Plíseň v kompostu je jev, se kterým se setká mnoho zahrádkářů. Pokud se objeví i v tom vašem, nemusíte si hned dělat starosti. Plíseň je totiž přirozenou součástí rozkladu organické hmoty. Problém nastává, když se jí v kompostu objeví příliš mnoho. Jak si s tím poradit?
Nejčastější příčinou plísně v kompostu je nadměrná vlhkost, často způsobená nevhodným složením kompostované hmoty. Pokud do kompostu přidáváte příliš mnoho „mokrých“ materiálů (například čerstvá tráva, slupky od ovoce a zeleniny), aniž byste je prokládali suššími materiály (například suché listí, hobliny, karton), kompost se stává příliš vlhkým a vzduch zde nemůže správně cirkulovat. To pak vytváří vhodné prostředí pro růst plísní a zároveň může vést i k nepříjemnému zápachu.
Další příčinou může být přítomnost zcel nevhodných materiálů či příliš velkých kusů materiálu, které brání provzdušnění. I když se kompostování zdá být vhodným řešením pro veškerý organický odpad, některé potraviny do něj prostě nepatří.
Pokud už tyto materiály přeci jen chcete kompostovat, rozkrájejte je před vyhozením na kompost na menší části. Pozor si však dejte také na některé naše plody, nebo dokonce i na ty, co sami vypěstujete.
Pokud se už v kompostu objeví plíseň, mělo by být prvním krokem jeho důkladné promíchání. Ideálně použijte vidle a celý kompost provzdušněte. Tím se do něj dostane kyslík, který plísně nemají rády. Dále je potřeba upravit poměr vlhkosti. Přidejte suché materiály, jako je suché listí, sláma, dřevní štěpka, hobliny nebo roztrhaný karton.
Čtěte také: Lze kompostovat plesnivé věci?
Nejlepším způsobem, jak se vyhnout plísni v kompostu, je pravidelná a vyvážená péče. Vždy se snažte udržovat správný poměr zeleného bioodpadu (tráva, zbytky ovoce a zeleniny, …) a toho hnědého (větve, suché listí, …). Doporučuje se poměr zhruba 1:2 až 1:3 ve prospěch hnědého. Pravidelné promíchávání kompostu (minimálně jednou za půl roku) je také nezbytné pro udržení optimálních podmínek.
Dbejte také na to, aby kompost nebyl umístěn na přímém slunci, kde by rychle vysychal. Zároveň by měl být snadno přístupný, abyste mohli pohodlně přidávat materiál a později kompost využít. K zachování dobrých sousedských vztahů je také dobré umístit kompostér tak, aby neobtěžoval sousedy zápachem.
Samozřejmě, že sem můžete dát veškerý organický materiál v podobě posečené trávy, shrabaného listí, zbytků rostlin, tenčích větví, zeminy či ovoce. Chcete-li nalákat žížaly, tak do kompostu vysypávejte kávovou sedlinu, ta totiž dokáže tyto užitečné tvory přilákat. Do kompostu patří i papírový karton bez lepenky, papír ze skartovačky, noviny, piliny, kůra stromů, dřevěný popel (obsahuje velké množství důležitých živin) nebo třeba podestýlka od vašeho morčátka či křečka.
| Materiál | Obsah uhlíku (C) | Obsah dusíku (N) | Poměr C:N |
|---|---|---|---|
| Listí | 40-80 | 1 | 40-80:1 |
| Sláma | 80 | 1 | 80:1 |
| Dřevní štěpka | 100-500 | 1 | 100-500:1 |
| Posečená tráva | 19 | 1 | 19:1 |
| Zbytky ovoce a zeleniny | 25 | 1 | 25:1 |
| Kávová sedlina | 20 | 1 | 20:1 |
Materiál čerstvý, šťavnatý, zelený obsahuje hodně dusíku, materiál starší, dřevnatý a hnědy je bohatý na uhlík. Pokud kompost zapáchá jako „zkažené vejce“, znamená to, že v něm převládá materiál s nadměrným obsahem uhlíku. V tomto případě přidáme posekanou trávu nebo listí. Vysoký obsah dusíku zase signalizuje zápach po amoniaku, do kompostu tedy přimícháme dřevěné třísky, kůry nebo piliny.
Čtěte také: České supermarkety a bio
Čtěte také: Materiály pro ekologické tašky
tags: #plesnive #potraviny #kompostování