Naším posláním je chránit přírodu a zdravé prostředí pro budoucí generace doma i ve světě. Chceme zachovat podmínky a chránit prostředí pro veškerý rozmanitý život na planetě. Snažíme se proto napravit škody na životním prostředí způsobené člověkem a předcházet jim. Jsme přesvědčeni, že planeta má své limity.
Veřejnosti předáváme přesné, jasné a úplné informace podložené výsledky odborného bádání. Neřídíme se přitom zájmy jiné instituce a neakceptujeme, aby naše činnost sloužila politickým cílům. Nebojíme se kontroverzních témat a neustupujeme ze snahy prosazovat účinná řešení. Hájíme práva těch nejslabších a podporujeme místní komunity usilující o změny k lepšímu. Navazujeme spolupráci s jednotlivci i organizacemi a ve společných projektech každý podle svých možností přispíváme k dosažení stanovených cílů.
Všichni lidé kdekoliv na světě mají nejen právo na zdravé životní prostředí, ale i právo spolurozhodovat o jeho budoucnosti. Hlásíme se k etickému kodexu ekologických organizací, pravidlům transparentnosti a etickému kodexu Arniky. O naší práci otevřeně a pravdivě informujeme. Při veřejných akcích jednáme vždy nenásilně.
Zelený kruh je asociace českých ekologických nevládních organizací a věnuje se monitorování zákonů a politik. Koordinuje legislativní kampaně a poskytuje podporu při advokační činnosti zaměřené na ochranu životního prostředí a občanská práva. V rámci Zeleného kruhu koordinujeme naši práci v oblasti účasti veřejnosti na rozhodování nebo stavební a odpadové legislativy.
Klimatická koalice (KliK) je platformou pro české nestátní neziskové organizace, které se zabývají ochranou klimatu a životního prostředí. Koalice za snadné dárcovství je nezávislou platformou pro neziskové organizace, které spojuje zájem o rozvoj vztahového fundraisingu. Síť k ochraně demokracie propojuje organizace a experty napříč Českou republikou, kteří chtějí aktivně přispívat ke zdravému fungování naší demokracie.
Čtěte také: Environmentální organizace v Česku
IPEN (International Pollutants Elimination Network) je celosvětová síť, která svými aktivitami usiluje o zdravější svět, v němž lidé a životní prostředí již nebudou poškozováni výrobou, používáním ani likvidací toxických chemických látek. FoRS (České fórum pro rozvojovou spolupráci) je platformou českých neziskových subjektů, které se zabývají rozvojovou spoluprací, rozvojovým vzděláváním a humanitární pomocí.
EEB (European Environmental Bureau) je největší sítí ekologických občanských organizací napříč Evropou. Na evropské úrovni se EEB věnuje tématům jako je změna klimatu, biologická rozmanitost, oběhové hospodářství, udržitelný rozvoj, znečištění ovzduší, vody a půdy nebo chemické znečištění. European ECO Forum je koalice nevládních organizací prosazujících zásady environmentální demokracie v regionu UNECE (Evropa a země bývalého Sovětského svazu).
ERN (European Rivers Network) je nevládní organizace zabývající se ochranou a udržitelným hospodařením s vodou a řekami. Prostřednictvím svých aktivit jako jsou informační kampaně a vzdělávací programy se síť podílí na ochraně řek a jejich ekosystémů po celé Evropě. International Rivers je mezinárodní sítí usilující o globální ochranu řek.
Koalice Pro 3R je celostátní koalice sdružující občanské spolky, zastupitele i běžné občany s vizí odpadového hospodářství v České republice bez dalších spaloven a skládek odpadů, s vizí odpadového hospodářství, které stojí na prevenci vzniku odpadů a jejich maximální recyklací.
V druhé polovině 80. let patřilo ekologické hnutí k nejaktivnějším proudům probouzející se české občanské společnosti. Vedle Hnutí Brontosaurus při Socialistickém svazu mládeže, Ekologické sekce Biologické společnosti při ČSAV a Českého svazu ochránců přírody vznikají také nové organizace jako Ekologická společnost, Severomoravský ekologický klub, Pražské matky a těsně před listopadem 1989 Děti Země a Hnutí DUHA.
Čtěte také: Environmentální Hnutí v Církvi
Pořádají se brigády a kulturní akce, organizované ekologické protesty mají čím dál výraznější politický náboj. Environmentální hnutí je jedním z hybatelů revolučního kvasu a Zelený kruh, který dodnes zastřešuje ekologické nevládní organizace v České republice, vzniká už 26. listopadu 1989.
Podle publicisty a aktivisty Jakuba Patočky se od Sametové revoluce proměnil veřejný obraz ekologických aktivistů „z hrdinů v párie“. České ekohnutí také podle Patočky poškodilo politické působení otevřeně antienvironmentalistického Václava Klause a vládní spolupráce Strany zelených s Občanskou demokratickou stranou.
České ekohnutí čelí ofenzívě politiků a médií dlouhodobě. Ochrana přírody a životního prostředí byla terčem zpochybňování, zlehčování i zesměšňování již v první polovině 90. let. Už tenkrát šlo o kritiku ideovou, kritiku samotných hodnotových kořenů environmentálního hnutí.
Vychází méně knih i článků, pořádá se méně přednášek i besed, lidé jsou méně zasvěcovaní do dějin environmentálního myšlení, do příběhů zeleného hrdinství, do půvabu a úskalí dobrovolné skromnosti, do dilemat environmentální etiky. Přibývajících trhlin ve vztahu veřejnosti k environmentálnímu hnutí využívají čeští antienvironmentalisté, kteří hledají způsob, jak vrazit klín mezi ekologické organizace a zájmy veřejnosti.
České environmentální hnutí je tak dodnes - i přes opakované vysvětlování - odsuzované za blokování stavby obchvatu Plzně, prodlužování stavby dálnice přes České středohoří nebo fotovoltaický boom.
Čtěte také: Školní výlet: příroda volá!
Debatám o budování dopravní infrastruktury, o autodopravě ve městech, o jaderné energetice, o ochraně klimatu nebo o vyhlašování chráněných území dominují oponenti hnutí. Už jen samo označení „ekolog“ či „ekoaktivista“ se dnes používá v České republice spíše jako cejch.
Ekonevládní organizace tak v současné době ze všeho nejvíc připomínají generály bez vojska. Spíš než hnutí tvoří skupinu think tanků. Do jednání s politickou reprezentací tak vstupují ekonevládní lobbisté a lobbistky jako zájmová skupina, která prakticky není schopna mobilizovat veřejnost na podporu svých požadavků, a tak zkouší přesvědčit politickou garnituru odborností argumentů. To málokdy stačí.
Svůj vliv může české environmentální hnutí získat nazpět tehdy, pokud dá přednost lidem před politickou garniturou. Ve své agendě, ve svých argumentech, ve své rétorice. Protože bez lidí se to stejně vyhrát nedá. Je proto potřeba konfrontovat politickou reprezentaci, ne veřejnost. S ní je naopak důležité jednat s respektem k různým názorům a životním stylům, s oceněním za každou drobnost, kterou pro životní prostředí dělají.
Je potřeba mluvit přirozeným jazykem lidí, formulovat ekologická témata tak, aby lidé cítili, že odpovídají jejich myšlení a zájmům. Právě to je myslím největší hrozbou pro české „ropáky“: že se podaří oživit hlavní myšlenku udržitelnosti a české zelené hnutí bude do veřejné debaty vstupovat s agendou, která propojuje environmentální, sociální i ekonomické přínosy.
Pro budování živého českého ekohnutí jsou potřeba dvě věci: starat se o jeho vnitřní život a otevírat jej navenek. Silné hnutí potřebuje pevné kořeny. Je důležité setkávat se nejen na oborových schůzích a organizačních poradách, ale také na neformálních akcích typu Nadechnutí. Má-li být české ekohnutí víc než jen asociací ekonevládek, bylo by dobré pořádat podobné akce aspoň jednou za rok nebo za dva - a otevřít je širokému publiku.
Důležité je také pěstovat ideové podhoubí hnutí, vydávat knihy a psát články, pořádat setkání a diskuse, které by usnadnily lidem v hnutí sledovat aktuální informace o environmentálních problémech, inspirovat se trendy v zahraničí, uvažovat o širších společenských a politických souvislostech environmentálních otázek, vést debaty o komunikaci zelených témat s veřejností, řešit etická dilemata oboru.
Protože jsou prakticky všechny environmentální problémy spojeny s otázkou komunikace, bez vykročení z vlastního světa a oslovení „těch druhých“ je změna nemožná. Jak však ukázala i konference Nadechnutí, potíž je v tom, že o těch druhých má české ekohnutí jen velmi mlhavé představy.
Empirický výzkum vytvoří podrobný obrázek cílové skupiny, kterou chce kampaň oslovit, jejích hodnot, názorů, chování i vkusu. Právě to umožňuje nehrát si s veřejností na slepou bábu, ale hledat průnik mezi ekologickými tématy a preferencí dané cílové skupiny.
tags: #organizace #ČR #ochrana #životního #prostředí