Opak Humidního Klimatu a Globální Změna Klimatu

Globální změnou rozumíme široké spektrum biofyzikálních, ekosystémových a socioekonomických změn, které mění fungování Země jako systému v planetárním měřítku (proměny klimatu, produktivity krajiny a oceánů, chemie ovzduší, ekosystémů). Globální změna není věcí víry, ale otázkou vědeckého poznání, proto ji lze dokázat mnoha způsoby - nerovnováhou v energetické bilanci Země, nárůstem koncentrace skleníkových plynů, nárůstem teploty oceánů, poklesem biodiverzity atd.

Co je to klima?

Klima je dlouhodobý charakteristický režim počasí podmíněný bilancí energie, atmosférickou a oceánskou cirkulací, vlastnostmi zemského povrchu a činností člověka. V užším smyslu je klima obvykle definováno jako průměrné počasí nebo přesněji jako statistický popis v pojmech střední hodnoty a proměnlivosti relevantních veličin přes časové období v rozmezí od měsíců po tisíce nebo milióny let.

Klimatický systém Země

Je klimatický systém Země konstantní? Ne. Klimatický systém se vyvíjí v čase. Jeho vývoj má 2 příčiny. Za prvé se klimatický systém vyvíjí vlivem vlastní vnitřní dynamiky. Za druhé se klimatický systém vyvíjí vlivem vnějšího působení.

Globální oteplování

Dochází opravdu ke globálnímu oteplování? Ano. Ke globálnímu oteplování dochází nerovnoměrně. Proč se používá pojem globální oteplování, když někde dochází k ochlazování? Kvůli bilanci tepelného záření Země. Země do vesmíru vyzařuje v průměru menší výkon, než je příkon (slunečního) záření, které pohlcuje. Země si nadbytečné teplo ponechá. Alespoň 90% použije k zahřátí oceánů a jen několik procent z něj se projeví nárůstem teploty ovzduší.

Protože s teplotou Země je to obdobné jako s lidským organismem. Proč je nárůst teploty ovzduší o 0,8 stupňů Celsia tak vážný problém? Protože malá změna průměrné teploty způsobuje velké změny výskytu různých typů počasí.

Čtěte také: Co je klimatický summit?

Příčiny a důsledky změny klimatu

Hlavní příčinou změny klimatu je tzv. skleníkový efekt. Některé plyny v zemské atmosféře se chovají trochu jako skleněné tabulky skleníku - zadržují sluneční teplo a nedovolují mu uniknout ven, v tomto případě zpět do vesmíru. To vede ke zvyšování teploty na povrchu Země. Mnohé z těchto skleníkových plynů se v přírodě běžně vyskytují, nicméně v důsledku lidské činnosti se koncentrace některých z nich v atmosféře zvýšila.

Zdrojem těchto redundantních, skleníkových plynů je především spalování fosilních paliv za účelem výroby energie a dále další činnost člověka jako je kácení deštných pralesů, zemědělství, chov hospodářských zvířat a výroba chemických látek.

Mezi nejdůležitější skleníkové plyny patří vodní pára, oxid uhličitý (CO2), methan (CH4) a oxidy dusíku, které jsou z praktických důvodů vyjadřovány jako oxid dusný (N2O). Tyto plyny se vyskytují v atmosféře přirozeně, ale jejich koncentrace může vzrůstat i následkem lidské činnosti.

Ke globálnímu oteplování nejvíce přispívá CO2 produkovaný lidskou činností. Do roku 2023 se jeho koncentrace v atmosféře zvýšila na 51 % nad úrovní před průmyslovou revolucí (před rokem 1750). Jiné skleníkové plyny, které vznikají v důsledku lidské činnosti, jsou uvolňovány v menším množství. Metan má na skleníkový efekt větší vliv než CO2, jeho životnost v atmosféře je však kratší. Oxid dusný, stejně jako CO2, je skleníkový plyn s dlouhou životností, který se v atmosféře hromadí v průběhu desetiletí až století.

Jak změna klimatu působí, již pociťujeme po celém světě. V důsledku změn klimatu se mohou naprosto změnit procesy, které přirozeně na naší planetě probíhají, což bude mít dopad na dodávky potravin a vody a na naše zdraví. Čím budou problémy závažnější, tím se budou řešit obtížněji a dráž.

Čtěte také: Klimatický skepticismus Klause

Opatření a adaptace

Proto je třeba včas přijmout náležitá opatření, která nám pomohou se s těmito změnami vypořádat. Jsme na dobré cestě ke splnění cíle, který si EU stanovila v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020. Do roku 2050 se chce Evropa stát prvním klimaticky neutrálním světadílem. I přes snižování emisí se jisté míře klimatických změn nyní ani v budoucnu nevyhneme, nezbude nám tedy, než se na ně adaptovat.

Ze studií vyplývá, že přechod na zelenou a digitální společnost je proveditelný a cenově dostupný. Svou úlohu v transformaci budou mít všechny složky společnosti a všechna hospodářská odvětví - energetika, průmysl, doprava, stavebnictví, zemědělství i lesnictví. Velký význam mají i naše každodenní rozhodnutí. O změnu se můžeme zasadit všichni.

Humidita klimatu: Vlhkost klimatu - vlastnost klimatu způsobená neúměrně velkým množstvím vypadlých srážek oproti výparu (opak aridity klimatu). Jde o významnou charakteristiku klimatu podmíněnou srážkami, teplotou a vlhkostí vzduchu, oblačností, větrnými poměry, vlastnostmi půdy, expozicí území apod. Oblasti s humidním klimatem, popř. subhumidním klimatem nebo perhumidním klimatem, se vymezují pomocí nejrůznějších indexů humidity. Humidita klimatu se může projevovat celoročně nebo pouze v určité části roku, kterou označujeme jako období dešťů, střídané obdobím sucha.

Čtěte také: Klimatická změna: podrobný pohled

tags: #opak #humidniho #klimatu

Oblíbené příspěvky:

• Možnosti recyklace laminovaného papíru
• Třídění odpadu: Aktuální stav
• Test odpadkových košů Grand Maximo
• Zážitky ze školy v přírodě v Koutech
• Efektivní nakládání s odpady