Znečištění sladké vody: příklady a tabulka

Voda je sloučenina vodíku a kyslíku. Její vzorec je \mathrm{H_2O}, molekula vody obsahuje dva atomy vodíku (\mathrm{H}) a jeden atom kyslíku (\mathrm{O}). Voda je klíčové rozpouštědlo pro pozemský život.

Využívání vody

Voda se využívá k přímé konzumaci (pití), při výrobě potravin či vaření, v zemědělství, průmyslu či energetice (např. k výrobě elektřiny ve vodních elektrárnách). Pitná voda je vhodná ke konzumaci. Musí splňovat hygienické normy, je zbavená nečistot a mikroorganismů. K získání pitné vody se používají jak podzemní, tak povrchové vody. Ty je obvykle nutné vyčistit. Obecně stálejší je složení a kvalita podzemních vod, kvalita vod povrchových se může rychleji měnit.

Při úpravě pitné vody se používají např.:

• filtrace
• oxidace a dezinfekce - Odstraňuje organické látky, mikroorganismy i některé anorganické látky.
• provzdušňování - Odstraňuje zapáchající plyny (např. sirovodík).

Čistírny odpadních vod (ČOV, lidově „čističky“) provádějí čištění odpadních vod z obcí (splašková/komunální odpadní voda) nebo jsou budované v blízkosti průmyslových provozů.

Čistírny odpadních vod využívají:

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

• mechanické čištění - Odstraňování písku a nerozpustných nečistot přes štěrk a česle či síta.
• biochemické čištění - Využívá bakterií a dalších (mikro)organismů, které rozkládají organické látky a využívají minerální látky (např. dusík, fosfor). Mrtvé organismy a další částice se usazují jako kal, z toho může být tvořen např. bioplyn.

Při vyšších požadavcích na kvalitu vypouštěné vody může následovat i chemické čištění, např. srážením fosforu.

Znečištění vody

Na Zemi je asi 1500 biliónů m3 vody, přičemž voda pokrývá 72 % jejího povrchu. To se zdá hodně, ale většina (přes 97 %) vody je slaná a jen malá část sladké vody je přístupná. Je zřejmé, že většina sladké vody je fakticky imobilizována v ledovcích a v hluboké podzemní vodě. Systémy, které mají krátkou dobu oběhu a jsou relativně pro lidstvo přístupné, bohužel ze statického pohledu obsahují malý podíl vody. Navíc na ně lidstvo působí negativně tím, že je znečišťuje. Snaha o jejich vysušení a jejich přeměnu na ornou půdu v podstatě vede k redukci schopnosti krajiny zadržet vodu. V důsledku změny klimatu ledovce v posledních letech ubývají. Vodní masa v nich uvězněná přechází do moří a částečně do atmosféry, kde přispívá k extrémním jevům změn počasí.

Oproti tomu lidí na planetě přibývá, s růstem „civilizace“ lidstvo zvyšuje svou vlastní spotřebu vody a nároky na její jakost a na spolehlivé zásobování.

• Dochází ke koncentraci obyvatelstva ve městech.
• V rozvojovém světě velká část obyvatel žije ve slumech bez přístupu k pitné vodě a kanalizaci.
• Zatímco na počátku 19. století žila na Zemi necelá miliarda lidské populace, v současné době zde žije sedm miliard lidí. Předpokládá se, že v roce 2050 to již bude devět miliard.

Podle Water Footprint Network (WTN) celková vodní stopa na jednoho obyvatele ČR, dosahuje mnohonásobně vyšší hodnoty - 4 523 litrů denně. Podle těchto výpočtů je česká spotřeba vyšší než je celosvětový průměr, ten dosahuje zhruba 3 700 litrů.

Ze Statistické ročenky životního prostředí pro rok 2010 a Zprávy o stavu vodního hospodářství ČR 2011 vyplývá, že na území ČR spadlo v roce 2010 průměrně 871 mm srážek, čili 871 l/m2, tj. celkově 68 692 milionů m3 vody a řekami odteklo 22 649 mil. m3. Celkově bylo v roce 2010 odebráno pro různé účely 1 950 982 m3 vody, z toho 377 585 m3 vody podzemní. Přímo pro zásobování vodou bylo z tohoto množství odebráno 662 561 m3 (podzemní voda se na tomto množství podílí 47,3%). Pro potřebu domácností bylo dodáno 320 000 m3, tj. Na průměrného obyvatele připojeného na veřejné vodovody (96 % obyvatelstva) tak připadá spotřeba cca 90 litrů na den. Celková spotřeba pitné vody je dnes v ČR asi 133 litrů na člověka a den. V tom není započítána potřeba vody v produktech, které běžně užíváme.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Jak šetřit vodou v domácnosti

Průměrný občan ČR dnes spotřebuje v domácnosti cca 90 litrů vody za den, z toho použije max. 5 litrů k pití a přímo k přípravě jídla. Zbytek použije k činnostem souvisejícím s přípravou jídla (mytí nádobí, mytí např. zeleniny) a na hygienu (tj. na splachování toalety, mytí a koupání), na praní, úklid aj. Prakticky všechna tato voda odejde různými cestami do domovní kanalizace. Pokud bydlíme ve městě ve standardní zástavbě, tak všechnu vodu přivedeme vodovodem a použitou/znečištěnou odvedeme do veřejné kanalizace.

Pokud „průměrný občan“ bydlí ve standardní zástavbě, má možnost šetřit vodou „jen“ při jejím používání. Co to znamená?

• pouštět vodu pomalu a jen nutné množství a po nutný čas
• o teplotu vody - i středně špinavé prádlo lze dobře vyprat ve studené vodě. Ohřev vody v pračce není ekonomický (spotřeba el.
• o moderní záchody s dvoupolohovým splachovačem spotřebují 3 a 6 litrů vody pro dokonalé spláchnutí (spotřeby bidetů nejsou známy), někdy se vyplatí instalovat doma pisoár, protože má nižší spotřebu vody na akci.
• o myčka nádobí má nižší normovanou spotřebu vody, než ve srovnání s mytím nádobí pod tekoucí vodou. Oproti mytí nádobí pod tekoucí vodou spotřebuje myčka asi pětinu vody a má o třetinu nižší provozní náklady.

Hospodaření s dešťovou vodou

Vodu ze střechy nemusíme odvádět do kanalizace, ale prostřednictvím zelené střechy ji můžeme zadržovat na pozemku, anebo jí sbírat do jímky a používat ji pro zalévání trávníku, chodníků apod., ale také pro splachování záchodů. To je celkem bezpečné a nevznikají při tom žádné hygienické problémy. Vyžaduje to však investice, především instalaci jímky. Jímka musí být podzemní, aby nezamrzla a v létě udržovala nízkou teplotu vody, a samozřejmě zatemněná, aby se v ní nemnožily řasy a pak larvy vodního hmyzu apod. Měla by mít předřazenu odkalovací část pro odstranění prachu a nečistot ze střechy, které mohou být zdrojem polutantů a bakterií (loužení střešních krytin, prach, ptáci atd.). Některé systémy odvádějí zvlášť první podíl srážky.

Recirkulace použité vody

Odpadní vodu dělíme na černou, žlutou (moč) a šedou. Šedou vodu lze po mírné úpravě použít zase ke splachování WC, bez hygienických problémů s její jakostí. Vyžaduje to jen oddělení odvodu odpadní vody z koupelny (a případně z kuchyně) od odpadu z WC, a zřízení zásobní nádrže s předřazeným sedimentačním prvkem, jejíž objem může být relativně malý odpovídající několikadenní spotřebě.

Vlastní studna

Toto je klasické řešení, v mnoha případech vyhovující, ale také s řadou problémů. Především je zde problém jakosti vody. Vodovody pro veřejnou potřebu dodávají vodu splňující evropské standardy po celý rok a jsou stále kontrolovány podle příslušných zákonů a vyhlášek. Pokud existují problémy, jsou spíše v přípojkách a domovních rozvodech. Navíc můžeme počítat s dodávkou vody i v suchých obdobích. Za to vše platíme vodné. Udržování a kontrola jakosti vody z vlastní studny je v podstatě dosti náročná činnost, tedy pokud chceme mít pitnou vodu podle legálních standardů.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

Tabulka: Spotřeba vody v ČR

tags: #znečištění #sladké #vody #příklady #a #tabulka

Oblíbené příspěvky:

• Bod Nemo: Vesmírný hřbitov
• Termíny svozu odpadu Rakovice
• Příčiny a důsledky ohrožení vodních toků
• Více o přístupech v krajinné ekologii
• Využití kompostu