Zrušení poplatku POZE: Co to znamená pro české domácnosti a firmy?

08.03.2026

Od prosince 2025 má Česká republika novou vládu, která se rozhodla zvýhodnit české domácnosti a firmy tím, že jim zlevní cenu energií. Například tak, že za ně u elektřiny bude platit poplatek POZE, který může tvořit i několik tisíc korun ročně. Podíváme se, co zrušení poplatku za obnovitelné zdroje energií pro domácnosti může znamenat.

Co je POZE?

POZE je zkratka pro podporované zdroje energie. Na ně musí už od roku 2006 všichni koncoví odběratelé hradit speciální poplatek, ať už elektřinu z obnovitelných zdrojů odebírají, nebo ne. Stát totiž pomocí tohoto poplatku za elektřinu garantuje vyrovnání rozdílu mezi vyšší výkupní cenou elektřiny z obnovitelných zdrojů a cenou elektřiny z klasických elektráren, kde je cena nižší.

Toto vyvážení cen má zajistit stabilitu energetického trhu a podpořit obnovitelné zdroje energie, které budou tvořit stále větší podíl.

Kolik za obnovitelné zdroje domácnosti musí platit?

Poplatek je fixovanou částkou v hodnotě 495 Kč/MWh bez DPH. S DPH je to tedy celkem 599 Kč za každou megawatthodinu spotřebované elektrické energie na každém odběrném místě. To znamená, že pokud má domácnost spotřebu například 4 MWh elektřiny za rok, připlatí si za obnovitelné zdroje celkem 2 396 Kč s DPH.

Poplatek POZE je součástí regulovaného poplatku za elektřinu, který má na celkové ceně za elektřinu podíl více jak 45 %.

Čtěte také: Obnovitelné zdroje a průmysl v ČR: analýza plateb

Zrušení POZE a jak domácnosti ušetří

Jak nasvědčují první kroky české vlády, pro rok 2026 by mělo dojít ke zrušení povinnosti platit poplatky POZE. Respektive se budou platit dál, jen toto břímě z regulované ceny elektřiny na sebe převezme stát pomocí státního rozpočtu, který se skládá z vybraných daní. Stát už k tomuto kroku dokonce jednou přistoupil mezi podzimem 2022 a koncem roku 2023, aby také ulevil domácnostem kvůli extrémně vysokým cenám elektřiny vlivem energetické krize.

Pomocí tohoto kroku dojde ke snížení regulované ceny, kterou do svého cenového výměru bezprostředně po rozhodnutí vlády (do 14 dnů) zahrne Energetický regulační úřad (ERÚ). Poté na pokles budou reagovat i dodavatelé a podle toho upraví své ceníky.

Jak moc může vlastně cena za elektřinu klesnout?

U domácnosti se spotřebou 4 MWh to dělá 2 396 Kč ročně. Celkově by mohlo jít o úsporu mezi 8 až 12 % ročně podle typu domácnosti a využití elektřiny. Nejvíce uspoří domácnost, která využívá elektřinu nejen pro běžné spotřebiče, ale také vaření, ohřev vody a vytápění.

Srovnáním cen elektřiny ušetří domácnosti další tisíce

Čeští odběratelé už nějakou dobu dobře vědí, že není radno se spoléhat na sliby vlád. Regulovanou část ceny elektřiny totiž nikdo z odběratelů nijak neovlivní. Oproti tomu neregulovaná část podléhá obchodním mechanismům, takže zde nastupuje jednoduchá nabídka a poptávka. Prvním krokem pro výhodnější dodávky elektřiny je srovnání cen. Jestliže odběratel zná nabídky na trhu, může si vybírat mezi dosavadním dodavatelem a jeho konkurencí.

Ceny energií v Česku stále patří k nejvyšším v Evropě, a to i přes stabilizaci situace na trzích po krizi. Účty domácností tak zůstávají vysoké. Cena elektřiny i plynu se skládá ze tří základních částí - z regulované složky, neregulované složky a daní.

Čtěte také: Zemědělství a environmentální platby

Regulovanou část určuje stát prostřednictvím Energetického regulačního úřadu a Ministerstva průmyslu.
Neregulovanou určují dodavatelé podle nakoupených cen na trhu.

Z každé tisícikoruny, kterou domácnost zaplatí za elektřinu, jde zhruba polovina na stát a distributory. Druhá polovina představuje samotnou cenu elektřiny.

Proč platíme víc než ostatní?

"Cenovým rájem" zůstává Skandinávie, kde mají dostatek vody a plynu, takže vyrábějí elektřinu levněji. Ale jsou země, které jsou na tom ještě hůř než Česká Republika - třeba Maďarsko nebo jižní Balkán. Tam je elektřina dražší, a to jen díky masivní státní podpoře.

Rozdíly mezi zeměmi vyplývají také z toho, jak kvalitně dodavatelé nakupují na trzích. Cena komodity je dána trhem, ale rozdíl dělá strategie obchodníka - kdy a za kolik nakoupí.

Doporučení pro spotřebitele

Doporučuje se srovnat si fakturu se současnými nabídkami na trhu. U některých dodavatelů jsou ceny i o desítky procent nižší. V současnosti jsou nejlepší nabídky na dvou- až tříleté fixy. Ty tři roky jsou z pohledu ceny nejvýhodnější, ale doporučuje se zlatá střední cesta - fix na dva roky.

Pro zákazníky je dnes nejvýhodnější volbou fixovaný produkt. Umožňuje mít jistotu jasné ceny na určité období. Doporučujeme právě dvouletý fix - ceny jsou nyní výrazně nižší než ve statistikách. Češi jsou často konzervativní a bojí se měnit smlouvu. Přitom to dnes již není nic složité.

Čtěte také: Janovice: Poplatky za odpad

Regulovaná složka a distribuce

Distribuce tvoří jednu z největších položek účtu a je přísně regulována státem. Regulační úřad stanoví každému distributoru investiční balíček, kterým distributor financuje obnovu a modernizaci sítě. Gavor i Švec se shodují, že prostor pro snížení cen existuje - především v části poplatků, které platíme na podporu obnovitelných zdrojů.

Řada zemí v Evropě to už udělala. To by mohlo snížit ceny elektřiny klidně o 10-15 %.

Pokud by vláda skutečně přistoupila ke snížení regulovaných poplatků nebo DPH, promítlo by se to podle Petra Švece automaticky i do všech smluv, včetně těch fixovaných. Zákazník má fixovanou komoditní část, takže jakmile stát sníží regulované poplatky, projeví se to v účtech všech odběratelů.

A právě regulovaná složka ceny energií pro domácnosti příští rok stoupne v průměru o stovky korun. Počítá s tím návrh Energetického regulačního úřadu (ERÚ), k němuž úřad zahájil konzultace. Část ceny elektřiny pro domácnosti určovaná státem by podle něj měla oproti letošku vzrůst o 2,7 procenta, u plynu o 4,7 procenta.

Přesunutí POZE zcela na stát by naopak snížilo regulované ceny pro domácnosti asi o 15 procent, uvedl úřad.

Windfall tax a energetická krize

Celkem skoro 118 miliard korun má stát vybrat na takzvané windfall tax, tedy dani z neočekávaných zisků, kterou odcházející vláda uvalila na vybraná odvětví. Jde o celkové inkaso za tři roky fungování daně, která má letoškem skončit. Odcházející kabinet Petra Fialy (ODS) daň zavedl v roce 2023 proto, aby získal prostředky na pomoc občanům a firmám s vysokými cenami energií.

Podle resortu financí mimořádné příjmy nepokryly výdaje na pomoc s energetickou krizí. Ministerstvo tvrdí, že celkem stát za tímto účelem vydal 130 miliard korun. Daň tímto rokem skončí.

Plány nové vlády

Zestátnění ČEZu, výstavba nových jaderných bloků a vymezování se vůči systému emisních povolenek pro průmysl i domácnosti a osobní dopravu. To jsou některé z priorit vznikající vlády hnutí ANO, SPD a Motoristů, která dále například chce přenést poplatky za obnovitelné zdroje energie (OZE) ze spotřebitelů na stát. Podle energetického experta Blahoslava Němečka je to jedna z cest, jak snížit výdaje domácností a zvýšit konkurenceschopnost firem.

Většina západoevropských států včetně Německa v době energetické krize postupovala přesně takto, někde navíc i snížili sazbu DPH. V Česku jsme se zase rychle vrátili na původní úrovně, ale to řada jiných států neudělala. V příštím roce má na podporu OZE jít zhruba 42 miliard korun, z toho asi 18 miliard nyní hradí spotřebitelé. Pokud by toto břemeno převzal stát, domácnosti by navíc dále ušetřily díky snížení základu DPH.

Budoucí vývoj regulované složky

Jak se bude vyvíjet regulovaná složka ceny elektřiny a plynu v příštím roce již od ERÚ přibližně víme. Jakým způsobem se ale bude vyvíjet neregulovaná neboli tržní část celkové ceny elektřiny a plynu v průběhu příštího roku se může pouze domnívat. Ta totiž závisí na mnoha faktorech, jako jsou například samotné ceny energií obchodované na evropských energetických a palivových burzách určující cenotvorbu prakticky pro celý evropský trh, na vývoji počasí, zejména v průběhu zimního období, ale i na stavu a kondici jednotlivých zdrojů energií, a taktéž i na kvalitě a stavu distribuční soustavy a infrastruktury.

I dle cen termínovaných neboli futures kontraktů by se neměly ceny energií v příštím roce zvyšovat. Tím pádem nikterak výrazně nad průměr cenových úrovní, které jsme v průběhu letošního roku doposavad zaznamenávali. Ceny za elektřiny a plyn by se tak měly držet na obdobných hodnotách a neměly by se v příštím roce citelněji zvyšovat.

Dle předběžného návrhu ERÚ by se tak měla regulovaná složka ceny elektřiny zvýšit u domácností (na hladině nízkého napětí) o 2,7 %. U vyšší hladiny napětí čili u větších odběratelů by měla regulovaná složka ceny elektřiny naopak poklesnout, a to o 2,7 %. V příštím roce 2026 by potom měla regulovaná část ceny elektřiny tvořit 45 % z celkové ceny elektřiny.

Regulovaná cena plynu by se tedy měla u domácností zvýšit o 4,7 %. Pro velké odběratele by pak ERÚ regulovanou složku ceny plynu snížil o 4,5 %. V příštím roce 2026 by potom měla regulovaná část ceny plynu tvořit čtvrtinu čili 25 % z celkové ceny plynu. S tím, že navýšení regulované složky ceny elektřiny se ještě může eventuálně snížit o poplatek na obnovitelné zdroje energie čili tzv.

Stát v příštím roce převezme financování podporovaných zdrojů energie (POZE)

Schválila to v úterý vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. POZE je pro elektřinu: Poplatek na podporované zdroje (POZE) byl a je primárně spojen s elektřinou, ne s plynem. Plyn: Na plyn se aplikují jiné mechanismy pomoci, jako byla cena za dodávku, distribuci (regulovaná složka) a stálý měsíční plat, což se mění podle regulace ERÚ, ne přes POZE.

Příspěvky na POZE jsou určeny na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a z vysokoúčinné kombinované produkce elektřiny a tepla. Od roku 2006, kdy byly zavedeny, bylo na platby celkově vyplaceno více než půl bilionu korun. Část dotací poskytoval stát, další část pak dopláceli ve fakturách za elektřinu spotřebitelé.

Podle dřívějších výpočtů Energetického regulačního úřadu (ERÚ) by měla regulovaná část ceny elektřiny proti letošku pro domácnosti v příštím roce klesnout o více než 15 %. Pro větší odběratele by měl být pokles výraznější.

Dodavatelé energií deklarovali, že jsou připraveny promítnout změny okamžitě, a to i během svátků.

„Pokud bude zrušení POZE realizováno s platností od 1. ledna 2026, zákazníkům nižší ceny promítneme už od 2.

Havlíček: Ceny elektřiny snižují naši konkurenceschopnost

Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) by měla regulovaná část ceny elektřiny pro domácnosti klesnout v roce 2026 o více než patnáct procent. Pro větší odběratele by měl být pokles výraznější. Na vysokém napětí zhruba o pětinu a na velmi vysokém napětí až o třicet procent.

„Česká republika má suverénně nejvyšší ceny elektřiny v přepočtu na kupní sílu v Evropě. Dopadá to na domácnosti a fatálně i na firmy, které jsou tak méně konkurenceschopné,“ řekl Havlíček. V řadě ostatních zemí EU podle něj státy ceny energií různě regulují a pomáhají tak firmám s jejich náklady.

Vláda tak podle ministra dala ERÚ pokyn k úpravě cenových výměrů na příští rok.

ERÚ stihne změny regulovaných cen elektřiny do konce roku

ERÚ už zahájil proces ke změnám regulovaných cen elektřiny na příští rok. Změny by měl úřad stihnout zapracovat do konce roku, nové regulované ceny by tak měly platit od začátku příštího roku. Původně měly regulované ceny elektřiny pro domácnosti vzrůst.

„Dopředu jsme avizovali, že pokud vláda převede financování POZE na stát, jsme připraveni reagovat obratem. Ihned jsme proto zahájili povinné konzultace k novému návrhu cenového výměru, který předpokládá, že regulované ceny elektřiny klesnou na všech napěťových hladinách,“ popsal předpokládané změny předseda ERÚ Jan Šefránek.

Svazy: Krok pomůže českému průmyslu, nutné jsou ale i další

Přesun všech poplatků za POZE na stát alespoň částečně pomůže tuzemskému průmyslu, sníží totiž ceny elektřiny, zároveň jsou však nutná další opatření pro posílení konkurenceschopnosti tuzemských firem, vyplývá z komentářů průmyslových svazů.

Svaz průmyslu ČR rozhodnutí o dlouhodobém snížení poplatku za podporované zdroje na nulu uvítal. „Pomůže alespoň částečně snížit cenu elektřiny, která je v Česku pro firmy jedna z nevyšších v EU,“ řekl generální ředitel svazu Daniel Urban.

Analytici: Přesun POZE na stát zatíží rozpočet

Převedení veškerých plateb za POZE na stát v příštím roce ušetří domácnostem zhruba deset procent celkové ceny za elektřinu, celkově by mohlo jít o tisíce korun za rok, vyplývá z komentářů analytiků. Snížení nákladů na elektřinu by podle nich měly pocítit i firmy, pro konkurenceschopnost energeticky náročných firem ale budou zapotřebí i další kroky. Zároveň ale mluví o populistickém kroku vlády, který může prohloubit deficit veřejných financí.

„Vychází to vstříc především volání českého průmyslu, který potřebuje srovnat svou konkurenční pozici především s Německem, kde stejné opatření již platí. A uvítají jej i české domácnosti, které tím ušetří cca 600 korun za MWh včetně DPH, což představuje zhruba deset procent celkové ceny,“ komentoval rozhodnutí analytik ENA a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor.

Domácnosti ušetří několik set korun až tisíce ročně

Poplatek za obnovitelné zdroje již jednou platil za odběratele stát, to bylo během energetické krize. Poté, co tato krize odezněla, vláda poplatek opět zavedla. Nyní nová vláda svým počátečním rozhodnutím poplatek opět zrušila, přesunula ho na bedra státu.

Kolik tedy domácnosti ušetří? Vše se odvíjí od spotřeby elektřiny domácnosti. Ta se liší podle toho, zda domácnost elektřinou jen svítí, vaří na ní, ohřívá si s ní vodu, či s elektřinou i topí, a také to, zda jde o zateplený dům a jakou má technologii vytápění.

Byt, který elektřinou jen svítí, ušetří kolem tisíce korun.
Byt, ve kterém se ohřívá voda elektřinou, spotřebuje kolem 3 megawatt elektřiny ročně a jeho úspora bude činit 1800 korun.
Větší úspora bude u domu, který elektřinou netopí, jeho spotřeba je kolem 5 megawatt, a ušetří tak 2 000 korun ročně, nezateplený dům, který topí elektřinou, může spotřebovávat 20 megawatt, a jeho úspora tedy bude 12 000.

Nezapomeňte na samoodečet na konci roku

Samotné zrušení poplatku proběhne automaticky, přesto existuje jeden důležitý krok, který mohou domácnosti udělat, aby o část úspory nepřišly. Tím je samoodečet elektroměru ke konci roku. Většina odběrných míst totiž nemá fakturační období nastavené přesně od 1. ledna do 31. prosince. Typicky fakturace probíhá například od června do května následujícího roku, tedy přesahuje do dvou kalendářních let.

„Distributor je v takovém případě povinen rozdělit spotřebu mezi jednotlivé roky. Pokud ale nemá k dispozici skutečný stav elektroměru k 31. prosinci, provede rozdělení odhadem. Část spotřeby pak může spadnout ještě do roku 2025, kdy se poplatek za POZE stále platí, a část až do roku 2026, kdy už je od něj odběratel osvobozen,“ vysvětluje Lukáš Kaňok z Kalkulátor.cz.

Jak samoodečet správně provést

Samoodečet spočívá v tom, že si k určitému datu sami zaznamenáte stav elektroměru a tuto informaci předáte distributorovi nebo dodavateli elektřiny. Konkrétní kontakty jsou vždy uvedeny na webových stránkách příslušné společnosti.

Kromě samotného stavu elektroměru je potřeba uvést také výrobní číslo měřidla, identifikaci odběrného místa, jméno odběratele a kontaktní údaje. U dvoutarifních sazeb je nutné zapsat zvlášť stav ve vysokém (T1) a nízkém tarifu (T2). Hodnoty se zapisují bez desetinných míst a bez zaokrouhlování.

Doporučuje se také elektroměr vyfotit, aby měl odběratel k dispozici případný důkaz v případě nejasností. Ideálním termínem pro samoodečet je poslední den kalendářního roku, přičemž na jeho odeslání je zpravidla lhůta 30 dnů.

Vzhledem k tomu, že se u poplatku za POZE může jednat o úsporu v řádech tisíců korun, dává samoodečet na konci roku jasný smysl.