zakázal. Hydraulické štěpení zakázala Francie a Bulharsko. Tyto země dále společně s Německem zavedly moratorium na průzkumné vrty.

O průzkum v regionu Náchodska a Trutnovska požádala společnost Basgas Energia Czech. Těžaři chtějí provést průzkumné vrty na území o rozloze 777 kilometrů čtverečních od Broumovska až po hranice Krkonošského národního parku. Společnost Hutton Czech žádá o možnost průzkumu na Berounsku. Záměr těžit plyn z břidlic v okolí Hranic na Přerovsku a v části Valašska oznámila firma Cuadrilla Morava, dceřiná firma britské firmy Cuadrilla.

tags: #omezeni #vlivu #na #životní #prostředí #nekonvenční

Oblíbené příspěvky:

• Říčany u Brna: Životní prostředí
• Ohrožení životního prostředí
• Aktivity Kompostárny Jarošovice
• Jihočeské svatby
• Zkušenosti z školy v přírodě