Plesnivé věci a kompost: Ano nebo ne?

Kompostování je skvělý způsob, jak recyklovat zahradní i kuchyňský odpad. Díky kvalitnímu kompostu není nutné utrácet za umělá hnojiva. Všude se uvádí, že do kompostu se dává veškerý bioodpad jak ze zahrady, tak z kuchyně, ale málokde se dozvíte, že ne každé ovoce nebo živočišný odpad je právě pro kompost vhodné.

Co je kompostování?

Kompostování je proces, během kterého houby, plísně a mikroorganismy (později větší organismy) způsobují tlení a tím přetvářejí zbytky rostlinného původu na humus. Proto názor, že plesnivé listí se škůdci do kompostu nepatří, je nesmysl. Ale není od věci myslet na to, že zbytky plesnivé či napadené, by se neměly nechávat na povrchu, odkud se mohou plísně i spóry hub rozšířit do okolí na zdravé rostliny, zatím pro kompostování neurčené. Takže kompostovat buď v "krabicových = uzavřených" kompostérech, nebo na hromadě přikrýt hlínou, trávou...

Co patří do kompostu

Do kompostu můžete dávat téměř vše ze zahrady. Můžete dát veškerý organický materiál v podobě posečené trávy, shrabaného listí, zbytků rostlin, tenčích větví, zeminy či ovoce. Chcete-li nalákat žížaly, tak do kompostu vysypávejte kávovou sedlinu, ta totiž dokáže tyto užitečné tvory přilákat. Do kompostu patří i papírový karton bez lepenky, papír ze skartovačky, noviny, piliny, kůra stromů, dřevěný popel (obsahuje velké množství důležitých živin) nebo třeba podestýlka od vašeho morčátka či křečka.

Konkrétně tam patří:

• zbytky ovoce a zeleniny včetně jader i semen
• kávová sedlina a filtry
• použité čajové lístky a sáčky z přírodního materiálu bez kovové spony
• skořápky z ořechů
• skořápky z vajec
• trus býložravých hospodářských zvířat
• nepotištěný papír, lepenka, papírové ubrousky
• popel ze dřeva
• posekaná tráva, listí a sláma
• piliny, hobliny a třísky
• nadrcená kůra stromů, větvičky

Shnilá jablka a jiné ovoce

Kompost se vypořádá i se shnilými jablky a dalšími plody, které lze do nádoby umístit nanejvýš v jedné vrstvě. Ideálně je tak přidávejte postupně a prohazujte jiným „zeleným“ či „hnědým“ odpadem. Abyste se vyhnuli šíření moniliózy v biomase, vytřiďte a vyházejte silně postižené kusy. Moniliózu poznáte podle typických bílých polštářků či šupinek na hnijících plodech.

Čtěte také: STK a emise: Současný stav

Ořechové listí a jehličí

Poněkud sporné je listí z ořešáku, které obsahuje látky brzdící proces rozkladu. Pro urychlení jeho rozkladu je nutné je prohnat drtičem nebo do biomasy přidat urychlovač. To samé platí i pro jehličí, které se stejně jako listy ořešáku dlouho rozkládá.

Co se nesmí dávat do kompostu

Do kompostu nepatří napadené rostliny, ať již škůdci či chorobami, napadené listí a určité druhy ovoce, které naopak způsobí degradaci kompostu a snížení jeho kvality. Mnohem vážnější důsledky, nežli shnilá jablka nebo slupka od pomeranče jsou živočišné zbytky. Ať už se jedná o cokoliv od zvířátek, do kompostu to rozhodně nepatří (neplatí o podestýlce od býložravců). O jaký materiál se jedná? Tak především o kosti, kůži, tuky, oleje, kusy masa, nebo exkrementy vašich psích miláčků. Tohle všechno patří vždy do směsného odpadu.

Konkrétně tam nepatří:

• maso, kosti a ryby
• stolní oleje a tuky
• slupky a pecky z tropického ovoce (např. citrusy by mohly biomasu překyselit)
• mléčné výrobky
• zbytky vařených pokrmů
• staré pečivo
• nemocné rostliny, bramborová nať, oddenkový plevel a určité druhy rostlin (túje, vratič, pelyněk)
• popel z uhlí a cigaret, cigarety
• plast, kov, sklo, kameny, textil
• časopisy, fotopapír
• sáčky z vysavače či jejich obsah
• chemicky ošetřené, barvené a lakované materiály
• piliny z dřevotřísky
• trus masožravých zvířat (psí výkaly)
• uhynulá zvířata

Citrusové slupky

Slupka od pomeranče do kompostu: tak na to ani nemyslete, nebo že by snad… Sníte pomeranč či mandarinku a říkáte si, že jejich kůra (slupka) je přece organického původu a tím pádem je vhodná ke kompostování. Jenže, v případě citrusů to není tak úplně jasné a pořád se nad tím vede řada diskusí. Jedni odborníci se domnívají, že citrusy by se do kompostu dávat raději neměly, protože slupky bývají kvůli rychlejšímu dozrávání ošetřeny nebezpečnou chemikálií. Druhá skupina odborníků však tvrdí, že slupka obsahuje nikoliv chemické látky, které by potažmo mohly být nebezpečné třeba pro užitečné mikroorganismy v kompostu, ale látky organické. Konkrétně by se mělo jednat o fungicidy a ty se v kompostu dokáží rozložit do několika týdnů.

Plísně v kompostu

Mnohem horší, než organické látky ve slupce citrusů, je však fakt, že právě citrusy rychleji plesniví a díky tomu mohou spory zamořit celý kompost. Vy si tyto spory houbových chorob pak jen krásně namnožíte tím, jak budete kompost doplňovat po celé zahradě k jednotlivým rostlinám. Pokud vám do kompostu upadne jedna slupka od pomeranče, svět se samozřejmě nezboří, ale ve větším množství kompostovat slupky citrusů není vhodné.

Čtěte také: Vliv odpadu na lidské zdraví

Staré pečivo

Tvrdé rohlíky či chléb můžete do kompostu přidat, ale plíseň do něj nepatří. Znehodnocuje proces rozkladu a může poškodit mikroorganismy.

Plíseň v kompostu: ano nebo ne?

Plíseň v kompostu obvykle není problém, pokud se objevuje v malém množství. Je to přirozený proces rozkladu organického materiálu. Plesnivý chleba do kompostu házet můžete. V kompostu jsou schopny rozložit i plísně.

Jak na kompostování trávy

Během údržby zahrady vám jistě zbývá až dost posekané trávy, kterou by bylo škoda pálit nebo vyhazovat. I když se na její kompostování názory různí, obecně platí, že to lze. ALE! Samotný travní odpad by nefungoval, jelikož by výsledný produkt obsahoval příliš mnoho dusičnanů a kyselin a také by silně zapáchal.

Tento odpad tak je potřeba kombinovat s uhlíkatými čili dřevitými materiály (to, co je hnědé), jako jsou piliny, listí kromě ořešáku nebo dřevní štěpka. Vhodné je také přidávat zeminu a kuchyňský bioodpad, vaječné skořápky nebo třeba kávovou sedlinu. Pro zachování správného poměru uhlíku a dusíku by v kompostu měly být zhruba 3 díly uhlíkatých látek (dřevo, listy, kousky větví) na 1 díl dusíkatých (tráva). Trávu přidávejte spíš v tenčí vrstvě max. 10 cm a celou hmotu pravidelně provzdušňujte a prohazujte. Před hozením na kompost ji také můžete nechat zavadnout až zaschnout nebo zcela usušit, čímž se sníží riziko plesnivění a vzniku zápachu.

Proč přidat do kompostu piliny a hobliny?

Přidání do kompostu je jedním z nejlepších způsobů jejich využití - dodají mu strukturu a zvýší jeho kvalitu. Promícháním s dalšími kuchyňskými zbytky a organickým odpadem pak vznikne skvělý humus, který použijete na celé zahradě. Hodí se i podestýlka pro králíky či morčata skládající se z čistých pilin nebo hoblin.

Čtěte také: Možné environmentální dopady

Přidávejte je v jedné tenké vrstvě, v silné by špatně hnily a nemusely vytvořit požadovanou hmotu. I tak se budou rozkládat až několik měsíců. Nezapomínejte občas přihodit tenčí vrstvu zeminy a celý obsah pravidelně prohazovat.

Základní pravidla kompostování

Kompostování může být jednoduché a nenáročné, pokud se řídíte základními principy. Stačí mít vhodný kompostér, správný poměr zeleného a hnědého materiálu, dostatečnou vlhkost a občasné překládání hromady. Správně provedené kompostování by nemělo způsobovat nepříjemný zápach. Zápach může být příznakem nedostatečného provzdušňování (aerace), přemnožení anaerobních bakterií nebo přítomností živočišných produktů. Ideální poměr zeleného a hnědého materiálu je obvykle 2:1 nebo 3:1. To znamená, že by mělo být použito dvakrát až třikrát více hnědého materiálu než zeleného.

Často kladené otázky

1. Je kompostování náročné?
2. Srmdí kompost?
3. Jaký je ideální poměr zeleného a hnědého materiálu?
4. Jak kompostovat bez zahrady?
5. Jak často překopávat?
6. Je potřeba urychlovač kompostu?
7. Proč nemůžu dávat do kompostéru jenom trávu?
8. Můžu do zahradního kompostéru vyhodit živočišné potraviny?
9. Co když kompost hnije?
10. Vadí plíseň v kompostu?
11. Jak dlouho trvá, než se materiál rozloží a vytvoří kompost?
12. Jak poznám, kdy je kompost hotový?
13. Můžu kompostovat papír a karton?

Odpovědi na otázky

1. Kompostování může být jednoduché a nenáročné, pokud se řídíte základními principy. Stačí mít vhodný kompostér, správný poměr zeleného a hnědého materiálu, dostatečnou vlhkost a občasné překládání hromady.
2. Správně provedené kompostování by nemělo způsobovat nepříjemný zápach. Zápach může být příznakem nedostatečného provzdušňování (aerace), přemnožení anaerobních bakterií nebo přítomností živočišných produktů.
3. Ideální poměr zeleného a hnědého materiálu je obvykle 2:1 nebo 3:1. To znamená, že by mělo být použito dvakrát až třikrát více hnědého materiálu než zeleného.
4. I bez zahrady lze kompostovat pomocí vnitřního kompostéru. Nabízí se možnost vermikompostování, tedy kompostování za pomoci kalifornských žížal.
5. Urychlovač kompostu není nezbytný, ale může výrazně urychlit proces rozkladu organického materiálu.
6. Tráva je převážně zelený materiál, který je bohatý na dusík. Pro úspěšné kompostování je důležité mít správný poměr zeleného (bohatého na dusík) a hnědého (bohatého na uhlík) materiálu. Příliš mnoho zeleného materiálu vede k tomu, že kompost začne hnít.
7. Živočišné potraviny jako maso a mléčné výrobky by se v zahradním kompostéru objevovat neměly. Mají tendenci rychleji hnít, způsobovat nepříjemný zápach a přitahovat zvířata. Navíc by mohly také obsahovat patogeny, které by kontaminovaly váš kompost. Vhodnější variantou je živočišné potraviny prvně zpracovat v bokashi a následně až vyhodit na kompost.
8. Pokud kompost hnije, je pravděpodobné, že nedochází k dostatečnému proudění vzduchu.
9. Plíseň v kompostu obvykle není problém, pokud se objevuje v malém množství. Je to přirozený proces rozkladu organického materiálu.
10. Čas potřebný k dokončení procesu kompostování se může lišit v závislosti na různých faktorech, jako jsou typy materiálu, teplota, vlhkost a dostupnost vzduchu.
11. Hotový kompost má tmavou barvu. Když se rozprostře v ruce, neměl by být cítit zápach po hnilobě, ale spíše jako lesní půda. Materiál by měl být dobře rozložený a není vidět žádný zbytkový organický materiál.
12. Ano, papír a karton mohou být kompostovány, pokud neobsahují toxické látky nebo barevné pigmenty.
13. Hotový kompost může být použit jako přírodní hnojivo pro zahradní rostliny. Můžete ho aplikovat na záhony jako mulč, smíchat s půdou při výsadbě rostlin nebo přidat do kompostové směsi pro zlepšení půdní struktury.

tags: #na #kompost #plesnive #veci #ano #nebo

Oblíbené příspěvky:

• Proměna odpadu v příležitost - knižní tip
• Využití gumových hadic pro odpad
• Kontejner na Odpad Třebíč
• Co přináší září do přírody?
• Ekologický program SPD