Emise elektrárny Počerady: Data a dopady

Uhelná elektrárna Počerady se stala opět největším jednotlivým tuzemským zdrojem emisí oxidu uhličitého. Ukazují to nejnovější data ze systému obchodování s emisními povolenkami, která ověřila a zveřejnila Evropská komise.

Přes 4,5 milionu tun oxidu uhličitého - hlavního skleníkového plynu, který mění globální klima - vypustila minulý rok do atmosféry. Pro srovnání je to více, než kolik vypustí dohromady všechna nákladní auta a autobusy v ČR (4,2 milionu tun).

Společnost OTE též zveřejnila objem emisí oxidu uhličitého z konkrétních zdrojů v Česku. Totéž, v uživatelsky přívětivější podobě, učinila také ekologická organizace Arnika na svém webu znecistovatele.cz. Objem emisí oxidu uhličitého je totiž v případě uhelných elektráren a tepláren přímo úměrný objemu výroby elektřiny, případně tepla. Totéž platí o emisích z některých průmyslových procesů.

V roce 2020 provozovala elektrárnu firma ČEZ, ale od 4. 1. Počerady koupil Pavel Tykač od ČEZ a přebral je v roce 2020. V roce 2022 vzrostly tržby této elektrárny oproti předešlému roku z 10,6 na 14,4 miliardy korun.

Emise a výroba elektřiny

Zastaralé uhelné elektrárny Počerady a Chvaletice, které chce přes jejich obrovský negativní vliv na životní prostředí a klima jejich majitel provozovat dlouhodobě, vyrobily dohromady v roce 2020 6,6 TWh elektřiny. Zatímco přebytek (vývoz) elektřiny činil 10,15 TWh.

Čtěte také: Vše o emisních normách

“Elektrárna Počerady byla i loni největším jednotlivým zdrojem emisí oxidu uhličitého, hlavního skleníkového plynu. Vypustila více než všechny náklaďáky a autobusy dohromady. Pálí nejvíce uhlí ze všech elektráren a s nejnižší účinností. Vyrobená elektřina pokrývá jen část našeho vývozu.

“V čele žebříčku se překvapení nekoná - umístila se tam velká plýtvavá elektrárna Počerady, která podobně jako elektrárna Chvaletice nikdy neprošla komplexní rekonstrukcí a která nedodává žádné teplo. Obě si teď žádají o výjimky z emisních limitů, aby mohly být provozovány i nadále. Ať už vláda rozhodne o konci uhlí jakkoli, je jasné, že Počerady i Chvaletice, by se měly co nejdříve uzavřít.

Součet roční výroby je proveden na základě dat povinně zveřejňovaných elektrárenskými firmami dle Nařízením Evropského Parlamentu a Rady (EU) č.

Snižování emisí a alternativní zdroje

Objem emisí skleníkových plynů z velkých zdrojů v České republice v loňském roce výrazně klesl - meziročně o 18 procent na 46,935 milionu tun. V zákonném termínu řádně odevzdalo emisní povolenky 155 společností, což je 97,5 procenta z celkového počtu.

Liberty Ostrava loni snížily emise CO2 o 46 procent a jejich závodní elektrárna TAMEH Czech o 38 procent. Co se týká uhelných elektráren, výrazný propad emisí CO2 (a tedy i výroby) se loni odehrál u Elektrárny Počerady a Elektrárny Chvaletice, které patří do skupiny Sev.en Česká energie. Mírnější pokles emisí lze pozorovat v případě elektráren Skupiny ČEZ.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Elektroenergetická soustava v České republice může v roce 2030 bezproblémově fungovat i bez uhelných elektráren. Ukázala to studie konzultační společnosti Energyanutics a potvrdila i studie společnosti Ember. Také ČEPS doložil modelováním soustavy pro potřeby Uhelné komise, že se obejdeme bez uhlí v roce 2033.

Vláda zatím stále počítá s koncem uhlí v roce 2033. To je podle řady provedených studií zbytečně pozdě. V posledních dvou letech jely kvůli vyostřené situaci na trhu s energiemi uhelné elektrárny na plné obrátky. Elektrárny Počerady i Chvaletice patří do generace starých a nemoderních elektráren.

Hrozba uzavření elektráren a její dopady

Uzavření dvou uhelných elektráren miliardáře Pavla Tykače není jen údajnou hrozbou pro energetickou stabilitu Česka, ale také významnou úsporou emisí oxidu uhličitého. Tykač ústy své mluvčí v článku na Seznam Zprávy varoval, že své elektrárny možná uzavře už příští rok, protože výroba se kvůli klesající ceně elektřiny a emisním povolenkám nevyplatí.

Dvě elektrárny ze skupiny Sev.en, Počerady a Chvaletice, vyrobí asi deset terrawatthodin elektřiny ročně, což představuje zhruba 15 procent domácí spotřeby proudu. Uhlí se na tuzemské výrobě elektřiny podílí skoro ze 40 procent a na mapě Evropy dělá z Česka výraznou hnědou skvrnu, pokud jde o uhlíkovou intenzitu naší energetiky.

Kvůli nárůsty výroby také výrazně narostlo množství vypouštěného oxidu uhličitého, který stojí za probíhající klimatickou změnou. Obě elektrárny patří dlouhodobě do první desítky emitentů CO2 v České republice (spolu s ostatními elektrárnami ČEZ či Sokolovské uhelné), Počerady dokonce drží první místo. Emise CO2 Elektrárny Chvaletice vzrostly v roce 2022 o třetinu, Počerad o 16 procent.

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

Výhružky Tykače uzavřením elektráren je tak možno brát i jako dobrou zprávu. Sníží se znečištění toxickými látkami, o desetinu klesnou emise CO2 celé České republiky. Navrch to může být výrazná pobídka pro neotálení v budování obnovitelných zdrojů a pro odkládanou transformaci české energetiky.

Další zdroje znečištění

Na druhém místě je elektrárna Tušimice II. Uhelný zdroj, který provozuje ČEZ, loni vypustil více než 3,7 milionu tun CO2. Obě elektrárny byly největšími znečišťovateli i v předchozí statistice.

Na data ze systému obchodování s emisními povolenkami, která zveřejnila Evropská komise, dnes v tiskové zprávě upozornily ekologické organizace Greenpeace a Hnutí Duha. Elektrárna Počerady proti roku 2019 vypustila loni zhruba o 200.000 tun CO2 méně. U elektrárny Tušimice II pokles činí zhruba milion tun CO2. Třetím největším znečišťovatelem je, stejně jako v předchozí statistice, paroplynová elektrárna Vřesová Sokolovské uhelné.

"Ekoaktivisté sice hovoří o emisích, ve skutečnosti však Elektrárnu Počerady pravidelně přibíjejí na klimatický pranýř kvůli tomu, že vyrábí nejvíce elektřiny.

Emisní výjimky a jejich dopady

Hnědouhelná elektrárna Počerady na Lounsku získala emisní výjimku. Krajský úřad Ústeckého kraje stanovil maximální množství rtuti, který může elektrárna ještě vypustit. Po vyčerpání emisního stropu musí provoz ukončit, uvedly nevládní organizace ve zprávě zaslané ČTK.

Původní výjimku z roku 2021 loni zrušil soud. Nově vydané prodloužení výjimky má platit do srpna 2029. Krajský úřad na návrh expertní skupiny Frank Bold, ekologických organizací Hnutí DUHA a Greenpeace a místních spolků z Mostu a Litvínova stanovil emisní strop a závaznou podmínku odstavení v okamžiku jeho vyčerpání, uvedly organizace.

Krajský úřad nestanovil časový termín ukončení provozu elektrárny, ale maximální celkový objem vypuštěných emisí do ukončení provozu elektrárny, řekla ČTK mluvčí Ústeckého kraje Magdalena Fraňková. Krajský úřad výjimku udělil podle Elišky Beranové z Frank Bolt Society pouze "na dožití", tedy za jasných podmínek, které vyvažují ochranu lidského zdraví s postupným a předvídatelným ukončením provozu tohoto dožívajícího zdroje.

Uhlí se dopravuje po železnici z nedalekého lomu Vršany. S rozhodnutí krajského úřadu se vlastník zatím neseznámil, řekla ČTK Maříková. "Nicméně naší snahou je udržet provoz Elektrárny Počerady co nejdéle i proto, že energii z uhelných elektráren stát ještě pořád potřebuje. Právě proto jsme o udělení emisní výjimky žádali, protože předchozí byly, vesměs z formálních důvodů, na návrh ekologických iniciativ, zrušeny," uvedla.

Na českém území elektrárny a teplárny za rok vyprodukují zhruba dvě tuny emisí rtuti. Rtuť je neurotoxický jed. Emise rtuti v ovzduší jsou nebezpečné, až když se koncentrují v životním prostředí, například ve vodě. Poté se její molekuly mohou dostat do potravinového řetězce člověka, řekl loni v létě v rozhovoru s ČTK Jan Hovorka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Srovnání emisí a potenciál náhrady

Uhelné elektrárny Počerady, Tušimice a Prunéřov vypustily v roce 2023 dohromady 10 690 770 tun skleníkového oxidu uhličitého. Vyplývá to ze statistiky emisních povolenek za rok 2023, kterou právě zveřejnila Evropská komise. Je to tedy téměř stejně, jako vypustila všechna osobní auta, která jezdí na českých silnicích (11 075 860 tun).

Největší český zdroj emisí - uhelná elektrárna Počerady ze skupiny Sev.En miliardáře Pavla Tykače - je neplýtvavější uhelný zdroj, nedodává žádné teplo a bez její výroby elektřiny se obejdeme, pouze se sníží vývoz.

Evropská komise dnes zveřejnila ověřenou statistiku využitých emisních povolenek za rok 2023, která zároveň přesně říká, kolik jaký velký zdroj emisí loni vypustil skleníkových plynů, hlavní příčiny změny klimatu.

• Elektrárna Tušimice 2 - uhelná elektrárna - 3 570 884 t CO2 - ČEZ, a.
• Elektrárna Prunéřov 2 - uhelná elektrárna - 3 025 634 t CO2 - ČEZ, a.
• Elektrárna Ledvice - uhelná elektrárna - 2 823 304 t CO2 - ČEZ, a.
• Elektrárna Mělník 1 - uhelná teplárna - 1 382 611 t CO2 - ČEZ, a.

Největší zdroje emisí oxidu uhličitého - uhelné elektrárny - však nejsou problém jen kvůli změně klimatu, ale také kvůli vypouštění toxických látek do ovzduší. Právě elektrárna Počerady aktuálně žádá o prodloužení současné emisní výjimky pro rtuť, která má končit u dvou kotlů 30. 6. 2024, pro jeden kotel 31. 12. 2024 a pro poslední dva 30. 6. 2025. Provozovatel ji chce u všech kotlů prodloužit až do konce dubna 2027. A to přestože slíbil emise snížit a za tímto účelem i první výjimku dostal. Ekologické organizace Greenpeace a Hnutí DUHA a expertní skupina Frank Bold považují udělení takové nové výjimky za nepřijatelné a v rozporu se zákonem.

Jíří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, říká: “Jen elektrárny Počerady, Tušimice a Prunéřov vypustily loni téměř stejně množství emisí skleníkových plynů jako dohromady všechna osobní auta jezdící po českých silnicích. Pokud chceme adekvátně přispět ke globálnímu úsilí o zastavení změny klimatu na relativně bezpečné úrovni, tak to bez velmi rychlého odstavování uhelných elektráren a velmi rychlého rozvoje obnovitelných zdrojů, akumulace či úspor energie prostě nepůjde.

Jaroslav Bican, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR říká: “Aktuálně zveřejněná statistika emisních povolenek za rok 2023 potvrdila, že uhelné elektrárny zůstávají největším producentem emisí skleníkových plynů. Dává proto smysl se soustředit na jejich uzavření, které by u těch nejvíce znečišťujících, jako jsou například Počerady a Chvaletice, mělo nastat výrazně dříve než ve vládou plánovaném roce 2033. Tyto zdroje si nezaslouží veřejnou finanční podporu, aby navzdory svému neekonomickému provozu mohly být v provozu déle.

Eliška Beranová, právnička Frank Bold, říká: „Elektrárna Počerady zůstává v kontextu ČR i nadále nejškodlivějším zdrojem, který nezvratně poškozuje lidské zdraví a životní prostředí. Místo aby nás úřady před negativními vlivy z této elektrárny chránily, udělily jí v minulosti jednu z nejrozsáhlejších rtuťových výjimek. Nyní má však Krajský úřad Ústeckého kraje a Ministerstvo životního prostředí příležitost tento negativní trend zvrátit a rtuťovou výjimku provozovateli elektrárny do konce dubna 2027 neprodloužit.

V roce 2023 se z ČR vyvezlo o 9 183 GWh více elektřiny, než se dovezlo. Elektrárna Počerady vyrobila 3 974 GWh. I z hlediska hodinového srovnání není problém nahradit výrobu Počerad (v době kdy byla použita pro pokrytí domácí spotřeby) jinými zdroji. Ukazuje to příklad roku roku 2023, kdy má Evropské síť provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E) k dispozici kompletní hodinová data o výrobě jednotlivých zdrojů v české elektroenergetické soustavě na základě údajů povinně zveřejňovaných elektrárenskými firmami dle Nařízením Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 „O integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií “REMIT".

Stále máme podle vědců šanci zabránit nejhorším dopadům ohřívající se planety a tím i příležitost zajistit si relativně bezpečnou budoucnost. V Česku to znamená udržet na uzdě počet a sílu horkých dní, extrémních bouří nebo sucha. Za klimatickou změnou stojí především prudký nárůst skleníkových plynů. Ty do ovzduší v Česku vypouští doprava, zemědělství, průmysl, ale především energetika, která se u nás stále neobejde bez uhelných elektráren.

Specifika elektrárny Počerady

Uhelná elektrárna Počerady měla původně odolávat horkům v Egyptě, nakonec ji na přelomu 60. a 70. letech postavili na severozápadě Čech. Vlády by měly dotovat obnovitelné zdroje místo fosilních paliv, radí expertka.

„V běžných elektrárnách je jedna velká hala, kde jsou všechny turbíny pohromadě. Tady jsou samostatně. Mají výsuvné střechy, aby se to dalo v těch horkých dnech a v tom prostředí, kde měly původně stát, mohlo odvětrávat,“ poukazuje na egyptská specifika Pavel Tyrpekl zodpovědný za řízení provozu největší uhelné elektrárny v Česku.

Petr Dušek, mluvčí ze skupiny Sev.en Česká energie, upřesňuje, že instalovaný výkon elektrárny je tisíc megawattů.„Loni jsme měli obrovskou výrobu. To bylo pět a půl terawatt hodiny. Tam jsme se skutečně dostali na těch sedm procent celé české výroby elektřiny. Ten počet domácností, podniků, škol je obrovský. Ale nikdy nemůžete říct, kde konkrétně se ta elektřina spotřebovala. To je z fyzikálních důvodů, protože my tu elektřinu pouštíme do sítě a tam už si ji spotřebitelé berou," popisuje Dušek.

Celkově může spalování uhlí na elektřinu podle dostupných dat z roku 2020 asi za 24 megatun oxidu uhličitého ročně.Kdyby chtělo Česko i samostatně splňovat společný unijní cíl snížit emise CO2 o 55 procent o proti roku 1990, muselo by ročně vypouštět do ovzduší přibližně o stejné množství emisí skleníkových plynů méně.

Budoucnost energetiky v Česku

Do budoucna má podle plánů současné vlády uhlí jako zdroj elektřiny a tepla nahradit jádro, obnovitelné zdroje, ale taky zemní plyn. Největší paroplynová elektrárna v Česku stojí taktéž v Počeradech, hned vedle té uhelné. Česko bude potřebovat až pět nových ‚Temelínů‘ na plyn.

„Turbína dovede vyrobit 300 megawatt. Tím jak to hoří, tak se roztáčí turbína, a tím se roztáčí generátor, který už pak generuje elektrický proud,“ vysvětluje vedoucí paroplynové elektrárny společnosti ČEZ Martin Borovský.Plynové turbíny tu mají dvě a ještě jednu parní. „Za plynovou turbínou je stále ještě 600 stupňů spalin, které se využívají na ohřev vody a páry pro parní turbínu,“ dodává Borovský.

Elektřina vyrobená ze zemního plynu přes komíny elektráren do vzduchu vypustí o polovinu až o 70 procent oxidu uhličitého méně než stejné množství energie vyrobené z uhlí. Než se ale zemní plyn do elektrárny dostane, část se ho poztrácí cestou.Do atmosféry tak uniká jiný, silnější skleníkový plyn, konkrétně metan. Slovensku pomůže k energetické samostatnosti nový blok elektrárny Mochovce.

„Snížení teploty vytápění zhruba o jeden stupeň dojde k úspoře energie asi 6 procent. Když bych to promítl do emisí skleníkových plynů, tak jsou to téměř 2 megatuny oxidu uhličitého,“ popisuje Jan Weinzettel z Centra pro otázky životního prostředí na Univerzitě Karlově.Pro Radiožurnál taky vypočítal, kolik skleníkových plynů za rok by se ušetřilo, kdyby Češi výrazně omezili spotřebu masa.

Žebříček znečišťovatelů a toxické látky

„Je to něco, co lze udělat hned a co může udělat každý z nás. Vedle emisí oxidu uhličitého a jiných skleníkových plynů jsou zodpovědné za největší množství toxických těžkých kovů vypouštěných do ovzduší, a to včetně rtuti.

Na nejvyšších místech v žebříčku znečišťovatelů za rok 2022 figurují hlavně provozy z Ústeckého, Pardubického, Středočeského a Moravskoslezského kraje. Za nejvýznamnějšího lze označit uhelnou hnědouhelnou elektrárnu Chvaletice patřící společnosti Sev.En Energy vlastněné miliardářem Pavlem Tykačem. Na dalších místech jsou Spolana Neratovice a elektrárna Počerady. Překvapivý je podle expertů také nárůst dioxinů vypouštěných spalovnou komunálních odpadů v Liberci.

Celkové množství většiny škodlivých látek vypouštěných do životního prostředí se podle dat v Integrovaném registru znečišťování mírně snížilo. Špatnou zprávou však je, že zůstalo na vyšší úrovni, než tomu bylo za ohlašovací rok 2020.

Elektrárna Chvaletice vypustila do ovzduší více než dvojnásobné množství arsenu a o 70 procent více rtuti oproti předchozímu roku a je největším zdrojem těchto dvou látek v Česku. „Nad poklesem vykázaných emisí toxických látek průmyslovými provozy bychom letos mohli jásat, musel by být ale daleko výraznější. To by ovšem musely státní instituce postupovat daleko důrazněji vůči zdrojům toxických látek, jakým je elektrárna Chvaletice,“ říká projektový vedoucí programu Toxické látky a odpady spolku Arnika Jindřich Petrlík.

Elektrárna Chvaletice přitom stále znečišťuje na základě výjimek, které posvětilo ministerstvo životního prostředí ještě za ministra Richarda Brabce (ANO) a vlády bývalého premiéra Andreje Babiše. Například těch rtuťových bylo jedenáct. „Kdyby výjimku neměla, tak by emise rtuti byly několikanásobně nižší. Podobně je to s arsenem, který narůstá, protože elektrárna teď spaluje méně kvalitní uhlí z Lomu Vršany namísto Lomu ČSA,“ dodává Petrlík.

Průmysl navíc vypouští řadu škodlivin, které se vůbec nesledují, například poly- a perfluorované látky neboli PFAS či bromované dioxiny. „Seznam látek monitorovaných a ohlašovaných do Integrovaného registru znečišťování je dvacet let starý a je nutné ho zrevidovat a rozšířit. Proto vítáme, že v něm snad už brzy přibydou PFAS, které mohou významně znečišťovat vody, a že se zpřísní ohlašovací práh pro kyanidy v odpadech,“ dodává Petrlík.

Klamavá ekologizace a únik rtuti

Devět z deseti největších zdrojů úniku rtuti do ovzduší představují uhelné elektrárny a teplárny (na prvním až devátém místě). Na prvním místě je elektrárna Chvaletice následovaná elektrárnou Počerady (obě patří Sev.En Energy) a elektrárnami Prunéřov a Ledvice (obě ČEZ). Pokud by čtyři největší znečišťovatelé dodrželi v roce 2022 emisní limit platný od srpna 2021, pak by vypustili o 60 procent méně této toxické látky. Na páté místo se dostala teplárna Plzeňské teplárenské. Na šestém místě je elektrárna ČEZ Tušimice, která v roce 2022 limit na dvou blocích již plnila a na dvou dalších téměř a díky tomu srazila emise rtuti o 62 procent oproti roku 2021. Desáté místo obsadila huť Liberty Ostrava.

„Stejně jako u několika jiných škodlivých látek se na první místo dostala elektrárna Chvaletice ze skupiny Sev.En Energy miliardáře Pavla Tykače, když oproti předchozímu roku vypustila o 70 procent více této toxické látky. Ukazuje se, že proklamovaná ekologizace této elektrárny není nic než klamavá reklama. Přitom český export elektřiny v roce 2022 byl trojnásobný oproti výrobě Chvaletic, takže nadměrně znečišťující elektrárna vůbec není pro zajištění energie pro české spotřebitele potřebná, myslí si energetický expert Hnutí Duha Jiří Koželouh.

Spolana Neratovice předala loni v odpadech téměř sedm tun rtuti, což je sice desetkrát méně než za rok předchozí, ale ukazuje se, že se stále vypořádává s dědictvím výroby chloru s pomocí rtuti, která v ní probíhala několik desetiletí. Amalgámová elektrolýza pro výrobu chloru, největší zdroj rtuti, byla ve Spolaně ukončena již v roce 2017, odpadu s obsahem rtuti z této výroby se však společnost zbavovala ještě v minulém roce.

Celkové množství dioxinů v hlášeních do Integrovaného registru znečišťování meziročně narostlo především kvůli zvýšení u několika spaloven odpadů, konkrétně Termizo Liberec a tří spaloven nebezpečných odpadů firmy Suez CZ (dnes Recovera ze skupiny Veolia). Třinecké železárny množství dioxinů v odpadech sice meziročně snížily, ale v žebříčku zůstaly na prvním místě. K nebezpečným praktikám spaloven odpadů i metalurgických provozů patří snaha odpady s obsahem dioxinů takzvaně recyklovat do různých stavebních materiálů. Této problematice se věnuje nová studie hnutí Arnika „Spalovny odpadů a životní prostředí“.

tags: #emise #elektrárny #počerady #data

Oblíbené příspěvky:

• Rozměry odpadního kolínka
• Ženy a chudoba v ČR
• Inspirace od Františka Šusty
• Důležitost třídění odpadu
• Emise tuhých paliv v ČR