Plastový odpad v oceánech je problémem pro živočichy, kteří tam žijí, ale také pro životní prostředí a pro nás. Velké množství plastového odpadu či odpadků s podílem plastů končí bohužel právě v oceánech. Znečištění oceánů plasty je globální problém, který ovlivňuje nejen mořské ekosystémy, negativní dopady má také na lidstvo a životní prostředí. Plastový odpad je tedy problém, který nezná hranice. Ať už mají země přímý přístup k mořím, nebo ne, mohou přispět ke globálnímu řešení prostřednictvím udržitelnějšího zacházení s plasty, recyklací plastového odpadu i používáním alternativních materiálů a postupů.
Každoročně končí v oceánech miliony tun plastového odpadu, což ohrožuje mořské živočichy, narušuje ekosystémy a má vliv i na lidi - nejnovější výzkumy hovoří o mikroplastech v lidských orgánech a tkáních. Odhaduje se, že každý rok doputuje do oceánů 8-12 milionů tun plastů (asi z 27 % se jedná o odpad spojený s rybářstvím). Pokud by současné tempo znečištění moří a oceánů pokračovalo, bude do roku 2050 v oceánech co do hmotnosti více plastů než ryb. Plastovým odpadem je ohroženo více než 700 druhů mořských živočichů.
Pojďme si nejprve představit statistiky, které napoví, jak významnou položkou jsou dnes plasty na Zemi. Znečištění na plážích je jen špičkou ledovce. Obrovské množství plastů se skrývá spíše pod hladinou.
Alarmující stav moří a oceánů zjistili během celkem 24 výprav realizovaných v letech 2007 až 2013 vědci v čele s oceánografem Marcusem Eriksenem. A to pozor! Jedná se pouze o plasty, které plují po hladině. Další studie totiž odhadují, že až 70 % plastů končí na mořském dně, a to dokonce až 6 000 metrů pod hladinou. Na jižní polokouli je pak nejznečištěnějším místem Indický oceán. Zde nalezneme více plastů než v jižní části Atlantiku a Pacifiku dohromady.
Jistě jste někdy slyšeli o Velké tichomořské odpadkové skvrně, která si „brázdí“ vody Tichého oceánu. Jedná se o těžko uvěřitelných 96 400 tun plastového odpadu (1 990 mld. kusů plastu). Celkem jich je totiž šest - tedy alespoň těch, o kterých v současné době víme.
Čtěte také: Zdroje plastového znečištění
Co do velikosti následuje ostrov v Indickém oceánu (59 130 tun, 1 300 mld. kusů), těsně stíhaný ostrovem v severním Atlantiku (56 470 tun, 930 mld. kusů). Další ostrovy nalezneme ve Středozemním moři (23 150 tun, 247 mld. kusů), v jižní části Tichého oceánu (21 020 tun, 491 mld. kusů) a v jižním Atlantiku (12 780 tun, 297 mld. kusů).
Více než polovina všech plastů, které skončí v mořích, pochází z Číny, Indonésie, Filipín, Thajska či Vietnamu. Tři čtvrtiny plastu pocházejícího z těchto zemí je odpad, který lidé jen tak vyhodí ven. Většina lidí totiž nemá možnost využívat komplexní systém pro zpětný odběr obalů, jako je tomu v ČR. Neházejme však veškerou vinu na jiné kontinenty. Ani lidé v některých evropských státech se příliš neobtěžují s tříděním odpadu, který by pak mohl být recyklován. Pro zajímavost, systém třídění odpadu stále nemá Řecko.
Německá studie z loňského roku uvádí, že 90 % veškerého plastu přitéká do oceánů z deseti velkých řek. Mezi hlavní toky, které celosvětově přispívají k znečištění světových oceánů plastem, patří řeka Mekong. V Evropě drží toto neslavné prvenství řeka Dunaj, která přinese do moře cca 1 500 tun plastu ročně!
U větších kusů se pak jedná o zubní kartáčky, skákací míče, plastové láhve a pantofle. Mikroplasty tvoří celých 92 % z více než pěti bilionů kusů plastového odpadu. Tragédií je, že mikroplasty jsou všude. Dokonce i v tělech mořských živočichů, kteří pak končí na našich talířích. Podle posledních průzkumů je nalezneme i v 80 % kohoutkové vody ve světě.
Mikroplasty jsou poslední dobou čím dál častěji zmiňovaným termínem. Jsou o to nebezpečnější, o co jsou menší - tyto malé plastové částice jsou menší než 5 milimetrů! Mikroplasty se dnes nacházejí nejen v mořských plodech, ale i v pitné vodě, v tkáních živočichů i lidí a i ve vzduchu. Jsou tak drobné a lehké, že mohou být přenášeny vzduchem a dostat se i do oblastí, kde je přítomnost plastových produktů nulová. Mikroplasty jsou všude - a dostávají se i do lidského těla!
Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění
Mikroplasty byly nalezeny v dešťové vodě na místech, kde bychom to neočekávali - například v odlehlých oblastech, jako je Národní park Rocky Mountains v USA, nebo dokonce na Antarktidě. To ukazuje, jak rozšířené je znečištění mikroplasty.
Důležité je nezapomínat, že plasty a mikroplasty mnohdy obsahují i produkty, u kterých nás to na první pohled nenapadne - třeba takové cigarety, resp. cigaretové filtry. Právě nedopalky patří mezi nejčastěji pohozený odpad a málokdo tuší, jak negativní mají dopad. Doba rozkladu je přibližně 15 let, po celou dobu se z nich ale uvolňují mikroplasty, dehet a další škodlivé látky - proto bychom odpad nikdy neměli pohazovat, ale vždy bychom jej měli vytřídit. Jen tak umožníme jeho efektivní využití recyklací, příp. energetickým využitím…
Grafika se zaměřuje na problematiku plastového znečištění oceánů. Podle odhadů založených na 24 výpravách mezi lety 2007 a 2013 plave v oceánech více než 268 950 tun plastů, což představuje přes 5,2 bilionu kusů makroplastů, potažmo mikroplastů. Je pravděpodobné, že čísla budou v kontextu vývoje produkce plastů a způsobu jeho likvidace podhodnocena vzhledem k aktuální situaci. Některé studie odhadují, že až 70 % plastů se usazuje na mořském dně. Na severní polokouli se nachází 57 % plastového odpadu, s nejvyšší koncentrací v severní části Tichého oceánu, kde vznikla tzv. Velká tichomořská odpadková skvrna.
V roce 2022 překročila celosvětová produkce plastů 400 milionů metrických tun. Čína byla s podílem 32 % největším výrobcem, následoval zbytek Asie s 19 %, Severní Amerika se 17 % a Evropa se 14 % celosvětové produkce plastů. Přibližně 70-80 % plastů v oceánech pochází z pevninských zdrojů, zbylých 20 % až 30 % pochází z mořských zdrojů (např. z rybářských sítí, vlasců, lan a opuštěných plavidel). Téměř 81 % plastového znečištění oceánů pochází z Asie, která je domovem 60 % světové populace a všech deseti řek s nejvyššími emisemi plastů.
Mikroplasty, malé plastové částice o velikosti menší než 5 mm, potažmo nanoplasty, menší než 1 µm, se staly významným globálním problémem v důsledku rostoucí výroby a používání plastů od poloviny 20. století. Celkově se odhaduje, že se v EU/EHP každý rok vyprodukuje přibližně 145 000 tun mikroplastů. Tyto částice vznikají z různých primárních zdrojů, jako jsou kosmetické produkty a syntetické textilie, ale jsou také vytvářeny jako sekundární znečištění při přirozené degradaci větších plastových výrobků (makroplastů), kdy je jejich výskyt, transport a osud v různých prostředích ovlivněny řadou přírodních faktorů, jako je UV záření, tepelné vlny a abraze větrem, stejně jako jejich vlastní fyzikálně-chemické vlastnosti jako např. velikost a hustota. Nejdrobnější úlomky nejsou pouhým okem viditelné.
Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody
Mikroplasty se nacházejí ve všech složkách životního prostředí (ve vodě, v půdě i v ovzduší). Atmosférou mohou urazit značné vzdálenosti, a proto je lze nalézt po celé planetě, dokonce i v nepřístupných horských povodích a v polárních polohách. V důsledku toho jsou mikroplasty v ovzduší zdrojem znečištění v suchozemském i vodním prostředí.
Mikroplasty byly taktéž nalezeny ve všech vodních ekosystémech včetně moří, oceánů, řek, jezer a nádrží, které slouží jako zdroje pitné vody. Výzkum Ústavu pro hydrodynamiku se zaměřil na výskyt mikroplastů v surové vodě z řek a nádrží i v pitné vodě z různých úpraven vody v Česku. Analyzovány byly mikroplasty od velikosti 1 µm, což je v rámci dosavadních studií ojedinělé. Byly zjištěny koncentrace od desítek po tisíce částic na litr surové vody a v jednotkách až stovkách částic na litr upravené vody, přičemž úbytek mikroplastů mezi surovou a upravenou vodou dosahoval 70-88 %. Dominovaly mikroplasty menší než 10 µm, které tvořily až 95 % všech nalezených částic, zejména z materiálů jako PET (polyetylentereftalát), PP (polypropylen), PE (polyethylen), CA (acetát celulózy) a PVC (polyvinylchlorid).
Mikroplasty (potažmo potencionálně nebezpečnější nanoplasty) jsou všudypřítomné a představují vážné riziko pro lidské zdraví. Mikroplasty v životním prostředí vstupují do lidského těla stravou, vodou, vdechováním vzduchu i kontaktem skrze syntetické oblečení či kosmetické produkty. Dle studie z roku 2019 bylo vědci odhadnuto, že lidé mohou průměrně zkonzumovat až 5 g mikroplastů za týden, což je ekvivalent váhy kreditní karty.
Částice mikro a nanoplastů byly nalezeny mnoha vědeckými týmy napříč světem v různých částech lidského těla, např. v plicích, játrech, ve slezině, v ledvinách a dalších orgánech. Ovšem přelomové zjištění představil Ostravský vědecký tým, kdy jako jako první na světě přednesl důkazy o přítomnosti mikroplastů v lidské plodové vodě a v placentě. U 9 z 10 žen byla potvrzena přítomnost mikroplastů a aditiv v plodové vodě či placentě, kdy množství těchto částic bylo větší v placentě než v plodové vodě. Nejčastěji byly nalezeny částice o velikosti 10 až 50 µm, přičemž nejčetněji identifikovaným materiálem byl polyetylen (běžně se vyskytující plast).
V roce 2024 je dostupný tzv. preprint nové studie vědců z Nového Mexika (neprošla ještě recenzním řízením v rámci publikace), kdy se tým zaměřil na hromadění mikroplastů a nanoplastů ve třech důležitých lidských orgánech: ledvinách, játrech a mozku. Srovnali množství plastů v tkáních z pivet v letech 2016 a 2024, přičemž nejvyšší koncentrace mikroplastů byla v mozku, a to více než 10x vyšší než v játrech. Studie ukazují, že vysoké koncentrace některých nanoplastů a mikroplastů mohou vyvolat biochemické reakce, jako je oxidativní stres a zánět, přičemž tyto efekty mohou být způsobeny jak fyzikálními vlastnostmi částic, tak chemickými přísadami, které obsahují.
Oceány, které pokrývají více než 70 % zemského povrchu, jsou klíčovým prvkem pro udržení života na naší planetě. Jsou nejen domovem nespočtu druhů živočichů a rostlin, ale také regulují klima, produkují kyslík a absorbují oxid uhličitý. Přesto se dnes ocitáme na prahu environmentální katastrofy, která ohrožuje nejen mořské ekosystémy, ale i celou lidskou civilizaci.
Plastové znečištění je jedním z nejvážnějších environmentálních problémů současnosti. Každý rok se do oceánů dostává přibližně 11 milionů tun plastového odpadu, což odpovídá jednomu nákladnímu autu plného plastu každou minutu. Plast se nerozkládá jako organické materiály, ale postupně se rozpadá na menší částice, známé jako mikroplasty a nanoplasty.
Mikroplasty a nanoplasty se stávají součástí potravního řetězce. Plankton, který je základem mořského ekosystému, tyto částice požírá, a následně je konzumují větší živočichové, včetně ryb, ptáků a savců. Studie ukazují, že 100 % mláďat mořských želv má v žaludcích plast. Pokud korál přijde do kontaktu s plastem, pravděpodobnost, že se u něj rozvine onemocnění, stoupá z 4 % na 89 %.
Problém plastového znečištění se však neomezuje pouze na mořské ekosystémy. Mikroplasty a nanoplasty se dostávají do lidského těla prostřednictvím potravy, vody a dokonce i vzduchu. Tyto částice byly nalezeny v krvi, mozku, srdci, plicích, mateřském mléce a dokonce i v lidském spermatu. Navíc nanoplasty, které jsou menší než viry, pronikají buněčnými membránami a poškozují DNA. To znamená, že plastové znečištění neohrožuje pouze mořské živočichy, ale i lidské zdraví. Každý den konzumujeme plast, který je „ochucen“ toxiny, bakteriemi a plísněmi.
Oceány hrají klíčovou roli i v regulaci klimatu. Absorbují velké množství tepla a oxidu uhličitého z atmosféry. Jedním z konkrétních dopadů klimatických změn souvisejících s oceány je nárůst hladiny moří. Tání ledovců a zvýšená teplota oceánů přispívají k rozpouštění ledových šelfů a tím k zvyšování hladiny moří.
Jak už jsme zmínili, znečištění oceánů má obrovský dopad na veškeré živočichy, kteří v těchto vodách žijí nebo se do nich vydávají za potravou. Třeba vyšší kyselost vody narušuje zdraví a růst korálů, na které je navázán celý vodní ekosystém. Mělčiny, nyní zanesené plasty, bývaly skvělým místem pro vývoj mláďat. Kvůli znečištění dnes řada živočišných druhů postupně mizí z planety. Ohrožené jsou například belugy, jejichž mrtvá těla bývají plná chemikálií. Dokonce tak plná, že se s nimi musí zacházet jako s toxickým odpadem. Vymírání druhů má ale širší následky než jenom ztrátu biologické rozmanitosti. Každý druh má svou roli v ekosystému - může to být kořist, nebo predátor, který reguluje populace jiných organismů.
Mikroplasty v oceánech v čele s mikroplasty nejsou lokálním, ale globálním problémem, který je potřeba neprodleně řešit. Každý z nás může mnohdy ovlivnit používání plastových výrobků…
Budeme pít vodu z opakovaně použitelné kovové láhve, nebo z jednorázové petky? Budu si nosit obědy v jídlonosičích, nebo v polystyrenových krabičkách? Dám si kafe do opakovaně použitelného termohrnku, nebo do jednorázového plastového kelímku? A sváču si zabalím do igeliťáku, který pak vyhodím, nebo do krabičky, kterou umyju a použiji znovu? Každý krok směrem k udržitelnosti se počítá, u plastů obzvlášť… Je tedy zřejmé, že předcházení používání plastů a třídění...
Celosvětová výroba plastů trvale roste, což má alarmující dopady na naši planetu. K této problematice se aktivně staví nový zákon, který byl přijat dne 10. srpna 2022. Plasty jsou problémem zejména kvůli své trvanlivosti a odolnosti. Rozkládají na velmi dlouhou dobu, takže se hromadí v životním prostředí a ohrožují faunu a flóru. Mikroplasty, tedy drobné částice rozkládající se plastu, pronikají do potravního řetězce. A konzumaci takového mikroplastu člověk ani zvíře nemá šanci pocítit. Navíc chemické látky uvolněné z plastů mohou znečišťovat půdní ekosystémy a ovlivňovat rostliny.
Jedním z klíčových kroků k řešení problému plastů je přechod k ekologickým čisticím produktům, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Tyto produkty obsahují méně škodlivých chemikálií a mají snížený negativní dopad na naše vody a půdu. Ale co je ještě důležitější, některé ekologické čisticí produkty jdou ještě dál - ve svých obalech používají recyklované plasty. Jako spotřebitelé můžete aktivně přispět k ochraně životního prostředí tím, že volíte produkty v recyklovaných obalech.
Pamatujte, že ačkoliv je váš odpad odvážen na skládku, existuje riziko, že odpad může uniknout ze skládky a znečišťovat okolní krajinu a vodní toky. Plasty mohou být nesené větrem nebo povodněmi z místa skládky do okolí. To může vést k rozptýlení plastů do přírodního prostředí, včetně lesů, řek a moří. Plasty také nikdy nespalujte.
Oceány jsou zdrojem života a produkují přibližně 50 % zemského kyslíku. Přesto v nich ročně skončí více než 11 milionů tun plastu. To je jako kdyby se do moře každou minutu vyklopil plný nákladní vůz plastového odpadu. Plastový odpad zabíjí každý rok až milion mořských ptáků, 100 tisíc mořských savců, mořských želv a nespočet ryb.
Podle vědeckých studií plasty tvoří až 80 % veškerého odpadu v oceánech, do kterých se vyplavují z řek. Až 51 bilionů mikročástic plastů znečišťuje mořské ekosystémy a vážně ohrožuje život vodních organismů. 80 % znečištění oceánů pochází z činnosti na pevnině. Nečištěná nebo nedostatečně čištěná odpadní voda proudí do oceánu převážně z měst. Plasty mají negativní vliv i na lidské zdraví. Z moře se totiž mikroplasty prostřednictvím jídla dostávají zpět k lidem.
Znečištění plasty se stalo jedním z nejnaléhavějších environmentálních problémů díky ohromujícímu nárůstu výroby jednorázových plastových výrobků.
Plastové znečištění je nejviditelnější v rozvojových asijských a afrických zemích, kde jsou systémy sběru odpadu často neefektivní nebo neexistují vůbec. Ale i rozvinuté země, zejména ty s nízkou mírou recyklace, mají problémy se správným sběrem vyhozeného materiálu.
Pohodlí, které plasty nabízejí, však vedlo ke kultuře jednorázového použití, která odhaluje temnou stránku tohoto materiálu: dnes tvoří jednorázové plasty 40 procent umělých hmot vyrobených každý rok. Mnoho z těchto výrobků, jako jsou plastové tašky a obaly na potraviny, má životnost pouhých minut až hodin, přesto mohou v životním prostředí přetrvávat stovky let.
Proto některé vlády podnikly kroky k omezení nebo zákazu používání plastových tašek. Nejnověji Kalifornie schválila legislativu zakazující všechny plastové tašky do roku 2026. V Evropské unii platí od roku 2021 směrnice omezující jednorázové plasty, která zakazuje některé výrobky jako plastové příbory, brčka a vatové tyčinky.
Zde je několik klíčových faktů:
Většina plastového znečištění v oceánech, posledním útočišti odpadu na Zemi, přitéká z pevniny. Odpad je do moře také přenášen velkými řekami, které fungují jako dopravní pásy a cestou po proudu nabírají stále více a více odpadu.
Jakmile se plastový odpad dostane do moře, velká část zůstává v pobřežních vodách. Ale jakmile je zachycen mořskými proudy, může se mořské plastové znečištění rozšířit po celém světě.
Jakmile se plasty dostanou do oceánu, sluneční světlo, vítr a působení vln rozkládají mořské plastové znečištění na malé částice, často menší než 5 milimetrů.
Tyto takzvané mikroplasty se šíří celým vodním sloupcem a byly nalezeny v každém koutě zeměkoule, od Mount Everestu, nejvyššího vrcholu, až po Mariánský příkop, nejhlubší proláklinu.
Mikroplasty se dále rozkládají na menší a menší kousky. Mezitím byla plastová mikrovlákna nalezena v městských systémech pitné vody a jsou přítomna ve vzduchu.
Není žádným překvapením, že vědci našli mikroplasty v lidech. Tyto drobné částice jsou v naší krvi, plicích a dokonce i ve stolici. Přesně to, jak moc mohou mikroplasty poškozovat lidské zdraví, je otázka, na kterou vědci naléhavě hledají odpověď. Nedávné studie naznačují, že mikroplasty mohou narušovat hematoencefalickou bariéru.
Plasty každoročně zabíjejí miliony zvířat, od ptáků přes ryby až po další mořské organismy. Je známo, že plasty ovlivnily téměř 2 100 druhů, včetně těch ohrožených. Téměř každý druh mořského ptáka požírá plasty.
Většina úmrtí zvířat je způsobena zamotáním nebo hladověním. Tuleni, velryby, mořské želvy a další zvířata jsou uškrceni opuštěným rybářským vybavením nebo vyhozenými plastovými kroužky. Mikroplasty byly nalezeny ve více než 100 vodních druzích, včetně ryb, krevet a mušlí určených na naše jídelní talíře.
V mnoha případech tyto drobné kousky projdou trávicím systémem a jsou vyloučeny bez následků. Ale bylo také zjištěno, že plasty blokují trávicí trakty nebo propichují orgány, což způsobuje smrt. Žaludky naplněné plasty snižují pocit hladu, což vede k vyhladovění.
Plasty byly konzumovány suchozemskými zvířaty, včetně slonů, hyen, zeber, tygrů, velbloudů, dobytka a dalších velkých savců, v některých případech způsobují smrt.
Testy také potvrdily poškození jater a buněk a narušení reprodukčních systémů, což nutí některé druhy, jako jsou ústřice, produkovat méně vajíček. Nový výzkum ukazuje, že rybí larvy požírají nanovlákna v prvních dnech života, což vyvolává nové otázky o účincích plastů na rybí populace.
Jakmile se plasty dostanou do oceánu, je velmi obtížné až nemožné plastový odpad získat zpět. Mechanické systémy, jako je zařízení Mr. Trash Wheel, zachycovač odpadu v baltimorském přístavu v Marylandu, mohou být účinné při sbírání velkých kusů plastů, jako jsou polystyrénové kelímky a nádoby na jídlo, z vnitrozemských vod.
Ale jakmile se plasty rozloží na mikroplasty a unášejí se vodním sloupcem v otevřeném oceánu, je prakticky nemožné je získat zpět.
tags: #plastové #znečištění #oceánu #dopady