Pařížský klimatický summit: Dohoda o emisích a závazky států

Minutou ticha za oběti pařížských atentátů začala v Paříži za mimořádně přísných bezpečnostních opatření konference OSN o klimatických změnách. Měla by z ní vzejít nová dohoda o snižování emisí skleníkových plynů. Slavnostního úvodního dne se účastnilo 151 šéfů států a vlád, celkem bude na dvoutýdenní konferenci zastoupeno 195 zemí.

Francouzský prezident Francois Hollande na úvod summitu řekl, že lidé si s konferencí spojují naději, kterou státníci nemají právo zklamat. „Na této klimatické konferenci je v sázce mír… Boj proti terorismu a boj proti klimatickým změnám jsou dvě největší globální výzvy, jimž musíme čelit,“ řekl v úvodním projevu Francois Hollande. Podle něj nejde nyní o nic menšího než o budoucnost celé planety. „V několika dnech budeme rozhodovat o celých následujících staletích,“ zdůraznil.

„Abychom vyřešili klimatickou krizi, nebudou už stačit dobrá předsevzetí a zbožná přání. Jsme blízko bodu zlomu. Paříž musí být začátkem dalekosáhlé změny. Nemůžeme již považovat přírodu za nevyčerpatelný zdroj,“ prohlásil dále francouzský prezident, podle něhož si lidé s pařížskou konferencí spojují naději, kterou státníci nemají právo zklamat.

Žádná země a žádná oblast není před důsledky změny klimatu chráněna, řekl francouzský prezident François Hollande v úvodním projevu. Zdůraznil také, že do 12.

Účastníci konference si na výzvu generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna připomněli v úvodu více než dvě stovky obětí útoků v Paříži, Bejrútu, Bamaku, Tunisu a Bagdádu.

Čtěte také: Co je Pařížská dohoda?

Projevy na klimatickém summitu

Země světa musí ukázat své odhodlání bojovat se změnami klimatu, protože jsou odpovědné za budoucnost planety a za to, jak budou žít následující generace, řekl v projevu americký prezident Barack Obama. Spojené státy si podle něj jsou vědomy toho, že velký díl zodpovědnosti za úspěch jednání nesou na svých bedrech. „Jsme první generace, která vážně pociťuje důsledky změn klimatu, a poslední, která ještě může běh událostí citelně ovlivnit,“ řekl v emotivním projevu. Mimo jiné vykreslil před posluchači vizi budoucnosti v případě, že by se lídři k žádným zásadním činům neodhodlali. Podle něj by to znamenalo, že některé země by skončily pod hladinou oceánu, jiné by trpěly katastrofálními povodněmi, suchy a neúrodou.

Čínský prezident Si Ťin-pching ve svém projevu řekl, že jednotlivé země musí dostat možnost, aby si v boji s klimatickými změnami zvolily vlastní cestu. Vyzval všechny země, aby přijaly větší odpovědnost, a zdůraznil, že závazky na snižování emisí skleníkových plynů musí být rozděleny spravedlivě. Podle německé kancléřky Angely Merkelové je třeba kontrolovat země, zda plní své sliby ohledně snižování emisí. Ruský prezident Vladimir Putin vyzval k přijetí závazné dohody, Rusko prý dělá v této oblasti hodně. Indický premiér Naréndra Módí zase vyjádřil rovnou názor, že by rozvinuté země měly přijmout větší zodpovědnost a rozvojové státy by měly dostat „právo na rozvoj“.

Za Českou republiku vystoupil premiér Bohuslav Sobotka. Změna klimatu podle něj není jen záležitostí životního prostředí, ale ohrožuje i naši národní bezpečnost i ekonomickou prosperitu, má negativní dopady na boj proti chudobě i na potravinové zabezpečení. Je také jednou z příčin migrace. Součástí nové smlouvy, která zajistí, že nárůst průměrné globální teploty nepřekročí dva stupně Celsia ve srovnání s předindustriální úrovní, musí být podle Sobotky všechny ekonomiky, jak rozvinuté, tak rozvojové. „Pouze taková univerzální účast v rámci nové smlouvy může zajistit skutečnou změnu současných rostoucích trendů emisí skleníkových plynů, přispívajících ke změně klimatu,“ zdůraznil český premiér. Česká republika si je podle něj vědoma nutnosti pomáhat potřebným, nejméně rozvinutým a obzvlášť zranitelným zemím v boji se změnami klimatu.

Premiér Bohuslav Sobotka očekával, že klimatický summit bude dramatický do poslední chvíle. Konferenci zahájil peruánský ministr. Svět podle něj čelí dvěma hrozbám, terorismu a změně klimatu.

„Musíme začít jednat, čekali jsme až příliš dlouho. Poškozováním klimatu jsme se stali architekty své vlastní zkázy," řekl na konferenci princ Charles.

Čtěte také: Vysvětlení klimatického optima

Na úvod klimatické konference všech 151 světových politických vůdců uctilo památku obětí teroristických útoků v Paříži z 13.

Podle ruského prezidenta Putina by dohoda o klimatu měla být "globální a účinná, ale také rovná pro všechny".

"Od roku 1991 do roku 2012 Rusko výrazně snížilo své emise... a zároveň zdvojnásobilo HDP," nechal se slyšet Putin.

Hlavní odpovědnost v boji s klimatickou změnou musí nést rozvinuté země, řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

Hlavní cíl konference: Dohoda o emisích

Hlavním úkolem konference COP21 je dokončit dohodu obsahující takové závazky ohledně snižování emisí skleníkových plynů, které by umožnily udržet nebezpečné globální oteplování do dvou stupňů oproti průměrné teplotě v předindustriální době. Zatím není jisté, zda se to podaří. Nová dohoda má od roku 2020 nahradit končící Kjótský protokol, jenž jako první stanovil závazné cíle redukce emisí skleníkových plynů pro průmyslové země. Například USA a Čína, které jsou dohromady odpovědné za zhruba 40 procent skleníkových plynů, se ale ke Kjótskému protokolu nepřipojily.

Čtěte také: Klíč k udržitelné budoucnosti

Organizace spojených národů (OSN) pořádá již téměř tři desetiletí klimatické summity COP, v celém anglickém znění „Conference of the Parties“, tedy „Konference stran“, které podepsaly Rámcovou úmluvou OSN o změně klimatu. Jednání summitu tak v komplexních jednáních sdružuje prakticky všechny státy na zemi v debatě o změně klimatu, která se z původního okrajového tématu stala globální prioritou. COP26 je tak 26.

Pod Rámcovou úmluvou OSN o změně klimatu (United Nations Framework Convention on Climate Change, UNFCCC) by každá země na světě měla jednat tak, aby se redukováním skleníkových plynů vyhnula nebezpečné změně klimatu.

Historie klimatických summitů sahá do roku 1992, kdy se první konference tohoto typu konala v Rio de Janeiru, která vstoupila do historie pod názvem Summit Země. Tehdy byla přijata úmluva, známá jako Rámcová úmluva OSN o změně klimatu. Ta měla za cíl přijímat opatření, která budou stabilizovat atmosférické koncentrace skleníkových plynů.

Hlavním cílem každoročních klimatických summitů je rekapitulace toho, jak se Rámcová úmluva v jednotlivých zemích implementuje. První klimatický summit (oficiální název Conference of Parties - COP, Konference smluvních stran), jak je známe dnes, se konal v roce 1995 v Berlíně.

Výsledkem berlínského summitu bylo přijetí tzv. „Berlínského mandátu“, který stanovoval cíle, jdoucí za rok 2000. 11. klimatický summit (COP11) z roku 1997 se tak stal známý díky podpisu tzv. „Kjótského protokolu“, který vymezil cíle pro redukci emisí skleníkových plynů vždy ve vztahu k roku 1990. Přitom do poslední chvíle nebylo vůbec jisté, zda bude Kjótský protokol podepsán.

Evropská unie předložila poměrně radikální návrh, podle něhož mělo dojít k redukci emisí skleníkových plynů do roku 2010 o 15 % v porovnání s rokem 1990. Proti tomuto návrhu se stavěla celá řada zemí OECD a ropného kartelu OPEC.

Patnáctý klimatický summit, který se konal v roce 2009 v Kodani, měl ambici podepsat závazný mezinárodní dokument, který by nahradil Kjótský protokol po roce 2012. Další klimatické summity se v zásadě opakovaně snažily najít shodu na závazné dohodě zúčastněných zemí o snižování emisí skleníkových plynů. To se doposud nepodařilo. A tak po 20 letech jednání má být pařížský klimatický summit tím, na kterém se to konečně povede.

Všechny dosavadní klimatické summity však narážely na jediné: neochotu některých zemí vzdát se své ekonomické prosperity, případně neochotu svou prosperitu zpomalit. Existuje mnoho studií, které ukazují, že náklady na boj proti klimatickým změnám jsou příliš vysoké, a že nemá smysl obětovat ekonomický rozvoj, neboť globálnímu oteplení již nelze zabránit, ale v lepším případě pouze o několik let oddálit.

Alok Sharma, britský ministr, který jednáním bude předsedat, pro britský list Guardian uvedl, že nezdar summitu by byl katastrofa. „Nenapadá mě pro to jiné slovo. Vidíme na denní bázi, co se děje napříč světem. Pouhé naplňování Pařížské dohody povede ke zvýšení před-industriální teploty o 3 °C do roku 2100. Pokud se bude lidstvo chovat jako dosud, teplota bude stále narůstat, a to vyústí v záplavy, požáry, extrémní počasí a ztrátu živočišných druhů.

Cíl 1,5 °C dělá tento summit mnohem více ambicióznější, píše Guardian, zároveň také ale představuje mnohem větší riziko krachu jednání, než jakému čelil Pařížský summit v roce 2015. V Paříži to bylo poprvé, kdy si rozvinuté a rozvojové země společně odsouhlasily společný zavazující cíl na udržení teploty v určitém limitu. Tehdy šlo o to udržet se pod dvěma stupni. Pro většinu lidí se přitom rozdíl mezi dvěma a 1,5 stupně může zdát malý. Pro planetu je ale tento rozdíl obrovský, připomíná Guardian.

Během poslední doby ledové byly teploty jen o čtyři až pět stupňů níže než dnes. Před miliony let byly teploty o čtyři stupně vyšší než dnes a na pólech nebyl žádný led. V rámci Pařížské dohody každá země souhlasila s tím, že bude aktualizovat své „NDC“ (Nationally Determined Contribution), což je něco na způsob národních závazků.

V rámci těchto národních plánů si jednotlivé země stanovují cíle na snížení svých emisí a cesty, jak jich dosáhnout. Tyto cíle mají být pak aktualizovány každých pět let, které poprvé uplynuly v roce 2020. Na konferenci mají státy vůbec poprvé své nové národní plány představit. Ty pařížské se z dnešního pohledu ukazují jako příliš slabé a dosažení cíle nezajistí.

Dalším předmětem vyjednávání má být obnova přírodních stanovišť a snaha o ochranu komunit nejvíce zranitelných globálním oteplováním. Stejně tak je nutné, aby rozvinuté země finančně pomohly chudším a rozvojových zemím.

Některé ze zemí již své závazky před summitem aktualizovaly, podle nejnovější zprávy Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) to ale stále není dostatečné a k vytyčenému cíli nevedou. Aktuální uvedená opatření mají podle výpočtů vést ke zvýšení emisí o šestnáct procent namísto snížení o 45 procent. Mezi rozvinuté země, které by měly nést odpovědnost, patří také Česká republika. Ta se ale stále ke klimatické neutralitě samostatně nezavázala a přijala pouze společný cíl Evropské unie.

Podobný postoj potvrdil i ministr životního prostředí Richard Brabec, který vede českou delegaci. „Nedokážu si představit, že by mohl být důležitější čas, ve kterém by bylo nutné dosáhnout mezinárodní dohody. Epidemie nám ukázala, jak je nezbytné dosáhnout shody mezi národy, pokud potřebuje vyřešit celosvětové problémy. Ale problémy, které nás čekají v příštích pěti až deseti letech jsou ještě mnohem větší.

Obama: Spolupráce USA a Číny je při ochraně klimatu klíčová

Spolupráce Spojených států a Číny je ve snaze zpomalit globální oteplování planety klíčová, a oba státy proto navzdory rozporům v jiných oblastech musí najít společnou řeč ohledně snižování emisí, řekl po setkání se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem na okraj summitu americký prezident Barack Obama.

„Naše vedoucí pozice v této věci je naprosto nezbytná,“ řekl Obama v souvislosti s bojem s klimatickými změnami. Zároveň ale nezastíral, že v řadě oblastí mají Čína a Spojené státy naprosto odlišné názory. Připomněl mimo jiné otázku kybernetické bezpečnosti a počítačové útoky, z nichž USA obviňují čínské hackery, nebo spory kolem Jihočínského moře.

Další události a opatření

Pařížská konference se koná za ještě přísnějších bezpečnostních opatřeních, než je u podobných akcí obvyklé. Důvodem jsou teroristické útoky ve francouzské metropoli z 13. listopadu. Francouzské úřady povolaly na zajištění bezpečnosti konference téměř 11 000 příslušníků pořádkových sil. Paříž je v důsledku konference na předměstí Le Bourget částečně ochromena. Několik hlavních dopravních tepen bylo zcela uzavřeno a doprava je komplikovaná především na severovýchodě metropole. Úřady uzavřely pro veřejnost pařížský okružní bulvár Périphérique, pro kolony oficiálních vozidel byla vyhrazena i dálnice A1 spojující hlavní město s Le Bourget a s mezinárodním letištěm Roissy Charles-de-Gaulle. V metropoli i v jejím okolí byla zakázána veškerá nákladní automobilová doprava s výjimkou kamionů s mraženým zbožím.

V zhruba padesáti městech světa vyšli v sobotu a neděli lidé do ulic na podporu přísnějších opatření proti oteplování ovzduší. Proti některým demonstrantům musela zasahovat policie.

USA, Kanada a devět evropských zemí včetně Německa a Británie vytvořily fond, z něhož budou moci čerpat finanční prostředky rozvojové země postižené důsledky klimatických změn. Je v něm zatím zhruba 250 milionů dolarů (asi 6,3 miliardy korun), jež mohou získat chudší státy třeba v případě, že je poškodí dlouhodobá sucha či stoupající hladina oceánu.

Finanční pomoc se bude poskytovat prostřednictvím organizace Global Environment Facility. Do fondu přispělo nejvyšší částkou Německo - 53 milionů dolarů.

Třicítka velkých jmen světového byznysu se zase zapojila do takzvané Průlomové energetické koalice (Breakthrough Energy Coalition). Její členové, včetně zakladatele Microsoftu Billa Gatese nebo třeba šéfa Amazonu Jeffa Bezose, bývalého předsedy indického konglomerátu Tata Ratana Taty a jihoafrického důlního magnáta Patrice Motsepeho, chtějí poskytnout peníze na inovace v energetickém sektoru. Právě soukromý kapitál je totiž podle nich jediný způsob, jak mohou menší firmy uspět s novým konceptem čistých technologií a dostat jej úspěšně na trh.

Obama v Paříži u koncertní síně Bataclan uctil památku obětí nedávných teroristických útoků ve francouzské metropoli. Na místo se vypravil po půlnoci krátce po příletu do Paříže. Na místě se k němu připojil jeho francouzský protějšek Francois Hollande a starostka Paříže Anne Hidalgová. K improvizovanému památníku před hudebním klubem položili květiny a v tichosti postáli. Pietní akt se obešel bez veřejných prohlášení.

Památce obětí teroristiských útoků se v Paříži poklonil i Bohuslav Sobotka. Před klubem Bataclan položil a na svém twittru napsal, že „zlu nesmíme ustupovat“. Právě v Bataclanu islamističtí teroristé 13. listopadu během vražedné noci zabili 90 lidí. Celkem si atentáty vyžádaly 130 obětí na životech a stovky zraněných.

Senát schválil ratifikaci pařížské klimatické dohody, která je namířena proti globálnímu oteplování. Dohoda přitom nabyla platnosti už loni v listopadu. "Považuji za žádoucí, aby se Česká republika připojila ke globální solidaritě," řekl Brabec. Senátory ujistil, že dohoda nebude pro Česko znamenat žádný další závazek nad rámec těch, které už byly přijaty v unii. Česko se zavázalo snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o dvě pětiny ve srovnání s rokem 1990. Už před dvěma lety podle něho činil pokles emisí 35 procent.

Nový klimatický plán podepsali předloni v prosinci v Paříži zástupci téměř 200 zemí. K loňskému 5. říjnu se dosáhlo cíle, aby dohodu ratifikovalo 55 zemí, které se celkově podílejí na více než 55 procentech emisí skleníkových plynů světa. Oteplování se má podle textu dohody udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Signatáři dohody se zavázali, že proto dále výrazně omezí emise, především oxidu uhličitého, a to i rozvojové země.

Ve Sněmovně se naposledy debatovalo o dohodě začátkem března, už počtvrté. Předmětem sporu byla mimo jiné její závaznost a důsledky. Ratifikaci musí schválit obě parlamentní komory.

Na okraj summitu se konala také řada bilaterálních schůzek světových státníků. Obama se sešel se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem i ruským prezidentem Vladimirem Putinem. S ním hovořil o krizi na Ukrajině, sestřelení ruského letadla Tureckem i syrské krizi a boji proti organizaci Islámský stát.

Indický premiér Naréndra Módí a francouzský prezident François Hollande slavnostně založili "solární alianci".

Čínu v den začátku klimatické konference, ze které má vzejít nová dohoda o snižování emisí skleníkových plynů, zasáhl rekordně hustý smog. Čína je největším světovým producentem i spotřebitelem uhlí a je rovněž největším producentem skleníkových plynů.

V Česku budou kvůli globálnímu oteplování stále teplejší zimy. Do roku 2040 má průměrná teplota vzduchu narůst minimálně o 1 °C a za pětapadesát let má potom stoupnout až o 2,5 stupně. Podle expertů ubude mrazových a ledových dní. Teploty navíc v zimě nejvíc narostou hlavně v oblasti Šumavy, Podkrušnohoří, Krkonoš, Jeseníků či v Olomouckém kraji.

Podle mluvčího německé vlády s ním hovořila především o situaci v Sýrii a boji s organizací Islámský stát. Rozhovoru Merkelové a Putina o situaci na východní Ukrajině se zúčastnil i předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.

„Slunce je zdrojem veškeré energie. Český premiér se ve svém projevu ztotožnil s předchozími řečníky. Globální změna klimatu může podle něj vyvolat konflikty a eskalovat napětí. "Součástí smlouvy musí být všechny ekonomiky," vyzval v projevu.

Cíl pařížské klimatické konference je jasný: snížit emise CO2 tak, aby se globální teplota nezvýšila o více než 2 stupně Celsia.

Výsledek pařížské konference OSN o ochraně klimatu je velkým závazkem pro Českou republiku. Podle vědců a ekologů, které dnes oslovila ČTK, by vláda měla co nejdříve schválit antifosilní zákon a prosadit jej v Parlamentu. Ještě více by se měly podporovat domácí obnovitelné zdroje a začít odstavovat uhelné elektrárny.

tags: #pařížský #klimatický #summit

Oblíbené příspěvky:

• Brdy: Tip na výlet do srdce české přírody
• Vývoj klimatu v Jihomoravském kraji
• Dopady klimatických změn na zemědělství
• Typy nerezových košů
• Implementace environmentálních cílů ISO 14001