Ostrovy odpadu: Globální problém znečištění oceánů

Na mořích a oceánech plavou v některých oblastech celé kolonie odpadků. Voda je vyplavuje u pobřeží nebo se shlukují do samostatných ostrůvků tvořených PET láhvemi a dalším nepořádkem.

Do světových oceánů se každoročně dostane až 10 milionů tun plastů, které zatěžují životní prostředí a mají tragické dopady na živé organismy. Pravidelné mořské proudy plasty navíc odnášejí na určitá místa, kde se shromažďují a vytvářejí plastové ostrovy. Největší míru znečištění v současnosti vykazují Indický a Tichý oceán.

Velká pacifická odpadková skvrna

Největší plovoucí pás tvořený plastovým odpadem nazývaný Velká pacifická odpadková skvrna (Great Pacific Garbage Patch) se nachází v Tichém oceánu zhruba mezi 135. a 155. stupněm západní délky a 35. až 42. stupněm severní šířky a podle posledních měření zabírá plochu větší než území Německa, Francie Španělska dohromady. Obsahuje tak na 80 tisíc tun volně plovoucího plastu.

Plovoucí masa, které se také říká Velká tichomořská odpadková skvrna, svou velikostí odpovídá čtyřnásobku rozlohy Německa, přibližuje zase německý týdeník Die Zeit. Oblast koncentrovaného odpadu sestává z bezmála osmdesáti tisíc metrických tun plastu, zjistili vědci leteckým pozorováním. Svá zjištění publikovali v odborném časopise Scientific Reports.

Odpadkový pás je nahromadění plastových výrobků ve východní oblasti Pacifického oceánu, v oblasti mezi Kalifornií a Havají. Jeho velká část skvrny není pozorovatelná pouhým okem, protože plasty se postupně rozpadají v čím dál menší částečky. Koncentrace plastů se pohybuje v řádu desítek až stovek kilogramů na metr čtvereční.

Čtěte také: Řešení pro plovoucí ostrovy odpadu

„Je to vlastně dost děsivé. Jsme tak daleko od lidské civilizace, uprostřed oceánu, přesto i tady lidská aktivita zanechává stopy,“ říká oceánograf Laurent Lebreton, vedoucí vědeckého týmu, který za studií stojí.

Skvrna v Pacifiku sestává pouze z odpadků, které plavou na mořské hladině. Do jejího objemu nejsou započítány plasty, které se potopily. „Nevíme, jaký je stav znečištění ve vrstvách pod odpadkovou skvrnou a na mořském dně,“ píší autoři ve studii.

Na Velké tichomořské odpadkové skvrně, vrstvě plastového odpadu plující uprostřed Tichého oceánu, prospívá velká komunita pobřežních živočichů včetně malých krabů a sasanek. Velká tichomořská odpadková skvrna je nezměrné množství odpadků o rozloze bezmála milion kilometrů čtvereční, tedy zhruba o velikosti Egypta, která se rozkládá mezi pobřežím Kalifornie a Havaje.

Na rozdíl od organického materiálu, který se rozloží a potopí do vln v horizontu měsíců, nanejvýš let, může plastový odpad na hladině plout desetiletí.

"Překvapilo nás, jak časté tam byly druhy žijící u pobřeží. Haramová spolu s kolegy zkoumala 105 kusů plastu vylovených z tichomořské odpadkové skvrny v období od listopadu 2018 do ledna 2019. "Poměrné velké procento rozmanitosti, kterou jsme našli, tvořily pobřežní druhy, a nikoliv původní druhy žijící na otevřeném oceánu, které jsme převážně očekávali," uvedla Haramová. "Pravděpodobně se tu soupeří o místo (…) a o zdroje potravy. Druhy se ale také mohou požírat navzájem.

Čtěte také: Řešení odpadu na Bartos ostrovech

Skvrnu odpadu v Tichém oceánu vytvořil systém mořských proudů rotující v jeho severní části. Nelze si ji představit jako ostrov, uvedl Matthias Egger z organizace The Ocean Cleanup. "Představte si to jako noční oblohu. Když v noci obrátíte zrak vzhůru a vidíte všechny ty bílé tečky, tak zhruba tak vidíte odpadkovou skvrnu.

Další ostrovy odpadu

Celé ostrovy volně plujících plastů hyzdí světové oceány. Celkem se jedná o více než 268 000 tun plastového odpadu. A to jde pouze o váhu plastů plovoucích na hladině, celkové množství plastů včetně těch na dně moře, je odhadem 150 milionů tun! To je solidní množství, že? A pro ty z vás, kteří si to stále nedokáží představit - jedná se o 5,2 bilionu plastových kusů! To už zní spíš jako sci-fi, smutné sci-fi.

Alarmující stav moří a oceánů zjistili během celkem 24 výprav realizovaných v letech 2007 až 2013 vědci v čele s oceánografem Marcusem Eriksenem. A to pozor! Jedná se pouze o plasty, které plují po hladině.

Další studie totiž odhadují, že až 70 % plastů končí na mořském dně, a to dokonce až 6 000 metrů pod hladinou. Na jižní polokouli je pak nejznečištěnějším místem Indický oceán. Zde nalezneme více plastů než v jižní části Atlantiku a Pacifiku dohromady.

Jistě jste někdy slyšeli o Velké tichomořské odpadkové skvrně, která si „brázdí“ vody Tichého oceánu. Jedná se o těžko uvěřitelných 96 400 tun plastového odpadu (1 990 mld. kusů plastu). Co do velikosti následuje ostrov v Indickém oceánu (59 130 tun, 1 300 mld. kusů), těsně stíhaný ostrovem v severním Atlantiku (56 470 tun, 930 mld. kusů). Další ostrovy nalezneme ve Středozemním moři (23 150 tun, 247 mld. kusů), v jižní části Tichého oceánu (21 020 tun, 491 mld. kusů) a v jižním Atlantiku (12 780 tun, 297 mld. kusů).

Čtěte také: Velikonoční ostrov: Ekologická studie

Odkud se bere plastový odpad?

Více než polovina všech plastů, které skončí v mořích, pochází z Číny, Indonésie, Filipín, Thajska či Vietnamu. Tři čtvrtiny plastu pocházejícího z těchto zemí je odpad, který lidé jen tak vyhodí ven. Většina lidí totiž nemá možnost využívat komplexní systém pro zpětný odběr obalů, jako je tomu v ČR.

Mezi hříšníky ale patří i vyspělé státy - nejvýše postavenou zemí v žebříčku jsou na dvacátém místě Spojené státy. Ani lidé v některých evropských státech se příliš neobtěžují s tříděním odpadu, který by pak mohl být recyklován. Pro zajímavost, systém třídění odpadu stále nemá Řecko.

Německá studie z loňského roku uvádí, že 90 % veškerého plastu přitéká do oceánů z deseti velkých řek.

S jakým plastem si nejčastěji zaplaveme?

Ptáte se, jaký druh plastového odpadu hraje v mořích prim? U větších kusů se pak jedná o zubní kartáčky, skákací míče, plastové láhve a pantofle. Tragédií je, že mikroplasty jsou všude. Dokonce i v tělech mořských živočichů, kteří pak končí na našich talířích. Podle posledních průzkumů je nalezneme i v 80 % kohoutkové vody ve světě.

Jak proti tomu bojovat?

Jednoduchá rovnice: velký vliv má omezení používání plastů. Mnoho zemí a společností již přistoupilo k regulaci některých jednorázových plastových výrobků, případně k jejich naprostému nahrazení šetrnější variantou.

Další příklady jsou nasnadě - igelitové tašky - ty byly nejen v ČR zpoplatněny. V některých zemích platí dokonce absolutní zákaz jejich používání.

Tichomořský pás je jen jedním z mnoha odpadkových pásů znečišťujících světové oceány. Vznikají tím, že lidé neustále vyrábí, a - po třeba jen jednom použití - zase vyhazují plastové výrobky a obaly. Plasty se přitom produkují mnohdy tak, aby vydržely co nejdéle. To přijde vhod, když člověk potřebuje například odnést nákup.

Nedávné studie ukázaly, že pokud plasty zarostou drobnými organismy, mohou se stát potravou rybám nebo mořským ptákům, a tím se dostat do potravního řetězce.

Výzkumníci se snažili zjistit závažnost problému tichomořské odpadkové skvrny odebráním a analýzou vzorků plastů, to ale nabízí jen částečný vhled. Lebreton a jeho kolegové se proto rozhodli skvrnu zkoumat z ptačí perspektivy.

Na padesáti plastových kusech bylo čitelné datum výroby. Nejstarší pocházel z roku 1977, další z osmdesátých a devadesátých let, nejvíce jich pak bylo z nulté dekády a jeden z roku 2010. „Z toho nicméně nevyplývá, že v době byly celou tu dobu,“ podotýká vědec Lebreton.

Mnoho částí na sobě mělo útržky textu, celkem v devíti různých jazycích, převážně japonštině a čínštině.

Lidstvo vyrobilo přes osm miliard tun plastu.

Mezi Kalifornií a Havajskými ostrovy je asi 80 tisíc tun plastů. Některé jsou staré až 30 let.

Naši planetu nemilosrdně zaplavujeme plasty. Každý rok se jich vyrobí 280 milionů tun. A recyklace se dočká jen pouhých 20 % z tohoto množství. Velká část zbývajících 80 % končí v mořích jihovýchodní Asie. Každý kilometr čtvereční v mořích a oceánech obsahuje v průměru 74 tisíc kusů plastů. Další odpad se stále ve velkém množství do moří dostává hlavně řekami. Důsledkem toho umírá mnoho mořských a na moře vázaných živočichů.

Situaci může zlepšit vhodnější nakládání s odpady.

Odpadem jsou zanesené například oblíbené dovolenkové destinace, jako je Bali. Sem přijíždí dobrovolníci z celého světa, aby čistili pláže od odpadků a také učili místní jak s odpady nakládat.

Samotné nebezpečí, které odpadky v oceánech představují, netkví v tom, že se po modré hladině pohupuje sportovní bota nebo kus plastu (jakkoli hrozivý a odpudivý takový obrázek je). Potíže přicházejí ve chvíli, kdy se odpadky začínají rozkládat na mikroskopické částečky, které vážou toxiny. Ryby je potom mohou spolknout společně s potravou. Cyklus se uzavře ve chvíli, kdy si takovou rybu dáte v restauraci. To, co člověk způsobil, se mu vrátí.

tags: #ostrovy #odpadu #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Objevte radost z malování
• Změny v Zákoně o POZE
• Odborníci na ekologickou výuku
• Podzimní dekorace DIY
• Podzimní dekorace DIY