Emise elektráren Počerady a Chvaletice: Studie a srovnání s ostatními zdroji znečištění

Největšími znečišťovateli v České republice jsou uhelné elektrárny. Vedle emisí oxidu uhličitého a jiných skleníkových plynů jsou zodpovědné za největší množství toxických těžkých kovů vypouštěných do ovzduší, a to včetně rtuti. Na nejvyšších místech v žebříčku znečišťovatelů za rok 2022 figurují hlavně provozy z Ústeckého, Pardubického, Středočeského a Moravskoslezského kraje.

Za nejvýznamnějšího lze označit uhelnou hnědouhelnou elektrárnu Chvaletice patřící společnosti Sev.En Energy vlastněné miliardářem Pavlem Tykačem. Na dalších místech jsou Spolana Neratovice a elektrárna Počerady. Překvapivý je podle expertů také nárůst dioxinů vypouštěných spalovnou komunálních odpadů v Liberci.

Celkové množství většiny škodlivých látek vypouštěných do životního prostředí se podle dat v Integrovaném registru znečišťování mírně snížilo. Špatnou zprávou však je, že zůstalo na vyšší úrovni, než tomu bylo za ohlašovací rok 2020.

Elektrárna Chvaletice a její emise

Elektrárna Chvaletice vypustila do ovzduší více než dvojnásobné množství arsenu a o 70 procent více rtuti oproti předchozímu roku a je největším zdrojem těchto dvou látek v Česku. „Nad poklesem vykázaných emisí toxických látek průmyslovými provozy bychom letos mohli jásat, musel by být ale daleko výraznější.

To by ovšem musely státní instituce postupovat daleko důrazněji vůči zdrojům toxických látek, jakým je elektrárna Chvaletice,“ říká projektový vedoucí programu Toxické látky a odpady spolku Arnika Jindřich Petrlík.

Čtěte také: Elektrárna Počerady: Analýza emisí

Elektrárna Chvaletice přitom stále znečišťuje na základě výjimek, které posvětilo ministerstvo životního prostředí ještě za ministra Richarda Brabce (ANO) a vlády bývalého premiéra Andreje Babiše. Například těch rtuťových bylo jedenáct. „Kdyby výjimku neměla, tak by emise rtuti byly několikanásobně nižší. Podobně je to s arsenem, který narůstá, protože elektrárna teď spaluje méně kvalitní uhlí z Lomu Vršany namísto Lomu ČSA,“ dodává Petrlík.

Průmysl navíc vypouští řadu škodlivin, které se vůbec nesledují, například poly- a perfluorované látky neboli PFAS či bromované dioxiny. „Seznam látek monitorovaných a ohlašovaných do Integrovaného registru znečišťování je dvacet let starý a je nutné ho zrevidovat a rozšířit. Proto vítáme, že v něm snad už brzy přibudou PFAS, které mohou významně znečišťovat vody, a že se zpřísní ohlašovací práh pro kyanidy v odpadech,“ dodává Petrlík.

Uhelné elektrárny a únik rtuti

Devět z deseti největších zdrojů úniku rtuti do ovzduší představují uhelné elektrárny a teplárny (na prvním až devátém místě). Na prvním místě je elektrárna Chvaletice následovaná elektrárnou Počerady (obě patří Sev.En Energy) a elektrárnami Prunéřov a Ledvice (obě ČEZ). Pokud by čtyři největší znečišťovatelé dodrželi v roce 2022 emisní limit platný od srpna 2021, pak by vypustili o 60 procent méně této toxické látky. Na páté místo se dostala teplárna Plzeňské teplárenské. Na šestém místě je elektrárna ČEZ Tušimice, která v roce 2022 limit na dvou blocích již plnila a na dvou dalších téměř a díky tomu srazila emise rtuti o 62 procent oproti roku 2021. Desáté místo obsadila huť Liberty Ostrava.

„Stejně jako u několika jiných škodlivých látek se na první místo dostala elektrárna Chvaletice ze skupiny Sev.En Energy miliardáře Pavla Tykače, když oproti předchozímu roku vypustila o 70 procent více této toxické látky. Ukazuje se, že proklamovaná ekologizace této elektrárny není nic než klamavá reklama. Přitom český export elektřiny v roce 2022 byl trojnásobný oproti výrobě Chvaletic, takže nadměrně znečišťující elektrárna vůbec není pro zajištění energie pro české spotřebitele potřebná, myslí si energetický expert Hnutí Duha Jiří Koželouh.

Spolana Neratovice předala loni v odpadech téměř sedm tun rtuti, což je sice desetkrát méně než za rok předchozí, ale ukazuje se, že se stále vypořádává s dědictvím výroby chloru s pomocí rtuti, která v ní probíhala několik desetiletí. Amalgámová elektrolýza pro výrobu chloru, největší zdroj rtuti, byla ve Spolaně ukončena již v roce 2017, odpadu s obsahem rtuti z této výroby se však společnost zbavovala ještě v minulém roce.

Čtěte také: Greenpeace, Hnutí DUHA a Počerady

Celkové množství dioxinů v hlášeních do Integrovaného registru znečišťování meziročně narostlo především kvůli zvýšení u několika spaloven odpadů, konkrétně Termizo Liberec a tří spaloven nebezpečných odpadů firmy Suez CZ (dnes Recovera ze skupiny Veolia). Třinecké železárny množství dioxinů v odpadech sice meziročně snížily, ale v žebříčku zůstaly na prvním místě. K nebezpečným praktikám spaloven odpadů i metalurgických provozů patří snaha odpady s obsahem dioxinů takzvaně recyklovat do různých stavebních materiálů. Této problematice se věnuje nová studie hnutí Arnika „Spalovny odpadů a životní prostředí“.

Emise skleníkových plynů a prachu

Šest z deseti největších zdrojů skleníkových plynů představují uhelné elektrárny. Na prvním místě skončila elektrárna Počerady, na druhém elektrárna Chvaletice. Vedle elektráren jsou v první desítce huť Liberty, chemička Unipetrol patřící skupině Orlen, Třinecké železárny a papírna Mondi Štětí. Emise skleníkových plynů meziročně nejvíce zvýšily elektrárny Počerady a Chvaletice, přičemž elektrárna Počerady o více než 700 tisíc tun a elektrárna Chvaletice o více než 1,1 milionu tun za rok. Celkově však množství ohlášených skleníkových plynů mírně pokleslo.

„Snížení emisí skleníkových plynů je bohužel v Česku stále zanedbatelné. Nové zdroje čisté energie se téměř nestavějí a stále zůstává v provozu flotila zastaralých uhelných elektráren, z nichž ty dvě největší - Chvaletice a Počerady - navýšily v minulém roce výrazným způsobem výrobu. Zvláštní je, že v uplynulých týdnech a měsících řada státních institucí - Správa železnic, Správa Pražského hradu nebo ministerstva práce a sociálních věcí, kultury a obrany - si vybrala provozovatele těchto uhelných elektráren jako svého dodavatele elektřiny, a tím pádem přímo podporují znečišťování ovzduší a prohlubování klimatické krize. Stát by měl jít v této oblasti příkladem, přitom ale selhává, tvrdí mluvčí Greenpeace ČR Lukáš Hrábek.

Emise prachu v Česku setrvale klesají, ale ne u všech podniků. Rekordmanem v této kategorii je huť Liberty Ostrava, která meziročně sice snížila emise prachu, ale z první příčky ji to nesesadilo. Mezi další významné zdroje emisí polétavého prachu patří uhelné elektrárny Počerady, Chvaletice, Prunéřov, Mělník a Ledvice. Čtyři z nejvýznamnějších znečišťovatelů prachem působí v Ústeckém kraji. Elektrárna Chvaletice emise prachu zvýšila o více než 40 tun.

Žebříček znečišťovatelů a toxické těžké kovy

Za skokana roku z negativního pohledu přírůstku rakovinotvorných látek lze označit Saint-Gobain Adfors CZ v Litomyšli, meziročně totiž více než zešestinásobila množství vypoušteného formaldehydu do ovzduší. Před ní skončila Spolana Neratovice, které uniklo téměř totožné množství trichlorethylenu a o něco nižší množství vinylchloridu než v předcházejícím roce.

Čtěte také: Nové emisní limity pro Počerady

Cementárna Cemex Prachovice, loňský skokan roku, obsadila páté místo, do ovzduší vypustila o téměř 2,5 tuny méně benzenu než v předchozím roce. Vedle benzenu však nově vypustila i značné množství styrenu (což je potenciální karcinogen, pozn. aut.).

Novinkou letoška je žebříček největších znečišťovatelů toxickými těžkými kovy, konkrétně kadmiem, olovem, rtutí, niklem a arsenem. Tuto tabulku bezkonkurenčně vede elektrárna Chvaletice, která meziročně zvýšila emise arsenu o téměř 3,5 tuny, tedy o více, než ho vypustila do ovzduší v předchozím roce (2,1 tuny). Kvůli emisím těžkých kovů se v první desítce žebříčku umístily čtyři čistírny odpadních vod, co do množství vypuštěných těžkých kovů však nemohou konkurovat čtyřem uhelným elektrárnám. První desítku doplňují také dva hutní provozy - Liberty Ostrava a Třinecké železárny.

Žebříčky znečišťovatelů sestavuje spolek Arnika devatenáct let a vychází přitom z veřejně dostupných údajů v Integrovaném registru znečišťování, který vede ministerstvo životního prostředí.

Emise oxidu uhličitého a srovnání s dopravou

Přes 4,5 milionu tun oxidu uhličitého - hlavního skleníkového plynu, který mění globální klima - vypustila minulý rok do atmosféry uhelná elektrárna Počerady, a stala se tak opět jeho největším jednotlivým tuzemským zdrojem. Pro srovnání je to více, než kolik vypustí dohromady všechna nákladní auta a autobusy v ČR (4,2 milionu tun). Zastaralé uhelné elektrárny Počerady a Chvaletice, které chce přes jejich obrovský negativní vliv na životní prostředí a klima jejich majitel provozovat dlouhodobě, vyrobily dohromady v roce 2020 6,6 TWh elektřiny.

„Elektrárna Počerady byla i loni největším jednotlivým zdrojem emisí oxidu uhličitého, hlavního skleníkového plynu. Vypustila více než všechny náklaďáky a autobusy dohromady. Pálí nejvíce uhlí ze všech elektráren a s nejnižší účinností. Vyrobená elektřina pokrývá jen část našeho vývozu. “V čele žebříčku se překvapení nekoná - umístila se tam velká plýtvavá elektrárna Počerady, která podobně jako elektrárna Chvaletice nikdy neprošla komplexní rekonstrukcí a která nedodává žádné teplo.

Objem emisí skleníkových plynů z velkých zdrojů v České republice v loňském roce výrazně klesl - meziročně o 18 procent na 46,935 milionu tun. V zákonném termínu řádně odevzdalo emisní povolenky 155 společností, což je 97,5 procenta z celkového počtu.

Emise skleníkových plynů meziročně nejvíce zvýšily elektrárny Počerady a Chvaletice, přičemž elektrárna Počerady o více než 700 tisíc tun a elektrárna Chvaletice o více než 1,1 milionu tun za rok.

Potenciál náhrady uhelných elektráren

Elektroenergetická soustava v České republice může v roce 2030 bezproblémově fungovat i bez uhelných elektráren. Ukázala to studie konzultační společnosti Energyanutics a potvrdila i studie společnosti Ember. Také ČEPS doložil modelováním soustavy pro potřeby Uhelné komise, že se obejdeme bez uhlí v roce 2033.

Uhelné elektrárny Počerady, Tušimice a Prunéřov vypustily v roce 2023 dohromady 10 690 770 tun skleníkového oxidu uhličitého. Vyplývá to ze statistiky emisních povolenek za rok 2023, kterou právě zveřejnila Evropská komise. Je to tedy téměř stejně, jako vypustila všechna osobní auta, která jezdí na českých silnicích (11 075 860 tun).

Největší český zdroj emisí - uhelná elektrárna Počerady ze skupiny Sev.En miliardáře Pavla Tykače - je neplýtvavější uhelný zdroj, nedodává žádné teplo a bez její výroby elektřiny se obejdeme, pouze se sníží vývoz.

Emisní výjimky a jejich dopady

Hnědouhelná elektrárna Počerady na Lounsku získala emisní výjimku. Krajský úřad Ústeckého kraje stanovil maximální množství rtuti, který může elektrárna ještě vypustit. Po vyčerpání emisního stropu musí provoz ukončit, uvedly nevládní organizace ve zprávě zaslané ČTK.

Krajský úřad nestanovil časový termín ukončení provozu elektrárny, ale maximální celkový objem vypuštěných emisí do ukončení provozu elektrárny, řekla ČTK mluvčí Ústeckého kraje Magdalena Fraňková. Krajský úřad výjimku udělil podle Elišky Beranové z Frank Bolt Society pouze "na dožití", tedy za jasných podmínek, které vyvažují ochranu lidského zdraví s postupným a předvídatelným ukončením provozu tohoto dožívajícího zdroje.

Na českém území elektrárny a teplárny za rok vyprodukují zhruba dvě tuny emisí rtuti. Rtuť je neurotoxický jed. Emise rtuti v ovzduší jsou nebezpečné, až když se koncentrují v životním prostředí, například ve vodě. Poté se její molekuly mohou dostat do potravinového řetězce člověka, řekl loni v létě v rozhovoru s ČTK Jan Hovorka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Právě elektrárna Počerady aktuálně žádá o prodloužení současné emisní výjimky pro rtuť, která má končit u dvou kotlů 30. 6. 2024, pro jeden kotel 31. 12. 2024 a pro poslední dva 30. 6. 2025. Provozovatel ji chce u všech kotlů prodloužit až do konce dubna 2027. A to přestože slíbil emise snížit a za tímto účelem i první výjimku dostal. Ekologické organizace Greenpeace a Hnutí DUHA a expertní skupina Frank Bold považují udělení takové nové výjimky za nepřijatelné a v rozporu se zákonem.

Struktura emisí CO2 v České republice

Roční objem emisí České republiky je 103,53 mil. tun CO2eq (údaj z roku 2023). Výroba elektřiny a tepla: 33,72 milionů tun CO2 (32,6 % celkových emisí, 3,11 t CO2eq na obyvatele ročně). Emise v energetice pochází především ze spalování hnědého uhlí a zemního plynu v elektrárnách (25,61 milionů tun, resp. 24,7 % celkových ročních emisí) a dále z tepláren (8,10 mil. tun, či 7,8 % celkových emisí ročně).

Největším jednotlivým emitentem CO2 jsou elektrárny v Počeradech (pět hnědouhelných bloků a jeden na zemní plyn), které ročně vyprodukují 4,69 mil. tun CO2, což je 4,5 % celkových emisí České republiky. Pět největších českých fosilních elektráren, Počerady, Ledvice, Prunéřov, Tušimice a Chvaletice, vyprodukují ročně téměř tolik emisí CO2 jako veškerá silniční doprava.

Průmysl: 25,86 mil. tun CO2 (25,0 % celkových emisí, 2,39 t CO2eq na obyvatele ročně). V této kategorii jsou zahrnuty tři druhy emisí. Za prvé jde o emise ze spalování fosilních paliv v průmyslu (např. koksu ve vysokých pecích nebo zemního plynu v cementárně). Za druhé jde o procesní emise, které vznikají chemickou reakcí při výrobním procesu - například při redukci uhlíku z železné rudy nebo při kalcinaci vápence při výrobě cementu.

Doprava: 20,94 mil. tun CO2 (20,2 % celkových emisí, 1,93 t CO2eq na obyvatele ročně). Osobní automobilová doprava ročně vyprodukuje 11,40 mil. tun CO2 (11,0 %), zatímco nákladní a autobusová doprava je zodpovědná za 8,07 mil. tun CO2 (7,8 %).

Budovy: 8,62 mil. tun CO2 (8,3 % celkových emisí, tedy 0,80 t CO2eq na obyvatele ročně). Jde o topení a ohřev vody v domácnostech, kancelářích a institucích (pokud energie není dodávána z teplárny) a také o vaření plynem.

Zemědělství: 8,13 mil. tun CO2eq (7,9 % celkových emisí, 0,75 t CO2eq na obyvatele ročně). Emise v zemědělství pochází především z chovu hospodářských zvířat (4,35 mil. tun) v podobě emisí metanu a také z obdělávání půdy a s tím spojenými emisemi N2O (2,35 mil. tun). Také sem patří spalování pohonných hmot v zemědělství a lesnictví (1,16 mil. tun).

Odpadové hospodářství: 5,58 mil. tun CO2eq ročně (5,4 % celkových emisí, 0,51 t CO2eq na obyvatele ročně). Emise z odpadového hospodářství produkují především skládky odpadu, ze kterých do atmosféry uniká metan. Ten vzniká rozkladem biologicky rozložitelného materiálu (papíru, kartonu, textilií a bioodpadu) v tělese skládky.

Tabulka: Největší zdroje emisí CO2 v ČR (2023)

tags: #pocerady #chvaletice #emise #vsech #aut #studie

Oblíbené příspěvky:

• Globální hrozba plastového znečištění
• Pravidla třídění odpadu v Chomutově
• Vliv znečištěného vzduchu na zdraví
• Vlastnosti vody
• Obnovitelné zdroje a energetika