Třídění odpadů a předcházení jejich vzniku je dobrovolné, ale velmi důležité pro ochranu životního prostředí. V České republice je sběrná síť velmi dostupná, tvoří ji téměř 700 tisíc nádob na odpady. Průměrná vzdálenost k barevným kontejnerům je 89 m. Systém doplňuje v některých regionech pytlový sběr. Separovaný odpad je možné odevzdávat i do sběrných dvorů, sběrných středisek a podle druhu některý i do výkupen.
Třídění odpadů má svá specifika. Jednotlivá pravidla se mohou lišit podle lokality, svozové firmy, koncovky apod. Informace o správném třídění odpadu ve své oblasti zjistíte u příslušné svozové firmy nebo na městském úřadě.
Pro správné třídění se hodí vícekomorové odpadkové koše. Například tříkomorový koš 3 × 55 l nebo pětikomorový koš 3 × 110 l + 2 × 54 l.
Přístup k odpadům má jasnou hierarchii, která je definována zákonem o odpadech.
Hlídáte si své popelnice, aby vám do nich pod rouškou tmy nikdo cizí nevhazoval odpad? Ucpávají kontejnery na tříděný odpad lidé, kteří v obci vlastně nebydlí? Je okolo popelnic neuvěřitelný nepořádek? Problém, který by ještě před několika lety nikoho nenapadl, se dotýká nás všech. Stává se velmi závažným a čím dál ožehavějším, obzvláště v době koronavirové krize.
Čtěte také: James Cook a Havaj
Některým obcím už dochází trpělivost s nezodpovědností občanů, kteří vůbec nakládání s odpadem neřeší, a jsou proto nuceny se k této problematice postavit čelem.
Firmy ucpávají kontejnery pro občany. Během jediného dne je firma schopna zaplnit kontejnery v obci polystyrenem, fóliemi a dalším obalovým odpadem, které by dle zákona měla zpracovat v rámci vlastního odpadového hospodářství. Občané se pak rozčilují, že nemají kam ukládat odpad.
PET láhve sešlapávejte! Do kontejnerů je ukládán odpad, který tam nepatří. PET láhve a papírové krabice musí být sešlapané, což provádí pouze třetina občanů. Kelímky od jogurtů řádně vyškrabané či vypláchnuté. Mastné láhve od olejů vůbec. A ani náhodou do kontejneru nepatří polámané plastové židle, policové regály nebo objemné věci!
Odkládání odpadu mimo sběrné nádoby je přestupkem proti veřejnému pořádku a může být postihováno pokutou až do výše 50 000 Kč.
Problémem jsou i chataři. Velkým problémem jsou i rekreační oblasti, kde jsou schopni ke kontejnerům vyskládat matrace, nábytek, pohovky i stavební suť nejen chataři, ale velké množství odpadu dovezou kolikrát i přespolní.
Čtěte také: Vyhazování jablek a životní prostředí
Asi každý občan má povědomí o tom, že životní prostředí je třeba chránit, nepoškozovat a nezhoršovat jeho stav. Někteří za tím účelem poctivě třídí odpad, šetří vodou a papírem, nebo se například zdržují nákupu potravin obsahujících palmový olej. Princip ochrany životního prostředí je ostatně obsažen již v základním zákoně České republiky, tj. v Ústavě, dále v Listině základních práv a svobod a konkrétněji vymezen v zákonech.
Často však může nastat situace, kdy my občané, ať už vědomě či nevědomě, porušíme zákonná ustanovení a dopustíme se tím přestupku v oblasti životního prostředí.
Příklady přestupků a sankcí:
V případech, kdy již proti vaší osobě bylo přestupkové řízení zahájeno, je třeba počítat s tím, že kromě sankce vám v případě uznání viny bude rovněž uložena povinnost nahradit státu náklady spojené s projednáváním přestupku, a to paušální částkou ve výši 1000 Kč.
Stavební a demoliční odpady (SDO), lidově řečeno stavební suť, vznikají při uskutečňování, údržbě, rekonstrukcích a odstraňování staveb. Patří sem např. beton, cihly, tašky, kamení, zemina, atd. Řada z nich může být znečištěná nebo kontaminovaná nebezpečnými látkami, které pak takovýto odpad dělají nebezpečným.
Čtěte také: Právní úprava odpadového hospodářství
Stavební a demoliční odpady nejsou odpady komunální, proto nejsou odstraňovány prostřednictvím systému nakládání s komunálním odpadem města. Rozhodně ale nepatří do popelnic.
Každý, komu takový odpad vzniká je povinen se o tento odpad v mezích zákona postarat sám na vlastní náklady. Pokud vlastník nebo původce vzniklé odpady nemůže využít v místě vzniku v mezích zákona o odpadech, je povinen je předat k využití nebo odstranění pouze oprávněné osobě.
V poslední době je věnována velká pozornost odpadům s obsahem azbestu. Tyto odpady jsou považovány za nebezpečné. Jedná se převážně o střešní šablony, střešní krytinu typu Eternit, Beronit, netkané textilie NETAS, některé typy asfaltových pásů a jiné (jejich výroba byla ukončená někdy kolem roku 1990 - 1995). Tyto výrobky obsahují mikrovlákna azbestu, které se manipulací uvolňují do ovzduší a vdechováním se dostávají do plic.
Černá skládka je ve své podstatě místem, kde dochází k nelegálnímu ukládání odpadu bez povolení příslušných orgánů. Černé skládky mohou být tvořeny odpady různého druhu a původu jako je klasický směsný domovní odpad, ale i objemný odpad, jako jsou koberce a starý nábytek, stavební sutě apod.
Nepřeháníme, když řekneme, že černé skládky jsou skutečnou hrozbou - pro přírodu i pro nás samotné. Do ovzduší z nich mohou unikat škodlivé látky, hrozí kontaminace půdy, povrchové i podzemní vody.
Podle údajů z aplikace, jejímž prostřednictvím je možné mapovat černé skládky, se za posledních 6 let v naší krásné kotlině objevilo téměř 10 000 nelegálních skládek odpadu!
V případě dopadení hrozí „zakladateli černé skládky“ za vyhození odpadu v místech, kam nepatří, podle přestupkového zákona pokuta ve správním řízení až do výše 50 tisíc korun. Pokud černou skládku řeší přímo Česká inspekce životního prostředí, tak může stanovená pokuta dosáhnout i milionové výše.
Likvidace černé skládky stojí obce finance, které by mohly být využity mnohem lepším způsobem, třeba na zkvalitnění odpadových služeb, nebo zpříjemnění prostředí pro své obyvatele.
Následující tabulka shrnuje povinnosti, které stanovuje legislativa o ovzduší:
| Bod | Povinnost | Předpis |
|---|---|---|
| d1 | Provozovatel je povinen zařadit zdroj znečišťování. | § 4 odst. 7 a 8, § 17 odst. 1 písm. e) zákona, příloha č. 2 zákona |
| d2 | Provozovatel je povinen uvádět do provozu a provozovat stacionární zdroj v souladu s podmínkami stanovenými zákonem o ovzduší, jeho prováděcími právními předpisy, výrobcem a dodavatelem. | § 17 odst. 1 písm. a) zákona |
| d3 | Provozovatel stacionárního zdroje je povinen dodržovat emisní limity, emisní stropy, technické podmínky provozu a přípustnou tmavost kouře. | § 17 odst. 1 písm. b), § 4 zákona, vyhl. 415/2012 Sb. |
| d4 | Provozovatel je povinen spalovat ve stacionárním zdroji pouze stanovená a povolená paliva. | § 16 odst. 1, § 17 odst. 1 písm. c) zákona, vyhl. 312/2012 Sb., vyhl. 415/2012 Sb. |
| d5 | Provozovatel stacionárního zdroje je povinen provést kompenzační opatření uložená krajským úřadem. | § 11 odst. 5 - 7, § 17 odst. 1 písm. f) zákona |
| d6 | Provozovatel stacionárního "malého" spalovacího zdroje je povinen dodržovat minimální emisní požadavky a provádět pravidelné kontroly zdroje. | § 17 odst. 1 písm. g) a h), § 17 odst. 5, § 41 odst. 15-16 zákona |
| d7 | Provozovat vyjmenovaný zdroj pouze na základě povolení k provozu. | § 11 - § 13 zákona, § 17 odst. 3 písm. a), § 41 odst. 4 - 7 zákona, vyhl. 415/2012 Sb. |
| d8 | Provozovatel vyjmenovaný zdroj je povinen zjišťovat množství emisí. | § 6, § 17 odst. 3 písm. b), h), i), j), § 41 odst. 8 zákona, vyhl. 415/2012 Sb. |
| d9 | Provozovatel vyjmenovaného stacionárního zdroje je povinen vést provozní evidenci, každoročně ohlašovat údaje souhrnné provozní evidence prostřednictvím ISPOP a platit poplatky za znečišťování ovzduší. | § 15, § 17 odst. 3 písm. a) zákona, vyhl. 415/2012 Sb. |
| d10 | Provozovatel vyjmenovaného stacionárního zdroje je povinen odvádět ZL komínem, odstraňovat poruchy a ve stanovených případech podávat zprávy KÚ a omezit či zastavit provoz zdroje. | § 17 odst. 3 písm. d), e), f), g) zákona |
| d11 | Provozovatel stacionárního zdroje, ve kterém je tepelně zpracován odpad, je povinen plnit další stanovené povinnosti. | § 17 odst. 6 zákona |
| d12 | Dovozce či prodejce je povinen zajistit ve stanovených výrobcích dodržování limitního obsahu VOC, omezení prodeje nadlimitních výrobků, vedení evidence a označování údaji o obsahu VOC. | § 18, § 41 odst. 14 zákona, § 23 vyhl. 415/2012 Sb. |
| d13 | Osoba uvádějící motorové benziny nebo motorovou naftu do volného daňového oběhu ČR pro dopravní účely, je povinna zajistit, aby v těchto pohonných hmotách bylo obsaženo i minimální množství biopaliv. | § 19 - 21 zákona, NV 189/2018 Sb. |
| d14 | Obec může na svém území stanovit zónu s omezením provozu motorových vozidel. | § 14 zákona, 56/2013 Sb. |
| d15 | Osoba, která přede nabude regulované látky, jejichž použití je v rozporu s nařízením 1005/2009, je povinna zajistit zneškodnění. | § 3 zákona 73/2012 Sb., nařízení EU 517/2014, nařízení EU 1005/2009 |
| d16 | Provádět kontroly zařízení s nadlimitním obsahem regulovaných látek či fluorovaných skleníkových plynů certifikovanou osobou. | § 4 zákona 73/2012 Sb., čl. 4 517/2014, čl.23 1005/2009, vyhl. č. 257/2012 Sb. |
| d17 | Dovozce a vývozce výrobků nebo zařízení, které obsahují regulované látky nebo fluorované skleníkové plyny, je povinen zajistit stanovené označení. | § 5,§ 7 zákona 73/2012 Sb., nařízení EU 517/2014 |
| d18 | Výrobce a dovozce regulovaných látek a zařízení, které je obsahují, je povinen platit poplatek. | § 6 zákona 73/2012 Sb. |
| d19 | Stanovené činnosti v oblasti regulovaných látek nebo fluorovaných skleníkových plynů smi provádět pouze certifikovaná osoba. | § 10,§ 12, § 13 zákona 73/2012 Sb., nařízení 517/2014, nařízení 1005/2009 |
| d20 | Osoba, která nakládá s více než 100 kg fluorovaných skleníkových plynů ročně, je povinna zaslat informovat MŽP zasláním zprávy. | § 11 zákona 73/2012 Sb., vyhl. č. |
tags: #vyhazovani #odpadku #do #kose #pravidla