Pařížská dohoda o změně klimatu: Vysvětlení

Pařížská dohoda je právně závazná mezinárodní smlouva. Představitelé států Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu dosáhli 12. Dohoda zahrnuje závazky všech zemí snižovat emise a společným úsilím se přizpůsobovat dopadům změny klimatu. Vyzývá státy, aby své závazky postupně posilovaly na základě vlastních specifik a možností.

Necelý rok po svém dojednání získala Pařížská klimatická dohoda status mezinárodně platné smlouvy. Vstoupila v platnost 4. listopadu 2016. Mnozí to považují za přelomový okamžik ve skutečně globálním úsilí zmírnit dopady klimatické změny a naléhají přitom, aby státy se stejnou rychlostí, jakou dohodu ratifikovaly, nyní začaly plnit její hlavní body.

Historie a význam dohody

Podpis Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu UNFCCC (UN Framework for Cooperation in the Climate Change) v roce 1992 byl prvním krokem k mezinárodní spolupráci v oblasti boje se změnou klimatu. Záchrana mezinárodního klimatického režimu po krachu jednání na summitu v Kodani vyžadovala zásadní změnu. Měl-li se svět dočkat nové globální dohody o změně klimatu, bylo třeba změnit „hru“ a vytvořit pro ni nová pravidla.

Dohoda vymezila cíl omezit průměrné globální oteplování na hodnotu výrazně pod hranicí 2,0 °C ve srovnání s obdobím před průmyslovou revolucí a usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil 1,5 °C. Dohoda také přináší významnou změnu v tom, že ke snižování skleníkových plynů mají povinnost se zavázat nejen rozvinuté země, jako tomu bylo doposud, ale i rozvojové země.

Dne 20. ledna 2025 oznámily USA, že od dohody odstupují. Odstoupení vstopupí vb platnost po 12 měsících, tedy 20. ledna 2026.

Čtěte také: Co je Pařížská dohoda?

Principy Pařížské dohody

Úmluva je založena na čtyřech hlavních principech:

• Na principu mezigenerační spravedlnosti, který říká, že je nutné klimatických systém chránit i pro příští generace.
• Na principu společné, ale diferenciované odpovědnosti, který říká, že ekonomicky vyspělé země nesou hlavní odpovědnost za tvorbu emisí skleníkových plynů a mají povinnost pomoci rozvojovým zemím s potíráním změny klimatu.
• Na principu ochrany nejzranitelnějších zemí vůči dopadům změny klimatu.
• Na principu tzv. předběžné opatrnosti.

Závazky a cíle

Pařížská dohoda funguje v pětiletých cyklech stále ambicióznějších klimatických cílů a opatření jednotlivých států. Dohoda nabádá jednotlivé země, aby přetransformovaly zamýšlené INDCs ve skutečné národní příspěvky (tzv. NDCs) a zakomponovaly je do svých klimatických strategií a akčních plánů týkajících se mitigačních a rovněž i adaptačních opatření. Každá země má každých pět let předložit aktualizovaný národní klimatický plán, tzv. Přitom je nutné, aby nově představené závazky byly vždy radikálnější než jejich předchozí verze. Již v roce 2018 dojde k první „inventuře“ NDCs a státy budou muset za tímto účelem připravit hodnotící zprávy.

V roce 2023 skončilo na konferenci COP28 první globální hodnocení pokroku s rozhodnutím o urychlení opatření napříč všemi oblastmi - mitigace, adaptace a financování - do roku 2030. Pro lepší rámování úsilí o dosažení dlouhodobého cíle dohoda vybízí státy k vypracování a předložení dlouhodobých strategií.

Dohoda představuje stabilní rámec, který povede globální úsilí v příštích desetiletích. Je mapou pro přechod do světa s nulovými čistými emisemi.

Národní příspěvky (NDC)

Velká většina států sdružená v rámci UNFCCC stihla ještě před Pařížskou konferencí návrhy zamýšlených národních příspěvků - tzv. INDCs (Intended Nationally Determined Contributions) - odevzdat. „Vlády se probudily a pochopily, že tento proces je v jejich národním zájmu,“ přiblížila situaci Christiana Figueresová, dnes již bývalá generální tajemnice Rámcové úmluvy OSN o změnách klimatu. „Už samotná příprava těchto návrhů významně posunula dopředu národní klimatické politiky,“ ocenil význam INDCs klimatický expert Niklas Höhne z Wageningen University.

Čtěte také: Výzvy Pařížské dohody

Financování

Součástí pařížské dohody je pokračující závazek rozvinutých států poskytovat finanční pomoc na snižování emisí a adaptační opatření v rozvojových státech. Český příspěvek do tohoto fondu do roku 2018 představuje 110 milionů korun a dalších 40 milionů korun na přípravu projektů. Studie z časopisu Nature uvádí, že v půlce století můžou být na světě až stovky miliónů lidí vyhnaných z domovů kvůli změně klimatu. Z toho vyplývá, že význam rozvojové spolupráce bude narůstat.

Pařížská dohoda a Česká republika

V sídle OSN v New Yorku podepsaly 22. dubna 2016 zástupci 175 zemí novu klimatickou dohodu dojednanou v závěru loňského roku v Paříži. Jak ale nová dohoda ovlivní klimatickou a energetickou politiku České republiky? Na to alespoň částečně odpovídá leták Jak ovlivní pařížská dohoda českou politiku? vydaný Klimatickou koalicí.

Jménem České republiky byla Dohoda podepsána v New Yorku dne 22. S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů, depozitáře Dohody, dne 5. Pro Českou republiku vstupuje v platnost podle odstavce 3 téhož článku dne 4.

Česká republika se společně s EU a jejími členskými státy zavázala snížit emise skleníkových plynů o 40 % do roku 2030 v porovnání s rokem 1990. „Již v roce 2014 jsme dosáhli snížení emisí skleníkových plynů o 37 % v porovnání s rokem 1990, takže o naplnění cílů nemusíme mít obavy. To ale neznamená, že bychom se neměli snažit o další úspory emisí skleníkových plynů, zvláště když změna přístupu přináší mnohé ekonomické úspory a posiluje ochranu životního prostředí,“ upozorňuje ministr Brabec.

Všechny státy musí dle Dohody rovněž připravit dlouhodobé strategie nízko-emisního rozvoje a strategie pro adaptaci vůči negativním dopadům změny klimatu. Ministerstvo životního prostředí v letošním roce předložilo vládě Politiku ochrany klimatu v ČR. Ta nyní prochází procesem posouzení vlivů koncepce na životní prostředí (SEA) a na vládu se k finálnímu schválení dostane v březnu 2017.

Čtěte také: Dopady Pařížské dohody

V rámci Politiky ochrany klimatu z roku 2017 si Česko stanovilo cíl dosáhnout snížení emisí skleníkových plynů o 32 Mt do roku 2020 (a o 44 Mt do roku 2030) v porovnání s rokem 2005. V roce 2022 Česko ve srovnání s rokem 2005 dosahovalo snížení o přibližně 33 Mt (bez zahrnutí sektoru LULUCF). V porovnání s rokem 1990 klesly české emise skleníkových plynů do roku 2022 přibližně o 1/3, nicméně z velké části se tak událo zejména díky opouštění těžkého průmyslu v 90.

Zelená dohoda pro Evropu

EU pod vlivem závěrů Zvláštní zprávy Mezivládního panelu pro klimatickou změnu z roku 2018, že i při naplňování závazků Pařížské dohody přesáhne průměrné globální oteplení na konci století 2 °C, přijala evropský právní rámec pro klima (tzv. klimatický zákon) s cílem dosáhnout uhlíkové neutrality k roku 2050. Zelená dohoda pro Evropu představuje strategii EU pro dosažení klimatické neutrality do roku 2050. EU samotná je k roku 2021 producentem 7,3 % globálních skleníkových plynů a uvědomuje si, že její závazek k celkovému snížení a zastavení globálního oteplování nestačí.

EU si na cestě ke klimatické neutralitě do roku 2050, tedy cíli Zelené dohody, stanovila průběžný cíl, a to dosáhnout do roku 2030 55% snížení emisí skleníkových plynů oproti roku 1990. Naplnění tohoto cíle by měla podpořit opatření navržená v balíčku Fit for 55.

Globální hodnocení a další kroky

Konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran této dohody bude pravidelně vyhodnocovat provádění této dohody, aby zhodnotila kolektivní pokrok v plnění účelu této dohody a jejích dlouhodobých cílů (tato činnost je v této dohodě označována jako „globální hodnocení”).

V roce 2023 skončilo na konferenci COP28 první globální hodnocení pokroku s rozhodnutím o urychlení opatření napříč všemi oblastmi - mitigace, adaptace a financování - do roku 2030. Pro lepší rámování úsilí o dosažení dlouhodobého cíle dohoda vybízí státy k vypracování a předložení dlouhodobých strategií.

tags: #Pařížská #dohoda #o #změně #klimatu #vysvětlení

Oblíbené příspěvky:

• Jak nahradit PP a PE fólie
• Jihomoravské lokace ve filmech
• Recenze odpadkových košů
• Princip 3D projekce plazmové emise
• Pěstování jitrocele kopinatého