Téma globálního oteplování planety v souvislosti s koncentrací skleníkových plynů bylo už v roce 1992 zarámováno úmluvou OSN o změně klimatu. Od té doby se konají klimatické summity, které se snaží dosáhnout závazné dohody o omezení emisí skleníkových plynů natolik, aby teplota na Zemi nestoupla do konce století o více než dva stupně Celsia.
Historie Klimatických Summitů
Organizace spojených národů (OSN) pořádá již téměř tři desetiletí klimatické summity COP, v celém anglickém znění „Conference of the Parties“, tedy „Konference stran“, které podepsaly Rámcovou úmluvou OSN o změně klimatu. Historie klimatických summitů sahá do roku 1992, kdy se první konference tohoto typu konala v Rio de Janeiru, která vstoupila do historie pod názvem Summit Země.
Tehdy byla přijata úmluva, známá jako Rámcová úmluva OSN o změně klimatu. Ta měla za cíl přijímat opatření, která budou stabilizovat atmosférické koncentrace skleníkových plynů. Hlavním cílem každoročních klimatických summitů je rekapitulace toho, jak se Rámcová úmluva v jednotlivých zemích implementuje.
První klimatický summit (oficiální název Conference of Parties - COP, Konference smluvních stran), jak je známe dnes, se konal v roce 1995 v Berlíně. Výsledkem berlínského summitu bylo přijetí tzv. „Berlínského mandátu“, který stanovoval cíle, jdoucí za rok 2000. 11. klimatický summit (COP11) z roku 1997 se tak stal známý díky podpisu tzv. „Kjótského protokolu“, který vymezil cíle pro redukci emisí skleníkových plynů vždy ve vztahu k roku 1990.
Přitom do poslední chvíle nebylo vůbec jisté, zda bude Kjótský protokol podepsán. Evropská unie předložila poměrně radikální návrh, podle něhož mělo dojít k redukci emisí skleníkových plynů do roku 2010 o 15 % v porovnání s rokem 1990. Proti tomuto návrhu se stavěla celá řada zemí OECD a ropného kartelu OPEC.
Čtěte také: Klimatický summit v Paříži
Pařížský Klimatický Summit 2015
Patnáctý klimatický summit, který se konal v roce 2009 v Kodani, měl ambici podepsat závazný mezinárodní dokument, který by nahradil Kjótský protokol po roce 2012. Další klimatické summity se v zásadě opakovaně snažily najít shodu na závazné dohodě zúčastněných zemí o snižování emisí skleníkových plynů. To se doposud nepodařilo. A tak po 20 letech jednání má být pařížský klimatický summit tím, na kterém se to konečně povede.Letošní klimatický summit se uskuteční v Paříži, začne v pondělí a potrvá do 11. prosince. Klimatický summit se letos bude konat od 30. listopadu do 11. prosince v Paříži. Bude to již 21. ročník. Hlavním cílem summitu má být dosažení všeobecné a závazné shody všech států světa na společném postupu v otázkách klimatu.
Minutou ticha za oběti pařížských atentátů začala v Paříži za mimořádně přísných bezpečnostních opatření konference OSN o klimatických změnách. Měla by z ní vzejít nová dohoda o snižování emisí skleníkových plynů. Slavnostního úvodního dne se účastní 147 šéfů států a vlád, celkem bude na dvoutýdenní konferenci zastoupeno 195 zemí. Francouzský prezident Francois Hollande na úvod summitu řekl, že lidé si s konferencí spojují naději, kterou státníci nemají právo zklamat.
„Na této klimatické konferenci je v sázce mír… Boj proti terorismu a boj proti klimatickým změnám jsou dvě největší globální výzvy, jimž musíme čelit,“ řekl v úvodním projevu Francois Hollande. Podle něj nejde nyní o nic menšího než o budoucnost celé planety. „V několika dnech budeme rozhodovat o celých následujících staletích,“ zdůraznil.
„Abychom vyřešili klimatickou krizi, nebudou už stačit dobrá předsevzetí a zbožná přání. Jsme blízko bodu zlomu. Paříž musí být začátkem dalekosáhlé změny. Nemůžeme již považovat přírodu za nevyčerpatelný zdroj,“ prohlásil dále francouzský prezident, podle něhož si lidé s pařížskou konferencí spojují naději, kterou státníci nemají právo zklamat.
Projevy Klíčových Politiků
Země světa musí ukázat své odhodlání bojovat se změnami klimatu, protože jsou odpovědné za budoucnost planety a za to, jak budou žít následující generace, řekl v projevu americký prezident Barack Obama. Spojené státy si podle něj jsou vědomy toho, že velký díl zodpovědnosti za úspěch jednání nesou na svých bedrech. „Jsme první generace, která vážně pociťuje důsledky změn klimatu, a poslední, která ještě může běh událostí citelně ovlivnit,“ řekl v emotivním projevu.
Čtěte také: Vysvětlení klimatického optima
Čínský prezident Si Ťin-pching ve svém projevu řekl, že jednotlivé země musí dostat možnost, aby si v boji s klimatickými změnami zvolily vlastní cestu. Vyzval všechny země, aby přijaly větší odpovědnost, a zdůraznil, že závazky na snižování emisí skleníkových plynů musí být rozděleny spravedlivě. Podle německé kancléřky Angely Merkelové je třeba kontrolovat země, zda plní své sliby ohledně snižování emisí. Ruský prezident Vladimir Putin vyzval k přijetí závazné dohody, Rusko prý dělá v této oblasti hodně. Indický premiér Naréndra Módí zase vyjádřil rovnou názor, že by rozvinuté země měly přijmout větší zodpovědnost a rozvojové státy by měly dostat „právo na rozvoj“.
Za Českou republiku vystoupil premiér Bohuslav Sobotka. Změna klimatu podle něj není jen záležitostí životního prostředí, ale ohrožuje i naši národní bezpečnost i ekonomickou prosperitu, má negativní dopady na boj proti chudobě i na potravinové zabezpečení. Je také jednou z příčin migrace. Součástí nové smlouvy, která zajistí, že nárůst průměrné globální teploty nepřekročí dva stupně Celsia ve srovnání s předindustriální úrovní, musí být podle Sobotky všechny ekonomiky, jak rozvinuté, tak rozvojové. „Pouze taková univerzální účast v rámci nové smlouvy může zajistit skutečnou změnu současných rostoucích trendů emisí skleníkových plynů, přispívajících ke změně klimatu,“ zdůraznil český premiér.
Cíle a Výzvy Pařížské Dohody
Hlavním úkolem konference COP21 je dokončit dohodu obsahující takové závazky ohledně snižování emisí skleníkových plynů, které by umožnily udržet nebezpečné globální oteplování do dvou stupňů oproti průměrné teplotě v předindustriální době. Zatím není jisté, zda se to podaří. Nová dohoda má od roku 2020 nahradit končící Kjótský protokol, jenž jako první stanovil závazné cíle redukce emisí skleníkových plynů pro průmyslové země.
Všechny dosavadní klimatické summity však narážely na jediné: neochotu některých zemí vzdát se své ekonomické prosperity, případně neochotu svou prosperitu zpomalit. Existuje mnoho studií, které ukazují, že náklady na boj proti klimatickým změnám jsou příliš vysoké, a že nemá smysl obětovat ekonomický rozvoj, neboť globálnímu oteplení již nelze zabránit, ale v lepším případě pouze o několik let oddálit.
Alok Sharma, britský ministr, který jednáním bude předsedat, pro britský list Guardian uvedl, že nezdar summitu by byl katastrofa. „Nenapadá mě pro to jiné slovo. Vidíme na denní bázi, co se děje napříč světem. Pouhé naplňování Pařížské dohody povede ke zvýšení před-industriální teploty o 3 °C do roku 2100. Pokud se bude lidstvo chovat jako dosud, teplota bude stále narůstat, a to vyústí v záplavy, požáry, extrémní počasí a ztrátu živočišných druhů.
Čtěte také: Klíč k udržitelné budoucnosti
Aktualizace Národních Závazků
V rámci Pařížské dohody každá země souhlasila s tím, že bude aktualizovat své „NDC“ (Nationally Determined Contribution), což je něco na způsob národních závazků. V rámci těchto národních plánů si jednotlivé země stanovují cíle na snížení svých emisí a cesty, jak jich dosáhnout. Tyto cíle mají být pak aktualizovány každých pět let, které poprvé uplynuly v roce 2020. Na konferenci mají státy vůbec poprvé své nové národní plány představit. Ty pařížské se z dnešního pohledu ukazují jako příliš slabé a dosažení cíle nezajistí.
Finanční a Technologická Podpora
Dalším předmětem vyjednávání má být obnova přírodních stanovišť a snaha o ochranu komunit nejvíce zranitelných globálním oteplováním. Stejně tak je nutné, aby rozvinuté země finančně pomohly chudším a rozvojových zemím.
USA, Kanada a devět evropských zemí včetně Německa a Británie vytvořily fond, z něhož budou moci čerpat finanční prostředky rozvojové země postižené důsledky klimatických změn. Je v něm zatím zhruba 250 milionů dolarů (asi 6,3 miliardy korun), jež mohou získat chudší státy třeba v případě, že je poškodí dlouhodobá sucha či stoupající hladina oceánu.
Třicítka velkých jmen světového byznysu se zase zapojila do takzvané Průlomové energetické koalice (Breakthrough Energy Coalition). Její členové, včetně zakladatele Microsoftu Billa Gatese nebo třeba šéfa Amazonu Jeffa Bezose, bývalého předsedy indického konglomerátu Tata Ratana Taty a jihoafrického důlního magnáta Patrice Motsepeho, chtějí poskytnout peníze na inovace v energetickém sektoru. Právě soukromý kapitál je totiž podle nich jediný způsob, jak mohou menší firmy uspět s novým konceptem čistých technologií a dostat jej úspěšně na trh.
Spolupráce Mezi USA a Čínou
Spolupráce Spojených států a Číny je ve snaze zpomalit globální oteplování planety klíčová, a oba státy proto navzdory rozporům v jiných oblastech musí najít společnou řeč ohledně snižování emisí, řekl po setkání se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem na okraj summitu americký prezident Barack Obama. „Naše vedoucí pozice v této věci je naprosto nezbytná,“ řekl Obama v souvislosti s bojem s klimatickými změnami.
Bezpečnostní Opatření a Další Události
Pařížská konference se koná za ještě přísnějších bezpečnostních opatřeních, než je u podobných akcí obvyklé. Důvodem jsou teroristické útoky ve francouzské metropoli z 13. listopadu. Francouzské úřady povolaly na zajištění bezpečnosti konference téměř 11 000 příslušníků pořádkových sil. Paříž je v důsledku konference na předměstí Le Bourget částečně ochromena.
tags: #pařížský #klimatický #summit #co #to #je
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]