Platónův pohled na podstatu informace o přírodě

V dílech Platóna, zejména v dialozích jako Faidón, Ústava, Tímaios, Politikos, Filébos, Zákony a Epinomis, se objevují úvahy o povaze materiálního světa a jeho uspořádání. Platón obecně považoval materiální svět za ontologicky odvozený a nesamostatný.

V dialogu Tímaios čteme (Tim. 29a), že materiální svět byl utvořen (uspořádán) podle dokonalého vzoru, který tedy musí být ontologicky primárnější (a také dokonalejší, viz např. Tim. V Politikovi (Polit. Samotné elementy tohoto světa jsou opět podle Tímaia (viz Tim. V desáté knize Zákonů se obsáhle dokazuje, že primární úrovní našeho světa není látka, a tedy materiální charakteristiky, nýbrž duše a její činnost (Leg. 891c-892c).

Přesto však materiálnímu světu jako takovému náležejí určitá struktura a řád, jež lze popsat bez ohledu na jejich podmíněnost a závislost. Jaký je látkový základ materiálního světa, tj. z jakých elementů je složen? Jaká je struktura světa v makroskopickém, tj. kosmickém měřítku? Jinými slovy, jak je podle Platóna uspořádán kosmos jako celek?

Živly jako základ materiálního světa

Všude kolem sebe vidíme (či obecněji svými smysly vnímáme) velmi pestrou a různorodou materiální skutečnost ve formě odlišně se jevících materiálních jednotliviny. Platón z této tradice vůbec nevybočuje, a dokonce v prvním přiblížení podává už známou (od Empedoklea) a neinovativní odpověď - základem materiální skutečnosti jsou čtyři živly, oheň (πῦρ - pýr), vzduch (ἀήρ - aér), voda (ὕδωρ - hydór), země (γῆ - gé). Tuto myšlenku vyjadřuje Platón v několika dialozích (Tim. 48b, Phlb. 29a, Leg. 889b a 891c) jako něco samozřejmého, evidentního, co není třeba složitě objevovat či dokazovat.

Platón především uvádí - opět bez důkazu a vlastně jaksi mimochodem, že právě organismy jsou složeny z ohně, vody, vzduchu a země (Tim. 42c-d a 42e-43a). Ovšem zatím postrádáme jakékoli podrobnosti o složení, jež by mohly vysvětlit druhové rozdíly. Všechny totiž druhy, jaké a kolik jich vidí rozum obsaženo v živoku vpravdě jsoucím, takových i tolika měl ... nabýti i svět. Jsou pak čtyři, za prvé rod bohů na obloze, dále druh živočichů okřídlených a létajících vzduchem, třetí druh žijící ve vodě, čtvrtý pak chodící po nohách a žijící na suchu. Tim.

Čtěte také: Hérakleitos a jeho dílo O Přírodě

Čteme, že na nejobecnější rovině lze rozlišit čtyři druhy (či spíše rody) živých organismů (a Platón zdá se bere v potaz především živočichy) podle čtyř živlů. Přitom rozlišení je založeno na životním prostředí organismů, jež představují právě živly.

Podle převahy prvku v těle (nebo podle životního prostředí) je určeno tolik nejobecnějších rodů či tříd živých organismů, kolik je živlů (v Tímaiovi čtyři, v Epinomidě pět). Na tuto škálu jsou hierarchicky zařazeny jak druhy „přirozené“, tak i druhy božských bytostí včetně nebeských těles jako nesmrtelných či téměř nesmrtelných bohů (Epin.

Pomocí živlové teorie dokáže Platón vysvětlit také smyslové počitky. Např. vidění je popsáno jako kontakt vnějšího mírného ohně - denního světla - s příbuzným vnitřním ohněm, který prochází očima ven z těla a jaksi „ohmatává“ okolí (Tim. 45b-46c). Stále v Tímaiovi, nyní v pasáži 58c-61c, Platón píše o druzích jednotlivých živlů a také o jevech, jež vznikají kombinací některých živlů.

Jak lze vidět, čtyři živly umožňují vysvětlit pestrou skladbu neživé skutečnosti. Můžeme se domnívat, že podobně by Platón dokázal k živlům či jejich kombinacím přiřadit jakoukoli látku nacházející se v přírodě či vzniklou lidským zpracováním přírodních surovin (výslovně to konstatuje pro kapaliny - 59c-d). Zároveň je zřejmé, ale také vzhledem k době pochopitelné, že rozdělení vychází z určitých pozorovatelných vlastností a nikoli z určení vnitřní struktury.

Geometrické základy živlů

Když se řekne „počátky“ či „elementy“, rozumí se tím něco základního, prvotního, co samo už žádný další základ či počátek nemá. Viděli jsme, že čtyři tradiční elementy jsou podle Platóna takovým základem pro vše živé i neživé. Ukázali jsme (totiž jen naznačili, stejně jako sám Platón), jak je to „vše“ z elementů složeno.

Čtěte také: Skautské družiny a smysluplný program

V „živlové teorii“ se Platónův postup projevuje geometrickým založením čtyř elementů, tedy nalezením jejich společného základu. O čtyřech živlech Platón tvrdí (viz Tim. 55d-56c), že každému z nich náleží jeden z těchto tvarů, tj. že každý z nich je tvořen velmi malými pravidelnými tělesy jednoho druhu. Dvanáctistěn přišel zkrátka, Platón nezavádí pátý živel. Proto mu poměrně neurčitě připisuje jinou funkci - prý byl užit při utváření celku kosmu (55c).

Živly jsou tedy tvořeny pravidelnými tělesy. Pravidelná tělesa, jež tvoří živly, mají plochy tvořené trojúhelníky a právě ty jsou posledním skladebným základem smyslově vnímatelné skutečnosti (55c-d). Tři ze živlů jsou tvořeny druhým trojúhelníkem - oheň (čtyřstěn), vzduch (osmistěn) a voda (dvacetistěn). Ty jsou dány jednoduše poměrem ploch a předpokladem (obsaženým v pasáži 56d-57a), že jednotlivé tvary mohou být působením okolí, tedy jiných těles, např. „řezáním“ ostrým ohněm, rozloučeny na jednotlivé plochy, které se pak seskládají v jiné těleso.

Geometrii spolu s aritmetikou, hudbou a astronomií (poslední dvě pojaty v kvantitativní, „aritmetické“ rovině) označil Platón už v sedmé knize Ústavy (R. 524e-531c) za disciplíny nezbytné na cestě k nejvyššímu poznání. Geometrie a aritmetika jsou přesné disciplíny, jež dokáží své předměty uchopit bez jakékoli nejasnosti, nejednoznačnosti, bez „rozmazanosti“.

Proto právě matematický výklad mohl být pro Platóna výrazem řádu skutečnosti. Dokonce by tvrdil, že jen to, co je uspořádáno na matematických základech, obsahuje řád. Moderní fyzika i chemie se zabývají empirickými skutečnostmi, proto tvrzení, že fyzika nachází základy chemických prvků, nepřináší žádný zásadní problém.

Úvahy o zdraví a nemoci v poměru k racionálnímu řádu světa

V Timaiovi se námět hovoru týká vzniku veškeré skutečnosti. Radikalita filosofického pohledu na svět je naznačena již na počátku vyprávěním o Solónovi, který se v Egyptě dostal do styku s poznatky, o nichž neměl ani tušení. Solón byl Řeky počítán mezi sedm mudrců, a proto je v kontextu dialogu zmínka o něm velmi významná.

Čtěte také: Co je příroda podle antických filosofů?

Moudrý člověk netrpí nějakou zásadní neznalostí a má o všem alespoň základní ponětí. Platón chce však ukázat, že standardizovaná moudrost Řeků je nedostatečná, jedná-li se o otázku geneze kosmu. Důvod omezenosti vědění lidí, kteří byli v Řecku pokládáni za moudré, spočívá podle Platónova výkladu v tom, že jejich moudrost dosahuje k dávným počátkům, před nimiž však existovaly netušené světy. Ty ovšem byly ničeny pravidelnými přírodními katastrofami a nezanechaly po sobě žádnou stopu.

tags: #platon #spis #o #prirode #informace

Oblíbené příspěvky:

• Tipy na ubytování v Sušici pro školy v přírodě
• Ohrožení životního prostředí: Letecká doprava
• Scheppach RS 400 pro Snadné Přesívání
• Nové registrace a emise
• Stavební odpad a ekologie