Podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v Česku

Tato analýza zkoumá možnosti rozvoje obnovitelné energie v Česku. Ten je jednak klíčový pro dekarbonizaci naší společnosti a jednak snižuje naši závislost na fosilních palivech a tím posiluje naši energetickou bezpečnost a chrání nás před budoucími výkyvy v cenách energií.

Jednotlivé členské země EU si stanovují své vlastní cíle v rámci Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu (National Energy and Climate Plan, NECP). Aktualizace tohoto plánu se v Česku právě připravuje, přičemž tento dokument by měl ambice REPowerEU reflektovat.

Ano, možné to je. Zcela klíčový je pro Česko rozvoj solární a větrné energetiky, která je dnes celosvětově nejlevnějším zdrojem elektřiny a kromě toho má u nás mnohonásobně větší potenciál, než jaký dosud využíváme. Výroba elektřiny ze slunce a větru může i v českých podmínkách pokrýt podstatnou část spotřeby. Do roku 2030 lze takto zvýšit výrobu obnovitelné elektřiny až o 20 TWh ročně, aniž by to ohrožovalo bezpečnost dodávek elektřiny.

Proměnlivou výrobu z OZE mohou zpočátku jako dosud doplňovat řiditelné uhelné a plynové elektrárny. S výrazným rozvojem solární energetiky se bude postupně snižovat hodnota takto vyrobené elektřiny. Tím bude klesat návratnost investic do solární energetiky.

Formy provozní podpory

Formy provozní podpory energie definuje zákon o POZE. Provozní podpora elektřiny se poskytuje v různých formách a režimech.

Čtěte také: Podpora pro elektromobily

• V případě podpory elektřiny formou výkupní ceny, nebo zeleného bonusu (v ročním nebo hodinovém režimu, od roku 2026 čtvrthodinovém režimu) se jedná o podporu, jejíž výše je stanovena cenovým výměrem ERÚ.
• Hodinový bonus (od roku 2026 čtvrthodinový) je kalkulován vzorcem definovaným ve vyhlášce o pravidlech trhu s elektřinou.
• Další formou podpory je aukční bonus (v ročním režimu u KVET nebo hodinovém režimu, od roku 2026 čtvrthodinovém režimu u OZE), který se týká výlučně výroben elektřiny uvedených do provozu nebo modernizovaných od roku 2022 s instalovaným výkonem zpravidla vyšším než 1 MWe.
• V případě OZE je výše aukčního bonusu kalkulována vzorcem definovaným ve vyhlášce o pravidlech trhu s elektřinou na základě vysoutěžené referenční aukční ceny, která je přiznána na základě rozhodnutí o přidělení práva na podporu z aukce (gesce ministerstva průmyslu a obchodu).
• Umožňuje-li to zákon o POZE, lze v případě podpory na elektřinu z OZE formu podpory změnit jednou ročně postupem podle registrační vyhlášky, nejpozději však do 30.11. daného kalendářního roku s účinností od 01.01 následujícího kalendářního roku.
• Pro elektřinu vyrobenou v procesu vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla je provozní podpora poskytována pouze formou zeleného nebo aukčního bonusu v ročním režimu a v případě využití druhotných zdrojů pouze formou zeleného bonusu v ročním režimu.
• (§ 24) formou zeleného bonusu na teplo v ročním režimu.
• Udržovací podpora tepla z biomasy podle zákona o POZE (§ 25a) formou zeleného bonusu pro udržení výroben tepla v provozu v ročním režimu.
• Podpora biometanu se stanovuje cenovým výměrem podle zákona o POZE (§ 27a) formou zeleného bonusu na biometan, který je stanoven v Kč/MWh výhřevnosti (od roku 2026 ve spalném teple) a je poskytován v ročním režimu.
• Od roku 2026 je v případě nových výroben biometanu uvedených do provozu od ledna 2026 definovaná zákonem č. 87/2025 Sb. (novela zákona POZE, tzv. lex OZE III) pouze aukční podpora formou aukčního bonusu na biometan v měsíčním režimu.

Délka trvání provozní podpory

Délku provozní podpory podle zákona o POZE, definuje příslušná vyhláška ERÚ o technicko-ekonomických parametrech nebo přímo zákon o POZE.

• V případě nových výroben elektřiny, tepla nebo biometanu trvá právo na podporu elektřiny, tepla nebo biometanu od data uvedení výrobny elektřiny, tepla nebo biometanu do provozu po dobu životnosti stanovené prováděcím právním předpisem ve znění účinném ke dni uvedení výrobny elektřiny, tepla nebo biometanu do provozu.
• V případě modernizovaných výroben elektřiny (provedení modernizace od 01.01.2022) právo na podporu elektřiny trvá ode dne provedení registrace podpory po dobu životnosti stanovené prováděcím právním předpisem ve znění účinném ke dni registrace podpory pro modernizované výrobny elektřiny.

Přechodná ustanovení zákona o POZE (Čl. II zákona č.

• U výroben elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla s celkovým instalovaným výkonem do 5 MW a u výroben elektřiny z druhotných zdrojů, s výjimkou důlních plynů, uvedených do provozu do 31.12.2012, trvá právo na podporu elektřiny do 31.12.2025.
• U výroben elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla s celkovým instalovaným výkonem nad 5 MW uvedených do provozu do 31.12.2012 trvá právo na podporu elektřiny do 31.12.2029.
• U výroben elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a u výroben elektřiny z druhotných zdrojů uvedených do provozu v období od 01.01.2013 do 31.12.2021 trvá právo na podporu elektřiny po dobu 15 let od uvedení výrobny elektřiny do provozu.
• U výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů energie uvedených do provozu do 31.12.2005, trvá právo na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů do 31.12.2025, v případě výroben elektřiny využívajících energii vody, u kterých byla od 13.08.2002 do 31.12.2005 provedena rekonstrukce, trvá právo na podporu do konce 30. roku od ukončení rekonstrukce.

Způsob a postup (datum) uvedení výrobny energie do provozu pro účely provozní podpory definuje vyhláška č. 166/2022 Sb., o vykazování energie z podporovaných zdrojů. Podmínky a požadavky na modernizaci definuje zákon o POZE a vyhláška č.

Výzvy a omezení

Obnovitelné zdroje vyrábějí velmi levnou elektřinu, ale jejich nevýhodou je nestabilita (volatilita) výroby. Elektřinu vyrábí pouze, když svítí slunce nebo fouká vítr. I když bude mít země například 10 GW instalovaného výkonu ve fotovoltaických elektrárnách, v zimě budou hodiny i celé dny, kdy tyto fotovoltaiky nevyrobí téměř nic.

Proto v jejich zádech musejí čekat řiditelné, záložní výrobní zdroje, což jsou obvykle jaderné elektrárny, následované uhelnými a plynovými elektrárnami. Poslední dva uvedené zdroje se sice na trhu kvůli vysoké ceně prosazují jen někdy, ale jsou připravené téměř okamžitě naskočit ve chvíli, kdy výroba z OZE a jádra nedokáže aktuální poptávku po elektřině pokrýt.

Pro provozovatele uhelných a plynových elektráren tato role není příliš výhodná, jelikož když nic nevyrábí, nic nevydělávají. Každá země je přesto potřebuje, i kdyby jen na pár desítek hodin ročně.

Čtěte také: Projekt ochrany přírody – financování

Dochází tak k trošku paradoxní situaci - čím více je v síti levných OZE, tím méně záložní zdroje vyrábějí. A to zhoršuje jejich ekonomiku provozu, takže musí zvyšovat cenu za vyrobenou MWh. Levné OZE (společně s emisními povolenkami) tak vlastně tlačí nahoru cenu elektřiny ze záložních zdrojů.

Je to vidět i na příkladu Česka. U nás chceme uhelné elektrárny do roku 2033 uzavřít, ale ještě předtím je zřejmě budeme muset dotovat, aby jejich provoz zůstal rentabilní a dokázaly roli záložního zdroje poskytovat. Mimo jiné i proto byla v létě 2025 schválena novela energetického zákona Lex plyn, která přislibuje uhelným zdrojům finanční podporu v případě, kdy by byly nucené kvůli ztrátovosti skončit ještě před rokem 2033.

Aktuální problémy rozvoje OZE v ČR

• Bez strategie vše včetně legislativy stagnuje.
• Povolovací procesy pro stavbu větrných elektráren v ČR dnes mohou trvat i víc než 7 let.
• Současná infrastruktura v ČR není na potřebný nárůst podílu obnovitelných zdrojů připravena.
• Česká energetika je založena na velkých zdrojích a silné centralizaci.

Čtěte také: Obnovitelné zdroje a nezávislost EU

tags: #podpora #výroby #elektřiny #z #obnovitelných #zdrojů

Oblíbené příspěvky:

• Nebezpečný odpad Pardubice
• Tipy pro výběr odpadkového koše
• Výpočet poplatku za znečišťování ovzduší
• Recenze autoservisů Strakonice
• Recyklace v Krnově a okolí