Počet lidí, kteří v EU zemřou kvůli znečištění: Statistiky a fakta

07.03.2026

Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala podrobnou zprávu, ve které jasně upozorňuje na nebezpečí znečištění ovzduší. WHO dala k dispozici skvělé interaktivní online mapy znečištění ovzduší, vyházející z mnoha různých měření. Interaktivní mapa znečištění ovzduší jasně ukazuje, které části světa mají největší problémy. Ani Evropa na tom ale není nijak výrazně dobře.

Výsledkem je, že globálně zemřou na choroby související se znečištěním ovzduší ročně předčasně až tři miliony lidí. Na vině je zejména mrtvice, ischemická choroba srdce a rakovina plic.

Největším zdrojem znečištění ovzduší je výroba elektřiny (zejména uhelné elektrárny, v Evropě především Polsko, Ukrajina, Rumunsko, Bulharsko, ale také severozápad České republiky). Následuje průmyslová výroba, která je obrovským zdrojem oxidů dusíku. Pak doprava, která vytváří většinu prachových částic PM2.5. Velkým zdrojem emisí oxidu uhličitého je globálně také vytápění budov a vaření.

Očekávaná délka života a hlavní příčiny úmrtí

Publikace Health at a Glance srovnává mimo jiné ukazatele zdravotního stavu populace v zemích OECD (včetně České republiky) a v kandidátských a spolupracujících zemích. Očekávaná délka života v Česku je 77,2 let, což je o 3,1 roku pod průměrem zemí OECD, který je 80,3. Jsme na tom podobně jako Turecko, Čína nebo Estonsko. Nejlépe si v Evropě stojí Švýcarsko s téměř 84 lety. Například v USA je očekávaná délka dožití jen 76,4 roku.

Pandemie COVID-19 však znamenala v řadě zemí stagnaci až významný pokles očekávaného dožití; v ČR to bylo o 2,1 roku. Naopak nejnižší očekávanou délku dožití má v rámci Evropy Bulharsko. na konci pořadí jsou z dalších zemí Indie, Indonésie a Jižní Afrika.

Čtěte také: Počet ohrožených živočichů

Ženy nadále žijí déle než muži ve všech členských a partnerských zemích OECD. Tento rozdíl dosahuje v zemích OECD v průměru 5,4 let: naděje dožití při narození u žen je 83 let, zatímco u mužů 77,6 let. U mužů v Česku je očekávané délka dožití 74,1 a u žen 80,5 roku.

Tyto rozdíly mezi pohlavími v očekávané délce života jsou částečně způsobeny tím, že muži jsou více vystaveni rizikovým faktorům - zejména větší spotřebě tabáku, nadměrné konzumaci alkoholu a méně zdravé stravě. Muži také častěji zemřou v důsledku násilných úmrtí, jako jsou sebevraždy a nehody. Náskok žen se však postupem času zkracuje. Rozdíly v očekávané délce života mezi pohlavími jsou zvláště výrazné v zemích střední a východní Evropy - v Lotyšsku, Litvě a Polsku dosahují 8 a více let.

COVID-19 měl velký dopad na očekávanou délku života kvůli mimořádně vysokému počtu úmrtí, které tato pandemie způsobila. Mezi lety 2019 a 2021 se průměrná délka života v zemích OECD snížila v průměru o 0,7 roku. Celkem 11 členských a kandidátských zemí OECD ztratilo během prvních dvou let COVID-19 stejně nebo více let očekávané délky života, než získaly v posledním desetiletí. To je téměř o 1,5 milionu více než v roce 2019, z velké části kvůli COVID-19.

Nemoci oběhového systému a rakovina ale stále zůstávají jako dvě hlavní příčiny úmrtí ve většině zemí. Srdeční infarkt, mozková mrtvice a další nemoci oběhového systému zapříčinily jedno ze čtyř úmrtí, rakovina způsobila každé páté úmrtí. K dalším hlavním příčinám patří nemoci dýchacího systému, zejména chronická obstrukční plicní nemoc a zápal plic. Onemocnění COVID-19 vedlo k 7 % úmrtí v zemích OECD.

Nejvíce lidí zemřelo, podobně jako v dalších ekonomicky vyspělých zemích, na nemoci oběhového systému (35 %), tedy zhruba dvakrát tolik než na zhoubné nádory (18 %). COVID-19 byl hlavní příčinou úmrtí v necelých 18 % případů, zbytek tvořila úmrtí na další nemoci a vnější příčiny, jako jsou úrazy a sebevraždy. V počtu úmrtí na nemoci oběhové soustavy patří ČR 12. místo (423 úmrtí na 100 000 obyvatel), u zhoubných nádorů je to 14. příčka (221 úmrtí na 100 000 obyvatel).

Čtěte také: Souvislosti Emisí a Pokusů

Do vnějších příčin se řadí úmrtí, jimž lze předejít pomocí účinných zásahů v oblasti veřejného zdraví a prevence, a také takzvaná léčitelná úmrtí, která lze odvrátit včasnými a účinnými zdravotními zásahy. COVID-19 patří do kategorie „infekční nemoci“, kterým lze předejít, protože smrti lze zabránit opatřeními, jako je očkování a používání ochranných pomůcek.

Počet úmrtí, jimž lze předejít prevencí, v Česku činil 233 na 100 000 obyvatel, což zemi zařazuje do spodní třetiny žebříčku. K těmto léčitelným nemocem patří zejména ischemická choroba srdeční, mozková mrtvice a některých typů zhoubných nádorů (včetně rakoviny tlustého střeva a konečníku, rakoviny děložního čípku a rakoviny prsu).

V Česku se tak cítí 8,6 procent lidí, v zemích OECD je průměr 7,9 procent. Pro srovnání - na Slovensku označuje své zdraví za špatné 13,2 % lidí (5. místo).

V Česku kouří denně 22 % mužů a 13,3 % žen. Nejvíce žen kouří ve Francii, Maďarsku a Bulharsku (přes 20 %), nejméně v Indii, Číně a Indonésii. Pozoruhodný je rozdíl v počtu kuřáků a kuřaček v Indonésii a v Číně.

Za poslední desetiletí klesla míra denního kouření v 31 z 35 zemí OECD s dostupnými časovými údaji o trendech. V průměru počty každodenních kuřáků klesly z 20,6 procent v roce 2011 na 15,9 procent v roce 2021. Největší úbytek kuřáků byl zaznamenán v Norsku, Estonsku a Irsku (přes 8 procentních bodů). V ČR byl tento pokles méně výrazný (4,1 procentních bodů), počet kuřáků naopak mírně narostl v Turecku, Lucembursku a na Slovensku.

Čtěte také: Aktuální stav divoké zvěře v ČR

Ve 32 zemích OECD bylo v roce 2021 pravidelnými uživateli vapingových produktů 3,2 % lidí ve věku 15 a více let. Nejvíce jich je v Estonsku a na Novém Zélandu (přes 8 %) a nejméně v Chile, Chorvatsku a Rakousku (pod 1 %). Česko je se 7,4 % uživatelů elektronických cigaret na 3. místě.

Vysoký příjem alkoholu je hlavním rizikovým faktorem pro srdeční choroby a mrtvice, cirhózu jater a některé druhy rakoviny, ale i nízká a mírná konzumace alkoholu zvyšuje dlouhodobé riziko těchto onemocnění. Alkohol také přispívá k většímu počtu dopravních nehod a zranění, násilí, vražd, sebevražd a poruch duševního zdraví než jakákoliv jiná psychoaktivní látka, zejména mezi mladými lidmi.

Měřeno prostřednictvím údajů o prodejích činila celková spotřeba alkoholu v roce 2021 v zemích OECD v průměru 8,6 litrů na osobu, což představuje pokles z 8,9 litrů v roce 2011. Spotřeba alkoholu v Česku je výrazně vyšší než průměr OECD: 11,6 litru čistého alkoholu na obyvatele.

Nejvyšší spotřebu v roce 2021 vykázaly Lotyšsko a Litva (přes 12 litrů na osobu), následované Českou republikou, Bulharskem, Estonskem a Rakouskem - všechny s více než 11 litry na osobu. Indonésie a Turecko, měly spotřebu alkoholu nejnižší (pod 1,5 litru na osobu).

Během pandemie obezita zvýšila riziko závažných příznaků a také riziko hospitalizace a úmrtí související s COVID-19. Zejména lidé s nižšími příjmy jsou častěji obézní, což prohlubuje nerovnosti v oblasti zdraví. Vysoká spotřeba energeticky bohatých potravin, zdraví nepříznivých tuků a stále více sedavý způsob života přispěly k rostoucí celosvětové míře obezity.

Nadváhu nebo obezitu má v České republice 68,1 % mužů a 49,3 % žen. Obézních je 19,3 % populace. Toto číslo je blízko průměru OECD (18,4 %). Ve většině zemí OECD, má více než polovina dospělých nadváhu nebo obezitu. V průměru v zemích OECD trpělo v roce 2021 nadváhou nebo obezitou 53,5 % dospělé populace a 18,4 procent bylo obézních. Ve všech zemích vykazují muži nadváhu nebo obezitu častěji než ženy. Rozdíl mezi pohlavími je zvláště velký v Lucembursku, Německu a České republice (rozdíl přibližně 20 procentních bodů).

Změny v počtu předčasných úmrtí z důvodu znečištěného ovzduší mezi roky 2000 a 2019. V deseti zemích se podíl obyvatel, kteří byli vystaveni horkým letním dnům, zvýšil o více než 50 procent. V Německu například z 20 na 40 %, v Polsku z 6,4 na 20,6 %. Odhaduje se, že celosvětově počet úmrtí souvisejících s horkem vzrostl u starší populace (ve věku 65 let a více) mezi lety 2000-04 a 2017-21 o více než dvě třetiny (68 %).