Skládka Chotíkov a Zařízení na Energetické Využití Odpadů (ZEVO) Plzeň

Skládka Chotíkov, situovaná u Plzně, představovala dlouhodobé řešení pro ukládání komunálního odpadu v regionu. Skládka Chotíkov končí k 30. 4. 2017, její kapacita je zcela naplněna. Od roku 2004 se na ní navezlo přibližně 300 tisíc tun odpadu. Denně sem přiváží v průměru 20 nákladních aut cca 100 tun odpadu.

Podle mluvčí PT Petry Siegerové přijíždí na skládku v průměru asi 20 nákladních aut s odpadem denně, což znamená zhruba 100 tun odpadu. „Asi 65% odpadu tvoří směsný komunální odpad,“ řekla Siegerová. Ten se před skládkováním už nijak netřídí, pod zem tedy jde například sklo nebo plasty. Záleží na tom, co lidé vyhodí do popelnic. Pokud sami třídí odpad do barevných popelnic, na skládku se nedostane.

Dobrovolný svazek obcí - Skládka odpadů Chotíkov "v likvidaci"(dále jen DSO) byl založen na základě smlouvy ze dne 24. 4. 2002 podle § 49 a následujících zákona o obcích č. 128/2000 Sb. Smlouva byla podepsána na základě usnesení ZMP č. 647 ze dne 13. prosince 2001 a č. 142 ze dne 7. března 2002. Podílovými spoluvlastníky skládky odpadů v Chotíkově jsou město Plzeň (52/100 ve vztahu k celku), město M. Touškov (24/100 ve vztahu k celku) a obec Chotíkov (24/100 ve vztahu k celku).

DSO byl vytvořen za účelem správy, výstavby a provozu skládky komunálního odpadu v souladu s platnou legislativou, týkající se odpadového hospodářství a ochrany životního prostředí. Skládku provozovala do 31. 12. 2003 společnost DEPONA s.r.o. Provozovatelem skládky je od 1. ledna 2004 společnost Plzeňská teplárenská a.s.

Náhrada skládkování: ZEVO Plzeň

Náhradou za skládkování je spalování odpadu v Chotíkově ve spalovně, která denně zlikviduje až 300 tun odpadu. Právě spalovna má nahradit skládkování odpadu. Zajímavé je, že zatímco pod zem je možné ukládat 205 druhů odpadů, spalovat se smí jen 24 druhů. Vyloučena je například stavební suť. „Tu by měli lidé odkládat do sběrných dvorů,“ dodala Siegerová.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

U skládky komunálních odpadů v Chotíkově postavila Plzeňská teplárenská, a.s. velkou spalovnu komunálních odpadů, která má spalovat minimálně 95 tisíc tun odpadů ročně. Projekt se podobně jako jemu podobné jmenuje "Zařízení na energetické využití odpadů - ZEVO Chotíkov". Zařízení na energetické využívání odpadu ZEVO Chotíkov (dnes ZEVO Plzeň) patří mezi nejmodernější zařízení pro energetické využití odpadu v České republice. Jedná se o moderní a ekologický zdroj společnosti Plzeňská teplárenská, a.s., který využívá široké spektrum odpadů.

Tepelná energie, která vzniká při procesu spalování, se následně využívá k dodávce tepla po celém území města Plzně a také k výrobě elektrické energie. Výstupy jsou elektrická energie a teplo ve formě horké vody o parametrech 135 °C / 70 °C.

Technické aspekty ZEVO Plzeň

Nepravidelný monoblok spalovny o půdoryse 140 × 40 m a výšce 47 m vznikl na místě rekultivované skládky. Stavba, při níž byla použita spřažená ocelová konstrukce kotle a kotelny, má obestavěný prostor 200 000 m³ (z toho 8000 m³ betonu). Při zakládání bylo nutné zhotovit pilotovou opěrnou zeď v prostoru vedle přilehlé komunikace vedoucí do pískovny, dále byly zahájeny práce na opěrné stěně, která svou plochou vymezovala prostor staveniště a budoucího areálu ZEVO z jeho jižní části. Po dokončení výměny podloží v prostoru staveniště byly zahájeny vrtné práce na pilotovém založení hlavního stavebního objektu ZEVO. Vrtné práce byly zahájeny v prostoru budoucího umístění kotelny a samotného kotle. Následně byly prováděny piloty objektu škvárového hospodářství, administrativní budovy a turbínové haly, včetně pilot pro založení turbostolice.

Na ZEVO se objevuje několik typů fasád, od pohledového betonu, zateplovacího kontaktního systému s omítkou, finální jemnozrnné strukturální omítky, fasádního sendvičového metalického panelu až po ocelové lamely. Na fasádě jsou dále viditelné ocelové konstrukce, sloupy a oplechování podhledových ploch u střešního pláště. Spalována je směs odpadů, jako je směsný komunální odpad, živnostenský odpad charakteru komunálního odpadu, pouliční smetky, rozdrcený velkorozměrový odpad a případně další odpady schválené veřejnoprávními orgány k energetickému zhodnocení v ZEVO.

Energie obsažená v SKO je využita pro výrobu horké vody dodávané do horkovodní sítě CZT Plzeňské teplárenské, a.s. (přípojkou DN250) a pro výrobu elektrické energie dodávané do distribuční sítě ČEZ Distribuce, a. s. Směsný komunální odpad (SKO) je do spalovny dovážen ve sběrných a velkoobjemových vozech a je skladován v uzavřeném, odsávaném bunkru. Velkorozměrový odpad je v ZEVO nejprve rozrušen na potřebnou velikost. Jeho termické zpracování probíhá na roštovém ohništi a uvolněná tepelná energie je využívána v přiřazeném parním kotli pro výrobu páry (41 bar abs, 400 °C).

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

Pára je využívána v kondenzační turbíně s regulovaným odběrem. Energie uvolněná expanzí páry v turbíně je přeměněna v generátoru na energii elektrickou, která je vyvedena přes transformátor do distribuční sítě 22 kV Pára z regulovaného odběru je použita ve výměníkové stanici pro výrobu horké vody o parametrech 135 °C/ 70 °C. Výstupní pára z kondenzačního dílu turbíny je chlazena pomocí vzduchového kondenzátoru.

Vstupním místem směsného komunálního odpadu (SKO) do ZEVO je nákladová vrátnice s mostovou váhou a detektorem radioaktivity přiváženého odpadu. SKO je dále dopravován k pěti motoricky ovládaným vratům ústícím do bunkru. Vrata jsou ovládána z kabiny jeřábníka, centrálního velínu, a mají zabezpečené místní ovládání. Informace o poloze bunkrových vrat je zanesena do centrálního řídicího systému. Bunkr o objemu 4 300 m³ je dimenzován na cca 150 hod. jmenovitého výkonu spalovací jednotky, 12,4 tun odpadu za hodinu. Vana bunkru je vodonepropustná a vodotěsná s vnitřním povrchem s vysokou odolností proti mechanickému poškození.

Během provozu kotle je odsáván vzduch z prostoru bunkru primárním ventilátorem kotle a tím je v bunkru udržován mírný podtlak, který zabraňuje šíření zápachu do okolí. Odsávané množství vzduchu je cca. 40 000 Nm³/hod. Nad bunkrem pojíždí dva mostové jeřáby, každý s drapákem o objemu 4,0 m³ a s pomocným zdvihem. Jejich úkolem je jednak zavážení SKO do násypky kotle a drtiče, a jednak homogenizace SKO v bunkru v návaznosti na jeho kvalitu. Jeřáby jsou vybaveny automatikou najetí nad zvolenou násypku a automatikou najetí do zvoleného sektoru bunkru.

Čištění spalin a odpadní produkty

Spaliny se čistí kombinovanou metodou s použitím tkaninových filtrů, dvoustupňové pračky spalin a katalytického reaktoru na rozklad oxidů dusíku tak, aby byly dodrženy přísné emisní limity. Celý proces je bezodpadový z hlediska odpadních vod, které jsou likvidovány v rozprašovací sušárně. Vyčištěné spaliny jsou odváděny do ovzduší osmdesátimetrovým komínem. Zachycené pevné odpadní produkty z čištění spalin (škvára, popílek a reakční produkt z čištění spalin, kalový - převážně sádrovcový koláč) jsou skladovány v samostatných zásobnících nebo kontejnerech a následně jsou odváženy na určenou skládku, nebo k dalšímu využití (škvára). Vytříděné železo je také skladováno v kontejneru a následně odváženo ke zpracování.

„Stavba je na špičkové technologické úrovni. Jsme rádi, že nemusíme investovat do nových zařízení, a to i přes tvrdší ekologické limity. Jedním z důvodů je i výrazné podkročení emisních limitů, ke kterým jsme se zavázali už při přípravě projektu v EIA. Jako příklad uvedu limity u NOx, které byly 200 mg/m³ a TZL 10 mg/m³, které jsme v rámci EIA podkročili na 70 mg/m³, resp. 5 mg/m³,“ dodává Plzeňská teplárenská.

Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?

Zatímco veškerý komunální odpad z Plzně od fyzických osob sváží ke spalování městská firma Čistá Plzeň, firmy si mohou vybrat. Siegerová uvádí, že spalování je vyjde levněji než skládkování. „Je tam nastavena konkurenceschopná cena tak, aby se podporovalo ekologické spalování. Spalovnu postavila PT za více než dvě miliardy korun, výstavba byla zahájena v srpnu 2013. Denně spálí až 300 tu odpadu. I když jede na plný výkon, nemá pravomocné stavební povolení, které jí už potřetí sebral na popud ekologických aktivistů soud. Podle generálního ředitele PT Tomáše Drápely jde o administrativní potíž a ne technickou.

Historie a Vývoj

• 1976: Dokončena výstavba I. etapy skládky
• 1982: Zahájení výstavby II. etapy skládky
• 1996: Fúze společnosti Plzeňská teplárenská, a.s.
• 2008: Dokončena realizace souboru protivýbuchových opatření dle Nařízení vlády č. 406/2004 Sb.
• 2009: Občané města Chotíkov podmiňují souhlas s výstavbou spalovny výsledkem referenda ve své obci, v září občané výstavbu ZEVO schválili.
• 2009-2014: Projekt ZEVO
• 2011: Dokončení výstavby „Záložního zdroje el. energie pro ZEVO Chotíkov“
• 12. 8. 2016: Zkušební provoz ZEVO
• 21. 3. 2017: Zahájení ostrého provozu ZEVO
• 2015: Změna jména společnosti Plzeňské komunální služby s.r.o.
• 2017: Schválení přípravy projektu fúze sloučením společnosti Plzeňská teplárenská, a.s.
• 2018: Přechod dceřiné společnosti Čistá Plzeň, s.r.o. na město Plzeň za účelem zajištění 100% kontroly nad svozem komunálního odpadu městem Plzeň po fúzi společností Plzeňská teplárenská, a. s. a Plzeňská energetika, a. s.
• 2018: Fúze sloučením společnosti Plzeňská teplárenská, a.s. se společností Plzeňská energetika, a.s. patřící holdingu EPH, v nové společnosti vlastní Statutární Město Plzeň 65 % akcií a společnost EP Infrastructure, a.s. 35 % akcií.
• 2022: Rekordní rok v množství spálené biomasy v objemu 275 tis. tun a úspěšné navýšení množství energeticky využívaného odpadu na ZEVO Plzeň na 120 tis. tun.

Kontroverze a Politické Aspekty

Plzeň - Atmosféra kolem plánované výstavby spalovny odpadů v Chotíkově u Plzně se dramatizuje. Řady odpůrců se před podzimními komunálními volbami rozšiřují. Podle investora jde o politický boj, který může zkomplikovat možnost získat na spalovnu evropské dotace. Odpůrci však tvrdí, že je celý projekt předimenzovaný a může ohrozit stav životního prostředí v regionu.

Plzeňský kraj je v třídění komunálního odpadu v Česku na druhém místě a podle krajského radního pro životní prostředí už nedokáže vytřídit o moc více. „Jedním z možných řešení je spalování odpadu,“ tvrdí radní Plzeňského kraje Petr Smutný. „Ten, kdo přijde s takovým projektem mezi prvními, má možnost dosáhnout na evropské peníze,“ upozorňuje generální ředitel Plzeňské teplárenské Tomáš Drápela. Kraj má šanci získat na spalovnu až třicet procent nákladů, tedy jednu miliardu korun. Žádost o dotaci musí ale podat do poloviny příštího roku. Posudek vlivu na životní prostředí EIA má být schválený v květnu.

„Obec Chotíkov k tomu vytváří podmínky tím, že nebude dělat obstrukce,“ říká starosta obce Vítězslav Blažek. Jenže ne všichni v Chotíkově se starostou souhlasí. Odpůrci spalovny svůj boj nevzdávají. Plzeňská teplárenská podle nich už teď neplní to, co slíbila. „Slíbili nám spalovnu na šedesát tisíc tun a nyní je EIA podaná na devadesát pět tisíc tun odpadu,“ zdůrazňuje Kateřina Moučková ze Sdružení Chotíkov. Proti spalovně už tradičně bojuje Strana zelených, přidávají se ale i další politici. O tom, že Plzeňsko potřebuje spalovnu, sice nepochybují, ale tomuto projektu příliš nevěří. „Máme strach, aby tento projekt nebyl předimenzován,“ vysvětluje své obavy lídr kandidátky TOP 09 v Plzni Ondřej Ženíšek. „Je tady zjevná politická snaha maximalizovat projekt spalovny, a tím i zvýšit cenu Plzeňské teplárenské před privatizací,“ dodává vedoucí krajské expertní skupiny TOP 09 Tomáš Jílek. „Tohle je projekt, který s politikou nemá nic společného.

tags: #plzenska #teplarenska #skladka #chotikov #informace

Oblíbené příspěvky:

• Vliv anorganických látek na zdraví
• Nákup pytlů na třídění odpadu
• Terénní ochrana přírody
• Instalace 3D tapet
• Dopady znečištění