Již několik let se skupina obyvatel největšího města Šluknovského výběžku snaží přesvědčit ústecký krajský úřad, aby vybudoval ve Varnsdorfu výjezdovou základnu záchranné služby. Zatím ale marně, podle hejtmanství není potřeba.
Snahu občanů města o zřízení stanoviště zdravotnické záchranné služby (ZZS) ve Varnsdorfu podporuje také vedení města Varnsdorf. Důvodem návštěvy bylo předání a projednání petice občanů města Varnsdorf, kteří usilují o zřízení výjezdové stanice ZZS ve Varnsdorfu.
Vedení města zároveň vyjádřilo podporu a nabídlo pomocnou ruku při případném zřízení stanoviště - ať vhodnými prostory např.
Nyní ale cítím podporu více lidí, kteří by také stáli o zřízení výjezdového stanoviště záchranky," dodává Vodička. Zda bude jeho boj úspěšný, nebo bude pokračovat další roky, se teprve ukáže. Zda petice lidem ve Varnsdorfu pomůže k vlastní výjezdové stanici záchranky, není jasné.
„Jde především o dojezdové časy. Pokud někdo dostane třeba infarkt nebo mrtvici, tak hraje roli každá minuta.
Čtěte také: Petice "Plast je past": Jak Greenpeace bojuje proti plastům?
My občané města Varnsdorf, okolních měst a obcí tímto v souladu se Zákonem č. 85/1990 Sb. o právu petičním, vycházejícím ze čl. či 26 km z Velkého Šenova. Dojezdová doba v některých případech neumožňuje záchranu lidského života či odvrácení trvalých následků na zdraví pacientů (infarkt, mrtvice).
Příhraniční poloha Varnsdorfu, který je druhým nejlidnatějším městem okresu Děčín, neumožňuje efektivní zálohu rumburské ZZS z okolních stanovišť. Ve městě se nachází několik sportovních a společenských zařízení s kapacitou přesahující 500 míst. Konají se zde významné události, například sportovní utkání národní fotbalové ligy. Žádáme proto Ústecký kraj o zřízení stanoviště zdravotnické záchranné ve městě Varnsdorf.
„Máme problém s dojezdy - ty máme možná nejdelší v kraji,“ konstatuje Michael Šatník, jeden z obyvatelů Varnsdorfu. „Nejsme ani na krajském průměru, ani na republikovém průměru. Přitom nás tu žije 15 000,“ dodává Zuzana Havránková, která tam také žije.
Podle statistik zdravotnické záchranné služby vyjely za loňský rok sanitky přímo do Varnsdorfu k více než 1400 pacientům, na životě ohrožených jich bylo 29.
Vaše žádost uvedená v petici byla projednána s představiteli Města Varnsdorf na jednání u 1. náměstka hejtmana Ústeckého kraje RSDr. Stanislava Rybáka dne 30. 6. 2015, zároveň byly předloženy originály podpisových archů.Pohnutky, které Vás vedly k sepsání této petice, chápeme pozitivně.
Čtěte také: Výzva k zálohování PET lahví
V současné době jsou naplněny veškeré legislativní požadavky na zajištění přednemocniční neodkladné péče v celém Ústeckém kraji, která je poskytována Zdravotnickou záchrannou službou Ústeckého kraje, příspěvkovou organizací (dále také ZZS) v souladu se zákonem číslo 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě.
Plán pokrytí území kraje výjezdovými základnami stanoví počet a rozmístění výjezdových základen v závislosti na demografických, topografických a rizikových parametrech území jednotlivých obcí tak, aby místo události na území jednotlivých obcí bylo dosažitelné z nejbližší výjezdové základny v dojezdové době do 20 minut.
Dojezdová doba musí být dodržena s výjimkou případů nenadálých nepříznivých dopravních nebo povětrnostních podmínek nebo jiných případů hodných zvláštního zřetele.
Dobře si uvědomuji, že při závažných zdravotních komplikacích se doba 20 minut může zdát velmi dlouhá. Proto Ústecký kraj již několik let podporuje projekt Časné defibrilace v Ústeckém kraji tzv. „systém First responder“.
Na posledním jednání s německou stranou nám bylo mimo jiné přislíbeno vyřešení možnosti přejezdů vozů ZZS za použití výstražných světel na německé straně a tím by se dojezdové časy z Rumburku do Varnsdorfu také o něco zkrátily.
Čtěte také: Palmový olej a devastace pralesů
Ve Varnsdorfu na Děčínsku zatím stanoviště záchranné služby nevznikne. O jeho vybudování žádalo vedení města i stovky lidí prostřednictvím petice.
„V našem kraji jsou místa pro zřízení ZZS nezbytně nutná a místa tzv. vhodná. Varnsdorf, díky výjezdovému místu v Rumburku a dojezdovým časům do 20 minut bez obtíží, patří do kategorie „vhodné“ místo.
Vybudování stanoviště záchranné služby je nákladné. A navíc nejsou lidiTo ale nebude možné, přijel na zastupitelstvo vysvětlit Petr Bureš, ředitel zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje. „Roční provoz takové skupiny stojí bezmála 11 milionů korun. Pořízení sanitního vozu vyjde zhruba na šest milionů a pro jednu tu výjezdovou skupinu potřebuji 10 lidí - pět záchranářů a pět řidičů,“ uvedl Petr Bureš.
Podle něj splňují dojezdové časy na Šluknovsku zákonnou normu, navíc jsou podle něj v kraji místa, která jsou na tom ještě hůř. „Zmínil bych Štětí, Klášterec nad Ohří, Libochovice a podobně. Takže by to bylo 10 lidí ve Varnsdorfu, 10 lidí v každém z těchto měst - tak se dostaneme k tomu, že potřebujeme třeba 100 lidí, a ti lidé dneska prostě nejsou,“ dodává Bureš.
I kdyby Ústecký kraj mohl požadavku na zřízení další základny vyhovět je zde i velmi důležité hledisko nedostatku dostatečně kvalifikovaných zdravotnických pracovníků, nejen lékařů, ale i záchranářů.
Problémem Šluknovského výběžku je omezeně fungující nemocnice v Rumburku, kterou v roce 2020 odkoupil Ústecký kraj. Teď ji spravuje společnost Krajská zdravotní, pod kterou spadá sedm nemocnic v kraji. Z úpadku se ale zařízení vzpamatovává jen pozvolna - chybí mu personál a navíc ho čeká rekonstrukce.
„První stavební záležitosti se v rumburské nemocnici stanou v roce 2024. První etapa, která se týká rekonstrukce urgentního příjmu a rekonstrukce vybavení polikliniky, bude stát téměř 500 milionů korun,“ dodal ještě krajský radní Radim Laibl z hnutí ANO.
tags: #petice #za #zřízení #stanoviště #zdravotnické #záchranné