Velká pacifická skvrna odpadu: Fakta a dopady

Je to obrovský pomník lidské bezohlednosti, který plave v oceánu: vrstva plastového odpadu o rozloze více než trojnásobku Francie. Velká tichomořská odpadková skvrna je mořská skládka tak obrovská, že by se do ní třikrát vešlo území Francie. Tímto nelichotivým dílem se lidstvo krutě podepsalo na světovém ekosystému.

Velká tichomořská odpadková skvrna, anglicky Great Pacific Garbage Patch (GPGP), je rozsáhlá oblast v severním Tichém oceánu. V důsledku oceánských proudů se tam nahromadily odpadky, které se dostaly do moře.

Objev a rozsah

Na plochu poprvé narazila v roce 1997 loď kormidlovaná kapitánem Charlesem Moorem, která se plavila z Havaje do Kalifornie. Mýtus o ostrově tvořeném odpadky stvořil aktivista Charles Moore, který se o něm poprvé zmínil v roce 1997. Částečně je ale založen na pravdě.

Největší hustota odpadků je ve střední části. Jde o zhruba 100 kilogramů na kilometr čtvereční. Největším z nich je subtropický gyr v severním Pacifiku. Ten pacifický leží mezi Kalifornií a Havajskými ostrovy a jeho hmotnost se odhaduje na 79 tisíc tun. Velkou část tvoří mikroplastové úlomky o šířce menší než pět milimetrů. Zahrnuje však i větší kusy plovoucího odpadu, jako jsou sítě, bóje a lahve.

Podle nejnovější studie, odpadky pokrývají přibližně 1 579 893 kilometrů čtverečních. Odpad se rozpíná na ploše o velikosti 1,6 miliónu km². To je třikrát větší plocha, než je rozloha kontinentální Francie. Dále se odhaduje, že se v oblasti nachází asi 1,8 triliónu kusů plastu (jedná se o střední bod odhadu ve škále 1,1-3,6 triliónu).

Čtěte také: Objevte přírodní krásy Velké Británie

Složení odpadu

Je to údajně shluk zbytků rybářských sítí, plastových lahví, kapslí od kávy nebo fotbalových míčů. Celková struktura skvrny je složena ze 46 % z rybářských sítí (!) a zbytek je mix neidentifikovatelných kousků včetně výše vyjmenovaných předmětů v různém stádiu rozpadu. 8 % reprezentují mikroplasty (částice o velikost 0,05-0,5 cm). Ty ovšem představují až 94 % z odhadnutého počtu kusů (1,8 triliónu). Odtud vyplývá, že fragmentace plastového odpadu v oceánech představuje obrovský problém.

Většina jsou úlomky z větších kusů, které se daly jen vzácně identifikovat. Ty, u kterých se to povedlo, se nacházely v prvotních či pozdějších fázích fragmentace, jež je iniciována slunečními paprsky, rozdíly teplot, mechanickým namáháním vln a v neposlední řadě mořskými organismy. V mnoha případech šlo o různé krabičky, lahve, víčka, balicí řemínky a pásky, pasti na úhoře - vrše, lana či rybářské sítě.

Co se týče geografického původu, identifikovat se podařilo pouze 386 věcí, které nesly štítky v devíti různých jazycích. Třetina je v japonštině, druhá třetina čínsky a ta zbývající se dělí mezi devět dalších (sestupně: korejština, angličtina, španělština, francouzština, vietnamština, němčina, portugalština, holandština, ruština).

Dopady na životní prostředí

Velká tichomořská odpadková skvrna je smrtící past pro řadu mořských zvířat. Plastový odpad v oceánech je problémem pro živočichy, kteří tam žijí, ale také pro životní prostředí a pro nás. Znečištění oceánů plasty je globální problém, který ovlivňuje nejen mořské ekosystémy, negativní dopady má také na lidstvo a životní prostředí. Plastovým odpadem je ohroženo více než 700 druhů mořských živočichů.

Nová studie popisuje, jak odpadky osídlili živočichové a rostliny, které se normálně vyskytují na pobřeží. Mezi tyto vetřelce patří krabi, asijské sasanky, mořští červi, hvězdice a houby. Schopnost pobřežních druhů přežít dlouhou dobu v otevřeném oceánu na plastech se ukázala v roce 2011, když Japonsko zasáhla cunami. Přes Tichý oceán se k pobřeží Severní Ameriky dostalo téměř 300 druhů. Mnoho z nich přežilo na provizorních plavidlech i několik let.

Čtěte také: Podnebí Velké Javořiny

„Jde o věci, které zanechali návštěvníci pláží. Rovněž se jedná o předměty, které se z přímořských oblastí dostanou do vody od lidských obydlí během bouřek, kdy je do moře zavleče dešťová voda. „Například mořské želvy často zaměňují plastové sáčky za jejich oblíbenou potravu. Ohroženi jsou tuleni i další mořští savci. Mohou se zamotat do opuštěných plastových rybářských sítí, ve kterých pak zahynou.

Potíže přicházejí ve chvíli, kdy se odpadky začínají rozkládat na mikroskopické částečky, které vážou toxiny. Ryby je potom mohou spolknout společně s potravou. Cyklus se uzavře ve chvíli, kdy si takovou rybu dáte v restauraci. To, co člověk způsobil, se mu vrátí.

Mikroplasty: Neviditelné nebezpečí

Mikroplasty jsou poslední dobou čím dál častěji zmiňovaným termínem. Jsou o to nebezpečnější, o co jsou menší - tyto malé plastové částice jsou menší než 5 milimetrů! Jsou tak malé, že je konzumují mořští živočichové, čímž se dostávají do potravního řetězce.

Mikroplasty se dnes nacházejí nejen v mořských plodech, ale i v pitné vodě, v tkáních živočichů i lidí a i ve vzduchu. Jsou tak drobné a lehké, že mohou být přenášeny vzduchem a dostat se i do oblastí, kde je přítomnost plastových produktů nulová. Mikroplasty jsou všude - a dostávají se i do lidského těla!

Globální problém vyžaduje globální řešení

Program OSN pro životní prostředí (UNEP) shrnul, že se na světě ročně vyrobí kolem 500 milionů tun plastu. „Celosvětově se recykluje pouze asi devět procent plastového odpadu. Plastový odpad je tedy problém, který nezná hranice. Ať už mají země přímý přístup k mořím, nebo ne, mohou přispět ke globálnímu řešení prostřednictvím udržitelnějšího zacházení s plasty, recyklací plastového odpadu i používáním alternativních materiálů a postupů.

Čtěte také: Fakta a příběhy o Matce Přírodě

Přestože vnitrozemské státy nemají přímý přístup k oceánům, plastový odpad z jejich území může do moří doputovat řekami. Jejich aktivity tedy mohou mít nepřímý, ale významný vliv na znečištění oceánů. Mezi hlavní toky, které celosvětově přispívají k znečištění světových oceánů plastem, patří řeka Mekong. V Evropě drží toto neslavné prvenství řeka Dunaj, která přinese do moře cca 1 500 tun plastu ročně!

Co můžeme dělat?

Situaci tedy může zlepšit vhodnější nakládání s odpady. Sem přijíždí dobrovolníci z celého světa, aby čistili pláže od odpadků a také učili místní jak s odpady nakládat. Je tedy zřejmé, že předcházení používání plastů a třídění těch použitých je v každém případě klíčové, a to i tehdy, když moře nemáme!

Budeme pít vodu z opakovaně použitelné kovové láhve, nebo z jednorázové petky? Budu si nosit obědy v jídlonosičích, nebo v polystyrenových krabičkách? Dám si kafe do opakovaně použitelného termohrnku, nebo do jednorázového plastového kelímku? A sváču si zabalím do igeliťáku, který pak vyhodím, nebo do krabičky, kterou umyju a použiji znovu? Každý krok směrem k udržitelnosti se počítá, u plastů obzvlášť…

The Ocean Cleanup dokončil první prototyp čisticího systému a v následujících týdnech se jej chystá dopravit ze San Franciska do postižené oblasti. Společnost je ryze neziskový projekt, který je zcela závislý na sponzorských darech. Pokud byste rádi sami pomohli, jde to buď finančně přímo na jejich stránkách (theoceancleanup.com), anebo i profesionálně.

Fakta v číslech

Následující tabulka shrnuje klíčová fakta a čísla o Velké pacifické skvrně odpadu:

tags: #velka #pacificka #skvrna #odpadu #fakta

Oblíbené příspěvky:

• Ekologická katastrofa v pohádkách
• Motýli České republiky
• Možnosti řešení znečištění půdy těžbou
• Historie Tereziánské emise
• Přírodní bohatství Burundi