Dělení Evropy podle klimatu: Faktory, pásy a dopady změn

Klima neboli podnebí je dlouhodobý stav počasí, který vyjadřují dva základní meteorologické a klimatické prvky a těmi jsou průměrná teplota vzduchu a srážky, přesněji srážkové úhrny za jednotlivé měsíce roku i za rok jako celek a také průměrné srážky za tato období. Podle jejich hodnot určujeme dlouhodobý normál pro dané území a podle něj poté hodnotíme klimatický průběh uplynulých období. Klima na Zemi je velmi rozmanité.

Evropa se nachází v rámci podnebí Světa převážně v mírném klimatickém pásmu s převahou západního proudění od Atlantiku, kde se nachází golfský proud dodávající do této oblasti dostatek tepla. V jižní části Evropy se nachází okraj subtropického pásma a v pásu západ až východ Evropy přechází klima od maritimního ke kontinentálnímu.

Klimatické pásy a typy klimatu v Evropě

Klimatické pásy jsou základní jednotkou světového členění klimatu - počasí ve světě. Pro každý z pásů, jsou typické klimatické poměry v dané oblasti. Klimatické pásy od sebe rozdělují obratníky a polární kruhy.

• Mezi obratníky po obou stranách, se rozprostírá tropický klimatický pás, který zaujímá 40 % zemského povrchu.
• Mezi polárními kruhy a obratníky Raka a Kozoroha se nachází mírné klimatické pásy severní a jižní polokoule. Mírné pásy zaujímají téměř 52 % povrchu země.
• V nitru polárních kruhů naleznete studené a polární pásy. Arktický a Antarktický pás zabírá zbylých 8 % povrchu země.

Existují ještě tzv. přechodné klimatické pásy (subtropický a subpolární). Na území základních pásů se tvoří určitý druh podnebí. Rozdělujeme podnebí oceánské, kontinentální a horské.

Klasifikace klimatu podle W. Köppena

Klasifikace klimatu podle W. Zakládá se na teplotním a srážkovém režimu, který ovlivňuje biotickou komponentu krajiny. Koppen rozlišil 5 klimatických pásů, které rozdělil podle ročního průměru teploty vzduchu a úhrnu srážek.

Čtěte také: Vývoj solární energie

Tropické klima

Tento pás zabírá 36,1% plochy Země. Nevyskytují se zde chladná roční období a průměrné teploty neklesají pod 18 stupňů Celsia. Ročně zde spadne přes 750 mm srážek. Cirkulace atmosféry je pravidelná a symbolizují ji pasáty a monzuny. Ve vztahu ročního úhrnu srážek a úhrnu nejsuššího měsíce vymezuje další klimatické typy.

Suché klima

Pás zaujímá 10,6 % plochy planety Země. Klima je typické slabým ročním úhrnem srážek a vysokou výparností. Průměrná roční teplota je 18 % Celsia. Naleznete zde následující klimatické typy.

Mírné klima

Rozprostírá se na 27,2 % plochy Země. Počasí je zde velmi nestálé a proměnlivé a často se vyskytují Cyklony. Jsou zde 4 roční období, avšak zimy nejsou příliš chladné a proto se často netvoří sněhová pokrývka. V nejchladnějších měsících klesá teplota na -3 stupně Celsia. Vyskytují se zde ještě tři typy klimatu.

Studené klima

Zabírá 7,3 % plochy země. Klima je charakteristické krátkými léty, malým úhrnem srážek a pravidelnou sněhovou pokrývkou v zimních měsících. Průměrné teploty v zimních měsících jsou -3 a v létě 10 stupňů Celsia.

Polární klima

Pás zaujímá 18,8 % planety Země a jsou pro něj typické mírné až studené zimy. Srážek je málo a většinou v podobě sněhu. Klima se rozděluje na tři typy.

Čtěte také: Doprava a znečištění ovzduší: Česká republika

Klasifikace klimatu podle B. P. Alisova

B. P. Alisov dělí klimatické pásy na 4 hlavní a 3 přechodné. Hranice mezi jednotlivými pásy, je určena polohou klimatických front. Alisov dále rozdělil klimatické pásy na několik typů. Kontinentální a oceánské typy a také typy klimatu západních a východních pobřežních pevnin.

Ekvatoriální klima

Intenzita slunečního záření je během roku stálá a teploty jsou většinou vyrovnané a pohybují se kolem 24 - 28 stupni Celsia. Maximální denní teploty málokdy přesáhnou 35 stupňů Celsia. Minimální teploty nepoklesnou pod 20 stupňů Celsia. Vlivem vysokého výparu a teplot je zde vysoká absolutní vlhkost vzduchu. Rovněž relativní vlhkost se pohybuje kolem 70%. Díky vysokému obsahu vodních par zde vznikají radiační mlhy a rosy. Roční úhrn srážek je neuvěřitelných 1000 - 3000mm. Ve dne spadnou srážky na pevnině a v noci výhradně nad oceánem. V období letních monzunů narůstá vlhkost vzduchu a následně padají masivní srážky v podobě lijáků. Při zimních monzunech výrazně poklesne vlhkost vzduchu a množství srážek se výrazně sníží.

Tropické klima

Pro kontinentální klima jsou typická vlhká léta a suché zimy. Nejtepleji je na jaře, v této době dosahují teploty až 35 stupňů Celsia. Srážky padají v podobě mohutných lijáků. Nejvyšší úhrn srážek je v blízkosti rovníku 1000 - 1500 mm. Oblasti s oceánským typem klimatu se vyznačují častějším výskytem srážek v létě než v zimě. Nad oceány se tvoří anticyklóny a nad pevninou zase termické níže. Je zde velmi malá oblačnost a nedostatek vodních par, díky čemuž je v těchto oblastech nedostatek vláhy. Kontinentální klima je velmi suché a vyznačuje se horkými léty s vysokým obsahem prachu v ovzduší. Nalézají se zde oblasti s nejvyššími naměřenými teplotami na planetě. Denní amplitudy dosahují 40 a roční v průměru 20 stupňů Celsia. Díky silné termické konvekci zde prší jen zřídka. Relativní vzduchová vlhkost v letních měsících se pohybuje kolem 30 %, v zimě kolem 50%. Velmi často se zde vyskytují prachové víry a písečné bouře. Oceánské klima charakterizují vysoké teploty vzduchu ve dne i v noci doprovázené velkou vlhkostí vzduchu. Pro tropické klima západních pobřežních rovin, jsou typické nízké teploty vzduchu, které se pohybují v rozmezí 18 - 20 stupňů Celsia. Roční úhrn srážek je zde pouhých 100 mm a vlhkost vzduchu dosahuje 80 - 90%. Spadá sem západní pobřeží Sahary, pouť Atacama a Namib. Tropické klima východních nížin symbolizují časté srážky a vyšší teplota vzduchu. V letních měsících je zde sucho a jasno, v zimě chladněji a deštivěji.

Subtropické klima

Subtropický pás má stejné bilance záření jako pás tropický. Mračna zde neuvidíte téměř nikdy, většinou zde převládá krásné jasné počasí. Průměrné roční teploty dosahují závratných 30 stupňů Celsia. V zimě se anticyklóna sunou k jihu, díky čemuž na jaře spadne více srážek. Ročně zde spadne kolem 500 mm srážek, v některých oblastech pouze 300 mm. V ojedinělé míře se zde setkáte se srážkami v podobě sněhu. Sněhová pokrývka se zde nikdy netvoří. Oceánský typ charakterizují vyrovnané teploty. V nejchladnějším měsíci se pohybuje teplota kolem 12 stupňů Celsia a v nejteplejším kolem dvaceti. Pro středomořské klima, jsou typická slunečná a teplá léta a většinou deštivější zimou. V zimních měsících zde spadne většina srážek, která mnohdy dosahuje až 1000 mm za rok. Průměrné teploty v zimě se pohybují mezi 18 - 20 stupni Celsia. Rozdílné klima panuje v oblasti východních pobřeží pevnin. Zimy jsou zde sušší a chladnější než na západu. Většina srážek spadne v období letních měsíců, kdy dochází k mohutnému posunu oblačnosti z oceánu. V té době se vzdušná vlhkost pohybuje okolo 80 - 85 %.

Mírné klima

Klima zde určuje převládající vzduch mírných šířek. Je zde rovněž vysoká cyklonální činnost, která umožňuje proudění arktického i tropického vzduchu. Pro oblasti mírného je charakteristická vysoká proměnlivost počasí. V kontinentální části jsou teplá léta chladnější zimy. Vznikají zde i anticyklony, ve kterých mohou teploty poklesnout až na -40 stupňů Celsia. Pro kontinentální část jsou charakteristické vysoké roční amplitudy teplot vzduchu až 60 stupňů Celsia. Při vpádu arktického vzduchu může dojít k mezi denní amplitudě vzduchu až 30 stupňů Celsia. Nejvíce srážek spadne v létě 300 - 600mm ročně. Oceánské klima je typické tím, že zde není velký rozdíl mezi denními a nočními teplotami. Klima západních pobřeží pevnin je typické tím, že převládá proudění mořského vzduchu po celý rok. Zimy jsou teplejší a léta naopak chladnější. Teploty v létě jen zřídka přesáhnou hranici 20 stupňů Celsia. Po celý rok je dostatek srážek, ale největší množství jich spadne na podzim a v zimě. Roční úhrn se pohybuje mezi 600 - 700 mm. V horách často spadne až 2 000 mm. Vyskytuje se zde častá oblačnost, kterou doprovázejí mlhy. Klima východních pobřežních nížin má spíše monzunový ráz. Zimy jsou zde studené a suché, léta deštivá a s mírnými teplotami. Roční úhrn srážek činní 500 - 700 mm a na svazích hor až 2200 mm. V zimě zde převládá proudění arktického vzduchu, zatím co v létě je klima závislé na proudění vzduchu mírných šířek.

Čtěte také: Podíl obnovitelných zdrojů v ČR

Subarktické klima

Pevninský subarktický typ klimatu se vyznačuje studenou a velmi dlouhou zimou. Léta jsou zde krátká, ale přesto velmi teplá. Teplota v údolí zde mnohdy poklesne až k - 70 stupňům Celsia. Teplotní amplitudy jsou zde větší, než kdekoli jinde na světě a to až 65 stupňů Celsia. Díky malému množství vodních par ve vzduchu a nízkých teplot, zde ročně spadne kolem 200 mm srážek. Subantarktický typ klimatu je typický výměnou mořského arktického vzduchu v zimě a mořského vzduchu mírných šířek v létě. Léta jsou zde chladnější a zima převážně mírná. V důsledku trvalého pokrytí sněhem a ledem je zde záporná radiační bilance.

Polární klima

Jsou zde velmi chladné zimy i léta a teploty v létě a v zimě se výrazně neliší. Úhrn srážek je díky malému množství vodních par v ovzduší malý. Kontinentální polární klima se nachází v oblasti Antarktidy. Teploty v létě i v zimě jsou stále pod bodem mrazu. Zimy i léta jsou zde extrémně drsné. Byly zde naměřeny nejnižší teploty na planetě Zemi. 21. Července roku 1983 byla na stanici Vostok naměřena rekordně nejnižší teplota -89,2 stupně Celsia. Vyskytuje se zde silné proudění vzduchu, především v okrajových částech Antarktidy. V kontinentální části Antarktidy spadne minimální množství srážek. Roční úhrn srážek, je zde pouhých 50 mm. V okrajových částech srážek přibývá až na průměrných 600 - 700mm za rok. Oceánské polární klima se nachází v oblasti Arktidy. Teploty v létě jen zřídka kdy překročí nad bod mrazu. V zimě mohou spadnout až k -55 stupňům Celsia. Ročně zde spadne něco mezi 150 - 300 mm srážek.

Vzduchové hmoty a atmosférické fronty

Vzduchové hmoty představují velké objemy vzduchu s horizontálně nevýraznými gradienty meteorologických prvků. Jednotlivé vzduchové hmoty jsou od sebe odděleny přechodnými oblastmi, tzv. atmosférickými frontami.

V závislosti na geografické poloze vzniku vzduchových hmot (VH) rozlišujeme arktickou nebo antarktickou VH, polární VH, tropickou VH a ekvatoriální VH. Kromě ekvatoriální vzduchové hmoty můžeme rozdělit uvedené typy podle vlastností povrchu, nad nímž vznikají, na mořskou a kontinentální VH, které lze podle lokální oblasti utváření blíže specifikovat (př. subpolární, monzunová aj.). Mořský vzduchu s sebou přináší vyšší srážkové úhrny, letní ochlazení a zimní oteplení přízemní atmosféry v porovnání s pevninou. Kontinentální vzduch je naopak suchý, v létě horký a v zimě studený.

Atmosférická fronta je poměrně úzká přechodná vrstva mezi vzduchovými hmotami různých vlastností. Je dlouhá až několik set kilometrů, přitom její šířka dosahuje jen desítek metrů. Arktická/antarktická fronta odděluje arktický/antarktický a polární vzduch, polární fronta odděluje polární a tropický vzduch a tropická fronta je rozhraním mezi tropickým a ekvatoriálním vzduchem. Mezi teplotně rozdílným vzduchem vznikají uvnitř geografických typů vzduchových hmot tzv. podružné fronty.

Synoptická meteorologie a předpověď počasí

Synoptická meteorologie se zabývá na úrovni makroměřítka studiem atmosférických jevů a procesů. Zjištěné informace jsou s pomocí smluvených znaků (př. staniční kroužky) zaznamenány do synoptické (povětrnostní) mapy. Jejich analýzou můžeme sledovat vznik, vývoj a přemísťování cyklón a anticyklón, vzduchových hmot a atmosférických ploch a předpovídat tak počasí.

Meteorologická předpověď je v podstatě úloha založená na fyzikálních zákonech a matematických vztazích, jejímž cílem je vytvořit co nejpravděpodobnější scénář nadcházejícího vývoje atmosféry. Pro úspěšnou předpověď (úspěšnost se udává v %, tj. 100 % = nejúspěšnější předpověď) je potřeba znát co nejpřesnější údaje aktuálního stavu atmosféry.

Změna klimatu v Evropě

Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem a dopady klimatických změn jsou zde zřejmé. Teploty v Evropě se za posledních 30 let zvýšily více než dvojnásobně oproti celosvětovému průměru, což je nejvíce ze všech kontinentů světa. Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) bude s pokračujícím trendem oteplování přibývat mimořádných veder, požárů, záplav a dalších dopadů klimatických změn na společnost, ekonomiku a ekosystémy.

Rok 2024 byl pro Evropu nejteplejším rokem v historii záznamů, s rekordními teplotami ve středních, východních a jihovýchodních oblastech. Často se vyskytovaly silné bouřky a rozsáhlé záplavy, které si vyžádaly nejméně 335 obětí a postihly odhadem 413 000 lidí. Rok 2024 byl pro Evropu nejteplejším rokem v historii záznamů, uvedl Carlo Buontempo, ředitel služby Copernicus Climate Change Service v ECMWF.

Změna klimatu také ovlivňuje zdraví Evropanů, včetně úmrtí a nemocí způsobených stále častějšími extrémními výkyvy počasí (vlny veder), nárůstem zoonóz a nemocí přenášených potravinami, vodou a problémy s duševním zdravím. Nejsmrtelnějšími extrémními klimatickými jevy v Evropě jsou vlny veder, zejména v západní a jižní Evropě. Kombinace změny klimatu, urbanizace a stárnutí populace v regionu vytváří a bude dále prohlubovat zranitelnost vůči horku.

Podle regionální kanceláře WHO pro Evropu bylo v roce 2019 v evropském regionu WHO přibližně půl milionu předčasných úmrtí způsobeno antropogenním znečištěním ovzduší jemnými částicemi, z nichž významná část přímo souvisí se spalováním fosilních paliv. Odhaduje se, že snížením emisí oxidu uhličitého by bylo možné zabránit přibližně 138 tisícům předčasných úmrtí ročně, což by mohlo přinést úspory ve výši 244-564 miliard dolarů.

Opatření a reakce na změnu klimatu

Řada zemí v Evropě byla velmi úspěšná ve snižování emisí skleníkových plynů. Konkrétně v Evropské unii (EU) se emise skleníkových plynů mezi lety 1990 a 2020 snížily o 31 %, přičemž pro rok 2030 je stanoven čistý cíl snížení o 55 %. Evropa je také jedním z nejpokročilejších regionů v přeshraniční spolupráci při přizpůsobování se změně klimatu, zejména v nadnárodních povodích. Zdravotní akční plány pro horko zachránily mnoho životů před extrémním horkem.

Podle části zprávy zaměřené na klimatickou politiku a opatření má již 51 % evropských měst specializované adaptační plány na změnu klimatu - což je výrazný posun oproti 26 % v roce 2018. Tento vývoj ukazuje, že pokračující úsilí může výrazně posílit schopnost reagovat na klimatické výzvy. V roce 2024 pocházelo rekordních 45 % elektřiny v Evropě z obnovitelných zdrojů, čímž byl překonán předchozí rekord 43 % z roku 2023. Tento nárůst odráží rostoucí úsilí o dekarbonizaci energetiky.

Výzvy, kterým kvůli změně klimatu čelí a ještě čelit bude, jsou ale podle autorů zprávy obrovské. Generální tajemník WMO Petteri Taalas uvádí: „Evropa představuje živý obraz oteplujícího se světa a připomíná nám, že ani dobře připravené společnosti nejsou před dopady extrémních projevů počasí v bezpečí."

„Pokud jde o zmírňování dopadů, tempo snižování emisí skleníkových plynů v regionu by mělo pokračovat a ambice by se měly dále zvyšovat. Evropa může hrát klíčovou roli při dosažení uhlíkově neutrální společnosti do poloviny století, aby byla splněna Pařížská dohoda,“ pokračuje Taalas.

Tabulka: Dopady extrémního počasí v Evropě v roce 2021

tags: #dělení #Evropy #podle #klimatu

Oblíbené příspěvky:

• Výběr trekových holí
• Rostoucí počet aut a jeho vliv
• Změny v Linkách Příbram a Rožmitál
• Důležité informace o svozu odpadu v Mostě
• Pírko jako tetování: Svoboda a příroda