Kontroverze kolem činnosti ČIŽP a ochrana přírody: Případ otakárka fenyklového

V posledních letech jsme byli svědky několika případů, ve kterých se Policie ČR ve spolupráci s Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP) zaměřila na sbírkotvornou činnost amatérských entomologů ve vztahu k doslovnému naplňování zákona. Konkrétně se cílem jejich kontrol a tvrdých postihů staly zvláště chráněné druhy (ZCHD) živočichů dle přílohy III k vyhlášce č. 395/1992 Sb.

Zpočátku se zdálo, že se tyto složky snaží trestat jen komerční sběratele hmyzu, ilegální chovatele a překupníky. Postihováni však začali být i entomologové, kteří mají jednotlivé kusy ZCHD ve svých sbírkách jako dokladové exempláře, které často ani nesbírali jejich současní držitelé, jsou desítky let staré a není s nimi nijak komerčně nakládáno. Absurdita jednotlivých případů se navíc dramaticky stupňuje.

Příběh Ondřeje a otakárka fenyklového

V posledních dnech rezonuje v entomologické komunitě další absurdní příběh z oblasti „kriminalizace“ sběru hmyzu. K situaci došlo letos v červnu, ale celý příběh začíná už mnohem dříve. Ondřej Čechlovský z Chrudimi již v útlém mládí začíná objevovat krásy přírody kolem sebe a v předškolním věku nalezne spolu se svojí maminkou housenku otakárka fenyklového (Papilio machaon), kterou se rozhodnou dochovat do dospělého motýla u sebe doma, aby mohli pozorovat neuvěřitelný proces hmyzí proměny zblízka.

„Maminka jednou přinesla domů ze záhonu mrkví housenku otakárka fenyklového a pochlubila se, že sama v dětském věku dokázala podobnou housenku odchovat, takže z ní byl nakonec krásný barevný motýl. Posouváme se o několik let dopředu, kdy současný septimán Gymnázia Josefa Ressela v Chrudimi je místním deníkem - Chrudimský deník.cz - požádán o rozhovor kvůli svým aktivitám (více viz níže). V rámci rozhovoru se jej redaktor zeptal, jak se dostal ke sběru hmyzu a chovu motýlů. Ondřej si vzpomněl na klukovská léta a popsal redaktorovi vzpomínku na odchování první housenky zmíněné v úvodu našeho článku.

Jak sám popsal, chtěl dospělého motýla vypustit zpět do přírody, ale neměl s chovem žádné zkušenosti a nenechal kuklu přezimovat v chladnějších podmínkách, což způsobilo líhnutí dospělce uprostřed zimy. Bionomie otakárka fenyklového je jasná, motýl by po vypuštění prakticky ihned zahynul a jara by se stejně nedožil. Na radu zkušenějšího entomologa otakárka usmrtil a vypreparoval, aby si tak alespoň uschoval vzpomínku na své začátky a tím započala jeho entomologická dráha.

Čtěte také: Aktivity sdružení pro přírodu

Postupně Ondřej rozšiřoval sbírku motýlů a prohluboval své znalosti jejich chovu. Díky svým rozsáhlým aktivitám dokázal dokonce vybrat 16 000 Kč pro svoje gymnázium za pomoci organizování výměnného dne hmyzu, což je nejen v rámci ČR běžná akce, na které se entomologové setkávají a vyměňují si nejen své zkušenosti, ale i nasbírané exempláře hmyzu. Peníze z loňského prvního ročníku věnoval gymnáziu na zlepšení internetového připojení v budově. Z letošního ročníku chtěl peníze věnovat na maturitní ples, který Ondřeje a jeho spolužáky čeká příští rok. Nutno podotknout, že peníze jsou na těchto akcích generovány z prodeje vstupenek a z pronájmu stolů pro entomology, kteří si vyměňují či prodávají živý nebo preparovaný hmyz, ale také různé pomůcky včetně literatury, nikoliv z prodeje vlastního hmyzu, jak by se mohlo jevit z nevhodného nadpisu článku v rozhovoru pro chrudimský deník. A že nějaké čtenáře článek opravdu přilákal se ukázalo o zhruba dva měsíce později.

Zásah ČIŽP

Dne 19. června do budovy školy nakráčeli inspektoři ČIŽP. Před zraky studentů i vyučujících si Ondřeje vzali do ředitelny a velice dlouho jej zde vyslýchali.

V čem je zakopaný pes? Oba druhy otakárků totiž najdeme na seznamu zvláštně chráněných druhů rostlin a živočichů uvedeném ve vyhlášce č. 395/1992 Sb., která je součástí zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. Ten malý Ondřej porušil. Tuto skutečnost nechceme rozporovat. Zákony České republiky jsou dané a nevědomost neomlouvá. Avšak vzhledem k jeho věku, ve kterém se obou přečinů dopustil, je jasné, že zákon porušil nevědomky, a navíc za svůj čin nebyl vzhledem ke své nezletilosti ani právně odpovědný. Nicméně, tyto skutečnosti evidentně inspektory ČIŽP nezajímaly.

Během dlouhého výslechu Ondřeje donutili, pod pohrůžkami statisícové pokuty, se přiznat k držení dvou jedinců ZCHD, za což mu na konci vítězoslavně udělili blokovou pokutu ve výši 1500 Kč. Dané exempláře student musel inspektorům následující den odevzdat, jelikož mu bylo sděleno, že propadají státu. Vzhledem k některým výhrůžkám inspektorů se Ondřej z obav před další šikanou a postihy rozhodl zrušit letošní ročník výměnného dne hmyzu a setkání entomologů, který se měl konat 24. června.

Otázky a kontroverze

Nejen entomologové se teď ptají, jestli je takové jednání skutečně to, co by měli inspektoři ČIŽP vykonávat. Celá záležitost má navíc hned několik rovin. Ano, Ondřej porušil zákon, nicméně jako nezletilý. Je opravdu nutné pokutovat mladé a nadšené entomology za držení dvou kusů motýlů, ke kterým přišli jako malí kluci? Kolik lidí v republice má doma exemplář roháče obecného (Lucanus cervus), kterého našli mrtvého na lesní cestě? Kolik lidí si z dovolené přivezlo torzo nosorožíka kapucínka (Oryctes nasicornis)? Kolik lidí má na zdi krabici motýlů po dědečkovi, ve které je s největší pravděpodobností právě otakárek fenyklový?

Čtěte také: Historie organizace SPP ČR

Je opravdu v pořádku, aby inspektoři ČIŽP přijeli do školy bez ohlášení a vytáhli žáka z výuky do ředitelny, kde ho několik hodin vyslýchali a vyhrožovali mu? Je v pořádku uložit studentovi pokutu, když mohli celou záležitost řešit domluvou? Krásně to kontrastuje například s nedávným případem upytlačeného rysa ostrovida. I když se uložená pokuta panu Bohumilovi M. ve výši 90 000 Kč může jevit oproti 1500 Kč pro studenta Ondřeje jako odpovídající, pan Bohumil M. je velice dobře situovaný podnikatel, pro kterého je daný obnos zcela marginální částkou ve srovnání se studentem střední školy. Zároveň společenská nebezpečnost pytláctví velkých šelem za použití střelné zbraně je naprosto nesouměřitelná s odchycením jednoho otakárka fenyklového. Celkový počet rysů v ČR odpovídá zhruba počtu otakárků na jedné větší louce. Navíc je zjevné, že pan Bohumil M.

Laická veřejnost má v sobě bohužel dlouhodobě zafixováno, že pokud chceme chránit vybrané druhy organismů, musíme chránit jednotlivé jedince, což však neplatí vždycky. Takovýto postup se dnes skutečně vyplácí třeba u obratlovců, především pak těch velkých, jejichž rozmnožovací schopnosti jsou velmi limitované a každý exemplář se tzv. počítá. I proto jsou některé druhy nosorožců, slonů či velkých kočkovitých šelem chráněni místními rangery s puškami v ruce, kteří brání poslední žijící velikány před pytláky. Oproti tomu bezobratlí, včetně hmyzu, mají rozmnožovací schopnosti většinou na úplně jiné úrovni. Samičky za svůj život častokrát kladou desítky, stovky a někdy i tisíce vajíček.

Ochrana těchto živočichů by neměla spočívat v ochraně jednotlivých exemplářů nebo pokutování studentů za držení dvou motýlů. Zásadní je v tomto případě ochrana biotopů, ve kterých se dané druhy vyskytují. Veřejnost si toto ne vždy plně uvědomuje a bohužel ani inspektora ČIŽP mávajícího pokutovým bločkem nelze srovnávat s rangerem a puškou.

Dostáváme se tak do doby, kdy se nadšenci do přírody bojí vzít domů uhynulého roháče, aby ho ukázali dětem, ale většině už nevadí, že někdo směle vyfrézuje na dané lokalitě všechny pařezy, čímž kompletně zničí místo jeho výskytu, a tudíž i celou populaci (stovky jedinců) tohoto brouka. ... a tohle je z pohledu úředníka zcela v pořádku.

Aktuální stav a diskuse o ochraně hmyzu

Dnes je navíc zcela zřejmé, že entomologové nemohou za vyhubení hmyzích druhů, které vymizely například z území ČR. Ani pravidelné odebírání jedinců do sbírek se nedá porovnat s počtem usmrcených kusů automobilovou dopravou, podrážkami od bot či zcela přirozenou regulací populací hmyzu díky různorodým hmyzožravcům z řad ptáků, obojživelníků, plazů a savců.

Čtěte také: Občanské sdružení

Nesmyslnost ochrany jedince na základě existujícího seznamu ZCHD je již řadu let diskutována mezi odborníky a je snahou celé znění zákona upravit. Nyní probíhají odborná jednání, na jejichž podkladě by měla být změněna koncepce druhové ochrany v ČR a zároveň by měl být aktualizován seznam ZCHD, který je starý desítky let a už vůbec neodpovídá aktuálnímu stavu naší přírody. Mimochodem, v připravovaném návrhu již není ani jeden z našich otakárků.

Otakárek fenyklový je poměrně běžný obyvatel intravilánů, tedy měst a obcí. Je jedním z mála druhů denních motýlů, které u nás nejsou ohroženy, proto nebyl zařazen ani do červeného seznamu ohrožených druhů (Hejda et al. 2017). Otakárek ovocný v tomto seznamu sice figuruje, ale jeho početnost narůstá (opět jeden z mála denních motýlů, kteří mají to štěstí), takže je zařazen v nejnižší kategorii jako téměř ohrožený.

ČIŽP - zbytečná a škodlivá?

V podstatě denně nám před očima mizí cenné biotopy, které skýtají domov pro stovky a tisíce druhů hmyzu. Nejednou se jedná o krok na hraně či za hranou zákona, ale ČIŽP v těchto případech reaguje velmi pomalu nebo vůbec. Vzpomeňte si na případ otravy řeky Bečvy, který se táhne již řadu let a dosud není spolehlivě vyřešen. Dalším pěkným případem je faktické vyhubení jasoně dymnivkového (Parnassius mnemosyne), zvláště chráněného druhu motýla, díky nevhodnému a neohleduplnému hospodaření Lesů České republiky v oboře Bulhary na území CHKO Pálava. Česká společnost entomologická v dané věci musela dokonce podat trestní oznámení, jelikož ČIŽP celou záležitost několik let ignorovala a svým jednáním tak přispěla k vyhubení jasoňů.

Na velké vlastníky a firmy si evidentně ČIŽP netroufá a kauzy raději zametá pod koberec, než aby šla do střetu s „velkými hráči“. Smlsnout si však na jednotlivcích jí problém nedělá.

Řada odborníků i ochránců přírody se již několik let ptá, zda tuto z pohledu ochrany přírody zcela zbytečnou či dokonce přímo škodlivou organizaci potřebujeme? Zřejmě je na čase, aby v rámci fungování ČIŽP došlo k zásadním změnám a tato instituce začala vykonávat činnost, kvůli které byla kdysi založena.

Jednání ČIŽP bylo zcela legitimní ve smyslu striktního výkladu daného zákona. Nicméně, je ve světle výše popsaných informací takovýto postup v pořádku? Z našeho pohledu na věc jde o zcela amorální byrokratický přístup, který nemá nic společného s ochranou přírody a hmyzu jako takového. Naopak, z pohledu budoucnosti ochrany přírody a entomologie jako oboru je daný případ vysoce škodlivý.

Poznatky entomologů jsou nezbytným předpokladem k následné ochraně biotopů. V současné situaci mnoho amatérských entomologů z obav před postihem přestává spolupracovat s organizacemi, které se ochranou přírody zabývají, a nesdílí s nimi nadále informace k ochraně hmyzu klíčové. Řada z nich se také rozhodla rezignovat na publikování svých nálezů ve vědeckých pracích. Tento „hon na čarodějnice“ navíc vrhá špatné světlo na celou entomologickou komunitu. Mladí lidé se rozhodně nezačnou zajímat o hmyz, když v očích veřejnosti začíná převládat pohled, že jde o kriminální činnost. Tento trend může mít vysoce neblahé následky, které pravděpodobně plně pocítíme až za několik let.

Tímto článkem chceme širokou veřejnost informovat o dalším vyhroceném postupu ze strany ČIŽP.

Dominik Vondráček a David Sommer

Dominik Vondráček je absolventem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 2016 působí jako vědecký pracovník na Entomologickém oddělení Národního muzea. David Sommer je doktorským studentem a zaměstnancem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a zároveň doktorským studentem Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze.

tags: #papilio #sdruzeni #pro #ochranu #prirody #co

Oblíbené příspěvky:

• Ekologické pěstování pohanky
• Fond ohrožených dětí Klokánek Teplice
• Klíčové strategie EU pro snížení emisí
• Zajímavosti o kapce vody
• Eternit: Ohrožení vody a správná likvidace