Ochrana přírody a krajiny v České republice

Ochrana přírody a krajiny je komplexní oblast, která zahrnuje širokou škálu témat, od legislativy a orgánů státní správy až po praktickou péči o chráněná území a druhy. Ochrana přírody a krajiny představuje ochranu krajiny, rozmanitosti druhů, přírodních hodnot a estetických kvalit přírody, ale také ochranu a šetrné využívání přírodních zdrojů. V následujícím článku se zabýváme některými klíčovými otázkami a poskytujeme odpovědi založené na platné legislativě a odborných výkladech.

Historie ochrany přírody v českých zemích

V historii českých zemí vznikaly první právní normy v oblasti ochrany přírody již ve 12.-14. století, nejčastěji je v této době zmiňována ochrana lesů. Na začátku 19. století se objevují vědomé snahy o ochranu některých přírodních a krajinných prvků a území. Prvním chráněným územím na českém území se stal 28. srpna 1838 Žofínský prales. Právní úprava ochrany přírody v moderním slova smyslu se datuje na území dnešní ČR teprve začátkem 20. století, se vznikem samostatné Československé republiky. V roce 1933 bylo vyhlášeno na 30 chráněných území a do roku 1938 bylo zřízeno celkem 142 přírodních rezervací. Až v roce 1956 vznikla první chráněná krajinná oblast (Český ráj) a v roce 1963 byl zřízen první národní park na území České republiky - Krkonošský národní park. V roce 1956 byl také schválen první zákon o státní ochraně přírody na území dnešní ČR, zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody. V roce 1992 byl přijat dosud platný zákon č.

Obecná a zvláštní ochrana přírody a krajiny

V rámci zákona rozlišujeme obecnou ochranu územní a druhů a zvláštní ochranu územní a druhů. Obecná ochrana přírody a krajiny představuje ochranu krajiny, rozmanitosti druhů, přírodních hodnot a estetických kvalit přírody, ale také ochranu a šetrné využívání přírodních zdrojů. Zvláštní ochrana přírody a krajiny představuje jeden z nejvýznamnějších nástrojů ochrany přírody a krajiny.

Orgány ochrany přírody

V České republice existuje řada orgánů, které se podílejí na ochraně přírody a krajiny. Mezi ně patří:

• Obecní úřady
• Pověřené obecní úřady
• Obce s rozšířenou působností
• Orgány krajů
• Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK)
• Správy národních parků

Tyto orgány mají různé kompetence a pravomoci, které jsou stanoveny zákonem o ochraně přírody a krajiny. Mezi jejich úkoly patří například vydávání rozhodnutí, kontrola dodržování předpisů, zajišťování péče o chráněná území a druhy, a spolupráce s dalšími subjekty.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Posuzování vlivů na životní prostředí (EIA)

Posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) je nástroj, který má zajistit, aby byly vlivy plánovaných záměrů a koncepcí na životní prostředí zohledněny již v rané fázi přípravy. To zahrnuje i posouzení vlivů záměrů a koncepcí na evropsky významné lokality a ptačí oblasti (§ 45h a § 45i ZOPK) a hodnocení vlivů podle § 67 ZOPK. Orgány ochrany přírody mají v procesu EIA klíčovou roli, zejména pokud jde o ochranu přírody.

Soustava Natura 2000

Soustava chráněných území, které vytvářejí na svém území podle jednotných principů všechny státy Evropské unie. Vytvoření soustavy Natura 2000 ukládají dva nejdůležitější právní předpisy EU na ochranu přírody: směrnice Rady 2009/147/EC, o ochraně volně žijících ptáků a směrnice Rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast.

Zvláště chráněné druhy živočichů

Zvláště chráněné druhy živočichů jsou druhy, které jsou ohroženy vyhynutím, vzácné nebo mají jiný význam pro ochranu přírody. Režim ochrany zahrnuje ochranu biotopu, prokazování původu a další opatření. Stupně ohrožení zvláště chráněných druhů:

• kriticky ohrožený
• silně ohrožený
• ohrožený

Národní parky

Národní parky jsou rozsáhlá území s jedinečnými přírodními hodnotami, která jsou chráněna zákonem. Způsob vyhlášení, základní nástroje ochrany včetně omezení vstupu dle § 64, zonace, zajištění péče, evidence a označování, orgány ochrany přírody a jejich kompetence jsou stanoveny zákonem o ochraně přírody a krajiny.

Péče o národní parky a plány péče o ostatní zvláště chráněná území

Zásady péče o národní parky a plány péče o ostatní zvláště chráněná území definují cíle a opatření pro ochranu a zlepšování stavu přírody v těchto oblastech. Obsah, náležitosti, význam, procedura přípravy a schvalování, orgány ochrany přírody a jejich kompetence jsou stanoveny zákonem o ochraně přírody a krajiny.

Čtěte také: Udržitelné hospodaření v Česku

Ochranná pásma zvláště chráněných území

Ochranná pásma zvláště chráněných území slouží k ochraně těchto území před negativními vlivy z okolí. Vymezení pojmu, význam, režim ochrany, orgány ochrany přírody a jejich kompetence jsou stanoveny zákonem o ochraně přírody a krajiny.

Záchranné programy zvláště chráněných druhů

Záchranné programy zvláště chráněných druhů jsou soubory opatření, které mají zajistit přežití a zlepšení stavu ohrožených druhů. Obsah, význam, orgány ochrany přírody a jejich kompetence jsou stanoveny zákonem o ochraně přírody a krajiny.

Přechodně chráněné plochy

Přechodně chráněné plochy jsou území, která jsou dočasně chráněna z důvodu výskytu vzácných druhů nebo jiných významných přírodních hodnot. Význam a nástroje ochrany, procedura aplikace, právní režim, orgány ochrany přírody a jejich kompetence jsou stanoveny zákonem o ochraně přírody a krajiny.

Přechodně chráněná plocha: je území, které z důvodu dočasného nebo nepředvídatelného výskytu významných rostlinných nebo živočišných druhů, nerostů nebo paleontologických nálezů (příp. jiných vážných důvodů) vyhlásil rozhodnutím orgán ochrany přírody. Vznikne-li vlastníku či nájemci pozemku v důsledku ochranných podmínek přechodně chráněné plochy újma nikoliv nepatrná, má nárok finanční náhradu. Vyhlašuje se správním rozhodnutím.

Invazní nepůvodní druhy

Invazní nepůvodní druhy představují hrozbu pro biologickou rozmanitost a ekosystémy. Problematiku invazních druhů upravuje § 13d - 13l zákona o ochraně přírody a krajiny a nařízení EP a Rady (EU) č. 1143/2014.

Čtěte také: Více o znečištění vody

Omezení a zákaz činnosti

Zákon o ochraně přírody a krajiny umožňuje omezit nebo zakázat činnost, která by mohla poškodit přírodu nebo krajinu (§ 66). Dále zakazuje škodlivou činnost (§ 80 odst. 2) a umožňuje pozastavit rušivou činnost (§ 81 odst.

Nepůvodní druhy a kříženci

Obecná úprava nepůvodních druhů a kříženců je obsažena v § 5 odst. 5 zákona o ochraně přírody a krajiny a nařízení Rady (ES) č. 338/97.

Vztah k obraně státu

Zákon o ochraně přírody a krajiny obsahuje ustanovení, která vymezují vztah mezi ochranou přírody a činnostmi souvisejícími s obranou státu. Pro činnosti konané v přímé souvislosti se zajištěním obrany nebo bezpečnosti státu se některá zákonná ustanovení neaplikují (§ 90 odst. 2 zákona). Případné poškozování přírody z důvodu obrany státu v těchto případech nesmí překročit nezbytně nutnou míru.

Hospodaření v lesích a ochrana přírody

V § 26 odst. 3 písm. a) zákona č. 114/1992 Sb. je zakázáno „hospodaření způsobem vyžadujícím intenzivní technologie“. Orgán ochrany přírody se musí řídit ustálenými výklady a nemůže intenzivní technologie odvozovat pouze od velikosti holiny.

Krajinný ráz

Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. K umisťování a povolování staveb a k jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody.

Významný krajinný prvek

Významný krajinný prvek je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje příslušný orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízky, meze, trvalé travní porosty, naleziště nerostů a zkameněliny, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou to být i cenné plochy porostů, sídelních útvarů, včetně historických zahrad a parků. Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením.

Územní systém ekologické stability (ÚSES)

Jedná se o územní systém ekologické stability, což je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb. Skládá se z biocenter (biotop, nebo centrum biotopů v krajině, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému), biokoridorů (území, které neumožňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť) a interakčních prvků (krajinný segment, který na lokální úrovni zprostředkovává příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní méně stabilní krajinu do větší vzdálenosti. Mimo to interakční prvky často umožňují trvalou existenci určitých druhů organismů, majících menší prostorové nároky. Rozlišujeme ÚSES místní, regionální a nadregionální.

Kácení dřevin

Povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les se vydává ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřeviny. Nicméně, není potřeba v těchto případech:

• v případě kácení stromů z důvodů pěstebních, tj. za účelem obnovy porostů nebo při provádění výchovné probírky porostů, a z důvodů zdravotních nebo při výkonu oprávnění podle zvláštních předpisů.
• při kácení stromu (stromů) z naléhavého důvodu pro odvrácení bezprostředního ohrožení života a poškození majetku v značném rozsahu.

Organizace podílející se na ochraně přírody

• Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP): Organizační složka státu, zřízená Ministerstvem životního prostředí. ČIŽP je odborný orgán státní správy, který je pověřen dozorem nad respektováním zákonných norem v oblasti životního prostředí.
• Český svaz ochránců přírody (ČSOP): Je občanské sdružení, jehož členy spojuje aktivní zájem o ochranu přírody a životního prostředí.

Management krajiny

Management krajiny se v rámci ochrany přírody typicky zaměřuje na zvětšení biodiverzity neboli rozmanitosti života na určitých místech. Také může směřovat k ochraně ohrožených/zvláště chráněných druhů organismů a/nebo potlačování organismů nepůvodních (invazních) či expanzivních. Obnovení určitého biotopu (např. Např. konkurenčně slabším druhům rostlin prospívá sekání či spásání ploch. S výskytem určitých rostlin pak může být spojen třeba výskyt konkrétních bezobratlých živočichů (např. Sekání je nutné provádět ve vhodném čase (např. Co se týče pastvy, různá zvířata (např. ovce, kozy, koně, skot, zubři, buvoli) si vybírají rozdílnou potravu, také do různé míry svým pohybem narušují půdní pokryv. Mohou snášet různé podmínky (např. V krajině je možné cíleně vyřezávat dřeviny či omezovat přítomnost invazních druhů (např. Některá stanoviště jsou přirozeně chudá na živiny (a je tedy vhodné z nich např. V některých případech je na dané místo žádoucí živiny přidávat (lze např. Pro krajinu je mnohdy žádoucí, aby v ní byla zadržována voda. Toho je možné dosáhnout např.

Správa chráněných území

Národní parky mají své vlastní správy. O chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace a národní přírodní památky se stará Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Péči o přírodní památky a přírodní rezervace mají na starost krajské úřady (tato péče je obvykle externě zadávána). O přírodu ve zvláště chráněných územích i mimo ně mohou pečovat různé spolky a neziskové organizace (např.

Jak se zapojit do ochrany přírody

Na péči o přírodu a krajinu je možné se aktivně podílet, a to jak z pozice jednotlivce, tak v rámci větší skupiny lidí (např. V případě zájmu o zapojení se do ochranářských aktivit je možné zúčastnit se veřejně vyhlašovaných akcí. Výpomoc v rámci větší skupiny lidí (např. školní třídy) je vždy nadmíru vhodné domluvit s danou institucí. Účastníci tak mohou cíleně pomoci přírodě, odnést si zážitky a pocit zdárně odvedené práce, případně potkat další lidi se zájmem o přírodu. Ve větších skupinách lze pomoci např.

tags: #otázky #v #oblasti #ochrany #přírody #a

Oblíbené příspěvky:

• Co je Insight Lidi Smýšlející Ekologicky?
• Kam s elektroodpadem Roudnice?
• Stavba ohniště z kamene
• Studijní materiály k ekologii v angličtině
• Komunální odpad Vsetín