Těžba žuly na Pískovém vrchu: Hrozba pro přírodu Krušných hor

12.12.2025

Panenská, nedotčená moderní činností. Takový charakter má příroda v okolí Potůčků v Krušných horách. Přesto hrozí, že právě sem budou jezdit desítky nákladních aut denně.

Z těžby, kterou zatím Český báňský úřad v Praze nepovolil, mají vážné obavy nejen v Potůčkách, ale i v dalších obcích Krušných hor. Vadí jim nejen těžba samotná, která bude mít zásadní dopad na krajinu, ale právě už zmiňovaná přeprava. Možnosti, kudy by nákladní auta horninu vozila, jsou vzhledem k charakteru regionu totiž hodně omezené.

„To víte, že se nám to nelíbí. Záměr těžby žuly na Pískovém vrchu není nový. První vrty tam byly provedeny už v roce 2004. Další v letech 2011 až 2014. S posledním pokusem přišla společnost KMK Granit z Krásna.

„Pískový vrch není v majetku obce, ale státu, ve správě ji mají Lesy České republiky,“ říká starosta Potůčků Vlastimil Ondra. Je si vědom, že Krušné hory i okolí Potůček byly v minulosti rudné hory - těžilo se tam ve velkém, i z toho je odvozen současný název.

Krušné hory nejsou od slova krušné, ale od krušit nebo-li těžit. „I v Potůčkách se těžil uran ještě po druhé světové válce.

Čtěte také: Výskyt pískovce

Velké výhrady proti těžbě nemají jen místní občané, ale i odborníci, kteří stojí za zápisem vybraných lokalit Krušnohoří na seznam UNESCO. Konkrétně geolog z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Michal Urban, který se nejvíce zasloužil o to, že bylo Krušnohoří na seznam světového dědictví přidáno.

„Dané území v Potůčkách je významné, protože se tam nachází řada pozůstatků po těžbě cínu, ty jsou nejdůležitější, co v okolí je. Nacházejí se tam i rozsáhlá původní rýžoviště, pozůstatky z hlubinné těžby ze 16. století i pozůstatky původního obydlí. Je to nedotčená oblast, krajina s krásnými rysy, které doposud nezasáhla moderní činnost,“ upozorňuje Urban.

Obává se i již zmiňované přepravy. „Je nemyslitelné, že by se dnes lesní cesty měly přebudovat na silnice pro náklaďáky.

Vedení obce Potůčky bylo vždy proti těžbě a vydalo k tomu několik negativních stanovisek, platné jim to ale není. „Ministerstvo životního prostředí bohužel souhlasilo s uznáním chráněného ložiskového území, a tím se rozběhla řízení, do nichž zatím obec přizvána nebyla.

Firma teď bude žádat o povolení těžby a až v rámci tohoto procesu se staneme i my účastníkem,“ vysvětluje Ondra. Podle něho bylo území schváleno ministerstvem životního prostředí i odborem životního prostředí Krajského úřadu Karlovarského kraje i přes skutečnost, že se v něm nachází archeologicky cenná lokalita bývalé osady Pískovec- Schwimmiger.

Čtěte také: Výpočet ekologické daně Felicia

Podle ministerstva má mít lom výšku od 5 do 83 metrů a jeho rozloha má být až 7,4 hektaru. „V tuto chvíli nemáme o povolování těžby granitu u Potůček žádné informace.

K otázce Natury 2000 nebo dopravy přes obce v okolí se v tuto chvíli nelze vyjádřit, protože ministerstvo nezná záměry těžařské společnosti KMK Granit. Obecně ale platí, že stanovení dobývacího prostoru a povolení těžby předchází proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), v němž všechny tyto aspekty musí být zohledněny, dotčené obce jsou jeho účastníky a ministerstvo k němu vydává své závazné stanovisko,“ uvádí mluvčí ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová.

Podle mluvčího Českého báňského úřadu v Praze Bohuslava Machka zatím ve věci rozhodnuto nebylo.

Čtěte také: Škoda a emisní normy

tags: #piskovec #skoda #na #prirode #dopad